Začátečník, prosba o radu

Zkusím to, díky. 

Hm, mě to především přesvědčilo, že jsou věci, kterézkoušet nebudu. Zvlášť se mi líbí ten příspěvek co se pozastavuje nad využitím invertu, který není vhodný na zimní krmení. 

No jedno vím. Tenhle směr pro mě není. 

Já na krmení oddělků používám stropní krmítko od Lysoně. Má objem 2,4 l. položím ho na folii, ve které je ve správném místě pod krmítkem díra. Včely si pak prolezou do menší komory, která je propojena se zásobní komorou - spojené nádoby. Netopí se, lezou po vložené harmonice. Kolem mám jen malý nízký truhlík na výšku krmítka, vyplněný PS, ale stačil by i NN. Při nalévání se jen otevře zásobní komora - bez kontaktu se včelami. Takže můžu zaúkolovat třeba v týdnu tchána, aby večer bez obav zakrmil.

Nic nemůže protéct, dobře se čistí

A cena je také přívětivá

https://lyson.cz/bestsellery/4597-podkarmiaczka-skrzynkowa-2-4-l-5903661506209.html

Dobrý večer.

Měl bych dotaz ohledně podněcovacího krmení kvůli nedostatku zásob, rozplodování a výchově zimní generace včel. Včera jsem dal všem třem včelstvům po 1 kg cukru v roztoku 1:1. Jak často jim ho dávat co dva dny? Včelstvu č.1, č.2, bych dal cca 5kg cukru u vč.3 tam asi méně? Poté začít krmit už velkými dávkami tzv. krmení na zimu cca 22kg cukru na včelstvo?

Děkuji za odpověď.

X

Moc to zjevně nechápete. Tak znovu.

Oddělky nebo obecně nová včelstva podněcujeme od začátku července, od konce snůšky z lip. Lípa je prostě ukazatelem tam, kde se nepěstuje slunečnice. Lípou pak sezona končí. U kmenového vč se vezme poslední med a nejlépe ten den, v praxi se to u více vč nestíhá a tak jde až druhý den velká dávka krmení. Ovšem to je jen o produkčních, neboli kmenových včelstvech. To není váš případ.

Vy jste měl podněcovat třeba už od začátku června, prostě tak, jak je potřeba. Měl jste krmit a zafixujte si, co říkám, vy i ostatní nepíšící začátečníci, tehdy, kdy bylo potřeba. Tehdy, kdy na vysokých rámcích není nejméně 8 cm od horních louček med nebo zásoby. Samosebou jsou to věnce a tak v rozích je to víc. A stejně tak na krajních rámcích je zásob víc než jen 8-10 cm pod HL. 

“Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Kdo tomu nerozumí, tak díže byla nádoba na mléko. Přesněji, na dojení a uchovávní mléka byla štoudev nebo vědro, mléko se pak zpracovávalo v jiné nádobě a to byla díže, malá díže je dížka. Úplně přesně, v dížce se zpracovávala smetana na máslo poté, co smetana prošla stloukáním v máselnici. Asi se to dá najít na internetu. Není to na nic potřeba, je ale dobré to vědět.

Přísloví má vysvětlit, že těžko chtít po nějakém hospodářském zvířeti užitek, když ho krmím bičem. Ano, to se říkávalo o idiotských sedlácích, tak lakomých, než že by dopřáli krávě dostatek (spíš nadbytek) žrádla, tak jí třískali bičem. Kráva totiž když má hlad tak řve jako kráva a blb jí rozmlouvá řvaní (bučení) bitím. 

Včela neřve. Bohužel je zticha, chtělo by se říct. Proto chov včel je o hodně vyšší level než chov dobytka - dobytek si umí “říct” řvaním, včely smí mít jen ti chytřejší!

Krmí se denně, ob den, někdy ob dva dny, jak se chce, jak je čas a jak se ke včelám dostaneme. Nejsou v našich životech jen včely, rodina je víc!!! Prostě podněcuje se (i krmí) tak, jak je potřeba. 

