Začátečník, prosba o radu

S těmi kopřivami to zkusím. Ale jinak, já oddělky vždycky převezu na druhé stanoviště cca 3km vzdálené, zatím vždycky létaly od prvního dne. Jo, ale česna jim nasměruju do křoví kolem, takže také nelétaji napřímo, musí se prokličkovat.

Ono by to spíš patřilo do vlákna o tom jak dělat správně oddělek, jak předcházet rabovce, jak nemít ztráty matek při oplozování a dalších detailech, na kterých ale stojí a padá bezúhynové včelaření.

Pořád se to opisuje, tak zvaní odborníci pořád radí ten nesmysl o umístěšní česen na různé strany a podobně. Přitom to stačí zkusit a každý by zjistil, že to jsou zbytečné nesmysly. Taky jsem tomu dlouho věřil a kejkle s česny do roští a narůzné strany dělal. Až jsem jednou přišel k Petrovi, který dal oddělky pod kozy úlů kmenových včelstev. Na otázku proč to dělá tak špatně mi vyvsvětlil, že má ve včelínku jen pár míst a nechce dávat oddělky různě po pozemku, že je chce mít pohromadě. Divil jsem se a sepsul ho, že to je špatně, že matky z orientačních a snubních proletů budou muset koridorem včel kmenových, vylétajících za pastvou i těch vracejících. A to je neproniknutelná stěna, která nemůže matky a ostatní včely z oddělku nestrhávat. Jak tvrdili páni chytří.

Tehdy, je to teprve tak deset let, jsem se přesvědčil, že se matka neztratila ani jediná a že proud včel mohutných včelstev nic nestrhává, protože oddělky nijak nezeslábly a matky se oplodnily všěechny čtyři. Nemohl jsem tomu uvěřit a začal to dělat podobně a ejlhle, všechna tvrzení na slovo vzatých “odborníků” jsou nesmysly a když se dodrží ostatní zásady, v umístění oddělků a směru česen to nespočívá. To je skvělé vědět, já na rozdíl od Dolských a jiných odborně vysoce vzdělaných odborníků všechno zkouším a když někdo udělá nesmysl, co se dělat nemá, zajímám se jak to dopadlo. Takto jsem odhalil už mnoho “vysoce odborných” blbostí.

No a vy jste mě pobavila tím, jak bezelstně mi jakoby oponujete a přitom jste naopak potvrdila, že když se dají včely dost daleko, nevrátí se na původní místo. No a protože ne každý má možnost dalšího stanoviště, což je samosebou nejlepší, a nebo se někomu prostě nechce oddělky někam vozit a pak zase nazpátek a taky je dobré dát odd tam, kde chci aby stálo nové včelstvo, vzešlé z toho oddělku, pak je dobrá finta s opřenými stvoly travin, které samy zvadnou a padnou. To je dobré vědět třeba pro víkendové včelaře. A množárna měla ještě tu další funkci, že se v ní vyzimovaly dvě vč vedle sebe a spojila se v pravý čas na jaře.

A já si dokonce myslím, že dávat česna někam nesmyslným směrem, kam včely přirozeně nevyletují, je naopak právě příčinou ztrát matek. Matka má vyvinutou orientaci dostatečně, důkazem je, že tu včela je mnohem déle než člověk. A které matce by to vadilo, je potřeba aby se ztratila = má špatné geny, že se neumí vracet přesně tam, na několik cm přesně, odkud vyletěla. Já to dovedl tak daleko (zase kecám, ne já, vysvětlím), že když dám dva odd do přepaženého nástavku, pak mají česna těsně vedle sebe a žádný problém. Domyslete všichni co jste právě dočetli, přece potřebujeme včely, které mají dokonalou orientaci zafixovanou v genech a je naopak žádoucí aby nepřežilo nic, co má v sadě genů nějakou chybu.

A jak je to s tím, že jsem to já vymyslel? Vlastně nevymyslel. Existuje, dnes dokonale zapomenutá množárna. To je velký (dlouhý) úl s plodištěm na asi 24 rámků, já to viděl na míru 39x30 u jednoho kolegy mých rodičů. Každé 3 rámky byly oddělenené tenkou sololitovou (to byl na zač šedesátek nový materiál) přepážkou v drážce vyfrézované ve vnitřní stěně úlu a tak to bylo na oplodnění 8 matek v osmi oddělkách po 3 rámcích. No a tohle rozhodně nemohlo mít mít čena na všechny světové strany. Mělo to ale česna ob jedno dopředu a do zadu. Původně. Včelař ale dělal česna jen jedním směrem, usoudil, že je to zbytečná komplikace, že sousední česna ob jedno už nemůžou hrát tak strašně důležitou roli a taky množárna pak musela stát nikoli u nějaké stěny, plotu či okraje pozemku, ale v prostoru. Ale hlavně, tehdy u nás chovaná včela tmavá, pokřížená Vlaškou a snad i sršní a potkanem byla tak agresivní, že se u toho monstra nedalo pracovat a stát v letové dráze poloviny včelstvíček a tak ten pán česna na opačnou stranu zrušil s tím, že to musel vymyslet nějaký vejr, co to asi vůbec nevyzkoušel a jen teoreticky od stolu vymyslel a navrhnul. A tím zjistil, že česna vzdálená od sebe asi 8-9 cm nehrají žádnou roli. No a tohle mě stačí vidět a slyšet vysvětlení, proč dotyčný nerespektoval vědce a víc já nepotřebuju. A když to jde v mnnožárně, proč ne u dvou odd v jednom nástavku a proč by to jako nemělo jít třeba u deseti plemenáčů těsně vedle sebe?

