Zdravím, zajímá mě, jestli je to vůbec možné naučit 100% přivolání bez použití elektrického obojku u psa, který už za zajícem dvakrát utekl, ví, že je to velmi dobrá zábava a běží po stopě i když zajíce nevidí.
Mám roční fenu, která má velmi dobré přivolání i ze hry s ostatními psy, s rušivkami v podobě žrádla, hraček, lidí, psů… ale jakmile chytí stopu, přestává s ní být řeč. Chodíme na procházky se stopovačkou, ale je to utrpení pro nás obě. Fena má přirozený radius kolem mě takových 50-100m. A ať budu dělat co chci, tak 10m stopovačka jí prostě spokojené procházky nedá. Přemýšlím, jestli jít do EO zrovna, nebo se ještě nějak snažit. Trenérka mi doporučila elektriku a ačkoli nejsem zarytým odpůrcem, tak bych přeci jenom byla raději, kdyby to šlo i bez.
Ano, je to možné, a chce to hodně práce, hlavně tedy psovoda sám na sobě.
Vím, že myslivci někteří také používají EO, ale u nás doma se tohle všechno jede “postaru”. Máme v rodině několik myslivců, v oblibě je chov českých fousků. To není úplně plemeno pro začátečníka, je to velmi staré plemeno a pokud tomu psovi nedáte férový důvod vás poslouchat, tak se na vás vyprdne. Žádný z těchto psů neměl problémy s nedovoleným hnaním zvěře.
A k čemu by se skládali lovecké zkoušky, kdyby toto nešlo naučit?
Nechoďte se učit cvičit psa na FB a na cvičák, kde lektor zvládl vychovat jednu borderu. Hledejte lidi, jejich práce se psem s evám líbí a učte se od nich. Ano, stojí to čas a někdy i dost peněz, ale vyplatí se to. Osobně bych nechtěla psa, který mně má venku na párku a žije si svým životem.
Jiná cesta je pilovat přivolání a ovladatelnost ještě více, různými způsoby. Dost na mě udělalo dojem “emergency recall” od Franty Šusty, nedávno jsem na to odvolala psa z lovu zajíce. Určitě bych první zkusila to.
Ale obecně přístup Franty Šusty by na to mohl být dost nápomocný. Možná by vám pomohl nějaký jeho kurz, webinář, tábor, na toto téma.
(Tyjo a to jsem ještě donedávna myslela, že pro mě tenhle trenér fakt není, že na to jako nemám povahu.)
Ale jinak EO je samozřejmě taky způsob, jen se musí dobře naučit a dobře používat, aby to fungovalo a pes nezdrhal i přes to. Osobně bych nejprve vyzkoušela ty ostatní možnosti, jak přirozeně posílit přivolání nebo obecně ovladatelnost.
Jo a na trenéra, který doporučuje elektriku po dvou zdrhnutí psa, bych si dala pozor. Není jedinej na světě.
Díky, emergency recall znám, ale mám za to, že to je pro velmi výjimečné přivolání - od slova emergency, zkrátka když už není zbytí a já jsem na tom momentálně tak, že bych ji potřebovala na procházkách odvolávat asi tak co půl minuty aby se slečinka nesebrala a neletěla hnát zvěř.
Šustu znám, ale jenom tak zběžně. Mrknu víc.
Děkuji za vaši zkušenost.
Co pro vás prosím znamená “dát férový důvod vás poslouchat"?
Jinak jo, trenéry s jednou super vyklidněnou borderou beru s rezervou (ironie, že ta moje je poloviční borderka a z druhé strany absolutní nelovec).
Kdybyste měla tip na dobrého trenéra (ideálně zlínský kraj, ale klidně kdekoli) nebo zdroje kde čerpat informace, budu moc ráda.
Doporučení eo nebylo “po dvou zdrhnutích”, spíše po posouzení celkové situace mě s fenou (zná nás více méně od začátku). Každopádně beru to jako názor, ne slovo boží. Nepohrnu se do něčeho, jenom proto, že někdo řekl. Proto hledám další informace a způsoby.