Podávají se malé dávky (1-2 litry) relativně řídkého krmení 1:1, což napodobuje přírodu. Krmení hustším roztokem je nenormální, včely na to nejsou adaptované a velmi je to zatěžuje, opotřebovává.

Tady se pozastavím nad stupiditou některých lidí. Ti by cpali včelám inverty, aby jim usnadnili zpracování a přitom jim to neusnadní, ale naopak komplikují. Není náhoda, že titíž cpou včelám husté krmení 3:2 v domnění, že jim tím pomáhají s odpařováním. Je to naopak, včely k hustému krmení musí přinést z venčí vodu, naředit, zpracovat a pak zase zahustit.

V tuhle dobu, tedy kolem 1.8. musí mít vč na míře 39x30 zásob asi 8 cm, lépe 10 cm + plné rohy. A krmí se dál dokud nebudou mít asi 15 cm zásob, v rozích víc.

Nesmí být ale o moc víc - pak by byla vč ulitá. Kolem 15.9. se dělá kontrola. Kde by bylo méně zásob, dokrmí se. Takže polopatě, odd nebo nová, relativně slabá vč se velkými dávkami vůbec nekrmí.

--------------------

Romanem prezentované krmítko se mi jeví jako laciné a velmi vhodné. Mnohem lepší než balon.

Dobré ráno.

Děkuji vám, teď už ohledně krmení mám jasno co a jak. Inverty jsem nikdy nepoužíval ani nebudu krmím stále 1:1. Rodinu nemám takže můžu být u včel denně. Budu krmit v intervalu co druhý den 1kg cukru v roztoku.

Otázka začiatočníka : MÁM ZAČAŤ VČELÁRIŤ S ODLOŽENCOM ALEBO S ROJOM? 

Jednoduchá otázka, neľahká odpoveď.Časť včelárov bude zastávať názor, že treba začať s odložencom a majú na to logické argumenty. Odloženec ploduje, stavia plásty, začínajúci včelár si postupne na včely zvyká, zoznamuje sa s nimi a kým včely dorastú na plnohodnotné včelstvo z neho je už „skoro včelár“. Pri odloženci je dôležité od koho sú včely, niekedy sa nájde „včelársky podnikateľ“, ktorý zneužíva narastajúci záujem o nové rodiny a pred predajom dá dokopy pár rámikov , pozmetá nejaké lietavky a vhodí dnu neoplodenú matku. S takýmto „včelstvom “ začínajúci včelár bude mať viac problémov ako potešenia. Ak si však nekúpi odloženca cez inzerát na bazoši, ale objedná si včely u renomovaného včelára s dobrými referenciami dostane zrejme kvalitu, mladú kladúcu matku a bude mať s odloženca radosť. Nesmie však ponechať odloženec bez pomoci, musí sa starať o to aby si silné včelstvo z neho vychoval. 

Roj, ktorý začínajúci včelár kupuje by mal byť prvoroj, teda včelstvo síce zo staršou matkou ale silné, ktoré má k dispozícii včely všetkých kategórií, teda kojičky, krmičky, staviteľky, lietavky. A čo je dôležité sú to včely „neopotrebované“, včely ich vpred rojením nezapájajú do práce, šetria si ich v úli práve na to vyrojenie. Roj je včelia rodina, ktorá je nabitá energiou, sú priam „nadržané“ stavať plásty, rozširovať rodinu o nový plod. Ak začínajúci včelár dostane silný roj, jeho ošetrovanie je jednoduchšie. Jednoducho sa umiestni do úľa , kde sú len rámiky s medzistenami (niektorí včelári dokonca dávajú roju prázdne rámiky bez voskových medzistien), nie sú potrebné plásty, v prvé dni nie je potrebné ani prikrmovanie. Roj nemá v prvé dni zaviečkovaný plod a preto ho možno preliečením zbaviť všetkých klieštikov! A je znáška nie je potrebné kŕmiť ani robiť nič, len sledovať letáč a tešiť sa ako si včely výborne počínajú. V prípade roja sú ale tiež možné problémy (ako je to u včiel dobrým zvykom takmer vždy),hlavne keď je to poroj (teda nie prvý ale druhý roj z úľa), ten totiž nemá oplodnenú matku a prvý plod a rozvoj rodiny sa trochu omešká, tiež sa môžu včely v prvoroji v tom istom roku rozhodnúť vymeniť starú matku a nie je zanedbateľný ani moment, že matka je „rojová“. V literatúre a v mysliach niektorých včelárov stále rezonuje sklon k „dedičnej rojivosti“ , teda v ďalšom roku by sa vraj včely mali tiež vyrojiť. Začínajúci včelár, ktorý začína s rojom, od začiatku si musí zvykať na silné plnohodnotné včelstvo s množstvom včiel ale môže často koncom leta získať aj nejaký med. 

