Jak upravit běžná dna pro použití metodikou Blaník. Zde je nutné srnout jak k mému objevu postupně došlo a jak a čím jsem se dal inspirovat.
Především proč včelaři jako Ptáček, Čermák, Kamler a ostatní přinesli patrně světový unikát, kterým je vysoký podmet. Měli za to, že se ve dně budou svěšovat “zahálející” včely a že to bude jakýsi únikový prostor. To byla celkem rozumná idea.
Pak některý z nich, nebo kolektivně a nebo ještě někdo další, zjistili, že ve vysokých podmetech vč staví trubčinu. Tak se dna vybavila rošty, které bránily stavbě v podmetu.
Jenže některý z těch včelařů průkopníků přišel s tím, že trubčina pod dělničinou předehřívá vzduch přicházející do dělničího plodu od česna a nechával ve svých dnech stavět divočinu. Pak ale musel před zimou pracně dolovat ze svých prostavěných den divočinu. Tak to už mi fakt přišlo jako u těch xxx na dvorečku!!!! Včelař musel mít mnoho den, možná o 100% víc než choval včelstev a doloval z toho divočinu v zimě, jak někde psal. Jsem zásadně proti primitivizmu a tedy kra.inách jako Varré, Medná kráva, japonec a VS jen s trámky bez rámků (Černý například). Prostě já zpátky do jeskyně nechci, jsem civilizovaný včelař a nezhlížím se v primtivizmu.
Ale myšlenka předehřívání vzduchu skrz trubčinu na periferii, kde jí samy včely ochotně staví když mohou, mě zaujala. Ovšem aby to mělo smysl, musí být česno jen jediné a ne tedy další česna - očka, kterými včelař dělá včelám z “bydlení” průvanové studené peklo.
Ale že bych byl ochotný trpět divočinu a dokonce jí dlabat z den, no fakt jsem všechno, ale nejsem b.b a tak jsem dal místo vysokého podmetu celý NN 15 s pouze rozběrným dílem, pravda, každý druhý rámek je pro divočinu. Ale pro divočinu v rámku!!!!
Celkem náhodně, inspirovaný Řeháčkem, jsem dal v půlce září pod VN celé NN 15 s melecitozním medem, se kterým jsem si nevěděl rady a zjistil jsem, že zjara (březen) byly rámky “vyčištěné” a včelstva byla ve větší síle a hlavně v dokonalé kondici. Ovšem zbavovat se takto melecitozy a dokonce jí takto využít pro vysokou kondici a zdraví vč jsem byl asi první a jediný, pokud je mě známo. Ostatní to máčeli, vytáčeli, medovou vodu vylejvali do hnoje aby “zchránili” medníkové souše.
Ing. Řeháček nazval tento podsazovaný NN pod VN “manipulační nástavek”, někdo jiný tomu později začal říkat “nástavek včel” a mě to přišlo hloupé až trapné a hlavně nejednoslovné a už vůbec aby to vystihovalo podstatu. Tak jsem tomu začal říkat tlumič - asi v konci 80 let 20 století, když jsem funkci tohoto NN pod VN vymyslel a začal používat. Tlumič proto, že tlumí nárazy chladného počasí, když často zjara nastane, a v té době velmi často se skutečně umí ochladit prudce. Ovšem tento spodní nástavek také tlumí nárazy jarní, doslova NÁRAZOVÉ snůšky a taktéž tlumí rojovou náladu, protože se díky němu vč necítí stísněné ani když včelsař nepřidá medník v pravou chvíli, ale třeba kvůli práci o den, dva nebo tři dny prodlí. Proto tedy jednostlovný název TLUMIČ.
Paraleně s tím přišel pan Sedláček na svůj polštář, kterému jsem ale dal zkratku POL já, samosebou s jeho ústním souhlasem. Líbilo se mi to slovo a vzniklo u Sedláčka snad z idei Werichovy princezničky na hrášku, která má pod prdelkou polštářů hned několik, aby ztlumily tlak hrášku. A jsem zase u TLumení = TLumiče.
Pak mi došlo, že ani Řeháček (Cimalovci - DadantKlub) a ani Sedláček nepřišli na trubčinu ve spodním NN a tak jsem se vrátil ke svému původnímu názvu TLumič, aby bylo ihned jasné, jaký spodní nástavek má kdo na mysli, tedy s jakou funkcí. Umístění trubčiny do TL jsem tedy vymyslel já, ale byl jsem inspirovaný výše jmenovanými tvůrci vysokého pdmetu u dna, tedy tím autorem, který ve vysokém podmetu dovolil vč stavět divokou trubčinu. Nejsem tedy “čistým” vynálezcem, byl jsem inspirován a bohužel už nevím přesně kým.
Ještě musím dodat, že LBV považuju za nefunkční hovadinu, která rozhodně rojení nezabrání. Ale metoda LBV má jednu mnohem horší funkci a sice, o 2 rámky ve VN omezí plodování dělničího plodu. Z mého vymezení také třeba proti OP jsem zásadně proti jakémukoli omezování plodování dělničího plodu a spolu s tím, že LBV nefunguje jsem umístil trubčinu dolů pod VN.
