Aktuálně: 3 558 inzerátů216 185 diskuzních příspěvků18 328 uživatelů

Postupné odebírání medu

Tom50
Tom50 08.06.2024, 14:05:12 xxx.xxx.139.241

Marodím a tak mám čas psát. Dám sem poznatek, který velice úzce souvisí a spíš navazuje na má tvrzení ze včerejška (i dřívější) o tom, že je nutné vč stimulovat pachem prázdného díla k vyššímu sběracímu pudu. Mám za to, že je dobré, aby se následující obecně vědělo.

Vím jistě o člověku, znám ho osobně a Petr u něj mockrát byl, který včelaří v klasice na míře 39 x 27,5 x 11 ve dvouprostorových úlech, které mají medník stejné míry. Klasicky, převěšuje plod, používá mřížku. Ale vytočí enormní množství medu, ne úplně pochopitelná množství. Mimochodem, viděl jsem Maďarský film, nevím o čem, o životě na vesnici. Tam byl nějaký sedlák ožrala, každý den nebo obden došel do včelína, z několika vč v ležanech vzal po 1-2 rámcích s medem a nahradil je soušemi, odnesl do medárny, vytočil, prodal med a šel do hospody hned peníze propít v podobě kořalky.

No a náš známý starý včelař to dělá stejně, jen to nepropíjí. Každý den celou sezonu vytáčí, je starý a moc toho nezvládne a tak z každého vč odebere 1-3 rámky medu, který se mu zdá zralý a hned je nahradí soušemi. Zda souše dává na stejné místo v medníku, nebo v tom má nějaký systém, netuším. Samosebou nevybírá každý den všech svých asi 30 nebo víc vč. Ale dá se říct, že v intervalu 2-3 dnů pořád bere zralý med a pořád stimuluje svoje vč pachem prázných souší. Mám informaci, že je to běžná praxe na Slovensku v oblastech s ležany a slunečnicovou (a tudíž předchozí akátovou) snůškou.

Chystám se zrealizovat svůj nejnovější (šílený) nápad ze včerejška. Vezmu si na včelnici refraktometr a pokud bude medovicový med v prostředních, ještě ne úplně zavíčkovaných plástech zralý - a to je u medovice běžné, hodlám napodobit fintu Maďarského sedláka. Tím spíš když vím, že to tady u nás někdo už roky praktikuje stejně. Kvůli indispozici pohybového aparátu to nedokážu dneska, ale snad v nejbližších dnech, rozhodně to chci zkusit ještě letos. Dám sem ale vědět. Má to jedinou podmínku, musela by trvat snůška. Tady u nás je ještě asi 25 dnů naděje, vzhledem k náskoku přírody 15-18 dní jistě.

goro
goro 08.06.2024, 17:07:05 xxx.xxx.22.147

Dobrý nápad…aj ja poznám dedka,ktorý neumýva medomet celú sezónu, pretože týždenne  2-3 krát točí pár rámikov …medu má ojojoj….obzvlášť chválim myšlienku pri medovici, pretože už zopár včelárov teraz hlási melicitózu…

Tom50
Tom50 30.09.2024, 10:32:36 xxx.xxx.139.250

Nechci zakládat další vlákno a tak dám svůj poznatek sem.

Jde o pozoruhodný  krátký článek ze Včelařství 8/2024, str. 261 s názvem Proč jsou některé roky bohaté na melecitózu. Za celkem mrzuté považuji, že to každý čte a nikdo se tu nezmíní. Podle mě článek obsahuje stěžejní informaci, určující další včelaření v ČR a střední Evropě.

Z krátkého textu vyplývá, že stejné druhy producentů někdy tvoří medovici dobrou a jindy ty samé druhy producentů tvoří melecitozní “tuháč”. Dále se tam jasně píše, že nejhorší je smrk kvůli mělkému kořenění. Jde totiž o vodu a jestli mají producenti medovice v míze rostliny málo vody, pak producenti tvoří melecitozu. Ano, tak jednoduché to je. Autor článku, aby udržel “vědeckou” úroveň článku neumí jasně a lidově sdělit o co jde, komplikuje to osmotickým tlakem a dalšími detaily, které nikono normálního, tedy nevědeckého pracovníka, nezajímají. Pak, aby to bylo vysoce odborné, to jaksi ztrácí rozumný smysl, když tomu, jak se zdá u čtenářů tohoto fora, nikdo nerozumí.

