Začátečník, prosba o radu

Smím se zeptat, to je původně vysoké dno?

Poslední otázce nerozumím, Blaník žádné monitorování nezná a tudíž nechápu co myslíte monitorovací podložkou. Podložka na dně Blaníku musí být celoročně proto, že na dně staví včely (některé vč skoro vůbec, jiné hodně) jakési boule, maminka říkala “můstky” a tak je nutné tam mít podložku pořád. Jinak se nedají bulky a boule strhnout a nejde pak podložku zasunout do správné polohy.

To česno na “správné” straně se má tak. Když se dá včelstvu vybrat, 9 z 10 a spíš 19 ze 20 si jí vybere tak, jak tvrdím. Když si ale vč vybralo opačnou stranu, nechte jim to jak chtějí. Zkušenost dva roky:

Jedno vč si prostě “usmyslelo” česno nesprávně. To bylo přede dvěma roky, když jsem na léto ještě nechával velké česno přes cou šířku dna, tedy 1,8 x 40,5 cm. A ony si vybraly “špatnou stranu”.  Tak jsem jim česno zúžil na “správné” straně. Po zimě to bylo bezmatečné, ale sveřepě to respektovalo česno, neboli obsednutí rámků bylo na nesprávné straně, i když jsem jim česno udělal správně. Ignorovaly to. Vnitřní uspořádání a rozvoj se děl od opačné strany.

Připojil jsem k tomu náhradní matku = tedy přezimovaný velmi slabý oddělek. Nyní je z toho kolosální včelstvo a ty včely jsou úplně blbý - mají česno, tedy česno ale hlavně vnitřní uspořádání pořád špatně, tedy vpravo z pohledu za úlem. Tak jsem to vzdal a nechal je aby žily jak chtějí a jako jediné ze 40 mají česno “špatně”.

----------------

Jenže, nebyl bych to já abych nepřemýšlel proč se chovají jinak než by měly. A ono to má delší historii (před 6 lety když jsem přišel na svoje současné stanoviště). Někde jsem psal o dvou matkách ségrách, shodou náhod na stejné koze pro dva úly a ve stejných úlech. Rozdíl byl jen v tom, jak jsem psal, že jedno vč mělo ve stěnách úlu PS, druhé slámu. Slámové měly med OK, polystyrenové vlhký. No a ještě jsem to nevyhodnotil, usnesl jsem se, že blbý med byl kvůli PS. Jenže mi dochází, že vč se správným medem mělo blbě to česno (tudíž víc než 2 roky). A tak mi dochází, že prostě na té koze na tom místě má vč, ať je jakékoliv, vždy česno blbě. Nějaké geopatogenní nebo jiné anomálie? Možná, nevím, neřeším.

Takže, nechte ty včely žít jak chtějí, samy ukazují, co jim vyhovuje a co chtějí. 

Tak vy chápete Jirko bleskurychle, jste šikovnej chlap jako romaning. Kdyby jen vy dva, nepsal jsem to tu zbytečně a drvodělka už si to taky rychtuje u své čtyřiadvacítky a věřím, že další rok ocení a popíše, jak moc se její včelaření změnilo. 

Vlastně se dá říct, že se včelařit dá v ledasčem když si člověk umí poradit. Zopakuju heslo mého mistra z učňáku: “Klucí, můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět dycky se všim poradit”. A protože vy tři jmenovaní blbí nejste, je to o to lepší a budete to mít rychlejší. Rozhodně než mých 40 let hledání a zkoušení stylem pokus - omyl a zjišťování, že ve Včelařství nepíšou skoro nic, co by bylo k něčemu.

Na druhou stranu, život mě naučil, že špatná zkušenost je snad cennější - nejvíc se z ní naučím a čím víc to “bolí”, tím líp si pamatuju kudy cesta nevede a nebo která cesta je trnitější.

----------------------------

A ještě se tu chci vyjádřit k mým dvěma oponenetům, kteří včelaři jsou, jsou Páni Včelaři! Goro a BG. 