Pokud potřebujete odvolávat co půl minuty, tak je prostě problém v tom, že vás pes nechce z nějakého důvodu následovat. To je hlubší problém, jehož řešení přes EO je zkracovátko, ale podstatu nevyřešíte.
Opravdu je dobré nechat se inspirovat mysliveckou kynologií, kde se jedná o psi se silně vyvinutým loveckým pudem a kteří jsou dobrým vedením schopni složit zkoušky ve velmi mladém věku, tj. že musí být schopní fungovat se psovodem dokonale.
Musíte zapracovat na Vašem vztahu se psem, na respektu psa k Vám, a to především ne přes strach.
Díky, že se nad tím vším zamýšlíte a slepě nenásledujete radu trenéra. Nemusíte být vždy totiž dobré řešení.
EO by měl být až posledním řešením pro výjimečné případy.
Ještě dodám k čemu jsem zatím došla.
V podstatě vidím asi 4 možná řešení:
+ Zvýšit svoji hodnotu v očích psa - lepší pamlsky, zajímavější hračky. Moje pochopení věci je asi takové, že aby pes přišel, tak mu potřebuji nabídnout něco pro něj větší hodnoty, než co mu nabízí prostředí. Jenomže pro psa se silným loveckým pudem snad neexistuje nic hodnotnějšího než lov. A i kdybych našla natolik dobré pamlsky / hračku, tak se po chvíli okoukají a časem už nebudu mít kam stupňovat.
+ Cvičit přivolání tzv. do zblbnutí, až se z toho stane reflex a pes po zaslechnutí povelu první běží, až pak myslí. Tam to zase bude běh na opravdu dlouhou trať (rok?). Už jsem si to pokazila tím, že jsem si ji nechala utéct - neposlechnout. A do té doby venčit na šňůře - pes se fyzicky nevybije, nevyběhá a já budu mít vycukané rameno.
+ Naučit velmi silné přivolání téměř do úrovně reflexu (R+) a pak to podložit EO v principu negativního posilnění (R-). K čemuž se klaním v případě, že bych se rozhodla pro EO.
+ Být svině a dát jí ránu když neposlechne / když vyběhne za zvěří (P+). To se mi příčí.
Ona ta poslední možnost nejspíš nebude fungovat tak, jak by si člověk přál.
Mně se líbí možnost 2 s reflexem. A co tu holky psaly dříve, je snazší psa naučit na “zastav”, než na přivolání jako takové, kdy musí od kořisti odvrátit zrak a přepnout mozek. Takže možná zkusit nejdřív jako mezistupeň při vyběhnutí za podnětem tohle. Když už pes stojí, tak si pro něj snáze dohmátnete (couračka…) a nebo získáte nějakou tu půlvteřinu k dobru na přesvědčování.
"Dát férový důvod vás poslouchat" - tohle je prostě něco, co se strašně špatně vysvětluje a získává se to zkušeností a taky jistým citem a empatií.
Musíte si uvědomit, že smečková/stádová zvířata obecně mají vedoucího dané skupiny, který řídí jejich životem. Ta síla téhle důvěry je založená na tom, že podřízení členové uskupení věří vedoucímu, že je to dobrý jedinec k tomu, aby zajistil blaho všech - že umí řešit kritické situace, že dokáže vyřešit spory mezi jednotlivými členy, že bude mít prostě dobrý úsudek a hlavně je čitelný. Vlastně je to taková nějaká přirozená autorita. A o tohle jde tak nějak ve vztahu se psem a musí se to budovat od prvního dne. Ten pes vás bude mít vždycky rád, ale Vy ho musíte ideálně beze strachu přesvědčit, že se to vyplatí Vás následovat a prostě si Vás hlídat. Všude a za všech okolností. Musí na Vás být napojenej. On totiž výcvik psa není o mechanickým cvičení povelů, to už je spíš tak na okraj, Vy ho na sebe prostě musíte především navázat a být ten, kdo vede to Vaší smečku. A to se získá tím, že prostě budete taková klidná vnitřní síla, budete přesvědčená o tom, co po psovi chcete, proč to chcete, a zároveň nebýt hysterická, být čitelná a férová.