No a tady je hned zase další souvislost, protože (a tím jsou moje texty asi moc košaté a mladí, co chápou jen ANO / NE se v nich ztrácejí) hned vysvětlím proč tak dokonale vím, že na Podblanicku nebude nikdy ležan fungovat. Totiž. Matky se z množárny braly ob jednu a osiřelé včelstvíčko se spojilo se sousedním jenom povytažením přepážky o centimetr a za dva dny se přepážka odstranila. To samé kde se matka například ztratila. No a pak v tom zůstal poslední superoddělek a pan včelař v tom vyzimoval poslední matku se včelami ze všech oddělků. Tehdy se blbnulo s dvouvčelstevním včelařením,. protože kříženka před Kraňkou nebyla plodná a nebyla schopná narůst do jarní snůšky na smysluplný počet létavek tak, aby mohla jarní snůšku využít. Tak se zjara spojila dvě včelstva likvidací jedné matky. Bylo dobré mít ta dvě vč přes zimu v jednom úle.

A další souvislost. Proto když někdo, vždy je to mladý nebo začínající neumětel, romanticky sní o nějaké jiné, exotické včele a myslí, že by tím očůral nutnost si nastudovat odbornou literaturu, je pak zklamaný. Takovému radím prodat včely a jít navždy od toho! Každá jiná včela kromě K a BF je jen horší a nebude schopná jarního raketového startu a v jeho důsledku plného využití jarní snůšky. No a tak dvoumatečné včelaření skončilo definitivně v propadlišti dějin, protože dobrou Kraňku je spíš problém udržet úle aby se nevyrojila, protože její start je skutečně tak rychlý, že to pro víkendového včelaře začátečníka bývá problém.

Ale zpátky k ležanu. K němu mě v mládí vedla stejná romantika jako k jiné včele a tak jsem hltal zkušensoti s množárnoui toho pána. A tehdy jsem se dozvěděl, že kromě blbé práce na jednu ruku dlouhou, protože zezadu na stejné ruce (teplá stavba) se na to nedá dosáhnout, v ležanu sice včely jde chovat, ale ony bestie nechtějí dozadu nic nosit a nebo je nutné je za cenu mnohonásobně větší pracnosti k využívání zadku úlu nutit. Jenže ony se často raději vyrojily než by prostorově expandovaly vodorovně, jejich přirozenější (za miliony let vyzkoušený) směr je vertikální a ne vodorovný. A tak dotyčný pán sice v množárně = ležanu včely měl několik roků, ale bez jediné výjimky vždy s mizerným výsledkem.

To nakonec potvrzuje i Tom4. Já ho varoval, když jsme se seztnámili, že to tady fungovat nebude a pak jsme se o tom nebavili a on tady na CHZ někdy minulý týden potvrdil moje tvrzení o ležanu na většině území ČR - vysočiny a hory - v plném rozsahu. Tím netvrdím, že to nejde, jde, ale za cenu málo, ne méně, ale nepatrného množství medu (navíc s výluhem výkalů plodu) za cenu nejméně 3x větší pracnosti. A tak odhaduji, že celková nefektivita proti správnému nástavkáči v systému dadant je asi 10x. Já vyzkoušel spousty b.bostí, hlavně z odborného časopisu Včelařství - nic jiného za komančů nebylo, pak Překlady, ale ty byly ZAHRANIČNÍ!!!! Na svojí obranu podotýkám, že ne vždy to byly očividné nesmysly a že to teoretikové měli krásně zdůvodněné s jen nepatrnou vadou na kráse, že to nefungovalo vůbec a nebo špatně.

Takže. Dávat česna oddělků na různé strany, nedej Bože do roští a jiné kejkle, si může každý ušetřit když využije dokonale popsanou fintu s umístěním trávy těsně před česna.

Ještě přidám úsměvné nepochopení. Jednou jsem přišel k jednomu dovedovi a on si málem uduslil včelstva. Ucpal jim česna jemnou trávou. Když jsem se podivil jak toho dobrého muže mohla taková kra.ina napadnout, odvětil ten dobrý muž, že se v odborné literatuřejasně píše, že se na česno musí dát tráva. Tak zvaní vědci se ale nenamáhali detailně vysvětlil JAK a JAKÁ tráva se musí použít. Tak jsem ten vysvětlovací deficit tak zvaných odborníků po víc jak 50 letech vysvětlil já. Věřím že tak podrobně, že teď už může chybu udělat jen majitel subtilního myšlení. Ale potřeboval k tomu nutně dvě věci, musel to přečíst celé a hlavně to musí POCHOPIT. Zdá se mi, že zejména druhá podmínka je pro hlavně mladé kolegy splnitelná stále obtížněji.

Já to s těmi kopřivami, nebo lýskami vyzkouším. Potřebuji přeložit včely z poroje, které jsou v malém úlu do klasiky 39x30x11 a dát ho o několik metrů níže, jelikož se mi už nevleze na podstavec mezi dva stávající.

Dnes jsem se byl podívat ke včelám jak se jim daří v tom neskutečném hycu. Sami posuďte. Na fotkách jsou tři úly pro porovnání. Stanoviště je trvale ve stínu. Nakonec ta izolace nebude na škodu což??😉. Nerozšířit jim česna?

Podle mě dělejte co chcete, ale tohle je v tuto dobu normální, i kdyby nebyl “abnormální hic” a nemusí být zrovna v Praze a nemusí se ani spěchat do Měchenic. Nenechte se odradit, že to začíná Ježkovinou Tři strážníci, posléze to přijde!

https://www.youtube.com/watch?v=k-58jaUh44E

Konečně máte pořádné včelstvo. Tedy nevidím kolik mají medníků a TL taky nevidím. Zkuste se po několik dní brzy ráno, než jdete do práce podívat, kolik je na podložce roztočů a dejte nám sem vědět.

To, co je na poslední fotce, to byste u mě vynásobil dvakrát. Včely k večeru na celé přední stěně úlu a pod česnem brada

No velmi výstižně řečeno. Až mě děsí, že po víc než měsíci absence aktivního včelaření je u mě tak málo vylehnutí.

A protože jsem konkrétně k Martinovi velmi kritický, tak musím taky něco pochválit. A to jsou jeho úly a dna. Je vidět, že to není zbrusu nové, přesto to drží tvar a je to moc pěkně udělané. Já mu ty desky nepochválil (aniž bych ten materiál znal) a jak je vidět, je to, když ne skvělé, tak určitě velmi dobré. A opakuju že dobře udělané! Hluboce smekám Martine.