BG “blbne” s volnou stavbou. Víte, umět včely na mezistěnách, to umí každej moula když si dá od zkušených říct. Ale umět dělat DOBŘE včely s minimem a nebo úplně bez mezistěn, tak to je machrovina na entou! Škoda, že není psavec a je tajnůstkář. Ale hodně se vůči mě změnil a věřím, že nakonec “kápne božskou”. Hodně lidem by se to jistě mohlo hodit. Totiž nevíme, zda tato idyla, kdy se dá sehnat všechno (kromě Endiaronu a penicilínu) potrvá věčně. Pamatuju si z VF Slováka, vím, že to je Jaroslav (Stoklasa? Je to možné?), dál nevím, a ten zoufale prostě na Slovensku asi před 10 lety neshnal mezistěny a psal mi zoufalé SZ co má dělat. Nakonec se na.ral a dojel na Moravu a tam si je koupil. A já tvrdím, že podobné výpadky budou i tady a v celé Evropě když vidím, jak to Ursula a její liberální nohsledi vedou.

No a pan Goro mě neustále krotí a drží nohama na zemi, v realitě. A ukazuje se, že nakonec přišel na správný (vím, jak ten pojem nemá rád), přesněji NEJSPRÁVNĚJŠÍ způsob vedení včel, jak se pochlubil včera nebo předvčírem. 

Taky se tu zmíni o MUDr. Marxovi. Neznáme se osobně, ale často mi volá (volá jen on, tak jsme dohodnutí). A tak od něj vím, že sice má NN systém L 159, ale vždy dva spodnější NN nechá “srůst” a vůbec je neodděluje a tudíž má vlastně vysoké plodiště, Superjumbo s výškou 32,5 cm a tak je to zase jen a jen Dadant a zase jen potvrzení mého názoru, že nejlepší je Dadant. Ještě je nutné připomenout, co pan Goro zapomněl a nevím, zda to Marx psal v Dymáku, že pan doktor vůbec nevytáčí med a nanejvýš svoje vč dokrmí, v roce kdy je to potřeba, cukrem. A včelaří bez léčení a bez úhynů. Otázka ale je, na co to potom je, když drtivá většina včelařů med chce. Pan doktor ne, on včelaří pro čirou radost. Pak jeho poznatky nelze úplně využít, je to tak?

Dobré odpoledne.

Chtěl bych se tady zeptat pánů zkušených včelařů na jednu věc:

Mám slíbeny smetence od jednoho známého. Psal jsem mu, jestli je schopen zajistit to, aby nebyly včely ani matky, které budu mít ve smetencích léčeny jakoukoliv kyselinou. Bohužel jsem mu to napsal pozdě a vše již má přeléčeno KM jinak by mi v mém požadavku vyhověl. Teď bych se chtěl zeptat jestli je brát, nebo raději počkat rok až bude mít nové matky i včely, které nebudou zasaženy kyselinovou “léčbou”. Děkuji za odpověď.

Přeji všem příjemný den.

Berte. Dál jim a jejich včelám v dalším roce už ubližovat nebudete.

Děkuji za radu. 

Dobré odpoledne.

Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Potřebuji přeložit včely do jiného úlu a na jiné stanoviště cca 6m od stávajícího. Jakých chyb se mám vyvarovat? Uvažuji, že by bylo nejlepší to udělat k večeru. Bohužel jsem ještě neměl vyroben nástavek a dno navíc, kolegovi se vyrojily včely takže jsem je musel přeložit do rojochytu s pevným dnem, který je na 8 rámků. Dnes se mi úspěšně podařilo dokončit výrobu komponentů takže bych je rád přemístil😏

Díky.

Našel jsem to.

Dobré odpoledne.

Chtěl bych poprosit pána s nickem Tom.50 jestli mám dobře označené prkna, která přijdou pravou stranou nahoru. U některých si nejsem úplně jistý označoval jsem to dle skladby dřeva, kterou mi poslal Roman viz foto. Hlavně prkno 12 a 13 mi nějak nesedí. Děkuji vám za shlédnutí a radu.

1-13 správně, 19 a 20 bych raději podélně rozříznul a slepil tak, jak byla, ale špatně vidím poslední prkna, zdá se, že jsou správně.

Nejde mi to zvětšit, nevidím čísla. Na třetím obrázku je špatně vše co má duši, to se nesmí použít. Jedině tak, že se to podélně rozřízne a zase slepí jak bylo, musí se to ale v té duši (těsně kolem ní) rozříznout. Prkno obr 3 druhé odspoda a 1,4 a 5 odzhora rozhodně říznout a slepit. Dál vysvětlím, že lepší by bylo to rozřezat všechno.

Ale!!!! Mám za to, je mi podezřelé, že jsou všechna prkna stejně široká, že už je to připravené na šířku. Ale takhle se to prostě nedělá, protože to, co je nutné říznout, pak po slepení už tu šířku nedá!

