Začátečník, prosba o radu

Anonymní:

Suchý úl je základ a já proto nechávám zateplený strop a česno otevřené po celé šířce celou zimu,jen opatřené zábranou proti myším.

No a to je ten hlavní omyl a troufám si tvrdit, že základní příčina problémů. Ale klid, myslel jsem si to dlouho taky, naučili mě to tak. Moje povaha je ale taková, že umím pochybovat i o nezpochybnitelných pravdách.

Možná vám unikla, a mě se dost stírá co je na zrušené IF a co tady, velmi obšírná debata na tato témata. Je toho víc co souvisí, ne jen velikost česna a vlhkost v úle. 

Vlastně s vámi souhlasím, nejhorší hnojník i v létě je v polystyrenových úlech z 30 mm extrudu, nahoře a dole tenké dřevěné rámy. U těchto, už vyřazených úlů bylo mokro na podložce i v létě. Česno bylo 18x405 mm a nic to nebylo platné. Pravda, já nikdy nikde nemám jediné očko. Ve stejných úlech ze smrkové spárovky 20 mm je sucho i v zimě. Bez oček s česnem silně zredukovaným.

A když dokonale uteplíte v předjaří a zjara strop a na igelitu se netvoří kondenzovaná voda, včely musí pro vodu, nutnou kvůli plodu, za každého počasí ven i za cenu drastických ztrát létavek. A když se jim dá ještě navíc zjara těsto, je katastrofa dokonalá.

To naplno otvorené česno v zime chválim, včely ho potrebujú, aj to že im voda nekvapčí do zimného  chumáča je fajn, ale na jar keď sa rozbehne naplno chov plodu, potrebujú včely v chumáči už okolo plodu relatívnu vlhkosť cez 80%…

No při výběru stanoviště jsem se snažil využít terénu, aby byly úly co nejméně na větru + nějaký protisvah a stromy z druhého boku. Třetí včelstvo jsem již umístil s česnem na východ, u nás z východu fouká málokdy. Převládají větry z jihu. Nevím jestli jim přes zimu otevřít česna na celou šířku nástavku a dát jenom vložku s mezerou 6mm anebo nechat česno stejně velké jako mají teď čili nějakých 100x18 mm samozdřejmě tak, aby tam nevlezl rejsek. Doufám, že když to zateplím tak jak bylo v nákresu, že mi bude v rozích kondenzovat voda, ať mají co pít.

Dokud neplodují, vodu nepotřebují a taky jim jí v úle kondenzuje málo.

Škvíra 6 x 350 mm je asi 210 cm2, a 18 x 100 srovnatelných 180. Podle mě je to jedno.

Dobré ráno.

Asi tam máte chybu česno 18x100mm je 18 cm2 čili ho mám menší než vámi nově preferovaných 25 cm2 což doufám ničemu nevadí. Mám to tak u všech tří úlů.

Ano, je tam chyba, odpověď na první otázku. Jsem rád, že si toho někdo všimnul.

Nově preferovaných = myslím, že tam někde píšu, že jsem zmenšil česna tím, co jsem na včelnici našel s tím, že vyrobím jednotné zástrčky. Ale k tomu nedošlo, protože na tom až tak nezáleží, jak se domnívám. Dával jsem příklad s nahatými úly s nezvětšitelnými česny 15 x 60 mm = 9 cm2 a že to taky stačí. Na tak malé česno se mi ale nechtělo. Možná by stačilo. Budečáky například měly také česna neskutečně malá, přesný rozměr nevím.

Zdravím vás.

Chtěl bych se zeptat, chci provést do konce týdne druhou fumigaci pozoroval jsem jedno včelstvo a vypadá to, že mi někde loupilo. Je možné, že by se mohly po loupeži znovu rozplodovat? Tím pádem asi u všech tří raději provést kontrolu bezplodnosti což znamená kontrola rámků a “vrtání” v nich čili stres.

Anonymní:

Loupeživé včely jsou většinou takové , které nejsou dostatečně nakrmené. Horší je že  napadají  slabá nebo uhynulá včelstva a tím si většinou zanesou do úlu různé nemoci.