Možná jste tu nečetl všechno. Tom4 kdesi z odúmrti dostal dva úly se včelami. Úly jsou okýnkové univerzály, ale byly skoro nové, starý včelař si je musel vyrobit či dát udělat nedlouho před svým skonem. Ovšem zarazila nás česna, která nelze zvětšit. Mají 6 x 1,5 cm a to je pouhých 9 cm2. 

Rok před tím jsem experimentoval s česnem velikosti 18 (u některých doknce jen 15) x 1,8 cm a to je 32 (27) cm2 a byl jsem udivený, že to včelstvům nevadilo. Tak letos už mám celoročně všude jen asi 15 - podle jak kde jaké vyšly zástrčky, takže od 12 do 15 cm a výška je daná podmetem 1,8 cm. A vše v pořádku.

A naopak se já domnívám, že právě malé česno a hlavně žádná očka umožňují včelstvu aktivní regulaci teploty v úle. Není tajemstvím (i když mejnstrým o tom ani nemuká - proč asi?), že si včely samy v nepravidelných intervalech od 3 do asi 10 dnů zvyšují teplotu hnízda, to znamená tam, kde je dělničí plod (Blaník má trubčí plod, letos už od začátku května pouze v TL) až na 40 stupňů na několik hodin, z toho asi na 2-3 hodiny až na 42 stupňů. To, jak se domnívám, stačí na eliminaci všech brouků, kteří by byli na včelách a kteří by byli na dělničím plodu. Jinak si nedokážu představit proč má Blaník tak málo roztočů.

Ovšem mejnstrým prosazuje očka a pro zatvrzelé je výrobci pořád dělají. Výrobce předraženě nesmyslného termoboxu nemá zájem na osvětě a výrobce termosolárního nesmyslu také ne a distributor “léčiv” a obchodníci tuplem ne! Naopak, pro ně by byl chov včel bez VD doslova ekonomickou pohromou. Patrně proto se nikde jinde než tady nelze dočíst jak nemít ve včelách VD.

Když jsem kdysi  na IF tajemně napsal, že každý včelař v jakémkoli úle může nemít brouky a že úprava úlu trvá dvě minuty a nestojí ani Korunu, měl jsem na mysli zavření oček. Kdo poslechl, neprodělal. Pozoruhodné je, že jsem to o dvouminutové úpravě jakéhokoli úlu a ani Koruně napsal jednomu pánovi z Dolu, dokonce dvakrát, protože poprvé odpověděl nemastně neslaně, podobně jako politik, aby spoustou vět nevyjádřil vůbec žádný názor. Podruhé už napsal jasněji, že se tím zabývat nebudou, že to dělám dobře a že mám pokračovat. Tón jakým mi blahosklonně odpověděl byl stejný, jako odpovídá na Patentním úřadě pracovník pomateným staříkům, kteří nabízejí k patentování plánky na perpetum mobile. Prostě pan doktor inženýr neuvěřil, že by nějaký Krška beze škol a chemických značek před a za jménem mohl něco objevit. Na druhé straně, kdo že tu je málem monopolním distributorem léčiv, která by z velké části najednou nebyla poptávána a tudíž ani kupována? 

Tak jsem vzdal boj s větrnými mlýny. A řekl si, že chytří si to mezi sebou řeknou a tupým nejde vysvětlit nikdy nic a ti budou pořád nic nečíst, nestudovat, nepídit se a někteří z nich budou svoje úhyny nazývat šlechtěním včely na odolnost proti VD. Já takovou ambci nidy neměl a nemám, ale VD jsem ve včelách nechtěl. A měl jsem jich velmi málo a zkoumal a zpytoval svoje nitro, co dělám jinak než většina.

A zopakuju svůj prazákladní přístup ke všemu co dělám. Sem to dávám proto, abych nezakládal další vlákno. Sdělení je zásadní a každému se vyplatí to dočíst celé a hlavně se obtěžovat to pochopit:

Vždy, kdy se objeví nějaký problém (a nejen u včel) se pomyslně vrátím do doby, kdy konkrétní problém ještě nebyl a zeptám se, co je jinak? A přišel jsem na několik velmi pozoruhodných (a výzkumuhodných) věcí.

Prvně jsem o vytracení včel z úlu, dnes se to souhrnně nazývá CCD a nikdo přesně neví co to je a jak přesně se to děje, slyšel před asi 24-25 lety. Jsem od dětství těžká konzerva a zaboha jsem nechtěl mobil. Kvůli obchodu jsem byl přinucen si mobil pořídit a tak jsem souhlasil aby mi jej děti koupily k mým 45 narozeninám. Mobil tedy používám 23 let. V té době zdaleka nebyl signál všude, vzpomínáte v následujích asi 2-4 letech po roce 2000 na obří bilbordy kolem silnic a dálnic (to ještě směly být) s nadživotním hrdým nápisem POKRYTO? A když bylo dokonale pokryté naše území signálem mobilů (taky GPS a zmnožily se šmírovací družice), najednou, jaká náhoda, začaly doslova masové úhyny včelstev na vytracení z úlu. Pozvali jsme si do Vlašimi na přednášku Dr. Peroutku a ten nám sdělil, když ve Vlašimi v létě 2007 padlo víc než 90% včelstev, že se neví u nás ani jinde, co to způsobuje, že asi viry. Mám za to, že se od roku 2007 na tom vědeckém nevědomí dodnes nezměnilo nic. Pořád se přesně neví co to dělá, ASI viry. Ale viry tu musí být stejné miliony let, co trvá vývoj včely medonosné a tak já beze škol si položil otázku PROČ drtí včelstva v celé Evropě se stejnými příznaky něco až od roku asi tak 2000? Proč ty viry nelikvidovaly včely dřív? Co je aktivovalo a nebo co tak oslabilo imunitu včel na tak obrovském území? Se zavedením čeho se v celém civilizovaném světě začátek problému nápadně kryje? Ale studie tvrdí, že mikrovlny mobilů GPS a družic nemůžou vadit. Nikdo ale nezkoumá kdo poskytl granty na výzkum, jehož výstupy zbavily distributory mikrovln, které před tím nebyly, jakékoli viny. Navíc mladí by už ani nedovolili aby nebyl mobil a skončily sociální sítě. Že asi vymřou kvůli víc než 90% úbytku hmyzu na celé planetě jim vysvětlit nejde a naopak se blbi bojí, že planeta shoří. OK, co nadělám? 

