Začátečník, prosba o radu

Jde to přehodit, tedy jestli to umožňuje dno. Jenže se důkladně zamyslete. Když Teď pootočíte celý nástavek, jedno jakým směrem, kde najednou bude vzhledem k hnízdu česno? Ony si celé léto rychtují česno na levé straně plástů a když to pootočíte proti hodinám tak jsou najednou přední boky rámků vzadu. Nebylo by lepší se prostě naučit ovládat TS? Ale klid, je začátek září, když jim to přehodíte nepo.erou se, nemůžou vám nakopat řiť. Jen z toho budou zmatené a bude to pro ně chvíli šok a chaos. Naštěstí jsou na to adaptované. Za miliony let vývoje došlo bezpočtukrát k vyvrácení suchého poloshnilého stromu, který ze svislé polohy byl najednou šikmo opřený o jiné stromy a při tom se mohl pootočit a navíc najednou nebyly plásty ani svisle. Nebo mohl padnout úplně na zem a vč to často přežilo. Zrovna tak se muselo stát mnohokrát, že byla nad sebou v jednom stromě dvě vč, shnilá “přepážka” mezi vč byla včelami rozebrána (jako vykusují polystyren nebo hobru) a vč se spojila. Myslím si, že se tyhle věci stávaly, on jeden milion let je fakt dlouhá doba a o včelách se má za to, že mají za sebou vývoj mnoho milionů let dlouhý. Patrně díky tomu jsou včely hodně blbovzdorné a měly ohromné rezervy. Díky měnícím se vnějším vlivům způsobeným člověkem - postřiky, mikrovlny, smog a další vlivy a přírody - klimazměna, mizí jejich pomyslná rezerva, jedou na hranici možností, ale není to na nich vidět. Pak stačí nepatrný stres nebo souběh 2-3 nepatrných stresů a vč podlehne virům. Podle mě jde o stresy tak nepatrné, že méně rozumní včelaři nemůžou pochopit, proč jim vč padla když dělají všechno naprosto stejně jako děda a dokonce v úlech po dědovi, ale dopřejou jim víc cukru protože děda ne, že na něj neměl. To taky. Ale on se cukr za komančů často nedal sehnat. Zažil jsem, že soudruh vedoucí v obchodním domě Jednoty vydával 5 kg cukru na osobu a den, přesněji na rodinu, všechny ve vsi znal. A tvrdil, že to je nařízení Strany aby se na každou soudružku, co potřebovala zavářet, protože v krámech bylo ho.no a když něco měli tak zavařeniny dělali soudruzi hlavně v lahvích 3,8 litru, tedy v okurkáčích. Kdo nezažil, neuvěří.

A to je to, co se tu snažím už roky vysvětlit, že se podmínky mění a my s tím nemůžeme nic dělat. Jediné co můžeme my dělat je nepůsobit včelám stresy. A třeba je nezabíjet po desítkách a spíš stovkách prostavbami mezi patry nástavků. Včely mrtvolky rozeberou a vynosí a mohly by dělat něco jiného a i vývoj a vychování těch zbytečně pozabíjených včel stál včelstvo nějaké zásoby, energii, péči a tudíž by se to dalo za celý rok spočítat na kila medu, který by bývaly mohly ty pozabíjené včely nanosit. To je jedna stránka věci, lidem snad ještě snadno pochopitelná. Ale, víme jak je včelstvu když “ví” že má najednou v úle několik set rozkládajících se mrtvolek? V úle vše funguje chemicky, na vůních a tam včely nepochybně dokonale vnímají i pach smrti. Nidy nikoho z těch idio… ani nenapadlo třeba tohle - já o tom nikdy nic nečetl ani neviděl video. A od toho má člověk morálku a etiku, že nemusí být kandidát věd, ale mělo by mu být Bohem nebo Přírodou dáno vědět bez přemýšlení, které věci včelám nesmí nikdy dělat. Tedy co je jediná správná cesta a co je JEDINÝ SPRÁVNÝ názor.

-------------------------

O plastovém programu jednoho blázna vím, že dělá úly bez včelí mezery a nikdo mu to nezakáže. To by třeba ti hnusní komunisti ale nedovolili!!!! Ti měli Státní normu, přesně se to jmenova Československá Státní Norma - ČSN a všichni jsme si byli jistí, že cokoli vyrobeného státním podnikem, a lhostejno zda v Aši nebo Čirnej pri Čope, bylo na desetinu milimetru stejné. Potíž byla v tom, že to státní podniky nestíhaly a lidi si skoro všechno dělali sami. No a protože vedle lidových koumáků je většina bl, tedy svobodných občanů, vznikaly stovky tisíc úlů “co kus to originál”.