Toto je absolutní nesmysl, tedy první polovina anonymova tvrzení. Naopak, nejvíc loupí nejlépe zásobená včelstva, která mají všeho nadbytek a díky tomu mají skvělou kondici. Spousta hlupáků bere včely jako králíky nebo dobytek, ten krade až když nedostane dost do žlabu (většina lidí jakbysmet). Naopak, slídivost je nejdůležitější a NEJLEPŠÍ vlastnost včely medonosné. Kdyby neslídila, nenašla by zdroje snůšky a včela nerozlišuje snůšku z rostlin a nebo z vykrádání slabého včelstva tak jako tak určeného k zániku.

Anonyma omlouvá jen to, že stejnou zhovadilost jsem četl i ve Včelařství od nějakého inženýra. Žasnu, že to prošlo redakční radou a už jen to jasně svědčí o odborné úrovni toho časopisu.

--------------------

Jestli je nejaké vč vylupované - mnohem horší je tichá loupež - něco s ním není v pořádku. Já neznám vylupování oddělků z jediného plodového plástu, každý rok vyzimuju několik mikrovčelstvíček na 3-4 rámcích, říkám jim “náhradní matky”. Proč mi je silná vč nikdy nevylupují? Letos jsem krmil pouze česnem, skrz medníky vč cukr nebrala. Jeden kolega mi řekl, že kdyby dal krmení česnem, nastane u něj nezvládnutelná loupež. A to moje krmítka nejsou krmítka, ale původně napaječky na vodu a tudíž mokvají kolem dokola a když obsah nevezme vč do rána, dokud v krmítku něco je, je zvenčí obalené - ta spára, věncem včel. Možná i cizích, nevím, neřeším, nezajímá mě to. Kde je o včelstva správně postaráno a nijak nikde nedělá včelař nějakou chybu, taky včelař nedělá kraviny, třeba že dává včelám vylízat kýble od krmení, nemůže nastat problém! Stačí někde rozlít trochu krmení a nespláchnout to IHNED vodou a je na problém zaděláno a naopak, pak problém nemůže nenastat. Rabovka je vždy vina včelaře, ne včel!

--------------------------

Martine. 

Ano, včely se někdy takhle pozdě rozplodují, většinou mladá matka z podzima nebo konce léta. Když je budete pozorovat, nejspíš někde našly kvetoucí hořčici nebo jiný vydatný zdroj - uvidíte pyl. Neřešte to, nedávno se tu psalo, že na Amitraz (Varidol) rezistence nevzniká a nebo až při dlouhotrvajích, doslova koňských dávkách, jak to často dělají soudruzi na Západě, když jim trávení včel kyselinami selže. Jste začátečník, ale garantuju vám, že proti Západním včelařům jste včelařským vzděláním kandidát věd!!! Nic neřešte a vše dopadne skvěle, věřte mi. Ano, v “manuálu” sice píšu, že vč musí být bez plodu, ale to berte jako obecné tvrzení s tím, že nikdy nic není stoprocentní. V normálním životě a práci a tudíž ani ve včelařině ideální svět a ideální podmínky neexistují.

Jen je hlídejte aby nebyly zamořené reinvazí, možná někde vykrádají skomírající včelstva někoho, kdo je zanedbal, nebo umřel, nebo těžce onemocněl. I to se přece může stát.

Martine, ještě vám (i ostatním) něco prozradím. Ideální a dokonalý je jen Bůh a ani to není úplná pravda. Bůh musí být vševědoucí, musí vědět vše co bylo, co se právě děje a dokonce i to, co teprve nastane. Tolik teorie. Jenže ve Starém zákoně se dočítám, že Bůh instaloval do Ráje Adama a nevěděl předem, že mu bude smutno a bude tam bloumat jak vejr od ničeho k ničemu. Bůh to nevěděl. Tak mu udělal ze žebra kámošku (stvořil je k obrazu svému?!?!?! Jo?) Všechno směli, jen z jednoho stromu ovoce nesměli a Bůh to zase nevěděl předem. Pak, když spáchali hřích a schovali se do roští a Bůh přišel na kontrolu, ptá se jako xxxx kde jako že jsou? On nevěděl, On, Vševědoucí, nevěděl PŘEDEM, jak to celé dopadne a nevěděl, že se schovali v roští a kde právě jsou? Pak tomu dá Bůh korunu v podobě velmi duchaplné otázky proč mají kolem beder ty fíkové listy…

Prostě ani Bůh není ABSOLUTNÍ. Totiž, jsem ateista, ale díky tomu, že i On něco nevěděl a mýlil se, asi proto ho mám rád.

Zdravím vás.