V celém svém vysvětlení záměrně prozatím nezmiňuji fakt, že je nevhodné chovat rubce mezi děšlničím plodem. To vysvětlím samostatně jinde.
--------------------
Čas ukázal, že je vysoký podmet ptákovina, doslova kur.ítko, které víc škodí než něčemu pomáhá. Pak přišel čas sluníčkových mamlasů, kteří se začali vymezovat vůči tvrdé chemii a i Dol začal mamlasit s potíráním VD až tehdy, kdy je ho ve vč dost. (ve skutečnosti když je už pozdě) A k tomu bylo potřeba monitorovat spady. K tomu byla vynalezena další kra.ina a to je síto ve dně. To je něco tak obludně týracího, že si všichni představte, že se nedostanete domů jinak, než přes betonářskou karisíť s oky asi 25 x 25 cm.
Já vždy a ve všem uvažuju (mám to tak odmala) jinak, než mejnstrým. Proto jsem vynalezl způsob abych nemusel nepoužívat tvrdou chemii a přesto nemohla být případná rezidua léčiv v mém medu. Ale to by bylo jen povrchní. Lámal jsem si hlavu s tím, že by bylo nejlepší prostě brouky ve včelách nemít a nebo tak mí málo, že tam ničemu nevadí. Psovi taky nevadí “mírné” zablešení a zuby kvůli tomu tupější mít nebude a hlídat bude pořád stejně. Jo, moc blech by ho asi umořilo.
A tak jsem se vůbec nesnažil nikdy nic monitorovat a pak uvažovat jak zasáhnu. To není můj styl ani uvažování ani práce, jsem vždy a ve všem nejřív pro prevenci, nenechat k něčemu dojít a řešit to až když by prevence selhala. Tak jsem zkonstruoval (rozumněji použil už existující) úl a vyvinul unikátní metodiku, kterou když do posledního detailu přesně dle návodu použije kdokoli v nástavkpovém úle systému Dadant, tedy jeden vysoký nástavek pro plod a libovolně nástavků nízkých, pak nebude mít ve vč mnoho VD a nebude mít žádné zimní úhyny. Ovšem, kdo do metodiky Blaník začne vkládat svojí invenci a svoje myšlenky a nebudfe respektovat moje doporučení, nebude mu to fungovat. A stačí i jen taková maličkost, jako je použití syntetických krmiv pro včely, protože prostě musí do práce a nemá čas rozpouštět cukr na koncentraci 1:1. Když se k tomu přidá ještě pár dalších zdánlivých maličkostí, katastrofa ho nemine…
---------------------
A jak tedy nemuset vyhodit varroadno? Prostě se do něj vloží něco takového, jako je buchta. Jen se udělá tak tlustá, aby pod rámky zbylo 18 mm, na stranách asi o 2 mm menší (tedy celkově o asi 4-5 mm) kvůli nabobtnání dřeva a vepředu nesmí vložka dosáhnout nadoraz, ale musí tam zůstat asi 20 mm průlez. Aby nedošlo k ucpání česna doražením vložky k čelní stěně dna, se do stěn zevnitř přitlučou mezerníky (nebo hřebíčky), na každé straně jeden a ty zajistí nemožnost doražení mezidna k předku varroadna. Pokud má dno pletivo v prostřed, holt je ho nutné odstranit. Jestli jde dát vložka na pletivo, je to pak velmi snadné a dokonce zůstane zachovaná funkce varroadna, kdyby byla někdy potřeba.
Neznám konkrétní konstrukce varroaden a dle výrobců se budou lišit, protrože se lidstvo z chaosu přes unifikaci vrací zase k chaosu a každý výrobce si dělá co chce v domění, že kdo se napálí a koupí něco od něj, už mu nezbude než pořád nakupovat u něj. Což já vnímám jako státem povolený podvod, vědomé napálení spotřebitele. Mimochodem tady třeba já vidím roli státu, který by měl toto neumožnit. Ale chápu, že to je v liberalizmu tak nesplnitelná chiméra, že lidem zblbým “svobodou” by přišla unifikace jako omezování osobních práv. A tak dobře vám tak liberálové a dobře vám tak i vám normálním, kteří proti zhoubnému liberalizmu neděláte nic. Já proti němu dělám to, co umím nejlíp a to je včelařina. Ne podle trendů a módy a zhlížením v Americkém přežitém paskvilu, nýbrž poctivou snahou pomoci komukoli chytřejšímu využít to vybavení, jaké má, jinak, lépe a moderněji. A hlavně s dobrým medným výnosem úplně bez úhynů včelstev.
Z uvedeného vyplývá, že nejjednodušší je protě varroadna jako škodlivý nesmysl vyhodit a pořídit si dna pořádná. Bohužel se asi nevyrábějí a tak si to musí udělat každý sám. Jak na to jsem tu podrobně vysvětlil a díky výkresu kolegy romaning je naprosto jasné jak to vyrobit.