Jinak upozorňuju, že pamlsky jsou fajn, ale Vy se musíte primárně naučit psa fungovat bez nich. Nové věci učit třeba s nimi, ale rutinovat je potom tak, že pe sfunguje i bez nich.
No a další fáze tohoto je, že když někam jdete a mládě se náhodou zapomene, tak musíte mít dobré odvolání a pokud se někde zapomene, musíte už predikovat projevy zájmu o lovení a včas odvolat. Oni se totiž nějak chovají před tím, než zdrhnou. A to chce vypozorovat a podchytit včasným odvoláním. Odvolat lze, když je od Vás pes 20 m, na 100 už ne 😀 a tohle se dá trénovat i na tý stopovačce.
Jinak k Vašim bodům:
- Cvičit přivolání tzv. do zblbnutí, až se z toho stane reflex - pes není stroj a opět, musíte ho přesvědčit, že je dobré Vás následovat, prost ědokázat vybudovat pocit bezpečí a dobrého úsudku.
A ty další věci s EO…asi to tím vyřešíte, ale nedosáhnete toho, co píšu v úvodu této mojí reakce.
Otázka vlastně zní, zda lze tohle lovecké chování odnaučit aniž by člověk použil trest.
https://www.pejskarium.cz/?s=Ne%C5%BEadouc%C3%AD+loven%C3%AD
https://www.psitrenink.cz/loveni-zvere/
To jen třeba tak, x toho je. Taky doporučuju i F. Šustu.
Měla jsem rozlovenýho psa, kdyby mi vzal čáru dvakrát, tak se tehdy šťourám v nose. No dali jsme to, ale nám to trvalo a ještě dlouho jsem neměla důvěru (hlavně v sebe) a i potom jsem to hlídala a měli jsme omezení - v období mláďat, v lese, po klidovým režimu, má indispozice. Pro mě lepší než nemít psa. Před pár měsíci mi vyběhl za kočkou, ale zase dobrý, ale nebyl to lov.
Myslím, že to jde, ale záleží jednak co je to za psa, co v sobě má, no a hodně hodně na majiteli. Osobně s EO zkušenost nemám a osobně bych nejdřív zkusila trénink, ideálně pod dohledem kvalitního trenéra, neb tam může člověk vidět chyby a možnou nápravu velmi rychle. No a na rádius 50 - 100 metrů samozřejmě zapomenout. Já bych byla malá tečka mezi miliony velkými = žádný vliv. Pracovala jsem na budování vztahu, odpočinku i to byl náš problém, dali jsme se na pachové práce, v tom se pes našel. S tím že psa na stopovačce nejde vylítat, unavit fyzicky i psychicky nesouhlasím, neb tehdy jsme začali pracovat a těch x metrů šňůry nám stačilo, k tomu jsme samozřejmě nechodili 5 km denně. Je ale to můj pohled, nevnucuju to a hlavně, nemusí to být samozřejmě navždy.
V krizi se mi víc než přivolání osvědčilo STŮJ, neb pro něj to bylo mnohem snažší. Nicméně časem se uměl od zvěře i otočit, ale pokud se jednalo o vyběhnutí před čumec tak to bylo o zastavení.
Píšu to jako velký laik, spíš jako povzbuzení, že se nemusí zoufat.?
Nevím, u nás se psi nikdy netřískali. A jak říkám, je to taky o tom prostě toho psa sledovat a vychytat, kdy se připravuje na útěk a prostě odvolávat a hodně chválit. To je cesta s běžným psem, s loveckým ohařem se od mala pracuje jinak, tj. této vlohy se využívá ve způsobi výcviku.