Co z té informace vyplývá pro mě? Je tu klimatická změna a s ní nedostatek vody v přírodě. Zde musím vypíchnout, že ano, nastala klimatická změna, ale nemá a ani nemůže mít antropoidní příčinu. Nevědecky řečeno: namachrovaný člověk by sice strašně rád poroučel větru i dešti, ale na přírodu je pořád moc malý pán a příroda si prostě bude dělat co chce s green dealem i bez něj. Pozoruhodné je to, že nápady typu “poručíme větru dešti” měli bolševici a tudíž liberálové jsou stejní bolševici, řečeno polopatě, jasně a bez přikrášlení a okecávání.

No a co z toho tudíž vyplývá pro včelaře? Je to neradostné.

Někde na tomto foru jsem vyjádřil pro mnohé (nikdo nereagoval) doslova Jobovu zvěst, že je možné, že bude nadále melecitoza každý rok. Přinesl jsem tedy špatnou zprávu a takové zprávy lidi nechtějí a nenávidí toho, kdo jim jí přináší (místo aby byli vděční za varování). Ano, takoví lidé jsou už od dob Joba… To nezměníme. Co ale můžeme, je si uvědomit, co z citovaného článku vyplývá. Jestli se tedy množství vody v přírodě rapidně snížilo a nadáoe to bude už jen horší a horší, a protože budou chtít z přírodní zákonitosti producenti medovice přežít, budou tvořit melecitozu vždy, když budou ohrožení nedostatkem vody, kterou má v dané chvíli hostitelská rostlina. Tím spíš, když melecitoza víc vyhovuje mravencům a ti se, z článku nevyplývá jak, snaží o co největší produkci melecitozy a že producenty mravenci podporují už víme dávno. Nejběžnějším hostitelem producentů je smrk, ten koření mělce a tudíž trpí nedostatkem vody nejvíce a tudíž se velmi pravděpodobně stane melecitoza běžnou součástí středoevropského včelaření. Můžeme se kvůli tomu vztekat, můžeme se nasrštvat a přestat včelařit, ale zalévat lesy určitě nezačneme. Pak zbývá se jen pokusit přizpůsobit. Tudíž se bavme jak.

Myslel jsem si, že včelaření ukončí asijská sršeň. Po přednášce v Hulicích a po přečtení uvedeného článku mám tušení, že skutečné ohrožení přichází ze strany, odkud jsem to, aspoň tedy já, rozhodně nečekal.

tom4
tom4 11.10.2024, 11:36:28 xxx:xxx.6ca5:39c6

Kolega byl teď v Řecku, na Lefkadě a vyfotil mi tam úly. Na to, že je tam obrovská snůška ze vřesu, mají všude jen plodiště a medník, vše natřené na bílo. Odebírají tedy med také postupně, např. každé 2-3 dny ? Zřejmě ano…

Tom50
Tom50 11.10.2024, 12:28:57 xxx.xxx.139.250

Bude to jinak. Když jde o vřesový med, ten je nevytočitelný, vypadá a chová se jako rosol. Před vytáčením se musí každá buňka napíchnout něčím, co bych přirovnal ke špendlíku hlavičkou napřed. Jsou na to stroje, kde “špendlíky” jsou v přených roztečích a každou buňku napíchnou a teprve pak se to dá vytočit. Na vřesu (mám jen ze starých OVP) vč vždy drasticky zeslábnou, katastrofálně se upracují a včelaři je pak před zimou sířili. Píší, že na vřes jede jen asi třetina vč a ta se po snůšce zlikvidují. Ovšem byly to články z OVP z roků než přišla Varroáza. Stroje na napichování plástů se dají najít na YT.

Opakuju, nelze neustále šilhat k cizákům a nevědět tyhle “detaily”, u nás jsou to postupy naprosto nevyužitelné a tudíž nemá praktický smysl se tím zabývat, nanejvýš jako kuriozitu.

