Trubčice

Nikdy som neveril, že by trubčice nelietali, predsa sú to normálne vyvinuté robotnice a to aktivovanie vaječníkov a rozkladenie nie je ako u matky, ktorej tým pádom sa zväčší enormne zadoček… trúdica položí 20 - 30 vajíčok a končí s kladením, kladú ďalšie robotnice a ďalšie… “vytriasanie do kopřiv” som v živote neskúšal, nie je čo zachraňovať, môj postup a názory sa zhodujú s BG 

Velice děkuju za oba názory. Poučení je vč vysířit! Protože jsme naučení - já určitě - když teď přemýšlím, hlavně o názoru BG o tom, že je ve vč něco špatně dřív, než se ztratila matka, hledat příčinu vně, že se matka ztratila púři páření. Co když se ztratila proto, že celý odd není dobrý stran nemocí? Co když je vč nemocné, ale ve větší síle výchozího (dárcovského) vč se patogeny neprojeví, projevily se ale ve slabém oddělku a proto se matka ztratila? Likvidace celého odd je hra na jistotu. Děkuju, pokusím se přestat pracovat ve vleku překonaných starých bludů.

Pane Goro. Slováci mají možná štěstí na jiné “učitele”. Mockrát jsem se vyjádřil, že tak zvaní vědci opisují moudra a údajné "vědecky prokázané skutečnosti" jeden od druhého a to i tehdy, když se dá i jen laicky pozorovat opak nebo něco jiného. Pro mě jsou tvrzení starých autorů téměř nedotknutelná. Asi je to chyba, měl bych už umět odfiltrovat bludy.

Samosebou sem dám zda vžebrané včely, kde zabily tři vetřelce, přežijí (matka) tuto improvizaci. Je to přece jen oddělek kde ještě nejsou její dcery.

No dovolím si nesúhlasiť s názorom , že na Slovensku máme včelárskych “vedcov” na vyššej úrovni….práve naopak…nemáme žiadnych … práve preto  samoštúdium a pokusy včelárov sú jediným zdrojom poznatkov ako u vás… len možno to vzájomné odovzdávanie si poznatkov včelármi navzájom je možno ďalej.. ja som pri prvom strubčenom včelstve s tými kopřivami ani nezačal, lebo mi priateľ včelár dávno predtým rozprával ako mu vysypané trubčice nabehli do úľov vedľa pôvodného miesta ich pobytu a v jednom mu zabili matku a problém mal znovu, v druhom mu matka kládla ďalej a o dva rámiky vedľa kládli trúdice.. postupne sa vykládli .. aj z jeho rozprávania som pochopil že trúdice lietajú, len som si to “ideologicky ” odôvodnil..😉      

Myslel jsem staré autory publikací do Sametovky. Pak k nám přišly Západní knihy se snůškou kra.in, se kterými bojuje české včelařství dodnes a asi to neskončí. Protože jedna z nejškodlivějších technik = zebrování, se zahnízdila v českých dutohlavech tak, že to hned tak nikdo nevymýtí. O očkách nemluvě. Tím spíš v liberalizmu, kde se tvrdí, že nejsou věci a postupy správné a nesprávné, ale mladým se vtlouká do dutých hlav a nejen ve včelařině, ale ÚPLNĚ VE VŠEM, že dobré je všechno, když protagonista chce.

Že Slovensko nemá nyní vědce? Česko snad má? Ti, co dnes sedí ve výzkumáku a na vysokých školách by byli lepší někde ve výrobě, vědeckého nevybádali za 30 let nic použitelného. Tedy kromě restrikcí a jiných buzerací. A tak Slováci aspoň neživí darmožráče, kteří ne, že nedělají nic, ale hází klacky pod nohy a hlavně nedovolí v mejnstrýmu zaznít ničemu, co se mafii nehodí do krámu.

Jeden příklad za všechny. Ještě si ze svých 10-12 let věku z rozhovorů dospělých živě pamatuju, jak zuřivě se Dol a ČSV bránil Kraňce, za import hrozily citelné tresty. První dvě F1 Kraňky jsem dostal jako dítě v roce 1967 z Jablonce, kde některé Němce vyhnali jen částečně a tak museli pouštět ty, co tu zůstali, za příbuznými na návštěvy. A jeden lesník z návštěvy v Rakousku přivezl v kapse saka dvě čistokrevné matky. Táta byl v Jablonecké partě chlapů, co se nebáli a protože na sebe s mámou ani po rozvodu netahali kudly, Vlašimsko zažilo první neuvěřitelné včely, o kterých mnozí ani neslyšeli, s až 4 x vyšším výnosem a neskutečnou mírností, jakou tu nikdy nikdo nepamatoval.

Jak dnes kraňská mafie zuřivě brání zlegalizování BF je to samé, jako před 60 lety s Kraňkou. Jen ti lidi jsou samosebou jiní, pohnutky a mechanizmy stejné.