S půl minutou je to možná nadsázka, ale aby nemohla chytit stopu a běžet, musela bych jí zakázat čuchat, což by šlo neustálým přepoutáváním pozornosti na mě, potom ale procházka tak trochu ztrácí pointu, když pes bude celou dobu viset očima na mě. Procházky beru jako čas, kdy si může být psem a v rámci mezí dělat psí věci tj. běhat, čuchat, venčit se, zkoumat…
To není, že by nechtěla jít se mnou, ale běhat po stopě a prohánět zajíce je prostě velmi dobrá zábava. A ona si mě hlídá stylem že ví, kde jsem a že jsem pomalá - ona stihne odběhnout 100m pryč a zase zpět a já se o tolik moc neposunu aby mě nenašla. Opravdu na ni nejdu přes strach. Naopak pokaždé když ji přivolávám tak má velikou odměnu (pamlsek vyšší hodnoty nebo hru na přetahovanou o hračku), jásám a radujeme se spolu…
S mysliveckou kynologií nebo loveckým výcvikem mám nulové zkušenosti, resp. pokud jsem někdy na něco z této oblasti narazila, tak to byly pěkné prasárny vůči psu. Máte nějaký tip kam se podívat?
Buggyra:Ona ta poslední možnost nejspíš nebude fungovat tak, jak by si člověk přál.
Mně se líbí možnost 2 s reflexem. A co tu holky psaly dříve, je snazší psa naučit na “zastav”, než na přivolání jako takové, kdy musí od kořisti odvrátit zrak a přepnout mozek. Takže možná zkusit nejdřív jako mezistupeň při vyběhnutí za podnětem tohle. Když už pes stojí, tak si pro něj snáze dohmátnete (couračka…) a nebo získáte nějakou tu půlvteřinu k dobru na přesvědčování.
Na "stopku" jsem ve výčtu zapomněla. Děkuji za zmínku 🙂
Tip nemám, jste daleko, já bych hledala i mezi řadovými pejskaři, jejichž práce se Vám líbí a prostě se ptala.
Chápu, že chcete mít procházku jako odpočinek, ale ten pes Vám to momentálně nedá, je mladý, vybrala jste si akční plemene nebo jeho křížence a prostě s tím musíte pracovat nebo se budete Vy, on nebo oba dohromady trápit.
Výcvikem byste prostě měla docílit toho, že pes si Vás bude hlídat. Tečka :) Máte problém s respektem. Pes je mladý, puberťák, prostě zkouší, máte nejvyšší čas na to zarazit. Každý pes čuchá a bude čuchat celý život. Pokud tak čuchá, zaměstnejte mu hlavu, dělejte čuchací hry, trénujte odvolání. Vždy, když máte pocit, že Vás přestává vnímat. Měňte směry, když začne být duchem mimo. Aj. aj. Ten Šusta je dobrá cesta například. Určovat pravidla prostě musíte Vy a pes to musí pochopit. Není to o tom, aby z Vás měl strach, ale aby to pochopil, je to o tom využít jeho přirozenost. Jakmile je nejistý vůdce sám v sobě, další zvířata si začnou řešit život po svém, je to v jejich vlastním zájmu, dělají to psi a dělají to i koně a další.
Jinak ten výše uvedený odkaz https://www.psitrenink.cz/loveni-zvere/ to vystihuje dokonale. Vlastně rozvádí to, co píšu. A důležité je taky se zamyslet nad tím, jestli jsou opravdu naplněny potřeby psa, to bych vypíchla především.
Držím palce a je fajn, že se zamýšlíte!
s EO nebo bez:Díky, emergency recall znám, ale mám za to, že to je pro velmi výjimečné přivolání - od slova emergency, zkrátka když už není zbytí a já jsem na tom momentálně tak, že bych ji potřebovala na procházkách odvolávat asi tak co půl minuty aby se slečinka nesebrala a neletěla hnát zvěř.