Děkuji vám za podporu. Včera jsem kontroloval spady po druhé fumigaci. Včelstvo o kterém jsem si myslel, že loupí mělo cca 20 VD další do 10 a jedno 0. Zajímavé je že při vytahování podložky u včelstva z poroje jsem viděl na dně jednoho živého trubce🙂.

Ještě bych měl dotaz, jestli lze vyrobit HL na obyčejné cirkuli samozdřejmě pravítko nastavení výšky kotouče atd. jsou samozdřejmostí. Nechtěl bych přijít o prsty. 

Martin83:

Ještě bych měl dotaz, jestli lze vyrobit HL na obyčejné cirkuli samozdřejmě pravítko nastavení výšky kotouče atd. jsou samozdřejmostí. Nechtěl bych přijít o prsty. 

Jde to znamenitě a velmi bezpečně. Musí na to být přípravek, neumím ho nakreslit a popis by pochopil jen Roman a nelze ho tak zneužívat. Pokusím se to nějak nafotit. Nějak, moc nevím jak, se mi podařilo dostat z telefonu do počítače obrázky pro článek - panenský med a tudíž to snad zvládnu. Neslibuju, pokusím se.

------------------

Výroba louček obecně. Musím mít materiál = prkno o síle 25 mm, nejlépe protažené. Na cirkuli mám samo domo vozík, velmi primitivní a pomocí něj zařežu asi metrová (dělám to z paliva) prkna aby byl na jednom konci vingl.

Pak nastavím na vozíku doraz třeba pro BL. Ta je u třicítky dlouhá 30 - ouško - síla SL = 30 - 7 - 8 = 285. (ano,dělám ouška tlustá 7) Pak mám prkýnka dlouhá 285. Potom sundám vozík, nastavím bajlák a pomocí dvou tlačných latěk - nikam se tam nesmí strkat ruce - nařežu BL. Jde to jak když hřmí! Z metového prkna mám 3 x BL. Já ale pracuju trochu jinak. Na HL si stejně připravím prkna dlouhá 415, na SL dlouhá 390, vím kolik čeho asi tak potřebuju, z kratších zbytků vycházejí BL pro 24, pro 15 a mám dokonce i výšku 11. I když je to původně palivo, s materiálem šetřím, jen protažení kubíku prken stálo tady u nás před 5 lety 2 tácy a dnes to bude víc!

Polopatě. Mám tedy prkna dlouhá asi metr + - cca 50 mm. Jenže pozor, prkna bývají na koncích popraskaná asi tak 20-50mm a to musí pryč při prvotním zaříznutí do viglu. Zbývá mi tedy asi 950 mm. Na rámek potřebuju 1 HL a jednu SL a dvě BL. A tak k HL nebo SL by mi mohly vyjít dvě prkýnka pro BL pro třicítku. Kde to je prasklé víc, nebo bylo prkno kratší, vyjdou BL pro polorámky. Bohužel to řežu vidiovou pilou 250 - 300 mm a ta má prořez 3,2 mm a tak u loučky tlusté 8 mm je drakonicky hodně odpadu. Profíci to řežou milimetrovými plikami ve fréze na velmi vysokých obrátkách, je to pak jako hoblované a je málo pilin. Já frézu nemám, použít nejde každá tenká pilka, ale jen ultradrahé značkové a tak to holt dělám jen na obyčejné cirkulárce i za cenu velkého odpadu. Ničemu to nevadí, pravda, třeba z osiky je to pak “chlupatý”. Ale osika je špatná i z jiných důvodů = nejrychleji jí uhnijí ouška. Zase bývá někdy jen za odvoz. Úplně nejlpeší materiál je pro mě olše. Mimochodem je to jediná naše dřevina, která se dá vyleštit bez jakékoholi vosku či pasty, jen jemným obroušením po ohoblování a pak stačí vyleštit. Díky jejím vlastnostem je to i po mě jak z hoblovky bez broušení či leštění, to jsem jen uvedl, že pro mě je olše na nábytek nejluxusnější dříví, ale to sem asi ani moc nepatří. Dobrý a všude dostupný je smrk, jen se při sbíjení štípe, jak na to když budete chtít někdy vysvětlím. A nebo hned. Na hřebíček se musí nejdřív rázně klepnout na hrot aby špička nelezla mezi vlákna, ale trhala je před sebou. Pak se to za A neštípne a hlavně za B - a to se málo ví - zpřetrhaná vlákna působí jako zpětizuby u harpuny a brání vytažení hřebíku. Proto je dobré otupit každý hřebík, i když se nezatlouká u kraje materiálu. Proč je rovnou nevyrábějí strojně a tedy dokonale ztupené netuším. Sponkovačky mají sponky na koncích tupé a proto neštípou ani smrk. Borovice včelám smrdí, podle předků, ale já nadělal rámky i z ní a včely nic neříkaly. Vynikající na včelařské potřeby je vejmutovka, voní sice jinak než obyč borovice, ale včelám nevadí. Prostě dělá se z toho, co je po ruce a co je laciné. U smrku jsou nejhorší četné suky.