Další věc, kterou jsem si včera pro jistotu ověřoval.  Komunisti stříkali po polích víc a mnohem horších jedů. Horších proto, že relativně čistá hnojiva a jedy, obojí bez balastních a často velmi nebezpečných příměsí (odstranit by je bylo drahé) neměli soudruzi, ale ani nenažraný Západ, k dispozici. Navíc toho lili mnohonásobně po polích víc než dnešní zemědělec. Takže, jasně, že tomu drtivě drtivá většina občanů neuvěří, zemědělci viníky být z výše uvedeného důvodu aktivace včelích virů nemůžou. Za komančů se stříkalo 10 x víc mnohonásobně jedovatěšními látkami, hmyzu neubývalo, vody plné ryb, zpěvného ptactva také násobky dneška. S čím se ten úbytek tak dokonale kryje?  No přece se nepřizná čím to je a nechá se vina na jezevcích, je to pohodlné. Navíc je tu objednávka EUropských kazisvětů abychom si žrádlo nedělali a museli ho dovážet a tím nás bylo možné držet za ohryzky abychom nevyskakovali. To je to oč tu běží!

Pak stačí naslouchat třeba Cílkovi, YT je jeho mouder plný. Patrně nesmí říct naplno, aby tomu i jednodušší uvěřili, co způsobuje fakt, že půda udrží 4x méně vody než stejná půda, ornice, ale i jaloviny a lesní půdy, než před 100 lety. To je hlavní důvod nedostatku vody v krajině, velká území jižní Moravy se mění na poušť. Nejinak je to v dalších částech Evropy, vysychají řeky, třeba Pád je skoro vyschlý. Moje otázka zní, co zničilo schopnost lesní půdy, luk a pastvin, horských strání a jalových půd na náspech komunikací a stráně zářezů silnic a železnic udržet ty 3 díly vody navíc stejně, jako v roce 1920? Co to může ničit tam, kde proklínaní jezedáci nestříkají? O tom se cudně mlčí aby se nemuselo říct, že to děljí mobily, GPS a další věci, o kterých nejspíš ani nemáme tušení. 

Ale na světě byla odjakživa jen hrstka vědoucích a pak drtivá většina jednodušších lidí. A každý má možnost si vybrat, ve které partě chce být. Ne každému ale bylo shůry dáno chápat věci kolem sebe v nejširších souvislostech a mnozí jsou jen líní myslet.

Já to mám tak, že si rozdělím vše kolem sebe na dvě skupiny. Na to, co změnit můžu a co nemůžu. Nemůžu vypnout GPS ani mobilní operátory, ani šmírovací družice. Můžu ale zavřít očka úlů, nedávat včelám ultrajedovaté kyseliny, nemusím mít vysoké podmety se sejtama a udělal jsme vše proto, abych nemusel monitorovat množství VD (navíc mám za to, že VD úhyny nezpůsobuje, jak jsem již psal jinde a nemyslím si to dávnu už jen já sám). A nemusím mít úly ve včelíně, ale ani na celodenní sluneční výhni. Nemusím zebrovat a dělat jiné kraviny a nemusím podtrhávat vč předčasným přidáním medníku. Na většinu z toho stačí obyčejný selský rozum.

A ještě přidám včerejší informaci z úplně jiného oboru. Jsem taky sportovní rybář a disponuji i rybářským vzděláním. Nedávno proběhlo médii jak na Lipně ničí sumci candáty a bílou rybu. Problém s masovým úbytkem candátů je už asi 10 let na přehradě Trnávka u Pelhřimova. Podobně je tomu namnoze jinde. Věda si s tím neví rady. Svádí se to na lidi a enormní rybářský tlak od sportovních rybářů. Taky na znečišťování a jak jinak, zemědělce. Ale my - ČR - máme obrovskou vodárenskou nádrž uprostřed republiky, kde se nic nesmí stavět, lidi, co v jejím blízkosti žijí nesmí stavebně nic, v širokém okolí platí velmi přísný režim. Hlavně pro zemědělce. Přehrada se sice jmenuje Švihov, ale její jméno nikdo nezná, všichni jí říkají Želivka. No a já včera zjistil, že na Želivce je rapidní úbytek tzv bílé ryby a hlavně candátů. OK, do okolí asi 5 km od břehů nádrže se nesmí ani vejít, natož vjet autem, jak jsem již sdělil jezevci tam mají nejpřísnější možný režim, spousta polí a luk byla zalesněna a lidi jsou doslova terorizováni všemožnými způsoby. Takže tam žádný rybářský tlak není když se tam nesmí vstupovat natož chytat ryby. Co tedy způsobilo rapidní, téměř úplné vyhynutí bílé ryby a candáta v nádrži Švihov? (snad teď nevyzrazuju nějaké tajemství, zapomněl jsem se informátora zeptat jak moc je to neveřejné)

Mocní lidu neříkají pravdu a nechají novináře psát nesmysly a hlavně svádět vinu na jiné a odvádět pozornost jinam.

Zdá se, že na vině je bezpohlavnost ryb, přesněji jejich sterilita a některé druhy jsou na to asi háklivější než jiné. To už prokázaně způsobuje hormonální antikoncepoce, kterou žádné čistírny odpadních vod nedokáží zničit a z vyčištěné vody odstranit. Jen se milionkrát naředí. A přesto je jediným možným viníkem právě hormonální antikoncepce. I že je milon a možná miliardkrát naředěná nestačí na to, aby nepůsobila zhoubu některých živočichů. Kromě toho úplně zmizely jepice, jejich larvy žily ve vodě 4 roky a byly hlavní potravou drtivé většiny říčních ryb. Stejně tak larvy chrostíků, těch bývalo mnoho druhů a dna řek a rybníků i přehrad se doslova hýbaly desetitisíci “dřívek”. Larva nejhojnějšího druhu chrostíka si totiž k ulitě připevňovala dřívko velikosti zápalky. Dnes je to ultravzácný tvor. Jestli bálá ryba, která je potravou candáta, nemá co žrát a ani se nemůže množit kvůli hormonům, jak by mohl candát neubývat?