(Ja som začínal voľakedy s odložencami, ale keby som začínal včeláriť dnes, kontaktujem okolitých včelárov, dopredu urobím dohody a donesiem si v máji zopár rojov.  Na rozdiel od odloženca kde si môžete doniesť zo starými čiernymi plodiskovými  plástami aj zárodky chorôb, roj si vystavia všetky plásty panenské!Neodporúčam však začať chovať včely z roja , ktorý sa vám náhodou usadí v záhrade, chce to zaručene včely od včelára, ktorý dbá na ich zdravotný stav).

Hezké. Já začínala s rojem, který jsem našla ve starém opuštěném úle. Už měly i vystavenou divočinu.

Existuje prastaré rčení, že výjimka potvrzuje pravidlo. Přesto tvrdím, že pan Goro popsal přesně všechno dokonale.

Je spíš potřeba raději na výjimky nespoléhat. Pan kolega se dotknul a navíc (jak je u něj běžné) nekonfliktně fenoménu, který bych já zvýraznil a to jsou “podnikatelé” množiči. Dám jednu radu, naprosto jasnou a univerzální. Naprosto spolehlivě poznáte množiče na kšeft tím, že nabízí Singer.

Hned vysvětlím proč. Tento kmen má sklony, vlastní Ligustice = Vlašce, proplodovat vše co přinese. A z toho vyplývá, že co množič potřebuje? Potřebuje včely, které co nejrychleji nadělají velké masy včel. Že to je vždy bez výjimky na úkor výnosu je z toho jasné. Argument nezkušených (Bože já se lepším a nenapíšu to slovo, co mám na mysli), že mají Singer a med mají, je fakt hloupý - obyčejně nemají srovnání, co by přinesly na stejném místě ve stejném úle se stejným množstvím včelařovy práce včely pořádné, tedy lepší kmen než Singer.

Moje osobné skúsenosti s matkami Singer sú zhodné s tým, čo píše Tom…sú využiteľné u včelárov, ktorí kočujú a môžu si nadstaviť silu rodín na nárazové znášky ale pre hobby včelárov na pevných stanovištiach by som ich neodporúčal

Samozrejme ich “kvality” môžu využiť aj “množiči”, osobne poznám “včelárov", ktorí ani nevytáčajú med, teda len symbolicky a to konci leta ale robia desiatky až stovky odložencov na predaj mladým včelárom (Tome to slovko “neskušeným” ktoré ste použili ma potešilo, vidíte že aj tak sa dá 😉…)… proste to je ich podnikateľský plán a cieľ pri chove včiel a v dnešných pomeroch sa im darí… 

Ani mě vytáčení nebaví, ale nedělám ty oddělky na kšeft. Vytáčení a hlavně odvíčkování je pro mě nejhorší práce u včel. A když čtu, jak se píšev časopisech i špatných knihách, že vytáčení je nejradostenější práce za rok, tak bych vraždil. Mimochodem, autorka krváků Agáta prý náměty na svoje detektivky vymýšlela při mytí nádobí, prý by vraždila když ho měla umýt. Kdyby tehdy byly myčky, neměl by svět Hercule Poirota. (za mě by se toho zase až tak moc nestalo)