Osazení oušek u HL dělám tak, že na pilový kotouč najíždím v přípravku zhora a musí to být přesně v ose, tedy přesně proti středu pilového kotouče. Osazení potom není kolmé, ale bombírované. To ničemu nijak nevadí, není to ani vidět. Cirkulárka musí mít zapouštění vřetene pod stůl a jestli osazení pro ouško musí dávat polovinu z 25 mm, o které je delší HL - sílu BL = 8, pak musí ze stolu koukat pilový kotouč 20,5 mm, ovšem na krajích bombírunku a tedy uprostřed asi o cca půl mm víc. Je mi jasné, že to z popisu laik pochopit nemůže a tak vydržte počkat na fotky.

Ještě pořád se dá na Bazoši i jinde sehnat prastará komunistická pila, byla dělaná s postranní srovnávačkou. To hoblování jsem z toho sundal, je to nesmysl, nepřesné, křivé, nebezpečné a motor je pro to slabý. Ale bez hoblování je to nejlepší laciná pila všech dob a jde na ní udělat všechno.

Je to tahle pila, bohužel fotky jsou nesmyslné a je jich málo. Vidíte ale krásnou cenu.

https://dum.bazos.cz/inzerat/193335756/cirkularka-vcetne-hoblovky.php

Tady jí máte v celé kráse, bajlák visí pod stolem vedle oranžového krytu kotouče. Na předposledním obrázku je vidět vedle bajláku taky bílý heft mechanizmu zapouštění pily do stolu. Mám tyhle pily pro jistotu dvě, kdyby jedna klekla. Druhou jsem koupil za 2.000 a dal mi k ní 75 metrů gumového kabelu pro výkon 10 kw. Mám za to, že jen ten kabel s bubnovým navijákem má větší cenu než stála ta pila. Neváhejte nikdo ani milisekindu a sežeňte si přesně tuto pilu. 

https://dum.bazos.cz/inzerat/193279076/prodam-cirkularka-narex-vop-35-bez-hoblovky.php

Na fotce je vidět jak je plechový stůl zprohýbaný. Já mám na pile napevno přišroubovanou dřevotřískovou desku. Bajlák je jen slabý svařenec a míru neudrží a tak se po nastavení musí zajistit truhlářskou svěrkou ke stolu. Pak se nehne a pila míry drží i pro tisíce kusů, což v našich podmínkách není ani potřeba. Dřevotřískový stůl pak umožňuje přišroubování různých přípravků, které jsem si navymýšlel a sám na té pile nařezal a sestrojil. Není to žádný inženýring, jen obyčejný sleský systém a tudíž vím jistě, že to musí zvládnout kodokoli, když jsem to dokázal já. Ano, uznávám, jsou lepší stroje, já si ale v roce 1980 s mladou rodinou nemohl dovolit koupit ani tohle šidítko a tak mě život naučil věci (vyptával jsem se starých machrů), že si umím poradit u včelařské výroby úplně se vším. S dokonalými stroji to umí každej vejr, tak jako já málokdo. Musí se chtít a nebo ještě lépe muset!

------------------------

Ještě se vracím s jedním důležitým tvrzením. Pokud je člověk pravák, pracuje u cirkulárky na svém pravém boku, materiál tlačí do řezu pravou rukou a tlačí do bajláku, který je vpravo vedle pilového kotouče. Mnohé samo domo pily jsou stavěné špatně a je to tak se na tom pořezat. Proto musí být pila u levé strany stolu a ne naopak, ani ne uprostřed. Tak, jak je to jasně vidět na fotkách. Pro nějaké spešl použití se staví i porofi pily jinak, ale pro účely hobby včelaře je nutné, aby to bylo jak píšu.