Jenže ubývají všechny druhy rybích dravců, dřív pohroma vod okoun je dnes hájený. Vranku obecnou jsem neviděl 50 let, střevli potoční asi také tak. Z většiny vod úplně zmizela plotice a další pohroma hlavně přehrad cejn velký se stává vzácnou rybou. Ve sportovních vodách často není nic jiného, než vysazení kapři z umělého chovu. A tak dále.

A tak když vadí milionkrát naředěné hormony ve vodě, jak by mohly nevadit mikrovlny, byť i milionkrát menší než škodlivé intenzity, které ale působí 365 dní v roce každou hodinu, minutu a sekundu? Jak by to mohlo nevadit? Ale jak o vodách tak o hmyzu mejnstrým zarytě mlčí a jen sem tam proniknou nějaké a pouze jen dílčí zprávy a jen tak, aby se zastřela možná souvislost. Přitom včely na tom jsou relativně nejlépe (jako kapři v umělém chovu) protože se o ně celý rok stará člověk.

Vždy se má končit optimisticky. Ovšem já lhát neumím…

A taky nechci.

Dobré odpoledne.

Děkuji za pochvalu, to že jste ke mě kritický si zasloužím 🙂 já mám totiž včely 3 roky a ještě jsem vůbec neměl med, to samé tento rok. Píšete, že konečně mám pořádné včely, ale minule jsem posílal foto o rádoby vyvěšení a vy jste mi napsal, že je to slabé včelstvo asi oddělek.  Právě to je to včelstvo na fotu č. 3 co má největší brady je to odchycený roj z května. TL to nemá medník jsem jim nasadil, ale nic tam nebude uprostřed na spodních loučkách cca na 4 rámcích mají něco málo nezavíčkované sladiny. Vystavěly všechny medníkové mezistěny, takže jedno pozitivum na tom je, že budu mít nějaké panenské souše do příštího roku. Sezóna je v čudu lípy odkvetly a pochybuji, že by ještě nanosily něco medovice. Začnu asi krmit na zimu. S tím monitoringem spadu vás zase zklamu nemám tam dané podložky, já vím mají tam být celoročně. Dnes dám tomu nejsilnějšímu včelstvu akorát já vstávám v 5 ráno do práce, tím pádem bych se musel ve 4 obléct do včelařského mundůru a chodit to kontrolovat. Myslíte, že by byl větší spad VD kvůli toho hycu, nebo za jakým účelem monitorovat? Úly a dna z toho materiálu mám už 3 rokem, zatím to nikde neprasklo a aby nebylo vše super😉 jak to vypadá, VN se mi trochu kývali přes roh na dně cca 1-2mm tak jsem tam nalepil 1mm mirelonu, aby to bylo dokonale těsné.

Přemístění úlu (rojochytu) 39x30x8 na nové stanoviště. Následně půjdou do nového 39x30x11. Fota jsou nic moc už byl večer.

Nejsem tam s vámi a nevím, nevidím ty včely a tak je potřeba je hlídat. No a tak brzo ráno je to potřeba proto, že jak se začne dnít, vynosí bordel a vynesou i roztoče. O to jde. 

Oblékat jako kosmonaut se nemusíte, stačí kukla a kus vajíčkové proložky do kuřáku, když vás bodne do ruky asi přežijete. Podložky tam být nemusí, ale včely pak na dně nadělají všelikajé bulky a kraviny a pak se musí dno vyndat, důkladně oškrábat. Jinak máte podložku v luftě, protože se včelami dno neoškrábete a pod ní se drží larvy zavíječů,  škvoři a další havěť. Když nemáte podložky, nemůžete monitorovat ani kdybyste chtěl. Napravte to o víkendu, dokonale oškrabte dna a dejte podložky. A pak uvidíte zda nějací VD padají. Pokud ano, dáte Formidol, pro jistotu. Anebo klidně už v půlce července Gabon, NA JEDEN MĚSÍC, nesmí tam být déle. Ale je lepší dát Gabon až v srpnu. To je ale košaté téma nad rámec tohoto.

Já nerad pracuji, jsem vlastně línej a na zbytečnou práci tedy línej moc.  Než bych si přidělával práci tak to tam porostě ty podložky jsou. U 40 vč to za rok udělá hodně mého času, co myslíte?

Když se to malinko houpe přes roh, neřeším to, žádný miralon. Ony si to zalepí propolisem. Když se mi něco houpe, vždy medníky, dám na úl třeba dvě 18 kg betonové supercihly a ta váha to srovná. Pak přibyde váha medu. Prostě dokud nevylézají včely, nic neřešte. Mám asi 150 NN a houpou se tak 3-4,  možná 5-6 a mám za to, že pokaždé jiné, že se některé srovnají a jiné zkroutí.

Jirko

Já taky neřeším konspirace. Víte, ti, co pohrdavě odkazují na konspirace, když se ty konspirace pak stanou a stane se skoro všechno, co bylo nejdřív konspirací, pak se nikdo neomluvá a dělá, že tím nepohrdal, neposmíval se, po vohni je každej hasič.

Celým tím článkem jsem chtěl jen říct, že to je na 99% z mobilů a jiných mikrovln a dalších zhoubností a že s tím nejde nic dělat. Jen jste měl vy i ostatní pochopit, že ale zbývá spousta věcí, které ovlivnit nebo změnit lze. A máte se naučit nahlížet na všechny věci naznačeným prizmatem a užasnete, že toho, co může každý udělat sám a nedržkovat a nelomit rukama je fakt naštěstí ještě hodně.