Takže jednou pro vždy vrýt do pěměti: (píšu to snad podesáté!!!)

Potřebuju prkno například 16 cm a mám prkno 16 cm. Ale je nutné ho raději prostředkem říznout a zase slepit, klidně ty dvě půlky co dřív byly jedno prkno. Akorát když jsem hňup a nařezal jsem si to na 16, po rozříznutí a slepení to už 16 nedá…

Strana, která byla v kmeni k duši (dovnitř stromu) je pravá, ta, co byla ven z kmene je levá. Protože u úlu na tom nezáleží - a šetříme maximálně materiálem, klidně může mít některé prkno před slepením i malou oblinu až do asi půlky síly. Tedy jestli mám před ohoblováním coulku, - po uschnutí to oboustranně phpoblovat 20 mm nedá, pak musí být pěkná venkovní, tedy pravá strana. Některé prkno bude zpola neohoblované, některé vůbec a jiné to nějak dá, ale to je uvnitř nástavku, včelám to nevadí a může to tak být. Naopak ven to musí být pěkné - to je méně důležitý důvod. Hlavně ale to musí být co nejhladší aby po tom stékala voda a netrpělo to tolik povětrností. Taky je dříví blíž ke středu kmene kvalitnější a ven z kmene méně kvalitní a tudíž to je druhý důvod proč to musí být uvnitř nástavku. Pak taky vnější (levé) dříví bere víc vodu než pravé = středové, prostě méně pracuje.

Ještě si něco ujasněme. Ono ještě existuje boční dříví a to je právě to dříví, co bylo ve stromě blíž k povrchu. Polopatě. Na pile odříznou krajiny = obliny. Pak odříznou 1-2 boční prkna z každé strany klády a celý kus rozříznou prostředkem. Teprve to, co zbylo, je dříví kvalitní, z něj se dělají fošny a z těch se pak dělá například nábytek. Proto jsou fošny zdánlivě neúměrně drahé.

Vy ukazujete zvětšiny boční dříví a pak dříví sice středové, ale s duší. Obojí je považováno za nekvalitní. Ale je to právě to dříví vhodné na úly, bývá lacinější (někdy výrazně). Z drahého hyperkvaitního to umí každej vejr, umět zužitkovat “poloodpad” jen někdo. Chce u toho myslet.

Nástavek má mít v čisté míře 158 mm. Mám prkna 16 cm a to je skoro málo. Je lepší prkna osámovat jak které vydá. Klidně i s malinlkou oblinou. Nic nikdo nezkazí když úplně všechna prkna prostředkem rozřízne a pak je slepí, a nemusí to být to jedno prkno, prostě se to nařeže na relativně úzké pruhy a ty se slepí a vytvoří se tím tak zvaná spárovka. Mám tedy prkna různě široká a vím, kde pak spárovku +- asi 20 mm rozříznu na jednotilvé stěny nástavku a při lepení spárovky je už skládám tak, aby mi prkno nevyšlo tak, že je spára třeba 10 nebo méně mm od kraje. Já si hlídám aby to bylo vždy asi 20-25 mm. Dé ále =éíšu o mladých truhlářích. Nyní je učí spárovku skládat tak, že prostřídávají levou a pravou. Ale na úly MUSÍ být vše sloepené s jednou orientací, jak se to prostřídá - koupená spárovka, asi to nevydrží.

Pokud není jasné, co jsem právě napsal, nestyďte se zeptat.

-------------------

Příklad:

Mám fošny silné 40 mm. Zhoblovat je na 20 mm by sice šlo, to by ale udělal jen idiot. Je to ničemná míra fošny (na úly se stěnou 20 mm) a na co je budu chtít jsem měl myslet, když jsem je dával řezat, když materiál kupouju, nekoupím si čtyřky = tedy fošny tlusté 40 mm. Když si dám řezat, dám to nařezat na 27-28 mm, na rámky pak na 28 a raději 29-30 l když má vyjít 25 čistých. Jestli chci pleckaté rámky, musím mít už drahé fošny. Aleto jsem odbočil.

Jestli ale fošny 40 mm mám, nařežu je na lajsny cca 24 mm, ohobluju hrany a slepím z nich spárovku (pravá ven) přesněji, spárovka musí mít líc a rub a musím jí skládat aby byla potom líc bez vady. Po slepení to protáhnu na požadovaných 20 mm s tím, že na líci záleží a případná nepřesnost bude na rubu = uvnitř nástavku. Teprve potom se to rozřeže na požadovanou šířku. A musím myslet, že se to ještě “olízne” hoblovkou.

