Mám jednoduchýho dotaza:
Lítají k nám včelky. Na vodičku do sudu. Dvakrát denně doplňuju, páč holky nassávaj děsně teda, tak aby se nemusely do toho sudu naklánět a mohly pít pohodlně z okraje a ze žlábku. Na hladinu jsme jim dali na radu - vynikající radu z mého pohledu - kus bublinkatý folie, což používají jako ponton. Holky jsou hodný, zatím jsme se nedostaly do sporu. Nevadí jim, že se tam ochomejtám, nabírám vodu z vedlejšího sudu, dolejvám jim apod. Je něco, co pro ně mohu - mám - nemám udělat? Nevím komu patří, nebo zda nejsou volně žijící . Nemám představu, jak daleko mohou pro vodu létat. Směrem kterým vyletují by v blízkosti ale žádné úly být neměly - mám prochozeno s ohaři. Mám pro ně něco ještě udělat, než jim jen dělat výčepáka?
Výčepák bohatě stačí, vic netřeba. Zadara.. ještě celoročně kvetoucí zahradu, toď vše
Dík. O kvetoucí zahradu se snažíme - jen zatím rekonstruujeme, tak je to jen jeden záhon, malá lípa, a špatně sekaná tráva 🙂, takže kvetoucí “plevele” . A ani pak s přicházejícím podzimem/zimou nemám nějak pomáhat? Asi si myslím, že ne, protože kdyby byly něčí, tak ať se do toho nemotám, že jo?
Ráda se chodím na holky dívat. Byla jsem jen překvapená, že se sem tam - jakoby?? poškorpí mezi s sebou - mi přišlo. 2x krát jsem viděla, jak pak jedna skončila ve vodě. V obo případech padly na záda a k mému překvapení, než jsem něco stihla, se z vody dostaly samy.
Co děláte úplně stačí a díky za to, předpokládám z kontextu, že jste nevčelař. Je obdivuhodné jak někteří z nás umí citlivě vnímat svět kolem sebe. Bohužel většině lidí včely na takových “napajedlech” vadí. Přitom když je včela na pastvě, nebo pro vodu, NIKDY NEÚTOČÍ. Co ale včely vyprovokovat může je zběsilé mávání rukama kolem hlavy. A taky parfémy, lak na vlasy, kolínská, ale taky pivní dech a i pot chlastometra, což se málo ví. Ale ni parfém a ani někdo zlitej na šrot včelu sbírající vodu nerozzuří.
Včely nelétají za pastvou ani pro vodu přímým směrem. Vyhýbají se kolejím, vodním plochám, rozžhavené silnici a rozpáleným střechám, nad kterými vznikají termální vzestupné proudy a včely by pak musely překonávat sílu podobných i jiných vzdušných proudů. Zrovna tak letí delší trasu, ale po větru a naopak, zpátky taky umí najít zase protiběžné vzdušné proudy a tudíž letí jinudy. Bohužel často létají nad lány obilí, kde bývají zasaženy postřiky zemědělců, ne každý je ochotný se starat, zda zrovna přes lán osení nevede letový koridor včel. A laik to ani nepozná, na to zemědělce nikdo neškolí. Ale to je daň za to, že je pro všechny jídla nadbytek a škody na včelách nebývají v těchto případech fatální, většinou si jich nezkušený včelař ani nepovšimne.
Ještě jednou vám děkuju.
Jojo, jsem nevčelař. Máme sice na zahradě krásný starý včelín, ale ani jeden z nás si na včelaření netroufne a myslím, že je to dobře. Nicméně včely jsou fajn a jsem ráda, za tohle soužití. Podle toho co píšete, by jim nikdo z naší rodiny vadit neměl, max bláznivá fena, která by tam na ně ráda číhala a trhala si je jak čilipapričky, což jsme se snažili vyřešit a zdá se, že se podařilo. ale ani, když tam za nima chodila jí holky nedaly co proto. Jsou hodný a neúbližný.
Létají směrem na západ a naštěstí tady žádná pole nejsou 👍 To bychom tam asi ani nebydleli. Samá louka, pastvina, takže pro včely ráj. Letí směrem do krajiny, mimo zástavbu. Je ale možná, jak říkáte, že to pak někam otočí.
Já jsem vlastně hrdá, že k nám lítají 🙂, že se jim u nás líbí. Je to jako privilegium. 🙂
https://positiv.cz/region/trinecko/vcely-trineckych-zelezaren-vydaly-dalsich-16-litru-prirodniho-medu/
Tady je vidět, že železárny nemají přímý vlivna nektarodárnost rostlin.
Ano myslel jsem si to, že je to blbost a teď se to jenom potvrdilo🙂. Já bydlím 20 km od TŽ v 550 m.n.m.