Měl jsem o 13 let staršího bratra, co byl celý život voják. Naučil mě prazákladní vojenskou poučku: Když se dostaneš do beznadějné situace, je vždy lepší udělat něco, třeba i zjevný nesmysl, než si sednout, rozplakat se a neudělat vůbec nic. Snažím se tím celý život řídit a neprohloupil jsem, nakonec moje včelařina výsledky má. A není chlubení když řeknu, že jsem si poradil vždycky se vším. Nejsem sám, Goro se asi urazil, ale ani on nemá nikdy úhyny a má NN systém a ještě k tomu Langstroth. To samé BG, taky nemá problém a myslí mu to. Jen je na slovo skoupý a nerozdává moudra na potkání. A jistě by se našlo hodně kreativců, co si umí se vším poradit. 

Jo a taky máme s Petrem kámoše Rosťu, začal včelařit v 60 když šel do důchodu. Nemá Blaníky, nemá NN, ale klasiku 39x24 a má v medníkách zakladené souše, TL dávat nemůže atd. A taky nemá úhyny, na to já a hlavně Petr dohlídneme. Hlavně ale má včely z chlebkvásku, tedy od Petra a ten je má zase ode mě. Jen zadělal napevno očka, zlikvidopoval varroadna se sejtama, nezebruje a nerotuje nástavky a má česna u strany a staré souše nejdál od česna, koncem února komoruje = hlavní zásady Blaníku. A dělá přesně jen to, co mu řekneme a když neví, volá. Je mu 80 a když nemůže, jede mu Petr pomoct a tudíž je Rosťovo včelaření pod trvalým dohledem. A jde to, Rostislav už fakt nic měnit nebude. Bydlí v Praze a včelaří na chatě u Pyšel. A jde to!

Každému to může jít, stačí chtít. Na druhou stranu chápu, že chlap, co musí do práce a věnovat se rodině - a ta je přednější nade všechny včely světa!, nemůže včelám dát tolik, jako já důchodec. Od toho máte vy mladí nás dědky. Stačí si dát říct.

Dobré ráno.

Dnes o půl páté jsem byl kontrolovat podložky u dvou včelstev, jestli bude nějaký spad VD. Zatím jsem žádné nenašel respektive neviděl, ale co bylo zajímavé tak se zničeho nic odněkud objevil sršeň a zlikvidoval mi včelu, která byla na stříšce. Nestihl jsem ho ani zabít zmetka.

Naše sršně jsou velice mírumilovný a velice užitečný hmyz. Někteří lidé vysazují a vysévají rostliny jako pastvu pro motýly, čmeláky a jiný, dnes už namnoze vzácný hmyz. Samotářkám dělají někteří dutinková hnízda a podobné věci. No a vy pomáháte hnízdu sršní s potravou, která vaše včelstva nezničí a vaši kapsu nezrujnuje. Mám za to, že rehek zahnízděný poblíž včel nadělá mnohonásobně víc škody, koňadra i čermák též a tak se nad tím trochu zamyslete a dojdete k poznání, že tohle málo, co můžete bezpracně udělat pro hmyzí diverzitu, lze obětovat.

S roztoči se koknkrétně vám bojím napsat, že vše OK. Já nic nehlídám a nemonitoruji, prostě se na svojí metodiku celoročního chovu včel spoléhám, ale je rozdíl, když riskuju sám za své a když se mnou řídí někdo další. Taky tyhle hice, co právě nastaly, naše vč očistí dokonale a to i těm kdo neprovozují Blaník metodu ani Blaník úl. Tedy když zavřou očka a nechají je nejméně měsíc zavřená. To ale neudělají protože si myslí, že to vedro by včely neudýchaly a že by jim bylo horko. No a vrcholem lidské blbosti je když pak svým včelám koupí předražený nesmysl termosolární úl a v něm, těmto myslitelům, vedro pro jejich včeličky nevadí. Vrcholem tuposti je pak předražený “ozdravný” termobox za desetisíce. No a já chudý a méně chytrý holt jen zadarmo nemám očka. No a kdo je má, je právě teď ten pravý čas je definitvně navěky zavřít. Ale to je každého boj, drtivá většina si říct nedá a mě to nějak žíly nerve - každý svého štěstí strůjce.

Abyste vy a kdokoli jiný měl jistotu, kupte si toto síto

https://www.vceliobchod.cz/pletivo-jemne-polynet-oko-5x5-1m

Na podložku položíte čtverec vystřižený o 5 mm menší než je dno úlu a skutečně jen to položíte na podložku. Co propadne včely nemůžou odnést. Totiž, nasadila mi brouka do hlavy drvodělka s mravenci. Mám za to, že v noci neúřadují, já je ve svých vč vidím jen zjara a jen pod dekly (ale na dna se nedívám). Ale nevím to a myslím, že i mravencům odnášení VD tohle síto, když neznemožní, zkomplikuje natolik, že je odnést nedokážou. Určitě ne rychle. 

Jinak byste se to asi dozvěděl z posypu práškovým cukrem. Ale tohle jsem nikdy nebyl ochotný ani přečíst, natož se snažit pochopit o co tam jde a jak se to vlastně dělá.

Připomínám svojí vědecky neověřenou domněnku. (Opakování matka moudrosti) Nevím, zda je následující vědecky správně, já a mí přátelé v Blaníkách nemáme VD a nebo tak nepatrně, že vč nijak nevadí a nedokáží se přemnožit. Za sebe se domnívám, že “moji” VD, které ve svých vč mám, jsou nějak méněcenní ve smyslu, že mají sníženou plodnost a celkovou vitalitu. Ale to je jen moje domněnka, nedostal jsem jakživ grant (ani jsem nežádal) a úplně by mi stačilo snížení buzerací a byrokracie.

Kdo přesunul úplně chov trubců do TL, domnívám se, že se trubci pak převážně zdržují v TL a domnívám se, že většina VD je na těch trubcích. Nyní většina vč už trubce vyhnala a patrně je vyženou i s přisátými VD. Jinak si neumím vysvětlit, proč už nejméně 10 let v řadě v mých vč a vč kolegů je VD nepatrné množství.