Ale když tohle všechno víte, jste ozbrojen a víte čemu se napříště vyhnout. Už jste někdy jistě slyšel o Danajském daru. Tak to je váš oddělek.

Tady vidíte vy a ostaní jaký nesmysl jsou plastové mezistěny. Vysvětlím proč je soudruzi kapitalisti na Záopadě ve velkovčelařstvích dělají. Jim se vyplatí protože:

Kapitalista, jak se tady u nás říká profík, jde jen po zisku hlava nehlava. Spočítá si kolik by stála obměna díla a vyjde mu, že to nejde, protože by neobstál v konkurenci a nebo by se nenažral dost rychle. Tak zavede plastové M a nikdy dílo nemění. Včely, když už mají košilkami moc zmenšené buňky, samy je okoušou až ke dnu, ne ale dno, a postaví nové buňky. Takový plást pak pak tloustne uprostřed tam, kde byla jak vosková nebo plastová M. Viděl jsem plásty, měl jsem v ruce a viděl jsem mnoho obrázků takových plástů (původně vosková M) s tlouškou prostředka asi 10 mm. To je podle mého odhadu asi 50, kožná 100 cyklů a možná i víc. Pak to kapitalista celé vyhodí a ušetřil desítky a spíš velké stovky cyklů s očištěním rámku po jeho vyvaření, opravě drátků, jejich napínání, zatavování M, skladování velmi křehkých a zranitelných mezistěnových rámků a tak dále a tak dál - jedním slovem kapitalizmus a kapitalistická honba za ziskem za každou cenu. Možná je v těch zemích, kde se takto včelaří a hobbíci tam vůbec nejsou a nebo pár promile vč u hobbíků a zbytek ve velkopodnicích, fabrika, která z vyhozených rámků s plastovým jádrem něco vyrobí a možná saje dotace na recyklaci - ve velkém se vyplatí recyklovat i toto. To ale nevím jistě, tak bych to směřoval v těch podmínkách já. To, co jsem viděl já bylo ze Zélandu, kde je jediná fabrika pro celou zemi, kam se prodají celé rámky i se dřívím. Fabrika to rozdtí, vyzíská vosk, ze dřevodrti vyseparuje kov a plasty a vše na něco zpraciuje a je to jediná fabrika co tam vyrábí mezistěny. Přednášející říkal, že z drti z rámků se vyrápí palivo, vynikající a velmi žádané peletky. 

Mockrát jsem varoval před napodobováním etalonu profesionálních včelařství v Západní cizině našimi, z drtivě drtivé většiny hobby včelaři. Pokoušet se napdobovat Západ, Ameriku, Langstroth (160 let zastaralý) je stejně hloupé, jako radit sportovnímu rybářovi aby neseděl na břehu rybníka jako hlupák a nečekal na jednoho kapra, který většinou ani nezabere, ale jako ožralý Rusák hodil do rybníka granát a má ryby hned, najednou, už zabité a některé už vykuchané a vyhozené na břeh. Tak stejné je napodobovat Západ ve včelařině. Kdo si tohle neumí v našich podmínkách uvědomit, neměl by včelařit.

Jo aha, na to jste myslel, došlo vám, že s rámky nafest v zimě nehnete. 👍

Dobrý večer.

Prosím o konzultaci tří včelstev všechny 3 nakrmeny zatím 19 kg cukru.

VČ. 1

VČ. 2

VČ.3 Bohužel mi nevyšlo vyfotit první krycí rámek jelikož kámošovi došla baterka na mobilu🙂

Asi se ptáte mě. 

1 - Ukázkové vč a už nepotřebuje nic. Jen až vyběhne plod mu dejte tak 2-3 litry a když nedáte, nic se nestane. Pozoruhodné je, jak máte všechny “špatné” rámky na konci. Tohle by mohlo jít ihned do učebnice!!!!!

2 - Podobné jako předchozí, mám z vás radost. A to jsem nad vámi lámal hůl.

3 - Tohle je totálně ulité, už mu nedávejte nic.

Velmi mile jste mě překvapil. Gratuluju pane kolego.