Tady připomenu praxi západoukrajinců s ležany. Vyzimuje včelstva, která nekrmil, přezimují na medu ze slunečnice. Zjara začátkem května z každého vč udělá velmi silný oddělek s matkou, v ležanu nechá jen jeden rámek s mladým plodem a asi třetinu včel. Oddělek smění se Sibiřanem za černý medovicový med, Sibiřan vč nezimuje (ani neléčí), není to v jeho podmínkách ekonomické. Rus nemusel platit oddělky s rámky, něco jako Americký paket, jenže ten nemá dílo, v zámoří je to jen něco přes kilo včel s matkou. Podobně v praxi naší bývalé Podkarpatské Rusi, akorát, že si Rus odvážel, vlakem, jak jinak, silné odd s rámky s plodem a matkou a částí létavek. Ukrajincovo vč mělo celé jaro a celý červen a část července na to, aby vystavělo dílo, aby si vychovalo matku z nouzáku. Pak ve slunečnici přineslo 20-30 kilo medu a samočinně se nakrmilo na zimu. Ukrajinec neznal rojení, což by měl dát rozum z popsané metodiky. Základní podmínkou byla stejná míra a to je v celém někdejším SSSR Americký úl Dadant-Blatt s mírou 43,5x30. Už jsme vysvětloival, že se jen nesměl jmeniova “amerikaňki” a tak dostal ve 20 letech 20 stol, když byl v SSSR plošně nařízen, název Mnogokorpusnyj. Korpus je rusky nástavek a my bychom to asi překládali jako vícenástavkový. Je nutné si uvědomit, že SSSR byl v Evrpopě asi první stát, který zavedl pouze nástavkové úly. To jen na okraj.

Kdo pochopí právě přečtené o ležanu a někdejší praxi mezi UK a RF - zažil to tam bratr v letech 1990-2000, kdy tam pravidelně jezdil (vystudoval v SSSR na bolševika a uměl dokonale rusky, měl tam spoustu známých), měl by pochopit, že ležany s nároky, jaké máme na včelstva my, tady nemůžou sloužit dobře. Víc nemá smysl o ležanech hovořit. Kdyby to byl sem vhodný úl, naši předkové nebyli de.ilové a jistě by ho tu, aspoň někteří, provozovali.

Úplně stejné je to s nafocenými úly s pouze jedním medníkem. Nevíme jak se tam včelaří, nafotil to nevčelař a nic k tomu nezvěděl. Co když je to jen ta třetina vč “na odpis”? Nelze z toho nic usuzovat!

--------------------------

ALE! Konkrétně vy máte jedinečnou a pro dnešního včelaře nepochopitelnou zkušenost s “nahatými” včelami a hlavně s “nahatým” úlem. Tento možná blbý název jsem vymyslel já, protože ta vč i s úly pocházejí z místa u D1 (asi km 40 +-), které se jmenuje Naháč, tak proto ten název.

Zopakuju podstatné. Úl je s pevným dnem, univerzál, mě neznámého typu (myslím samo domo konkrétního včelaře) na TS a viděl jsem realitně nový úl. Je na 11 r dole i nahoře míry 39x24, je izolovaný asi hoblovačkami, používá mřížku a má nepochopitelně malé česno 60x15 mm, které nejde zvětšit. Česno je u strany, u té správné. Medník nemá očko a tudíž je toto česno jediným přístupem do úlu pro včely a pro veškerý vzduch. V úlech byly včely, stálo bývalo za to je rozchovat. Nebyly agresivní, oboje přinesly bez nejmenšího náznaku rojení každé dvě bedny medu a tudíž asi 45 - 48 kilo každé. Zjara se hodně zužovalo + se převěsily 3 rámky plodu do medníku a tudíž každé vč postavilo asi 5-6 M a když by se dělal odd tak by postavilo i víc, dá se tudíž říct, že obměna díla byla 50-70%. Včelstva byla vlastně téměř bezpracná, žádní obři, opakuju, žádné rojení. Ano, úl nedával panenský med, a propos, platí nás někdo za lepší med bez výkalů plodu?

PTÁM SE, CO BY CHTĚL ČESKÝ VČELAŘ OD VČEL VÍC? A PROČ BY TO NĚCO MĚL ROZUMNÝ VČELAŘ CHTÍT?


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.