Ovšem pouze přesunutí trubčiny do TL nestačí. Musí se nemít sejta, nemít očka, nemít úly ve včelíně a nemít je na slunci, ale pod stromy. Nemít je na betoně a ani umělá střecha není dobrá. Nesmí se zebrovat, nesmní se předčasně pouštět do medníku a nesmí se NIKDY POUŽÍT ŽÁDNÁ KYSELINA! A to není kompletní výčet co včelař musí a nebo nesmí dělat. Prostě Blaník je komplex opatření a zásad a nestačí udělat jedno nebo dvě díčlí opatření a očekávat 100% výsledek. Například tvrdím, že se efekt “Blaník” nedosáhne s jednou veliokostí rámků v úle. Vždy to musí být systém Dadant, vysoké dílo pro plod dělničí, pro trubčinu a pro med pouze panenské dílo nízké. Důvody jsem vysvětlil podrobně bezpočtukrát.

Děkuji za info. Ještě jsem zapomněl napsat, že jsem na podložce u jednoho včelstva našel dvě vyhozené trubčí kukly. Postupně zjišťuji snůškové poměry a medné výnosy od starších včelařů a další věci. Jestli nechci být 4 rok bez medu tak budu muset hojně využívat vašeho systému s buchtama v medníku. Tady se každá chyba vymstí tak, že nemáte nic. V našich podmínkách podle mě nelze přidat první medník vystrojený dejme tomu celkově 10 rámky i když je pod VN TL a VN je narvaný včelami i když je na posledním rámku černo včel, že přes něho není vidět plást. Já bych pro jistotu přidal jenom rámky čtyři a zbytek bych vyplnil buchtama. Nejvyšší výtěžnost je zde kolem 20kg na včelstvo a to už musí být dobrý rok. Čím to je lze jenom polemizovat. Jedni říkají, že půda je kontaminovaná těžkými kovy z nedalekých železáren, které jsou v provozu od roku 1839 tím pádem flóra strácí nektarodárnost atd. (tomu moc nevěřím, jelikož by byly tak mizerné výnosy všude v okruhu 20 km a blíže) dále studený vzduch a mlhy, které na jaře proudí jablunkovským průsmykem anebo tady nikdo neumí včelařit. No nic netřeba lamentovat, ale snažit se o zvýšení medných výnosů i když se tady daří jenom bramborám🙂

Jestli jhe vč takm naduoané jak popisujete a má TL pod VN 30, je nesmysl dávat mu jen půl medníku. Vyrojí se. Včely se v té fázi vývoje líhnou tak rychle, že zta 2-3 dny jim bude půl medníku těsných.

Nevěřím na kontaminaci půdy železárnami. Stran nějakého “průvanu” v průsmysku už zní věrohodněji. Ale i to je nesmysl, to by potom v horách nešlo včelařit vůbec. A co moje Česká Sibiř? Jejím centrem je Miličín a neznám místo, kde by bylo víc vč než právě v okolí Miličína. Totéž kolem Mladé Vožice směrem na Smilovy Hory nebo Načeradec a to samé na Lukavec a Pacov. Naopak včelařsky nejjalovější jsou bezlesé nížiny, kde někde meduje akát,a le povětšině nemeduje ani v nížinách.

Spíš to bude tak, že to tam včelaři neumí. Víte, vypozoroval jsem, že všude musí být v minulosti nějaký “tahoun”, někdo, kdo to uměl a předvedl to ostatním. Mockrát jsem zmínil, že rodiče a pak hlavně máma byla v partě několika velmi pokrokových včelařů a ti med měli, ostatní moc ne. A zopakuju už snad posté, že tahle parta měla od roku myslím1947 úl sice univerzál s pevným dnem, ale jako medníky to mělo jen polomedníky s panenským voštím a tak asi aniž by to tušili (nebo jsem to netušil já), vlastně provozovali systém Dadant.

Teprve později přišli výmývači mozků z Dolu a Včelařství s jednou mírou 39x24 a když Svaz konečně dovolil dovoz Kraňky a pro tu bylo vše malé, vymysleli a začli vnucovat převěšování plodu. I já tomu podlehnul a nevěřil jsem, že jde včelařit bez mřížky a hlavně bez převěšování. Ale to jsem už popsal a vysvětlil mockrát, kdo chce může si to najít a znovu prostudovat a pochopit - samo přečtení nepomůže, musí se to pochopit. A jak se to pochopí, pak už všechno samo ukazuje jak dál, jak všechno vyplývá z něčeho předchozího. Ve skutečnosti je Dadantsystém nejjednodušší a všechny kejkle, nejhorší je NN systém s nesmyslnou rotací beden, jsou jen pracnější a zdlouhavější voser.

Zopakuju podsatatné. Úly Pětiletka a Lesan byly na 9 rámků 39x24. Protože na pouhých 9 rámcích je skvělý jarní rozvoj a nemuselo se zužovat - to je pro velkovýrobu práce navíc. Zužování ale vymyslel mezi válkami Rus Blinov jako samoléčbu nosemy apis. To soudruzi zavrhli, protože socialistické Maďarsko potřebovalo vyvážet předražené antibiotikum Fumagilin a tak se cpalo do včel antibiotikum, RVHP (předhcůdce EU) to potřebovala. Až později se ukázalo, že je to zhouba pro lidské zdraví aby v medu byla ATB. Ale přes Kamlery a Boháče a další se nedalo ke zužování vrátit - horem dolem propagovali nezužování a tak se do včel cpaly sulfonamidy, třeba Solfacombin.

Ale k míře 24. Vznikl úl Tachov na 9 rámků a byl plně nástavkový. Jenže!!!!!!!!!!!!!!

Jedna bedna Tachováku má plochu 84 dm, dvě na sobě pak mají 168 dm2.

Já úplně jinak došel k poznání, že plodiště potřebuje TL a že když ten je 39x15x11 a k plodišti na 11 a ne jen 9 rámků 39x24, že to dohromady má 167 dm2. Což je sice na plochu stejné jako dvě bedny Tachováku, ale není rozdíl výšek rámků a TUDÍŽ TO NENÍ TOTÉŽ.