Podobně tak je to u mě s rybařinou, všechny ryby pouštím. Ale zásadně bych nerybařil na vodě s pravidlem “chyť a pusť”. Nesnáším být šlechetný povinně, já chci být šlechetný ze své osobní podstaty. Za den obyčejně chytím a pustím tolik ryb, jako jiní chytí za 10 i víc vycházek. Umím to jako tady u nás ještě jeden, bratranec, co je jako brácha, vyrostli jsme spolu. Na rozdíl od včelařiny důsledně tajím jak se to dělá - to by brzy nebylo ve sportovních vodách nic. Nejraději jsem někde sám, nevraživost ostatních rybářů je obrovská. A taky nesnáším elektronické “pípáky”, bezohledné nesmysly, fakt mi to vadí a taky když si nějaký “nezkušený” pustí rádio na plný koule jako kdyby byl u vody sám. A ani to “zkušený” neudělá, ale jen -jak nahradit slovo primitiv? U rybařiny je to stejné v tomto smyslu jako u včel a dával jsem také příklad s kytarou akustickou vs eletrickou. “Nezkušení” myslí, že když si zakoupí drahé náčiní na ryby, že pak nachytají víc a že s el kytarou zahrají. Je to krutý omyl, musí se to prostě umět a pěkné vybavení je jen něco, co to zpříjemní, ale musí se to prostě umět. Vzdělání u včel si taky nejde koupit a u ničeho jiného také ne. Tedy kromě Plzenských Práv, ale to je už jiný příběh.

Zdůrazňuji, že věřím tomu, že hodně proplodují. Příští rok už si pořídím jiné a postupně je vyměním. Jsem zvědavá, jak to dopadne, rozhodně budu porovnávat.😀

Poprosím o radu jak postupovat při mé potíži. 

Včera jsem šel dát další dávku krmení a zjistil jsem, že jedno vč nemělo předchozí krmení vybráno. (zůstalo cca 1 litr - už zkyslý) 

Když jsem se podíval do plodiště, tak jsem zjistil, že je tam viditelně méně včel než jinde (možná i jen polovina). Matku jsem nenašel. Otevřený plod tam není a zavíčkovaného také moc ne. Některé včely měly hlavy vražené do buněk a tak zůstavaly dlouho. Některé (jen pár) mají deformované křídla. Zásob mají dost. Nyní nevím co bych měl dělat. 

Mám jeden pěkný smetenec jako záložní matku. Mohl bych jej tedy spojit s tímto vč. Ale tím bych se připravil o záložní matku 

Nebo je možno ještě koupit oplozenou matku a tu zkusit přidat. Ale vyčetl jsem: "Vyvarujte se pozdního přidávání matek do zesláblých a dlouho bezmatečných včelstev." 

Nebo mám toto vč úplně zrušit a nesnažit se o záchranu a ze smetence se záložní matkou raději udělat na jaře vč? 

Děkuji

ja si myslím, že by si mal urobiť toto:

“toto vč úplně zrušit a nesnažit se o záchranu a ze smetence se záložní matkou raději udělat na jaře vč..”

Co nejdřív toto vč usmrťte sirným knotem. Je napadené viry a nevím jak moc dlouho viry přežívají a tak plásty vyvařte a úl vydezinfikujte vyžehnutím.

Nyní je ale potřeba analyzovat jak k té nákaze mohlo dojít? Předpokládám, že děláte vše podle metodiky Blaník a to se nám, kdo důsledně tuto metodiku uplatňujeme, nikdy neděje. Mám ale za to, že jako někdy člověk dostane ve dvaceti rakovinu, protože geny - rodová dispozice a tak i když žil zdravě a vyhýbal se všemu nesprávnému a škodlivému, stejně dostal smrtelnou nemoc. Ovšem je to v tomto případě vždy pouhá výjimka, obyčejně na rakovinu nepadne celá rodina a už vůbec celá vesnice.