😂…Petra no tak hádam vieš rozoznať čo je PR…. Je to predsa akcia oddelenia životného prostredia železiarní… niečo ti skúsim povedať o pstruhoch , ktoré šanili v odpadovej vode vypúšťanej z huty na antimón vo Vajskovej (u nás na Slovensku)… pstruhy predsa milujú čisté horské bystriny..😉aký pádneší argument by verejnosť (či kontrolné orgány ešte chceli)…potichu ti prezradím, že dosť často sa pstruhy museli meniť za nové, pretože mali doslova vyleptané oči…
Jako dítě si pamatuji, když jsme jezdili na výlety do Beskyd, jak se z Třineckých železáren linuly kouře různých barev. To už dávno není pravda. Takže věřím, že životní prostředí je na tom mnohem lépe.
Ach jo, to je pravda.
Tak to určitě, někdo věřit musí. Proto stále klesá biodiverzita. Ještě že zdraží stávající a zavedou nové emisní povolenky. To nám teprve vylepší životní prostředí a bude se i lépe dýchat.
…takto, keď spustili hlinikáreň, teda hutu na výrobu hliníka v Žiari nad Hronom nič nad hutou nebolo vidieť, potom v susednej dedine uhynuly včely, o pár kilometrov ďalej zasa kozy a nakoniec vysťahovali celú dedinu Horné Opatovce..dodnes tam nikto nežije…
Obávám se, že jsem skočila na špek. 🥴
Holt přání otcem myšlenky. T aky bych byla radši, kdyby byl článek pravdivý, ale bohužel spíš věřím Janovi. To s těmi pstruhy je drsný.
O tom, co je v pořádku se nikde nic nepíše, nemluví a jak zčista jasna najednou začnou vyskakovat články o něčem, obyčejně je pravda pravý opak. Kdyby bylo vše jak být má, nikdo by si na nějaký zapadákov ani nevzpomněl.
Lhalo se i za soudruhů. Pamatuju se, jak dnes již zesnulý fabrický “vodák” Standa dával kámošům za fabrické peníze vyšetřit vzorky vody ze studní. Vlašimská fabrika měla tři velké studně na pitnou vodu a každý měsíc se to rozborovalo. Průmyslovou, neboli technologickou vodu brala fabrika ze řeky skoro dvoukilometrovým tlakovým potrubím. To kdyby někdo laboroval a chytal mě za slovo jak mohly stačit tak veké továrně tři studny. No a studny byly v lese a voda kojenecká. Vždy dobrá a tak Standa dával vyšetřit vodu kámošům. Ony 3 stovky v roce 1984 bylo jako dneska pět táců. Jendou v noci vytáhli Standu doma z pelechu, průšvih, voda hrozná, kontaminovaná snad všemi bakteriemi, tyfus, úplavice a snad i horečka omladnic (trochu přeháním). Hrozilo, že zastaví fabriku a že Standovi přišijou narušení pětiletého plánu i ohrožení obranyschopnosti Varšavského paktu. Kdo to neví ta fabrika vyrábí munici. Jenže tehdejší fabričtí mocipáni, dnes se říká vzletně po americku manažment, věděli moc dobře jak žije malý český Venca, že si musí poradit se vším po sousedsku. Tak Standa musel s barvou ven a tak ještě v noci vytáhli příslušníci soudruha venkovana z pelechu taky a zapečetili mu studnu, ze které vařili staří i mladí a měli kojence, proto dal ten dobrý muž vodu vyšetřit. Jinak vůbec netušili, že mají vodu děsně závadnou.
Vše se ututlalo, protože byl Standa soudruh a všichni byli rádi, že nemuseli ohrozit obranyschopnost Východního bloku, protože na Západě dnem i nocí číhal zavilý imperialista na sebemenší příležitost jak rozpoutat ww3 a zničit mír na věčné časy a nikdy jinak. Teda samosebou se Sovětským Svazem, záštitou světového míru. Proletáři všech zemí byli spojení pevně.
Docela by mě zajímalo, jak tam probíhají vyšetření vody dneska když fabriku vlastní český Colt. Jo, kdo to neví, Americkou národní ikonu vlastní Češi a konečně koupili firmu Sellier a Bellot z rukou Brazilců zase zpátky do těch českých.
Prohlížel jsem plodiště, zda nejsou zaplněna medovicí, resp melicitozou.
Překvapivě (naštěstí) ne. Spíše naopak. Dostatek místa pro plod. Jen na jednom rámku je téměř zaplněno medovicí, ale až na 8mé pozici
Rád bych proprosil o radu, zda a popřípadě jak uspořádat rámky před krmením a založení zimní generace.
U jednoho vč. mám plod na předním krycím rámku, jinde mám 2, nebo 3 rámky se zásobami a pak teprve plod
jinde je třeba hodně pylu kolem plodu…
číslování od česna, TS (více fotek nejde přiložit)
Děkuji
Ještě tedy zbytek fotk rámků pro úplnost. Je to napřeskáčku.