Pak přišla parta mamlasů z tak zvaně odborného časopisu a dala na sebe dvě bedny jako u Tachováku, jenže ne devítirámkové, ale jedenáctirámkové. Tím je z toho monstrum s plodištěm objemu 203 dm2 a to je hlavní příčina všechn trablů a neúspěchů. Ono ani u Tachováku není 168 dm2 stejných jako 167 dm, systému Blaník 24. Duševně štíhlí tohle nikdy nepochopí…

Už mě unavuje to pořád vysvětlovat.

Vsadím se Martine, že všichni tam u vás mají 39x24x11. Oni nemůžou mít hodně medu v drsnějších podmínkách. Jen ve skvělých podmínkách mají med i lempli a navíc když do toho naperou o 30 kilo víc cukru a nově škrobových synťáků a pak to vytočí do medu, tak pak mají i oni dost medu, mají ho víc než já. Proto 99% včelařů nechce ani slyšet o technologii, kdy by nemohli vytáčet plodové rámky se zbytkem, tedy 30 a víc kilo invertovaných zimních zásob. Metodika Blaník neumožní podvádět ani o jediné deko a to je to, proč se většina brání dvěma mírám v jednom úle. Druhá možnost je mdlý rozum a já nevěřím, že by tolik lidí bylo duševně štíhlých. I když, možná jo.

Mám za to, že i drtivá většina úhynů je na míře 24 (Lang1/1) a nejspíš proto zaboha mocní nedovolí statistiku aby se na to nepřišlo, že míra 24 = nejvíc úhynů. Protože když je někdo živ z oddělků, a má moc to ovlivnit, za každou cenu zabrání snižování úhynů. Naopak, tihle gauneři potřebují úhynů co nejvíc. Hodně úhynů potřebuje i distributor léčiv a všichni obchodníci se včelařskými potřebami. Cui bono se naučte všichni ptát v první řadě. Hlavně vy co hltáte videa velko a maloobchodníka se včelařinou.

Neznám u nás nikoho kdo by včelařil kombinovaný systém VN pro plod a NN pro med. Sice se neznám s každým, ale co vím tak kámoš má Slovenské B a druhý Adamce vše bez NN.  U nás co jsem se tak ptal tak je problém se snůškou, trvá krátce pak přijde dluhodobé ochlazení a je vymalováno někdy se musí přikrmovat i v květnu dále nejsou tady kleny respektive prý jsou, ale je jich málo. Já vám jenom sděluji argumenty ostatních včelařů tady u nás, které jsem si vyslechl neříkám, že jsou správné!! A už vůbec tady nemíním někoho přesvědčovat, aby přešel na systém Dadant bylo by to zbytečné.Mám ho tady asi jenom já a někteří se divili co to jsou za vysoké rámky nejspíš se jim to zdálo moc vysoké do našich podmínek😀

Goro se asi nafouk, ale jejich B je lepší než Adamec. Já bych mu přidělal boční uličku a včelařil s ním na TS a nebo bych si udělal jiné dno ala Tom na TS. 

Vzhledem k letošní zdravotní patálii už nic nevyzkouším, vážně zvažuji úplné ukončení včelaření (na kriplvozík fakt nechci, děsí mě, že bych mohl dětem zkomplikovat život). Ale lákal by mě Langstroth na 12 rámků vysokých 325 mm a na teplou stavbu a k tomu L vysoký 137 mm. A nebo bych se nebál atypu vysokého 30 cm. 

Můj pokus s originál D-B dopadl rozpačitě, je to nevýkonné nemastně neslané vč a doteď to dopracovalo na jediný medník 39x15x11. Abych jim nekřivdil, kdyby jim někdo dal druhý a třeba i třetí medník, možná bych měl teď o 1-2 bedny tuháče, se kterým úplně nevím co s ním, víc.

Co píšete o podmínkách u vás a okolních včelařích chápu a stejně si myslím, že to i v jalových podmínkách s pěknými včelami jde - o to víc je nutné se naučit mít nabušená včelstva v pravý čas na krátkou snůšku. Co v Kanadě, severu USA a co v RF a na Sibiři? Co Norsko, Finsko a Švédi nemají med snad?

Dneska jsem prvně po asi 6 týdnech včelařil, kontroloval jsem všech svých letošních šest oddělků. Všude matky kladou bez mezerovitosti, je jich 5 na 30 a jeden na 24. Zítra to jde do opravených, zrenovovaných a natřených úlů na novém stanovišti u baráku, asi napůl mezi těmi stanovišti, co mám. Jedno vzdálenější stan zruším určitě, druhé velmi radikálně omezím.

Romaning, vy, drvodělka s 24, Petr, Tom4, zdejší lesník a několik Petrových “žáků”  bude pokračovat a tak jsem se nesnažil zbytečně. Věřím, že snad bude Blaníkem včelařit i několik anonymů, co to tu čtou a nepřispívají. Když nic jiného, mnoho lidí ví jak by to šlo líp a třeba se jim v hlavách ještě rozsvítí. Vše, co jsem kdy kde napspal zanechalo ve čtenářích nějakou stopu. Víc jsem asi ani nečekal. Psát nepřestanu, tedy doufám, zatím mě tu nikdo ne.ere a nesnaží se mě odsud vyštvat.

Mrzuté je, že ve sportovních revírech rybářského svazu rapidně ubylo ryb. Tudíž jak jsem si maloval, že až ukončím včelaření, že budu o to víc rybařit, tak holt nebudu. Na druhou stranu, taky by kolem mě mohly padat bomby a tak všechno dopadlo (zatím) dobře.

Ještě se vracím abych dopsal, že na jídlo mám ze všech ryb nejradši kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Když mám obírat kostičky, tak přece jen radši o trochu větší. V nejhorším je bůček taky dobrá ryba. Vodní potvory z vody vatažený nejím ani s pistolí u hlavy.

Ježíš , jak rybář může nejíst vodní potvory?😉 Já miluju ryby na každý způsob. Od kapra po sumce. Sumec je nejlepší ryba, co jsem kdy jedla. 

Na druhou stranu taková kachna pěkně udělaná na černém pivu a medu s červeným zelím, bramborovým knedlíčkem a vychlazeným pivem je taky vynikající. Jen je na ní teď moc horko.