Odbočím. Odjakživa víme v naší Atlantické civilizaci, že incest není správný a dokonce je trestný. Ovšem až před pár lety jsem se dozvěděl proč vlastně. Je to jen a pouze proto, že sourozenci mají relativně stejnou genetickou výbavu v pozitivním, ale také v negativním smyslu a když se vyloučí příbuzenské “páření”, eliminuje se tím třeba 90% rodových nemocí (s % nechytat za slovo, je to příklad). Protože se podobné příbuzné geny a z nich vyplývající dispozice nesčítají, ale násobí. Řečeno velmi zjednodušeně. Odpradávna lidi zjistili, že to prostě nedělá dobrotu. A protože byli hloupí, od středověku například zamýšlené sňatky schvaloval šlechtic nebo kněz a některým párům sňatek nebyl povolen! Nad včelami by měl bdít rozumný včelař. Podobnost není náhodná.

Co z toho vyplývá? A to je složitější. Existují názory, že není dobré míchat genetiku a že včelař má chovat jen svoje osvědčené včely a cizí geny do nich nezavlékat (například si nezavléct Singrovky = masařky, což se pak špatně likviduje) a neředit “chlebkvásek”. Já se naopak domnívám, že co popisujete je právě ten případ a že je naopak kvůli oživení krve nutné kupovat a zkoušet cizí geny. Mám za to, že efekt chlebkvásku nemá s mícháním genů vůbec nic společného. 

Zamyslete se, kde od koho jste zakoupil včely, jaký je to včelař a jestli má úhyny. Taky zpytujte svědomí, zda jste to vč nějak nepodtrh třeba předčasným medníkem nebo jiným stresem. Dejte sem pak k čemu jste došel. A když se takto vyloučí vaše zavinění, pak je pravděpodobná ta genetická “vada”.

Mrzí mě, že se to stalo právě vám s metodikou i úlem Blaník.

Díky. Ano, vydalo by to na velmi tlustou knihu. Děláte dobře, přijde den, kdy se budou staré informace usilovně shánět. Stačí výpadek proudu na pár dní a mladí mají vymalováno. A pravděpodobnější je výpadek internetu - viz snahy o jeho cenzuru a komplikování přístupu a blokování nepohodlných. Moje výroky o liberalizmu zaručují, že až k tomu dojde, moje texty zmizí jako úplně první.

K vašemu dotazu. Nedělejte to, co chcete. Tak to nefunguje, reálně hrozí, že to včelstvo nepřežije a nebo přežije s těžkým šokem, který se MŮŽE projevit za půl roku úhynem. Popsal jsem tu detailně přechod z 24 na 30. Já bych si klidně nechal ke třicítce i 24 a mohl bych zkoumat, porovnávat atd. Ale chápu, že to asi můžu jen já v důchodu. I když, zkoumal jsem celý život. Kdybych neměl tu možnost, nevčelařil bych.

Zopakuju vám podsatatné, rozšířené o letošní poznatky, které se jinde nedají vyčíst, je to originální metoda.

Potíž je v tom, že musíte plastové rámky vracet a nesmíte je ničit, nic k nim přibíjet nebo šroubovat. Ono by stačilo nadělat prkýnka (i nehoblovaná) 390x60x25 mm a přidělat je ke spodní loučce. Další rámky už vkládat M 39x30. Na zadní kraj hnízda před stavební rámek, který je zjara vždy trubčí. Tam vložená M netrhá dělničí plod jako u hlouposti (je pro mě těžké zjemňovat případnější slova) zebrování. Trhá ale postradatelný plod trubčí od dělničího. Mimina trubců mají pro vč menší cenu než mimina dělnic, přesto pro ně vč nechce nepohodu a v jejím důsledku menší životaschopnost a oplozovací schopnost trubců. M vložená mezi poslední plodový plást s plodem dělničím a zakladenou trubčinou má VŽDY bez výjimky za následek to, že vč sem přidanou M postaví rychle a velmi rychle jí zaklade ve snaze zase spojit rozdělený plod. Trubčí plod je pořád plod a je to jediné kdy se smí dělit plod z výše vysvětlených důvodů.