Šustu znám, ale jenom tak zběžně. Mrknu víc.
Jedna věc je číst psaný popis v pár větách, něco jiného je vidět konkrétního psa s daným chováním. Takže samozřejmě anonymní rady na internetu jsou dost omezená věc.
Trochu mi to zní tak, že
Ale jinak držím palce a přeju pevný nervy. O jaké jde plemeno?
….ironie, že ta moje je poloviční borderka a z druhé strany absolutní nelovec…🙂
keriton:Jedna věc je číst psaný popis v pár větách, něco jiného je vidět konkrétního psa s daným chováním. Takže samozřejmě anonymní rady na internetu jsou dost omezená věc.
Trochu mi to zní tak, že
- By to chtělo začít řešit velký akční rádius feny (což se dělá dost blbě, ale jste na stopovačce, na té to aspoň řešit / učit jde) - s tím jsem čerpala u Evy Štemberový, online poradna na facebooku.
- Je hezké, když si pes na procházce může dělat, co chce, ale to může až v případě, že funguje základní spolupráce. Do té doby je to opruz na stopovačce, ale taky opruz s tím, že chci po psovi, aby mě vnímal, aby šel po cestě, aby nechodil moc daleko, aby nezdrhal za zvěří, prostě docela dost buzerace. Čím líp to pes pochopí a začne respektovat těch pár základních nutností, tím dřív ubude buzerace a přibude psovi volného času.
- Máte ročního psa, je to mazec, ale nemusí to tak být navždy, i když to teď tak vypadá… tyhle věci jsou někdy mravenčí práce, za rok budete jinde…
- Zařadit do výchovy korekci / trest je podle mého názoru ve spoustě případů na místě, ale je potřeba velká opatrnost v tom, kdo a jak vás to učí, aby to bylo psu podáno správně a srozumitelně (opět nemůžu nezmínit Evu Štemberovou, to už je ale nejlepší osobně).
- I pes dlouhodobě na stopovačce může mít dostatečné vyžití. Nemyslím si, že jde čistě o množství nalítaných kilometrů - i když s hyperaktivkou samozřejmě přirozeně nachodíte mnohem víc než s nenáročným pohodářem.
Ale jinak držím palce a přeju pevný nervy. O jaké jde plemeno?
Je to kříženec bordery a pastevce s berňákem. Samozřejmně si od obou vzala jen to nejlepší - po borderce rychlost, drive, zájem o spolupráci a hru a z druhé strany hlavně nezávislost a přemýšlivost.
Já mám asi největší problém v tom, že jsem nečekala, že projeví zájem o lov. S pasením, jsem počítala, s nežádoucím pasením jsme udělaly rychlý proces (na auta se fakt vrhat nesmí), ale ten lov mě nenapadl. Navíc moje první fena je v tomhle směru naprosté zlatíčko - má téměř neexistující lovecký pud a je velmi žravá, takže bylo snadné naučit, že vidím zajíce = jdu si pro kokino. Tím pádem si svobodu na procházkách užívá defacto od začátku. A tak nějak jsem si myslela že tahle to bude mít podobně.
Holt si to asi budu muset já nějak uspořádat v hlavě a nevyčítat si, že mladé nedám na procházce takovou volnost, jakou bych chtěla.
Holt si to asi budu muset já nějak uspořádat v hlavě a nevyčítat si, že mladé nedám na procházce takovou volnost, jakou bych chtěla.
Dáte, nebojte. Prostě to jen nebude hned. Ale jako ruku na srdce, malý děti taky musíte vodit na přechodu za ruku, než pochopí, že se musí sami zastavit a rozhlédnout a že auta jsou nebezpečná. Prostě nejde všechno hned.
Halt tihle “beproblémoví psy”, jak máte tu starší fenu, člověka hrozně nechají zapomenout na to, jak může být někdy výchova žíželete fuška 🙂
Držím palce 🙂