Fotek je jen 10. Jeden rámek jsem tedy nevyfotil ☹️
PS. před prvním krycím rámkem je uložena BP - tedy dodatečná izolace čelní stěny
Roman Tom ti určite poradí, ja by som to nechal tak ako si to včely uložili, každé včelstvo je osobité… peľ sa zíde pri jarnom chove plodu..
ale aj keď máš dostatok miesta na chov plodu, ako si dospel k názoru že tie zaviečkované zásoby okolo plodu nie sú medovica s určitým percentom melicitózy???…ja som mal v medníku krásne viečkované zásoby, bielym voskom a hľa ..po odviečkovaní niečo vyšlo a zvyšok zostal v plástoch… ja som presvedčený, že medovicu, resp. melicitózu uloženú v plodisku ešte stihnú bez rizika spotrebovať za najbližšie dva-tri mesiace umožňujúce donášku vody aj vykalenie.. no zaviečkované zásoby asi otvárať nebudú …treba len rozumne zakŕmiť cukrom… ja som už dal 2x5litrov roztoku..
Ano, píšeme si maily.
Zeptám se vás pane kolego Goro. Máte zkušenost s rámkem vysokým 30 cm? To není rytí, to je otázka. Proč jí pokládám vyplyne dál.
Na nižším rámku než je 30 reálně u melecitozy hrozí zimování na "cementu" a jasně tu obavu vyjadřujete vy. Když propaguju rámek vysoký 30, JEDNOLITÝ RÁMEK A NE TEDY DVA NÍZKÉ NA SOBĚ, mám tím na mysli také toto. Právě vidí každý in natura na Romanově včelstvu o čem to hlavně je. Není tu problém. Pokud povede vč metodou Blaník, už nyní začnou vč sama omezovat plodování. Kolem plodu je vidět věnce pylu. Ten zalijí bezpečným cukrem a ještě se zmenší kola plodu a tak pod pyl dostanou ještě asi 3-4 cm cukru. No a to bude na přežití zimy, POKUD NEBUDOU PLODOVAT CELOU ZIMU, bohatě stačit! A právě toto je úplně největší výhoda rámku vysokého 30 cm a ne nižšího, ale ani ne vyššího!!!!!
Uvedené neumožní rámek vysoký 27,5 - Béčko a VN u Optimalu. Už vůbec to nedá Adamec vysoký 24 a tuplem ne Lang 1/1 vysoký jen 23,2 cm. O Zanderu s výškou 22 cm nemluvě.
Zopakuju podstatné. V drtivé většině let je třicítka dost vysoká na skvělý jarní rozvoj a současně je bezečná při melecitoze. Ale není vysoká moc na to, aby se vč stáhlo na VN a ignorovalo medník, jako se to často děje u měr vyšších než 30 cm. Právě letos při “cementoze” se plně projeví nevyvratitelná výhoda rámku vysokého 30 cm. A tvrdím, že by byl lepší rámek D-B s délkou 43,5, protože při čtvercovosti má D-B 12 rámků.
Moc nechápu co píšete o vodě. Ale vč v Blaníku BEZ OČEK a prodyšného stropu netrpí suchem.
Tomu 4/3 LG v plodisku je rámik cez dva nadstavky 343 LG a to je viac ako 30 cm…presne 32, 5 cm…viem ako si tam ukladajú včely plod aj ako zimujú…práve preto píšem že teraz treba rozumne zakŕmiť cukrom aby si ho postupne uložili do buniek po liahnucom sa plode
To o tej vode je len poznámka, chcel som tým povedať že včely dokážu melicitózu skryštalizovanú v plástoch začať odoberať, rozpustiť,keď si prinesú zvonku na to vodu…
OK, díky. Jen bych upřesnil. Zaměňujeme dva základní pojmy. Tuháč nebo cement je směs dobrého medu, který netuhne a melecizozy, která zapříčiní ztuhnutí všeho na “cement” nebo tuháč.
Melecitoza je trisacharid, který po přinesení včelami zkrystalizuje a stane se ve vodě nerozpustným. Tudíž ho včely spotřebovat nemůžou ani s vodou. Nikdy ho v medu není víc jak asi 8-10%, naprosto výjimečně až 30%. Zbytek je skvělý medovicový med.
Jen podotknu. Pokud je tuháč v zaplodovaných plástech s košilkami, je medová voda na vylití do hnoje. To proto, že medová voda obsahuje výluh výkalů včelího plodu, má ohavnou chuť a dokoce jak tvrdí Ing. Kamler ani prokvašením ohavná pachuť výkalů nezmizí. Zde je další důvod mít med jen v panenském díle, pak totiž lze medovou vodu využít.