Pes v bytě nebo na zahradě?

Vlákno staré, ale téma asi “večná” 😊. Aj veľký pes zvládne byť v byte ak sa mu majiteľ dostatočne venuje a má dostatok venčenia - taká doga asi nie je vhodná do koterca na záhradu alebo chrti … Oveľa horšia je podľa mňa verzia - malý pes na záhrade v koterci. Taká čivava, york …  My sme mali v dvojizbovom byte aj dcérinu dogu - okrem psa sme tam bývali štyria až piati. Ale so psom sme bývali vonku denne niekoľko hodín - doma potom psisko viac menej iba polihovalo (najčastejšie mne pod nohami v kuchyni) Pes bol úplne v pohode - ešte žije má 9 rokov - dcéra už býva v dome a pes je vždy tam kde má svojho človeka - nebude sama na dvore ani keď má cez leto celý deň otvorené dvere. To isté aj naša moskováčka - v koterci býva kocúr - ona tam nejde - kým sme v robote je vonku a spí na rohožke pred dverami. Keď sa vrátime mám ju za zadkom kdekoľvek som. Pes je proste živý tvor a normálny majiteľ by mal vedieť aké potreby tento tvor má. Ak to nevie a hlavne NECHCE vedieť tak potom chudák pes nech je kdekoľvek - v byte či na záhrade.

vždyť to není o velikosti……

Vždyť je to úplně jedno. Psi jsou stejně se mnou doma, akorát je teda výhoda, že ráno s nima nemusím na procházku, ale vypustím je jenom na zahradu. Ale třeba kamarádce, která taky bydlí v domku, se psi na zahradě nevykadí, musí mimo obec. Já si naopak myslím, že v tom baráku je to někdy i horší, když pes je jen na dvorku a v životě nevytáhne paty ven. Vidím to u sousedů. I když teď u současného psa už je pokrok, má k dispozici volně celou zahradu, kdežto předchozí pes byl skoro celý život zavřený v kotci.

kometa:

Nezpůsobilo. Jenom mě zarazilo, že se vlákno zničehonic zjevilo po 15 letech, jak píšete.

No a není to jedno?

Nicméně můžu k tématu přispět pohledem z obou stran. Psi -dva ohaři, tedy velcí psi - v bytě 3+1. Původně tedy Pražácí . S fůrou pohybu, každý den opravdu dlouhé procházky a to jak odpoledne, tak i ráno. Spousta práce k tomu. Nešťastní opravdu nebyli. Žádná klec v bytě - i když nácvik na klec jsme u flekaté provedli, protože jsem u ní chtěla mít jistotu, že až dojde na hárání, bude třeba lepší mít několikeré jištění. Zapotřebí nebylo, tudíž klec taky nebyla. Psi v naší přítomnosti volně ložení v bytě, krom ložnice, jinak přístup všude. V době naší nepřítomnosti měli k dispozici velkou a hodně světlou halu .

V dospělosti přestěhování do domku se zahradou uprostřed lesů a luk. Kdy každé venčení je v podstatě malý výlet. a poté jsou psi s námi třeba ještě na zahradě, kde pracují, čučí na to co se děje, honí se, blbnou se mnou, spolu, s kocourem, vyvalují se na sluníčku a v době dobrého počasí prostě relaxují venku. 

Velký plus je i to, že i když mají zdravotní potíže- jako třeba te´d naše stará útulková bábrdle před časem měla - stačí s ní vyjít na zahradu, nemusí nikam výtahem, schody nic, prostě se vyběhne a to hned aona má možnost být venku i když je doma a nemá náladu někam nijak jít. A až budou úplně staří- tak si vycapkají, plesknou se tam na pelíšky, budou se vyhřívat na zápraží a  i tak budou venku.

Určitý mínus - pro psy z města uvyklé na denní ruch, na kontakt s lidmi, což jako ohaři milují i proto, že se s nimi hodně lidí chtělo kontaktovat, pso psy zvyklé na kontakt s cizími psy - že tohle nemají. Je to daň za ten klid a svobodu. Což se snažím kompenzovat a kdyby nebylo stavby jako takové, šlo by to kompenzování líp. Na druhou stranu - jsou tři, mají svoje kontakty, jsou smečka. Takže zas tak velký mínus to není a mají hodné sousedy, takže můžou chodit přepadat aspoň je 😀

Obojí má své. Když tedy člověk věnuje psu svůj čas a to i v domě se zahradou. Já tedy ale jsem ráda, že jsme se přestěhovali - mají to na jednu stranu prostě bohatší. 

