Jinde jsem se vyjádřil k barevným úlům. To dál řešit nebudu. Jakým nátěrem ale opatřit úl? Záměrně vynechávám hodnocení, která současná nátěrová hmota je nejlepší. Každý asi upřednostní něco jiného.
Jak dříve? Nový úl se natřel jednou fermeží, nemusela se nahřát. Po zaschnutí se natřelo jednou, lépe dvakrát tehdejší fermežovou barvou. Podotýkám tehdejší, ty tehdejší barvy se už sehnat nedají. Zdůrazním, že u mě jsou vidět mnou vyrobené nástavky před 40-45 lety, natřené jak píšu, vydržely, nesesychají se, nekroutí a netrhají se a barva neprýská dodnes. Stačila jedna rada zkušeného včelaře. Vlastně dvě.
1 - Potřebuješ prkno 15 cm široké a máš takové? Rozřízni ho podélně prostředkem a zase slep jak bylo a v nástavku musí být pravou stranou ven.
2 - Je vždy lepší udělat nátěry dva řidší barvou, než jeden barvou hustší.
-------------------
Pak jsem začal používat lazurové barvy, hlavně Luxol. Jenže ten aby vyhověl (řekli mi v obchodě) EU normám o ochraně životního prostředí, museli výrobci z barvy odstranit to něco, co dřevo chránilo. Barva není lacinější, jen nevydrží. Výrobci (říkám já) se nevzpěčovali, náramně jim vyhovuje, aby každý musel co 2-3 roky nátěr obnovit. Kdyby dnes barvy vydržely 50 a víc let, jako ty bolševické, co by fabriky na barvy dělaly? Myslím, že jsou všechny cizácké, českého tu zbylo máloco.
Co pod nátěr? Nejvíce se mi osvědčil přepálený olej ze smažení řízků z kuchyně (nejen řízků, samosebou). Inspiroval mě jeden pisatel ještě na VF, který kupoval v akci stolní olej, přehřál ho - to se v něm udějí nějaké chemické změny v řetězcích molekul a začne se to podobat plastu. Víc by určitě věděl nějaký chemik. Toho pána inspirovaly neskutečně předražené ceny barev, které navíc nevydrží.
Já tedy nevylejvám olej z kuchyně, naředím ho asi 30% napouštěcí fermeží a často se nástavky nestihly dočkat dalšího nátěru nefunkční lazurovou barvou. Pak se ani nepozná, který nástavek je natřený jen olejem s fermeží a který nějakou světlou lazurou, na trvanlivost lazura vliv nemá žádný. I nástavky s lazurou, i bez ní, natřu po 2-4 letech znovu olejem z kuchyně s fermeží. První měsíc je čichem nepatrně cítit jedlý olej - to smažení, později se to od nástavků natřených čistou fermeží rozpoznat nedá vůbec. Vítězí tudíž stolní olej jak kvalitou, tak hlavně lácí. Nejdřív jsem myslel, že se to bude kazit, žluknout a že budou nástavky smrdět jako žluklý omastek. Byl jsem poučen, že díky přepálení to už není jedlý olej, ale prostě inertní průmyslový tuk.
Jo a maličkost. Kde se to s fermeží přežene, lepí to, fermež jakoby úplně neuschne. Olej ze smažení nelepí ani hned po nátěru (vyschne za 2-5 dní) a to i přesto, že je v tom asi třetina (vždy od oka) fermeže. Na nástavcích, napuštěných nejlépe 2-3 x popsaným přepáleným tukem s fermeží, nemohou držet vodou ředitelné barvy. To je jasné, ale mezi námi jsou i umělci, kterým by tohle mohlo nedojít.