Dobré odpoledne.

Poděkovat bych měl já vám. Podle fotek minule jste mi poradil jak mám seřadit rámky v plodišti a jak krmit. Takže jsem se řídil tím co jste mi řekl. Krmil jsem co druhý den 1kg cukru v roztoku 1:1 vše zapisoval do kalendáře ať vím kolik jaké včelstvo dostalo cukru. Doufám, že vše vyjde a příští rok budu mít konečně po 3 letech něco medu😉.

JirkaP:

Dobrý den, Tome, můžu se Vás prosím zeptat na toto: píšete: V půlce září se musí odkrýt zateplený strop a dát prázdný NN aby utíkalo teplo a odd přestal plodovat. … Po slunovratu, = kolem vánoc se dá zateplený dekl. To tam mezi VN a “ochlazovacím NN“ není ani stropní fólie resp. igelit? A ještě k tomu deklu … já mám strop ze dvou kusů, 4 cm vysoký dřevěný rám na kterém je přibitý sololit a na to jako samostatný díl plechové víko. V tom dřevěném rámu mám 2x2cm polystyrénu. Ten mám tedy odstranit? (Polystyrén jsem si nařezal o pár mm větší a narval do rámu aby nepadal, tak bude trošku problém ho dostat ven.). Možná jsem to jen špatně pochopil a zateplený dekl může na ochlazovacím NN zůstat a jde jen o to, aby nebyl přímo nad VN. Děkuji za případnou odpověď.

Tak předně. Jestli máte sololitový strop a ten je nad horními loučkami rámků, není to dobře. Je to ještě horší, než tvrdá průhledná stropní folie. Včely to přežijí, dlouho se dělaly strůpky z prkének tak, aby nad HL rámků byla 6 mm VM. Zjistil jsem, že to není dobře. Sice jsou HL úplně čisté a nemusí se stále čistit, ale pro teplotní a vlhkostní režim včelího příbytku to není dobré a podle mě dokonce škodlivé. Dekly nevyhazujte, jen mezi něj a rámky vložte po celé ploše igelit. Já používám kořistní z Lidlu, kde jsou jím proloženy vrstvy sáčků s cukrem na paletách. Přeložením ho zmenším tak, že z úlu na všech stranách 1-2 cm vyčnívá. Časem se zkroutí a zneprůhlední, některé vč ho prokouše a pak jde do kontejneru a místo něj nový.

Já mám v deklech 2 cm extrud - méně ho žerou mravenci než kuličkový a není nijak chráněný a tak tam igelit dokonce mít musím.

15.9. je takové magické datum. Uvažujte. Krmím povětšině velkoobjemovými plastovými pixlami Samla s keramzitem. Tato krabice je v NN 15 a nemá žádné víko a neopokryje celý strop. Do objemu NN tedy utíká teplo. Nevím zda by neničily polystyren a tak mám pro každý úl ještě jeden dekl bez ničeho, jsou to vyřazené plastové formy z betonárny na sloupové hlavice sastému KB blok. Chránit to igelitem nejde, ten by padl na otevřené krmítko, jak by držel nahoře? To asi nikdo nesežene. Stejně by posloužily plechové, tady si prostě musí každý poradit. Třeba jako vy, že je PS v deklu chráněný sololitem. Ten ale bude trpět, na deklu kondenzuje voda z krmení, hlavně ale z plodiště - holt se třeba za 6-10 let solilty vymění. Taky existuje soilolak a taky se sololit dá napustit fertmeží. Takže já mám stropy odkryté a do krmícího NN utíká teplo od začátku krmení, u mě je to kolem 15.7. Ovšem tady mám nedomyšlenost. Po 10.10. se dělá fumigace když je asi 10 a lépe 12 nad nulou. Tehdy odeberu krmítka a krmicí truhlíky a zůstanou jen nezateplené dekly. To proto, že nevím, co by s fumigačním plynem udělalo naředění do tak velkého objemu vzduchu. Z počátku jsem krmné prázdné NN vracel, už několik let to nedělám, mám za to, že stačí dekl - forma. Totiž. Forma, aby ze sloupu odtékala voda, je  konická a zatímco na krajích doléhá na okraj úlu, uprostřed je 25 mm vysoko + včelí mezera daná okrajem nástavku. Tím jsou otevřené všechny uličky a vč nemá tepelnou pohodu a tudíž neplodují ani mladé matky.