u mňa je to detto. Z paneláku do domu na konci sveta - ale nemenila by som. Ono možno preto, že som mala celý život psov v byte som si ani nevedela predstaviť, že šteňa šupnem rovno do koterca a búdy. A potom som to už ani neriešila. Proste pes je tam kde chce byť. A asi aj vďaka tým mojím panelákovým skúsenostiam beriem psa na prechádzky aj keď bývame v dome s mega záhradou, kde si pes môže behať všade - aj medzi sliepky. A tiež som vedela, že ak chcem, aby behal všade musím ho naučiť nenaháňať tie sliepky. Neviem či je to týmto režimom alebo mám len skrátka šťastie na dobrého psa (údajne nebezpečného plemena), ale minule mi aj polovička (ktorá psov nemusela) povedala, že už si to bez neho nechce ani predstaviť - je to skrátka jeho miláčik (denne mu nosí kúsok mäsa z vlastného obeda)

Já jsem nikdy nebyla ten, kdo by si uměl představit mít psa v kotci, nebýt s ním 24/24 v těsném kontaktu. I kdybych od začátku bydlela v domě - což byl vždycky můj sen už asi v kočárku 😀 , tak prostě pes je moje součást, já jsem jeho součást. A ano, v tom bytě je to prostě evidentněji vidět, jak pes pak funguje, když je součástí rodiny v tom pravém slova smyslu. jako příklad můžu dát tu naši flekatou potvoru, jak přišla němá - nejen ocasem, ale prostě neznala, že s ní lidé mluví a jak jí změnilo to, že žije s námi v domě a ne u myslivce v kotci. Máme tři čoklidy, fšicí + kocour, kterýho “nutím” být naší součástí, aby nebyl sám furt někde v divočině a je na něm vidět, jak si to taky užívá. Pes je prostě smečkový tvor a proto má být ve smečce. Si myslím. Nenutím, ať si to každý jede jak chce, ale prostě je to zkrátka jiné.

P.S. No náš nepsí páník kupuje pejskům pacholíky. Já jsem hajtra ani si nevzdechnu /kecám, ale ne úplně, fakt si prostě nevzpomenu leckdy, ale on nikdy nevynechá. /

Už psi nemám. Ale měla jsem samojeda a berňáka, většina holek mě zná. Mám barák s obr zahradou. Neměli kotec, jen boudu, ve které byli málokdy myslím, že jen v zimě na noc. Nejraděj v takovém atriu u baráku, pod skleněnou pergolou a ještě skleněným velkým stolem na pískovcové dlažbě. Když jsem jim tam dala něco, aby neleželi na tvrdém, šli se lehnout na tu dlažbu jinam. Jako štěnda, byli jen venku, do necelého roka. Pak jsme je už začali brát i do baráku, chodili jen po přízemí, do patra nechtěli ani jako mladí. Prošli si barák, chvíli zalehli tam, kde jsme my byli a za chvíli chtěli zpátky na zahradu. Nebyli v baráku zvyklí, nebylo to jejich ,,doma" a venku by jim taky mohlo něco ujít😉 Já jsem byla ,,zahradnice", takže od rána do večera s nima venku, ráno a k večeru velká prochajda, jak píše Zrzavci - večer spíš výlet😉 Píšu to proto, že prostě ne každý pes chce být v baráku a v bytě, ať už má důvod jakýkoliv. A za mě má v bytě pro psa ještě jedno velké mínus: v bytě trpíme i my lidi, dobře se zvyká na teplo, i ti otužilejší mají v bytě těch 20st. Chlupatý pes ani důkladně na zimu nenasrstí… však na co. Akorát to pak není komfortní ani pro něj. V bytě je mu horko permanentně, pokud ne, už to je špatně. A ve velkých mrazech už i jemu může být venku zima. Měla jsem bytové kamarády jak berňákové, tak samojeda a jejich srsti se nadali prostě s mýma medvědama srovnat. No a o celkovém dopadu na zdraví při chovu doma si nedělám iluze. Pes na to horko prostě není stavěný, pokud to není vyloženě naháč či podobná plemena. 