A bajlák má být od středu pily asi o milimetr odlehčený a kde je rovný, nastavuje se od oka neznatelně stranou. Na začátku pily má požadovaný odstup (musí se zkoušet na odřezku, pila má vždy nějaký vakl a bere o malinko víc), ale na druhé straně listu, tam, kde letí zuby pily ze stolu nahoru, tam musí být bajlák asi o milimetr dál (podle průměru pily, u malých i méně než 1 mm)-To znamená, osa roviny kotouče pily nesmí být rovnoběžná s osou bajláku, musí se nepatrně rozevírat. Jinak hrozí - dřevo je živý materiál a má často vnitřní pnutí - ze se při průběhu řezu materiál mírně vykroutí do pily, zuby letící vzadu nahoru nad stůl ho zachytí a protože se díváme do řezu, obyčejně to pracovníka zasáhne do obličeje nebo prostě do hlavy. Může to být smrtelný úraz a tudíž na to velký pozor! Vždy musí mít pracovník ochranné brýle i jen kvůli pilinám a nepatrným třískám. Nikdy se mi nic nestalo, jen jsem to slyšel od starých machrů co hrozí a čemu se musí předejít.

Nikdy nesmí být ruce od pily blíž než asi 40 cm, úraz je neskutečný mžik. U motorovky brzda zastaví běžící řetěz za tisícinu vteřiny a tak v okamžiku zásahu pracovníka řetěz už dávno stojí a heft je děšlaný tak, že když dřevorubec upadne dopředu, ruka mu sjede a shodí dopředu páku brzdy. Ta spadne i při “kopnutí” sama, je tak dělaná, ta ploška páky brzdy je de fakto závaží. U kotoučové pily žádná brzda neexistuje!

Tak mě napadá, přečetl jste si Brennerovu knížku z odkazu pana Gora? A nastudoval jí? Kdysi jste právě vy hodně uvažoval o Alpinském úlu, Brennerák se mu velmi podobá. Dokonce je podle mě lepší. Tedy když už jít na nesmyslně malou míru.

Zdravím vás.

Děkuji za obsáhlý článek. Cirkulárku jsem si koupil před rokem fungl novou. S těmi hřebíčky to dělám podobně jako vy akorát hrot tupím na pilníku jelikož mám vcelku tenké hřebíčky, aby se mi náhodou neohly. S těmi dvěmi tlačnými laťkami máte na mysli to, že pravou rukou tlačíte obrobek do pily jednou latí a levou rukou přidržujete obrobek druhou latí tak, aby byl kolmo na doraz (posuvné pravítko). Ten přípravek na řezaní oušek na HL jsem bohužel nepochopil počkám na fota. Jinak jsem si koupil sponkovačku takže rámky se budu snažit sponkovat. Ještě jsem jí pořádně nevyzkoušel, ale nějak se mi nepozdáva to, že mi někdy neveme sponu a nastřelí naprázdno je od Parksajdu, takže možná půjde na reklamaci.🙂

Tom50:

Tak mě napadá, přečetl jste si Brennerovu knížku z odkazu pana Gora? A nastudoval jí? Kdysi jste právě vy hodně uvažoval o Alpinském úlu, Brennerák se mu velmi podobá. Dokonce je podle mě lepší. Tedy když už jít na nesmyslně malou míru.

Nepřečetl. Ty alpinské (ruské) úly jsem studoval a překládal z ruštiny na popud ani nevím čeho bylo to ještě když jsme byli na soukromém fóru od Šmidly. Já mám 30tky “Blaníky” budu rád jak se naučím dokonale metodiku na ně, než abych uvažoval o dalším systému včelaření už jsem do toho “vrazil” kvanta času a úsilí. Co si vyzkouším tak to 11 medníky a TL. Půjde to snížit na cirkuli, beztak jak naschvál tam trefí ten spodní vrut😀 doufám, že ho půjde vytočit aniž bych ho ukroutil. Mám ještě materiál na poslední dva úly sice je to XPS o tl. 100 a 120 ( byl za flašku tak ho využiji), ale počkám si na “dokonalý úl”- ideální rozměry ideální počet rámků a ideální metodika😉

Nevím jaký máte typ sponkovačky. Já mám od stejné značky skvělou, novější je šmejd a věčně zlobí. Ta stará sbila za asi 14 let tisíce rámků a je skvělá a slouží pořád, přestali jí de.ilové vyrábět, jako že novější je prý lepší (hlavně má jiné sponky, dražší a hlavně potřebují tahat z lidí peníze za pořád nové a nové věci, které jsou vždy horší než ty staré). Tom4 přišel na to, proč se nová zasekává. Já dám do zásobníku novou řadu sponek a jedu pořád kontinuálně. U novější se musí dojet slepená řada do poslední sponky a až vystřelí naprázdno, teprve vložit novou zásobu.

