V následujícím, kromě vymyšleného příběhu je sdělení, které se, pokud já vím, nedá nikde načíst.
Existuje blud o vytáčení jednou za sezonu, třeba po odkvětu lip v začátku července. Nejde to ze dvou důvodů, druhý je důležitější a spíš stěžejní v otázce zda vůbec a nebo jak moc úspěšný bude ten rok včelařská sezona. Ovšem základním kritériem je množství medu a hned za tím kondice vč a v jejím důsledku bezúhynovost chovu včel.
Vždy, když něco u včel nevíme, představme si ve stejné situaci lidi. Ano, drtivá většina principoů funguje naprosto stejně u lidí i u včel.
Mladý chlap, když zakládá rodinu, je silný, vitální, vezme i těžkou raubírnu, kde hodně vydělá a dře denně šestnáctky aby vybudoval bydlení, zázemí a měl kde žít s rodinou. Pak musí vytvořit finanční "polštář", aby byla rodina v bezpečí i pro případ nějaké nepředvídatelné události. Když toho dosáhne, má zdravé, ještě nedospělé děti, snaživou obětavou ženu, která mu vytváří zázemí, je na vrcholu a dosáhl potřebné mety. Nastal čas zvolnit. Opustí drasticky těžké zaměstnání a najde si sice hůř placené, ale klidné a méně namáhavé a rozhodně celkově zvolní, rozhodně přestane dělat šestnáctky a brigády o víkendech a pracuje jen kolik je nutné na uživení a pohodové přežití.
Včelstvo se po zimě snaží úplně stejně intenzivně. Když postaví nové mezistěny, vychová dostatek zdravého potomstva a přinese v jarní snůšce nadbytek medu, nastal pro něj čas hodně zvolnit. Úplně stejně jako u mladého solidního chlapa. Takže. Vč nepřetržitě dokonale vnímá, kolik má zásob a ví tudíž, kolik má medu. A když je to dost, dokonce nadbytečně dost, zvolní a přestane se tak strašně intenzivně snažit. Kam by se včely hnaly?
Jenže když naráz o všechno přijdou - medobraní - nemají rozum a nevědí, že kdyby bylo nejhůř, včeař dodá cukr. Tak opět začnou velmi intenzivně pracovat aby dohonily to, oč přišly.
Z uvedého vymyšleného příměru by mělo být každému rozumnému včelaři jasné, proč je nutné včelstvům pořád odebírat med hned, jak nějaký nahromadí. Nedostatek je nejúčinnější stimulace ke zvýšení pracovního úsilí u lidí i u včel!
První důvod je, že květový med po určitém čase ztuhne v plástech, letos dokonce i v nezavíčkovaných a proto je nutné vytáčet raději častěji, než pozdě. Díky refraktometru, který je za pár Korun dostupný každému, se dá zjistit, zda je med v plástech zralý.
Ale takto napsané to jsou jen kecy, ani mě by ve snu nenapadlo, že bude mít i nezavíčkovaný květový med 17% a zavíčkovaný těsně nad 16! A tak i mě část jarního medu v plástech ztuhla.