Ve vašem případě bude poslední rámek s plodem 24 a jak další text ukáže, je jedno zda s vymezovacím prkénkem nebo volnou stavbou. Vč postaví M a jakmile jí zaklade, vloží se doprostřed hnízda a raději blíž k česnu od ideálního prostředku. To proto, aby se staré souše postupně v průběhu roku sunuly dozadu a místo nich šly blíž k česnu rámky mladé. Potíž i u této metody je v tom, že co se zbylými rámky 24, které v tomto roce nahradit nepůjdou. Ty by se po ometení zařezaly na bavlnku do louček 30 a jak jsem tu detailně vysvětlil.

Letos jsem jinak a kvůli něčemu jinému přišel na lepší a méně stresující způsob:

Máte odd 24 v bedně 30, je to tak? Vyzimujte tak. Pak až budete přidávat SR, už bude vysoký 30. Včely ale na něm honem stavět nebudou, budou nejprve stavět směrem dolů na spodku SL rámků 24 - mají pod sebou dost místa.  Ale aby nestavěly šikmo, raději bych ob jeden rámek dal ta prkénka. Postaví si tolik trubčiny kolik potřebují a pak už budou stavět dělničinu. Na spodku rámků už dílo k bočním stěnám asi přidělávat nebudou, pro jistotu si ale pořiďtě dlouhý nůž, jaký tam dosáhne. Ten byste měl mít ve svém vercajku ke včelám stejně.

Sice se vytratí efekt rychlého stavění a zakládání M na konci hnízda, stejně ale stavět budou. Protože začnete tím, že přidáte SR, který ale asi ignorují, protože budou mít trubčinu na rámcá ích 24 dole, nevadí, mají přidaný prostor objemu jednoho rámku vzadu a sice toho asi nepoužívaného SR. Důležitý je ten objem jednoho rámku v poměru k objemu celého zbytku zatím ještě zúženého plodiště. Pak, až se bude přidávat první M, ta už bude v rámku 30, vyhodíte ignorovaný a nebo jen částečně přijmutý SR a přidáte M dvě a sice před první plodový a za poslední plodový. Protože ale bylo na objem SR vč už přivyklé, jeho vyhozením a nahrazením jednou M se o tuto Mobjem nezvýší a vč je rozšířeno jen o tu přední M. Jasné? A komu se zdá, že je takové mazlení a opatrné přidávání po jednom rámku (bavíme se o květu špendlíků před třešněmi) zbytečné a nebo že na to nemá čas když má včely na chatě a včelaří jen víkendově, ten ať nic ode mě nečte a nic podle mě ani nezkouší!!!!!!!!!

Počty. Vyzimujete myslím po zúžení na 5, možná 6 a když je to pěkný odd tak na 7 rámcích. Počítejme 6. V úle je plac na 11 rámků. Objem k jednoho rámku zabírá blinovka a tak se dá přidat 5 M (po jejím vyndání úplně naposled). Opakuji, nebude žádný vysoký SR, budou mít trubčinu pod SL rámků 24. Postupně, když budete třeba přidávat M, tak z některého rámku 24 sundáte vymezovací prkýnko. Jakmile včelstvo dosáhnou tolik trubců co chce - každé vč to má jinak, pak už bude dole stavět dělničinu.