Tak já Vám to popíšu u nás. Krátkosrstá jezevčice doma. A teď ty mrazy moc nemusí, i když s oblečkem venku řádí jak černá ruka. Doma na gauči je jí dobře. Čuvačce mráz nevadí, spíš vyhovuje. Domu chodí na návštěvu, ale za chvíli by se upekla. Venku má k dispozici zateplenou, vystlanou boudu, nebo světlou teplou kotelnu a stejně chce chrápat na sněhu. Ale to jí nedovolím. Nejšťastnější je se mnou venku při krmení a obstarávání zvířectva. S beranem Bonifácem dnes nadobro zakopali válečnou sekyru a dávali si pusinky. Škoda že jsem neměla sebou mobil. Tak hodně záleží na plemeni a psu jako takovém.

Já teda v bytě netrpím a netrpěli ani mí psi, samojed a černý ruský teriér. Důležité pro oba bylo, aby byli s námi, svými lidmi. Samojed měl krásnou srst až do smrti, tedy do téměř patnácti let. Troufnu si tvrdit, že kdyby žil pouze venku, tak by se takového věku nedožil, přece jen v teple je staršímu psovi lépe. I mamčiny kavkazanky chodily ve stáří spát dovnitř. Jako mladé nechtěly, to jim nevadilo zapadat sněhem nebo ležet na dešti, ačkoliv měly možnost se schovat na verandě, nebo v kotci, nebo v boudě. 

Nelze jednoznačně říct, kde je psovi lépe, je to zvyku, o tom, na co ho v “dětství” naučíme, ale obecně je to tam, kde je milující páník. 

Raduš, vy ale máte podlahové topení, ne? No a jak BSP, tak samojed jsou srstnatci, jak já říkávám.😀

V obýváku ne, tam jsou parkety.  Ale pro psa je prostě 20st moc, sakra moc. 

Balu, Worka se dožil 14let a 7 měsíců. Bohužel, jako starého, kdy by to potřeboval, jsem ho domů nedostala ani za nic, dostal záchvat paniky, bál se podlah, bál se být doma (kdekoliv) zavřený. Poslední měsíce už nechtěl ani pod tu pergolu, taky už si asi myslel, že je to uvnitř😟

S tou srstí je to předsudek, není to pravda. Drago, který trvale venku nikdy nebyl, je osrstěný tak, že by to stačilo na psy dva. Feny, které určitou dobu, mimo zimní období, venku bývaly, tolik osrstěné nejsou. Nemyslím si vůbec, že pro psa je 20 stupňů moc. V létě bývají přece i třicítky ve stínu a žádný problém jim to nedělá. Co by problém dělat mohlo, tak ty přechody z tepla do zimy a naopak, ale když to zvládáme my lidi, tak pes jakožto zvíře domestikované, se taky přizpůsobí.

Ali, já myslím, že jako skoro všechno, je to jednak individuální a druhak o zvyku. Fločka znáš jen z fotky, ale byl krátkosrstý. Miloval teplo…ale přece jen, když jsem na chalupě barák přetopila, tak vyhledával, kde se chladit. Stejně tak, jako u tety. I když tam často lehával v chodbě nalepený na jednom místě na zdi. Ptala jsem se proč a tehdy mi ještě strýc odpověděl, že je nalepenej přesně na místě, kde vede komín.👍

No, a když to strýc neviděl (neměl to rád), tak Floky lehával s tetou na pohovce/na kanapíčku.😂

Jo a byl neskutečný estét (Floček). Nu, napíšu to… Lehával na tom kanapi s tetou, ale v momentě, kdy si teta “ubzdila”🤣, s neskutečně znechuceným výrazem ihned seskočil dolů!😂

Jasně, že je to individuální. Každej pes je jinej, tak jako jsou lidi, kteří jsou zimomřiví a naopak. Mám v práci kolegyni, která v zimě chodí v šatech a s holýma nohama, jen nosí vysoké kozačky. Teď aktuálně je tady -14, jsem zvědavá, v čem přijde zítra. 😀

U nás bylo více než 20 stupňů a psům to vůbec nevadilo.

 Nechtěla jsem, ale když už jste Worku zmínila. Pamatuji si jak jste psala na ifaunu v jakém byl stavu a jak jste ho nedokázala nechat odejít v době, kdy by to pro něj bylo aspoň trochu důstojné. I když vám to psala fůra lidí. 

I když Žínka Worička zmínila, to jste nemusela už….

Já viděla na netu video eutanázie psa doma…

Krásné, dojemné, snad nikoho nepohorším, když to sem vložím: 

https://www.youtube.com/watch?v=1BPTyE3fyfE&t=1972s

😄 taky tam máme takovou a když není sníh nebo náledí, je schopná přijet vlakem v lodičkách, protože v kozačkách by se přeci upekla 🤦‍♀️ a to návaly už nemá….mě je z ní zima 🥶