Polopatě. Většina protahovaček je nejméně 40 cm. Pak si připaravím spárovky široké asi 330 mm, lépe tak 335 mm. Mám prkna řekněme 12 cm. Musím je před lepením ohranit, samosebou stačí ty hrany, které přijdou slepit. Jako krajní dám bezproblémová prkna, doprostřed třeba prkno s duší, které vím, že ho stejně nesmím dát v celku, ale musím středem říznout. No a když to pak rozmítám, spárovku asi 340-350 mm, která vyšla z hrubých třech dvanáctek, rozmítnu napůl.

Ale lepší je udělat spárovku širší, třeba aby dala 4 nebo klidně 6 desek = stěn nástavku. Když to nevleze do hoblovky, OK, rozřeže se to (s rezervou) na desky užší, třeba aby daly dvě šířky a pak to protáhnu.

Bylo by nejlepší, - tady nemůžu nikoho vyučit truhlářem, navštívit nějakého truhláře, ale raději nějakého dědka, mladí toho moc neumí. Ty madé naučili dělat nábytek (hlavně je naučili dělat na moderních mašinách a rukama toho moc neumí). Prostě věci do interiérů a ne úly, které stojí celou dobu venku, pršní na ně, jindy vyprahnou na slunci, někdy zmrznou, někdy zmrznou nacucané, jindy zmrznou suché, nebo jiná kombinace vlivů, které v interiéru nikdy nemůžou nastat. Proto říkám, že je nutné se radit s někým, kdo ještě umí dělat věci určené do deště ve smyslu do nepohody, tedy věci, co jsou po převážnou dobu své životnosti venku.

Opakuju, kdo předešlé nechápe, ptejte se.

A vy Martine, mám za to, že nemáte smysl pro humor. Ale zakončím vtipem mého mládí:

Učeň hlásí mistrovi: "Pane mistr, nevim, jak je to možný - třikrát sem to uříz a furt je to krátký".

A tak není dobré nařezat na šířku prkna  a pak se ptát…

Na výkres jsem se podíval až po napsání článku. Vlastně je to tam všechno, jen jsme nikdy neříkali radiální a tangenciální, funkce úhlů nám byly v drtivé většině úplně ukradený. My měli pravou a levou stranu prkna…

A výrobky starých machrů slouží desetiletí.

Dobré odpoledne.

Děkuji vám moc. Vtip byl dobrý😄. Já to mám na rámy na úly. Vím, že zateplení nemá smysl, ale chci to jenom vyzkoušet. Bohužel už to mám nakrácené příčně i podélně na přesné rozměry. To jste mě moc nepotěšil. Nešlo by to eliminovat tím, že bych tam udělal drážky jako na palubce? Jinak přiblížit to jde, teď nevím jestli máte myš. Jestli myš tak asi na kolečku na myši jinak “roztáhnout” dvěma prsty. 

Neumím poradit, své jsem sdělil. Já, na rozdíl od některých mám tu schopnost nezkoušet mocí mermo o čem vím, že je hloupost a nebo o čem mi někdo poradil, že je hloupost. Jak píšu jinde, moje štěstí bylo, že jsem si dal říct od autorit a ti tehdy staří, co dnes už dávno nežijí, mě uchránili od daleko větších ztrát, kdybych býval realizoval všechny Boháčovy bludy a bludy jeho nohsledů, kteří ještě žijí a tak je nejmenuju. I tak mě to stálo hodně peněz a hlavně ztrátu elánu a důvěry v Dol, Včelařství atd.

Přitom zateplenost nebo tenkostěnnost úlu ovlivní včelaření podle mě ze 3, možná z 5% a spíš ani ne ta 3%. Ale to je jedno, kdo chce kam…

Co ale ovlivní včelaření je provozní metoda a typ úlu. Ale to je pořád dokola, už je to únavné.

To je pro vás příznačné, jak jsem vás z asi 300 dopisů (spíš víc dopisů) poznal. Nejdřív uděláte blbost a pak se jdete ptát, inu, třikrát sem to uříz, furt je to krátký…

Vtipu jste se zasmál? No, píšete, že je přesně o vás a vašem způsobu “práce” a že to bude úplně doslova mě sice napadlo, doufal jsem ale, že snad ne. Já bych se na vašem místě asi nesmál…

Nesmysl. Je mi trapné se vyjadřovbat ke všemu, ale… (fakt je mě tu plno, až moc)

Prostě se nic nestane. Je potřeba jen dodržet nemnoho, navíc snadno dohledatelných detailů. Otrocky to zopakuju (už je to nudné).