Nevím zda jsem pochopil dobře váš 4 cm rám, je tlustý 40 mm aby pojmul PS 40 mm?

-------------------

Tady přidám příběh kde jsem se inspiroval. Někde tu nedávno MS tvrdí, že opisujeme všichni a já v dané věci nesouhlasil, šlo o nějakou mojí originální myšlenku. Ovšem popíšu jinou situaci. Sedláček ve Včelařství před časem napsal seriál o svém včelařském provozu několika set vč. Jeden rok se stalo, že na 250 vč nedal zatepené dekly jak měl. Přišlo se na to koncem února když se mělo zužovat, na úlech byly pořád prázdné nástavky na odkrytých stropech a dokonce tam byly i krmicí kyblíky se slámou, kterými krmil tehdy on (možná tak krmí pořád, nevím). Sedláček psal, že se zhrozil, že co z tolika vč bude když měla takhle studený odchov celou zimu.  K jeho nesmírnému překvapení to byla nejsilnější vč s největšími výnosy při stejném krmení a práci, jako dostávala ostatní vč. Od té doby provozuje studené zimování u všechn svá ých vč, psal v seriálu před lety.

Tuto Sedláčkovu informaci četly desetisíce lidí. Já ještě nikde nikdy u nikoho neviděl odkrytý strop s deklem ze 3 mm plastu nad rámky. Totiž, okraj nástavku je 6-8 nad HL + ta konicita deklu. Nemůžu za to, že drtivě drtivá většina nemá schopnost aby jim ihned docvaklo z letmé zmínky a myslím, že si všichni vzali nesprávné jádro sdělení, že včelař něco těžce zanedbal a nezateplil včas, když chuderky tak moc potřebují teplo bla bla bla. A zima = větší spotřeba cukru a s tím se musí šetřit. Sice už cukr 60 let není na lístky a 35 let ho každý sežene kolik chce a už nestojí tak moc, že za kilo medu by  byla 4 kila cukru, ale za kilo medu je 8 kilo cukru a tak dále. Já se umím inspirovat i u včelařů, se kterými bytostně nesouhlasím a rozhodně bych je nenapodoboval. Ovšem co mají dobrého, A JÁ UMÍM POZNAT TO JEDINĚ DOBRÉ OD HORŠÍHO A ÚPLNĚ ŠPATNÉHO a tak svojí vlastnost, danou asi Bohem (jsem atesita), neváhám využívat. A přitom mi ještě spousta věcí nedocvakla a učím se pořád a doufám, že to nekonečné učení nikdy neskončí.

Já z popisu pochopil, že JirkaP má rám pro zateplení (naplněný PS), který je zvrchu zabedněný sololitem. Takže sololit není přímo nad HL. A na tom teprve položené plehové víko. Nevím jaký to má důvod, možná plechové víko není tak vysoké, aby se do něj 4cm PS vešly. Pokud je to tak, jak jsem pochopil, není potřeba vyndávat PS z rámu a stačí prázdný (krmný) NN zaklopit jen plechovým víkem - oddělat rám s PS

Dobré odpoledne.

Od Jiřího to je velmi dobrý dotaz. Popíšu jak jsem to dělal já a dělal jsem to nejspíš 100 % špatně asi 3 roky😏 V polovině 9 měsíce jsem sundal igelit z VN a dal na VN NN na něj nezateplený dekl. Cca v půlce desátého měsíce samozdřejmě podle počasí musí být nad 12°C jsem zkontroloval plodiště jestli je bez plodu, provedl první fumigaci a zkontroloval spad. Měl jsem vcelku velký cca 100 roztočů, o dva týdny později jsem provedl druhou kontrolní fumigaci a spad 0. V sestavě dno, VN na něm NN a nezateplený dekl jsem to měl do zimního slunovratu. Po zimním slunovratu jsem sundal NN na VN jsem dal igelit a na něj nezateplený dekl. Zateplil jsem až po Silvestru. Měl jsem také dva typy deklů zateplené a nezateplené. Nevím jestli to bylo tím, ale pokaždé jsem měl obrovské množství mrtvolek na dně a to takové, že bylo ucpané česno mezi nimi byla i matka. Na víku, které bylo na NN vznikalo velké množství kondenzátu, který stékal a kapal přímo do chumáče. Takže v mém případě je to příklad jak se to asi nemá dělat.🙂 Nevím, jestli je dobrý nápad, aby včely měly v tomto období “díru” nad hlavou a ještě jim při tom leje za “krk” může jim to způsobovat stres, nebo ne? Zase je to nejjednodušší způsob jak zamezit plodování než klíckovat matky. Nešlo by prostě nechat sestavu dno VN na něm zateplený dekl do té doby než matka přestane sama plodovat a pak provést fumigaci třeba i v listopadu jestli bude pěkně?