Říkáte to nekompromisně a asi to tak je. Já to neznám. Nejlepší je k tomu nenechat dojít, což se mi povětšině daří. Když už to nastane, vždy jsem to řešil kopřivami a vždy to dobře dopadlo. Taky tvrdíte, že z kopřiv odletí vše, já naopak pozoroval, že tam hrst nebo hrstička semknutých včel k sobě zůstává. Jenže až když jste to tady vy tvrdil došlo mi, že jsem kopřivy nekontroloval třeba druhý den a proto jsem mlčel, nevím to, prostě jsem se spokojil s teorií předků = kopřivy.

Nikdy jsem taky nepozoroval rvačky na česně, kam se vžebrávaly kopřivové včely a abych měl před úly dokonale holou zem, kde je vše vidět, jsem asi nikdy nezažil. Jen jsem vyčetl, že k trubčicovému vč přidat odd nefunguje a nejde trubčičné připojit ke včelstvu a tak jsem to asi nikdy ani nezkusil.

A něco mi na celém tom nesedí a začátečníkům, ne vám BG, se to pokusím vysvětlit. 

Obecně víme, že včelstvo ochotně vpustí cizí včelu pokud nese náklad. Jenže kopřivačky nic nenesou a přesto očekáváme bezproblémové vžebrání do vedlejších vč. Pak bych se nedivil, že pozabíjejí všechny a nebo většinu, proč jen tři z možná 300 a možná pěti set včel? Skutečně neumím odhadnout počet.

Přesto, že kopřivačky nenesou náklad snůšky, vždy jsou cizími vč vpuštěny a rvačky jsem vlastně viděl u kopřivaček prvně za celý život.

Mě z toho vyšlo, že i když trubčice asi létat umí, že přesto kopřivy fungují jako jediná možnost. Hostitelské vč je asi neomylně pozná a má šanci je nevpustit. Při spojení vč možnost nevpuštění nebezpečných jedinců nemá a proto to vždy končí špatně.

Vlastně jsem chtěl od zkušených jen potvrdit nebo vyvrátit s vysvětlením, že je moje teorie správná nebo nesprávná. Snažím se vždycky všechno, co dělám, a dokonce i vlastní chyby, vždy využít k nějakému poznatku, posunutí vědění. Totiž. Tvrdíte vy a i pan Goro, jak to nejde. Ale já se domnívám, a aspoň já sem píšu hlavně proto, aby “mladší” zvěděli, kromě toho jak něco nejde, jak by to jít mohlo. Ne každý má povahu vysířit trubcokladné vč.

A můj motiv? Mockrát jsem se vymezoval proti velkochovům, proti průmyslovému včelaření pro zisk bez ohledu na včely a dokonce i na ergonomii práce a případné zhuntování zdraví včelaře, k jakému dochází v tak zvaných vyspělých zemích. Středoevropské včelaření je jiné a má drtivě jiné motivy než v jůseji, Austrálii nebo Zélandu!!!! Taky se v Evropě určitě nezačne kanadská praxe, že místo léčení a krmení vč na podzim Kanaďané vysíří a zjara koupí v Kalifornii statisíce a možná miliony paketů. Mě je i jen při pomyšlení na Západní způsoby včelaření na bli.í a vysíření nepohodlného včelstva patří mezi Západní fabrikované způsoby včelaření. Amerika je pro mě vzorerm nejhnusnější formy kapitalizmu (nejen u včel) a snažím se hledat jiné, humánní možnosti, hodné civilizovanějších lidí, než jakými disponují některé Západní země. Tím vám nic nevyčítám a nemoralizuju, jen se snažím objasnit jak nejspíš uvažuje český včelař hobbík.

😉…no nakoniec všetko ide…len malé deti sa musia naučiť chodiť  ak chceme pomôct začínajúcim včelárom radou čo robiť s včelstvom kde kladú trubčice, skutočnou pomocou je naučiť ich cestu, aby trubčice nezačali klásť..

Je na to jednoduchá finta, zázrak s názvom “plodový plást s otvoreným plodom”.

ak včelár pri rutiinej kontrole nenájde plod (vajíčka, mladé larvičky ) mal by okamžite vložiť do včestva (do oddelku) plást s plodom z inej rodiny… tento “zázrak" splní tri funkcie… 1.otvorený plod uvoľňuje feromon, ktorý blokuje u robotníc tvorbu vajíčok podobne ako feromon matky a vznik trúdic a ich rozkladenie sa oddiali  2. V prípade že v oddelku nie je matka začnú včely stavať matečníky a matku si chovať - jasný signál, že sú bezmatečné a hrozí riziko trúdic (ak nezačnú stavať matečník, matka v oddelku je ale nie je ešte spárená, nebola za zatrúdmi ) 3. Ak matka bola už na prelete a stále v oddelku nekladie, tak vajíčka , CUDZIE VAJÍČKA NA PLÁSTE ju okamžite “naštartujú ku kladeniu” 

Ale dobre, včelár nemá vždy čas, a trúdice sa môžu rozklást.. (nie je to pár dní!)..čo vtedy má  robiť chudák včelár, ktorý síru považuje za niečo nesprávne… najjednoduchšie je odniesť ztrubčene včelstvo na koniec včelnice (aj do kopřiv)ALE NEVYSÝPAŤ trubčice ďalej kladú nikde nelietajú a lietavky odletia no posilnia s nákladom nektáru či peľu iné rodiny poblíž pôvodného miesta

Včelstvo sa nechá v kopřivách až sa trubčice   vykladú a uhynú 

Je to bez síry a lietavky sa zachovajú      

.