Vč je nutné přemístit v noci, nebo prostě když nelétají, třeba za hustého deště, který bude trvat do tmy.

O česna se opřou i s kořeny (nebo prostě utržené úplně u země = co nejdelší) vytrhané kopřivy tak, že včely nebudou moci vyrazit ven z úlu jak jsou navyklé (kořeny kopřiv zvýší stabilitu stébel kopřiv). Co se stane? Včela ráno vyletí bezhlavě z nitra úlu, narazí na překážku. To jí přinutí překážku obletět, otočí se ve vzduchu, komíhavě “stojí” na místě a fixuje si, co je “divného” před vchodem do jejího obydlí a zafixuje si “co jí tam kerej debil dal do cesty”. Ale hlavně si zafixuje úplně jiné místo (v noci asi vichřice porazila strom, kde včely bydlí a ony jsou o několik metrů jinde. No panic, žít se chce a včela to za milony let vývoje zažila mockrát)

Při návratu z pastvy letí na původní místo, KDE MUSÍ NAJÍT NIC. Absolutní NIC, ani cihlu, co byla pod nohou podstavce. Prostě nic.

Tehdy si “vzpomene” na ranní překážku a letí na nové místo. (někde, myslím na VF, to perfektně popisuje Goro)

Mezitím kopřivy, opřené o čelní stěnu úlů, povětšině zvadly a skácely se. I když ne, nevadí, včely se domů dostanou i skrz překážky. Vichřice mohla skoro porazit sousední strom a ten se opřel svými větvemi o vchod obydlí včelstva. Včela to zná za milony let vývoje dobře.

To je celé, žádný problém když se dodrží popsaný postup.

Následuje souvislost, jakási “nástavba” k tématu.

Já to dělám, hlavně u všech oddělků tak, že kopřivy, nebo jiné dlouhé “klackovité” rostliny, nebo větývky třeba lísek, nebo co je po ruce, zlomím u kořene a zavěsím ze střechy úlu (a zajistím třeba cihlou nebo kamenem = co je po ruce) aby to viselo před česny a neskácelo se po pár hodinách. Opakuju, dělám to právě proto, aby se to neskácelo brzy a několik dní to včely nutilo orientovat když třeba nové létavky prvně vyletí. A taky to značně brzdí “nálety” slídilek = potenciální lupičky = předejití rabovky. Už jen tím je dobré tuhle fintu dělat (taky proto neznám rabovky, vždy je lepší prevence, je to hned a nic to nestojí). Im sršním, těm našim, to tak komplikuje lov, že se o něj ani nepousí.

Totiž. Oddělek nemá hned létavky, ty mu odletí do mateřského úlu. To tvrdí odb. lit. a je to pravda. Pak 3 dny z odd nelétá nic a jen proto se musí dát oddělku do souše voda (asi 1-2 deci), protože aby odd neměl žízeň. Jinak všechno potřebné k životu (správě udělaný odd) má.

Ale když se udělá “Tomova oddělková finta”, může pozorovat každý, že odd nepřijde o úplně všechny létavky, některé se díky překážce před česnem orientují a vrací se na nové místo. Prostě z “klasiky” fakt 3 dny nelétá nic, pokud se dá překážka, všechny létavky se do mateřského vč nevrátí a z odd létají a vrací se od prvního dne nějaké včely. Ne moc, ale nějaké ano. Pozorovat popsané může každý a budu rád, když se někdo obtěžuje a napíše to sem po nabytí vlastních zkušeností. Ne pro mě, já to znám (vymyslel jsem to, teda skoro), pište to sem pro jiné, méně zkušené a nebo úplné začátečníky. Jo, furt dokola. Sice je možné to dohledat, ale jak jsem zjistil, není to tak snadné. Nebo to hledání neumím jen já a jiní jsou šikovnější, jen lenivější. Prostě si to do nebe vzít nechci. Teda jestli to bude nebe, kam mě vezmou. Jsou dny, kdy mě všechno bolí tak, že mám za to, že mám už sbalíno.

Snažím se sem psát hlavně to, co se nedá (nebo já neumím) najít v odborné literatuře.