Sponkovačka nutně potřebuje tak po 300-500 ranách kápnout spešl olej do hadice, do pistole taky, myslím, že je to jasně v návodu. Musí to být olej pro pneumatická zařízení!

Přitlačování při řezání na cirlkuli jste pochopil správně, dokonce se na to ten přítlačák vyrábí, nevím ani jak se jmenuje, my za soudruhů nemohli sehnat ani kotouč, natož aby se bolševik staral o nějaké pomůcky, bezpečnost práce lidí doma je nezajímala.

Třeba toto, nebo podobný, já si to dělám sám třeba ze zkažené HL. Nic na tom není, hlavně za 110 a nebo taky 250 Kč (tahák na prachy).

https://www.simek.eu/dribex-pripravek-pro-posuv-obrabenych-dilcu--tlacidlo--cerna-varianta/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAoae5BhCNARIsADVLzZfj95d20_cfvxxzMjbf07XkotdQissNuL3OA6O3vXdeXylFlh_9juoaArhQEALw_wcB

Jenže tohle je tačení do řezu, musí se ale přidržovat materiál i za pilou podobným dřívkem. Musel byste to vidět. V nabídce najdete další přípravky, hřeben třeba - my si to dělali a různé jiné se stejnou nebo podobnou funkcí, které jsem si navymýšlel sám.

Vůbec se nezmiňujete o vozíku a jestli ho koupená pila nemá, nedá se na ní nic vyrobit. Taky mají nové pily malinký (krátký) stůl a moc jim “od pohledu” nevěřím, ale vlastní zkušenost nemám a když, byl to krám.

Video udělat neumím a z fotek nevím co pochopíte. Bylo by potřeba se někam dojít podívat na profíky.

Zdravím.

Dnes jsem se byl podívat na včely jestli létají bylo kolem 10°C u 2 úlů nic u jednoho krásně vylétavaly, ale co mě zarazilo u “létajícího” včelstva je, že jsem tam viděl i živého trubce to by měl být příznak osiřelosti ne? Jestli tam nebude matka tak mě už asi trefí nadobro!!!

Ne, tohle je jenom vaše dedukce a celkem logická, ale mýlíte se. Některá vč si některé roky, nikdo (nebo já) neví proč, nechají přes zimu pár trubců a oni během zimy nějak sami vymizí.

A hluboce se zamyslete proč je vaše dedukce - živý trubec koncem listopadu = příznak osiřelosti, naprostý nesmysl. Když vč osiří a ne jen v zimě či jindy v roce, matka neklade a tudíž by nic nenakladlo vajíčka na vylíhnutí trubců. To znamená, že když v zimě trubci ve vč jsou, musí to mít jinou příčinu. Přece včely, když osiří, tak si trubce nevyčarují, už tam museli být před osiřením. Proto přítomnost trubců nemůže být důsledkem osiřelosti, tudíž ani příznakem.

Jiná situace je když v zimě uhyne matka. Pak si udělají nouzovku, ta se ale nemůže oplodnit a tak zjara začne klást do dělničiny neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou trubci. Trubčina v dělničím díle se nazývá hrboplod, víčka buněk jsou hodně vypouklá. Na první pohled je jasné, že je zle. Pak se musí neoplozená matka zlikvidovat a pak spojit s vyzimovaným slabým včelstvíčkrm s mladou matkou, obecně se takové “jednotce” (aspoň tady u nás) říká náhradní matka. Proto by si měl každý včelař zimovat asi 10-20% z počtu s vých vč záložní matky. Kdo má 10 vč by měl zimovat dvě záložní matky, nebo aspoň jednu.

Díky potěšil jste mě. Já asi dřív jednám než myslím tzv. zbytečně stresuji🙂. Čtu knihu od Drašara a tam to bylo napsané, akorát tam byly mrtvolky trubců na podložce zrovna v tomto období, no já ho viděl živého na česně😄. Vždycky jsem se domníval, že včelstvo všechny trubce do zimy vyžene. To znamená že mi tam matka ještě klade což taky není moc dobré. Respektive začala klást, před fumigací tam žáden plod nebyl.