Nakonec vyhodíte blinovku a místo ní přijde poslední jedenáctý rámek a to bude M jen tehdy, když bude poslední rámek od česna plodový. První rámek od česna plodový nebude určitě a tak se poslední M přidá PŘED první plodový rámek. První rámek v úle se nazývá krycí a opakuji, nebývá v něm plod. Tento rámek by měla být, až bude vč převedeno na novou míru, hezká žemlová souš. Bude na své pozici asi i 2-4 roky, s tímto rámkem se vlastně nehýbá nikdy a mění se až očividně zestárne a zčerná. Moc patogenů v něm ale, i když je tmavý, moc není, protože se v něm vychovalo jen málo plodu zpočátku a od chvíle, kdy se stal krycím už v něm patogeny z plodu nepřibývají. Proto může setrvat v úle, jako jediný, tak dlouho = i několik let.

Nechci komplikovat výklad tím, jak a co jsem zkoušel když jsem na tohle přišel. Sdělte rychle, zda jste popis pochopil a nestyďte se zeptat co nepochopíte a nebo si nebudete jistý. Já to znám a tak se mi může stát, že si něco mě jasného neuvědomím a neznímím se o tom.

Ta prkénka by možná šlo k rámkům (ob jeden a klidně už teď) přidělat plastovými uvazovacími prvky, jejich název mi vypadl.

Na otázku zda převáděné vč dá med sdělím, že pokud se vše udělá jak píšu, toto vč musí dát nejméně průměr stanoviště. V jarní snůšce to může být místo dvou beden jen jedna (ale spíš ty dvě) a jak je to s dalšími snůškami víte jistě jak to je. Pak už rozdíl není, naopak se mě takováto včelstva zdají výkonnější ve srovnání s kmenovými. To je ale už jiná věc. Taky jsem se nezmínil jak a z čeho uděláte TL, to nechme na jindy.

-------------------------

Jestli máte TS (teplá stavba) a jestli máte na TS i jiná vč (je lepší s jedinou záludností), snažte se před plod, tedy mezi přední krycí a plod vložit zásobní rámek nejlépe s medem. Když se zadaří klidně dva. To je ta jediná záludnost TS a pravý důvod vnucování SS. 

Vč totiž žije u česna, od česna se ve vč odvíjí úplně všechno, je to nejzákladnější “prvek” pro život včelstva a tudíž už jen tím je řečeno, že nesmí být očko. Ani jediné. Pak by rušilo zásadní funkci česna.

Až na výjimky vč zasedne na zimu u česna a jestli nemá mezi plodem a KR (posledním plodem) zásobní rámek, mohlo by se stát, že na konci ledna narazí na limit, spotřebuje zásoby a uhyne hlady a to i když má za sebou třeba 3-5 souší přeplněných zásobami. Přes uličky nemá šanci pro zásoby v chladu dojít. Pak se u TS běžně dělá, že se na konci ledna (půl ledna, nebo únor, dle počasí a pohledu přes igelit zhora) vč opatrně otevře v bezvětrném dni bez mrazu a opatrně se vzadu vyndají dva zásobní rámky. Celé hnízdo se opatrně an blok posune, kývavě postupným odtlačováním rozpěrákem na jedné a druhé straně, BEZ VYNDAVÁNÍ OBSEDNUTÝCH RÁMKŮ o dvě pozice a před chumáč se vloží ty dva zásobní rámky. Právě toto nebylo v době, kdy vznikala základní včelařská teorie a literatura kvůli mnohem drsnějším zimám možné a tak se propagovala SS. Také nesmíme zapomínat, že dosud je na 24 80% všech vč v ČR a dřív bylo toto číslo ještě mnohem vyšší. A u nízké míry pod 27,5 je popsané naprosto nutné!!!

Protože na včelaře obyčejně nešli kandidáti věd a i nyní je zjevné, že se mnohým nedá vysvětlit nic, proto nestoři československé včelařiny propagovali bezpečnější SS. A lakovali, že je pro včely lepší. Není, je lepší pro včelaře, zvláště pak pro včelaře s vlažnějším intelektem. Velmi sebevědomému, kterému se nic a nebo jen málo dá vysvětlit.