Odpovídáte si sám. Až když to píšete mi dochází, že jak moje dekly jsou vlastně pyramidy, nebo jak to říct, tak kondenzát stéká do rohů. To mě nenapadlo. Dřív, před rokem 2007 jsem měl nad HL 6 mm vysoko strůpek z prkének která se nepronášela a na tom dekl z hobry, vysoký asi 7 cm, mezi hobrami sláma. O kondenzátu jsem v této sestavě nevěděl nic (a nevím dodneška). Je to velmi zajímavé co píšete. Podle mého se kapúky nedělají přímo nad hrtoznem, ale po obvodu. Jenže při té velké dutině se asi kapky tvořily i nad chumáčem. OK, co ale potom ten Sedláčkův nechtěný pokus?

Jestli jste fumigoval s velkou dutinou nad VN a brouci spadli, pak je moje obava o naředění lichá. Stačí zvýšit počet kapek Varidolu o ten jeden nástavek podle návodu. Celkově si nemyslím, že chyba u vás byla tady v tom.

V listopadu se už hezky udělat nemusí. Ale zase jen dedukuju, že vše má jistou setrvačnost a jestli je celý úl prochladlý teplotami kolem nuly v noci a ve dne + 5-8 a pak se udělá na jeden den 12, úl se tak rychle nemusí oteplit. Ale nevím to.

nemal by som sa do diskusie asi miešať, nemám Blaník ale sú veci, ktoré platia v každom systéme… teda Tom vaše tvrdenie, že kondenzát sa netvorí priamo nad chumáčom ale skôr po obvode  je pravdivé, ALE TO PLATÍ LEN U VČELSTVA KTORÉ MÁ DOSTATOČNE DOBRE ZAIZOLOVAÝ STROP! … ak strop nie je zaizolovaný, vodné pary z chumáča kondenzujú priamo nad chumáčom  a padajú na chumáč, čo je pre včely nie nič príjemné a komplikuje im to život… 

ináč rozumiem ochladzovaniu priestoru nad chumáčom v září , matky prestanú klásť… ale ponechať prázdny nadstavok nad včelstvom s neizolovaným vrchnákom za celú zimu považujem za zbytočné trápenie včiel…

..ale ak to niekomu funguje, tak nech si poslúži…😉

goro:

nemal by som sa do diskusie asi miešať, nemám Blaník ale sú veci, ktoré platia v každom systéme… teda Tom vaše tvrdenie, že kondenzát sa netvorí priamo nad chumáčom ale skôr po obvode  je pravdivé, ALE TO PLATÍ LEN U VČELSTVA KTORÉ MÁ DOSTATOČNE DOBRE ZAIZOLOVAÝ STROP! … ak strop nie je zaizolovaný, vodné pary z chumáča kondenzujú priamo nad chumáčom  a padajú na chumáč, čo je pre včely nie nič príjemné a komplikuje im to život… 

ináč rozumiem ochladzovaniu priestoru nad chumáčom v září , matky prestanú klásť… ale ponechať prázdny nadstavok nad včelstvom s neizolovaným vrchnákom za celú zimu považujem za zbytočné trápenie včiel…

..ale ak to niekomu funguje, tak nech si poslúži…😉

Parádní reakce!!! Díky. Dovysvětlím.

Nemáte sice Blaník, ale o včelách víte všechno a každá připomínka je vítaná. Vysvětlil jsem, že mi ta zvláštní střechovitá konstrukce deklu - původně formy na beton, asi odvádí kapky vody do rohů. Ale, když jsem popisoval Sedláčkův nechtěný pokus, zapomněl jsem, že Sedláček vydedukoval, že ta náramně skvělá kondice vč s dutinou nad plodištěm až do předjarního zužování (konec února) zajistila, že vč nezačala po slunovratu plodovat. V důsledku toho se včelám nezmenšila tělíska a neupracovaly se. A dokonce se tvrdí, že v zimě vychované včely jsou stejně úplně k ničemu, když se dostanou do věku létavky, nemůžou ven a při ošetřování plodu před fází létavky jsou taky ve výsledku kontraproduktivní. To má logiku. Benefit z nich je menší, než neopotřebení včel, které je vychovaly.