Děkuju oběma pánům, Gorovu praxi neznám a je skvělá - létavky se nevžebrávají do přijímacího včelstva hladové, ale s nákladem.

Metoda BG je pracnější a nákladnější jak sám píše.

Já zařídil vžebrání hladových včel z trubčičího vč do oddělku s asi teprve dva týdny kladoucí matkou a reálně hrozilo, že jí trubčice zničí. Dám sem vědět zda se tak stalo. Ještě jednou díky.

Záchrana ztrubčeného včelstva matečníkom či matkou…. No možno v počiatočnej fáze keď trubčice začínajú..trúdicové včelstvo aj bez vloženého otvoreného plodu natiahne MB a trúdica nakladie do nich vajíčka.. trúdice sa dostanú do stavu, že sa úplne "vykladú" z vajíčok, pudove sa však stále chcú zachrániť a do pripravených materských kolísok položia posledné neoplodnené vajíčka a začnú ich ošetrovať, chcú si vychovať matku, nedokážu to lebo aj keď sa im ju podarí zaviečkovať, vždy sa z nej vyliahne trúd a tak skúšajú znovu a znovu... často MB nezaviečkujú, pretože samé zistia že larva je trúd …trúdice obyčajne matečník vyhryzú na boku a  zabijú matku skôr ako sa vyliahne.. môže pomôcť, matečník obaliť do alobalu a nechať voľnú len špičku matečníka…možno sa dožiješ matky ale predsa kým budú v odloženci jej  robotnice ostatné včely už nebudú.. výsledok - slabinger,  včelstvo k ničomu…nie je riešením podľa mňa…… 

Tak mám aktuální zprávu. Na místě jsem se byl podívat a čekal mě šok. Na zemi leží asi 400-500 mrtvých včel. Ne tedy tři jak se zdálo v den vymetení do kopřiv.

Jednoznačně z toho vyplývá sirný knot, jak bez sentimentu jasně psal BG a jak velmi kulantně v jinotajích naznačuje i diplomatický Goro.

Nejlepší tedy bude odstavit úlek stranou aby odtud vyletěly létavky za pastvou a vžebrávaly se s nákladem. Ony se přece z pastvy budou vracet na původní místo. Jasně to BG píše.

Ještě zbývá zda ublížily sotva dva týdny kladoucí matce. I k tomu se případně přiznám. Podívám se za pár dní.

Ono je to smutný, ale jsem ráda že to tu píšete. To o trubčicích jsem četla taky, že nelétají. Je dobře vědět, jak to je.

Vzpomínám si z dětství, že táta pouštěl česnem do úlu panušku a tvrdil, že mladušce vč nikdy neublíží. Zda to tak je a zda se tam pak matka oplodnila a včelstvo se “napravilo” se už 42 let nezeptám. Jen mám dojem, že je dobré aby se finta mého otce obecně znala podobně, jako dal ve známost petros fintu svojí. Já kupříkladu neznal, nikdy nečet a neslyšel, že matka na zašlápnutí se prostě pustí na česno a ono to nějak dopadne - je to přece jen lepší, než na vyřazovanou matku šlápnout rovnou. Při puštění do česna trubčáckého vč je sice nepatrná, ale přece jen naděje, zatímco usmrcení matky nedává ani nepatrnou šanci, je okamžité a definitivní. Takže díky, je dobré to prostě vědět.

Zeptám se ale tady, nikde jsem se to za celý život nedočet, na následující.

Když se zamyslíme, co to vlastně příroda s trubčicemií vymyslela, vyjde jen to, že v beznadějné situaci vč zanechá ještě svoje geny v prostoru v podobě trubců. Jen se mi nezdá, když víme a nebo máme všechny důvody se domnívat, že o spáření s matkou vedou trubci "souboje" a vítězí ti nejsilnější a nejvitálnější, tak se mi nechce věřit, že trubci vylíhlí z dělničí buňky, v larválním stadiu krmení už starými včelami, by mohli mít šanci proti trubcům přirozeně vyvinutým. Teoreticky by měli být tito trubci naprosto bez šance a pak je tu otázka, proč to Bůh nebo příroda tak vymysleli?

tak naprosto bez šance asi nejsou. a s tím bezmatečným včelstvem to může být stejný princip jako s tou matkou, lepší malá šance než hned smrt.