A ještě dodám. Laboroval jsem, protože kdosi psal na VF o 100 mm polystyrenu v deklu, že by na tom mohlo něco být. Vyplnil jsem vyřazené provizorní NN ze dřevotřísky polystyrenem na 100-150 mm z různých zbytků, bez mezer a udělal jsem z odřezků jednolitý celek. Bylo jich 6 a 5 ještě mám. Už asi 10 let a za celou tu dobu jsem nepozoroval žádný viditelný efekt proti ostatním s 20 mm PS. Do deklu - formy se tlustší PS nevejde a proto má jen 20 mm izolaci.

Letos zjara při zužování jsem zjistil, že nemám dost zateplených deklů. Věděl jsem, že budu snižovat počet vč a tak jsem další dekly nedělal. A na 4 nebo 5 vč jsem dal jen ten dekl bez PS, ale na rámky igelit, jednu vrstvu rozstříhané prastaré karimatky tlusté 8 mm a 2-3 vrstvy novin. Proti deklům s 20 mm extrud PS žádný rozdíl. 

Jestli jim kapalo za krk netuším a nasadil jste mi brouka do hlavy. I tohle kapání do chumáče musí být stres. Že ho přežily aniž bych něco zpozoroval neznamená, že to nevadí.

Při fumigaci byla sestava takto: dno, VN, igelit a zateplený dekl. Po fumigaci: dno, VN, NN, nezateplený dekl. I když chci dodržovat striktně metodiku Blaníka mě se ta zkondenzovaná voda co kape do chumáče při sestavě s nízkým nástavkem na vysokém plus víko ať už zateplené, nebo ne nelíbí. Chodil jsem sem tam kontrolovat včely jestli žijí což by se asi nemělo🤔 opatrně jsem nazvedl víko a po celé ploše deklu byly velké krůpěje vody a HL mokré. Sedláček má asi lepší včely než já🙂, ale volnou dutinu nad VN letos riskovat nebudu. V polovině 10 měsíce se podívám do plodiště jestli tam mají plod. Podle mě matky přestanou plodovat samy od sebe teda doufám. Takže má sestava od poloviny devátého měsíce: dno, VN, igelit, 2ks mirelon tl. 10 mm, zateplené víko viz foto.

Myslím si, že jste to vyhodnotil správně. Že je to u vás o tolik jiné by možná mohlo být tím, že jak tvrdíte máte u vás extrémní podmínky. Možná máte stanoviště s převládajícím vlhkým mikroklikmatem, možná orůvan a ustavičné, skoro neznatelné ochlazování úlů. Nevím co se tam děje.

Něco vám prozradím, co se obecně neví a nepíše. Fumigace, když to páni z Dolu tvořili, měla být jedna. Protože ale tušili, že někdo prostě nebude mít vč bez plodu, doporučili po 10 dnech, ne dříve, druhou fumigaci. Ta má pozabíjet ty brouky, co byli při první pod víčky. Taky to řeší případnou reinvazi. Já hodně věřím na acetonaerosol před vánoci. Nemyslím si, že VD zabíjí včelstva. Určitě je ale lepší ho v úlech nemít a nebo co nejméně.

V této souvislosti připomenu mojí nevědeckou domněnku, kterou jsme probírali vloni na IF. Mám za to, že ve svých úlech vytvářím podmínky krajně nevhodné pro množení roztočů VD a navíc to na mě dělá dojem, že ti, co se už nějak vylíhnou, jsou oslabení, neplnohodnotní a málo plodní ve smyslu velkého % sterilních a nebo částečně “impotentních” VD. Jak jinak si vysvětlit, že v Blaníkách abys brouka pohledal když jiní jich denně najdou desítky?

--------------------------

Jen připomenu, že pojem reinvaze je zavádějící a hloupý. Evokuje totiž, že VD napadá a tudíž invaduje včelstva. Je to jinak, roztoč napadat nemůže, jak by to dělal? Reinvaze je pouze to, že vč vykrade skomírající včelstvo a přeživší létavky se nastěhují k lupičkám do jejich úlu a tak zamoří čisté včelstvo roztoči, které mají tyto včely přisáté na sobě.