Co s již nepotřebnými rámky nevyhovující míry, například 39x24:
Začátečník nemá dost nízkého díla do medníků. V prvním roce, kdy převádí z nevyhovující míry na výšku vysokého rámku 30, nedělá TLumič. Prostě první rok včelaří bez TL. I s medníkem je potíž. Do medníku je dobré mít nějaké souše, sice by ho uměly postavit celý, ale doporučuju najít si tu mojí “pohádku” o bratřích, košíkách a hřibech. a ono nejde jenom o med a včelařovu nenažranost, Ono jde víc o to, co se hlavněš letos stalo ve většině vč, že ulily plodiska a nenosily do medníků, ignorovali je. Letos byl atypický rok a letos byla i míra 24 moc vysoká. Ovšem to je výjimka a svět vypozoroval, že optimální výška vysokého díla je právě ne víc, ale ani ne méně než 30 cm.
Zopakuju, že souše se v medníku dávají ke stěnám, na prostředek M vedle sebe, NIKDY SE NESMÍ PROSTŘÍDAT, tedy tak zvané zebrování. To je cizácký západní nesmysl, který ve včelařsky civilizovaných zemích včelaři nikdy nedělali. Nezebrovat má dva důvody, zmíním hlavní, druhý důvod až na konci článku.
Hlavně jde o to, aby matka nešla klást do medníku. Do souší u stěny klást nepůjde, když jsou 1 a 1 nebo max 2 + 2 a opakuju, MUSÍ BÝT U STĚN a na prostředku klást, dokud M voní cize, matka nemůže. Než včely prostřední M úplně postaví aby do nich mohla matka klást, jsou zanesené medem. Ovšem aby vč nekladlo v medníku musí mít TLumič. V prvním roce ho nemá a tudíž se může stát, že v medníku matka na 1-3 rámcích zaklade dělničinu v půlměsíčkách nad spodní loučkou nízkých rámků. Do medníku, když se nepoužívá mřížka, nesmí přijít rámky pro VS a nesmí tam být nikde místo na stavbu ani jako pětikoruna. To by ihned využily na trubčinu, tu by matka došla zaklást a jak už je jednou nahoře, reálně hrozí, že zaklade i dělničinu. Prostě v medníku nesmí být trubčina ani možnost stavby, trubčina do medníku spolehlivě vyláká matku. Jinak matka do medníku na nízké rámky nechce, ale to jedině tehdy, že má dole ve VN dost místa pro dělničí plod a naprosto nezbytný trubčí plod.
Ale zpátky co s rámky 24. Předesílám, že následující nejde na cirkulárce u pleckatých rámků. Jde to, ale není to bezpečné a tudíž před tím varuju. Na cirkulárce se nastaví bajlák na 142 mm a rámky zbavené mezerníků opatrně odřízneme po délce tak, že k bajláku jde horní loučka. Pak se na rámek jen přibije spodní loučka a máme nízký rámek. Ano, není panenský, ale lepší nepanenský než žádný. Holt v prvním roce bude část medníkového díla s košilkami. V dalším roce skončí tyto souše v TL a pak jdou na vyvaření. A tak je ještě využijeme do medníků a prodloužíme jejich životnost.
I bez cirkulárky jde snížit rámky 24 na 15. A to klidně i u včel na stanovišti. Na rovné podložce položíme zmenšovaný rámek na plocho. Na něj položíme polorámek tak, že odhadem odsadíme asi těch 8 mm, kolik je tlustá SL. Podle přiloženého rámku odřežeme pilkou obě BL a nožem plást. Opět se jen přibije SL a je rámek hotový. Základní “vercajk” musí mít každý v autě, stejně jako pár louček.
Jak zatavovat M do nízkých rámků:
Na rámek 15 dávám jen 2 drátky a u všeho, i u rámků vysokých používám pouze vodorovné drátkování. Nahoře je drátek asi 12-15 mm ROZHODNĚ NE VÍC! pod HL, druhý pak v prostředku. (dopisuju do závorky, že je samosebou lepší dát drátky na polorámek 3)
Na rámky do medníku používám M pro rozměr 39x27,5 a tedy M má rozměr 37 x 25. Když se M vysoká 25 cm rozřízne napůl, vzniknou dva pruhy, které přesně pasují do rámku 15. Protože na polorámky používám slabší HL i SL, konkrétně 8 (9) a 6 (7) mm, v součtu to dá asi 15 mm a tak zůstává asi 10 mm vůle. Ta tam vznikne tím, že ne všechny loučky mám přesně nařezané - svoje mám nižší ale často musím použít kupované a rozměr M se taky o pár mm může lišit od ideálu už od výrobce.
Proto musí být horní drátek - ten nic nevyztužuje a je tam jen na zavěšení mezistěny, asi 12 - 15 pod HL, protože s mezerou asi 10 mm pořád ještě vyjde do mezistěny, která MUSÍ být zatavena tak, že leží na SL. Nahoře mezeru včely vždy dostaví dělničinou a plást bezpečně připevní k HL. Pokud by se nechala mezera dole, reálně hrozí, že M vykoušou tak, že mezi SL a spodním okrajem plástu udělají asi 15 - 18 mm mezeru, jako to vidíme na vysokých rámcích. Tady odbočím. Mnohokrát jsem tvrdil, že podmet má být 18 mm a protože na dně leží 1-3 mm tlustá podložka, je pak skutečný podmet asi 15 - 17 mm. A proto 18 podmet, že to je přirozené, co včely samy dělají, vidíme to na kžadém vysokém rámku!!!!
Ovšem u polorámků tohle rozhodně nechceme. Včely by dole něco postavily, často dělničinu. Jenže reálně hrozí, že si tam postaví trubčinu, ta vyláká matku do medníku a tak dále - popsáno výš.
A tak se do polorámku M zataví tak, že se dole dotýká SL, nahoře nikdy trubčinu nepostaví.
Další důvod proč nemít dole na N rámcích mezeru 15-18 mm. I kdyby to bylo jen 12 mm, tak na 10 rámcích, které používáme u Blaníku, který má v plodišti 11 vysokých rámků v medníku, by to v součtu udělalo jednu celou souši.
Nemám rád tuto mezeru ani u vysokých rámků a tak i u nich zatavuju M tak, že leží na SL. Zkoušel jsem po milimetrech a psal si na HL rámků, kolik by mohlo být dole vůle. M se totiž vždy pronese, taky proto se dělá o dost nižší než je světlost rámku. Jenže, i když se nechá vůle jen 3 mm, včely M vykoušou a udělají 15-18 mm mezeru. Jedině když se M dotýká, přistaví jí ke SL. Jenže se M pronese a pak se příčně zvlní. Tomu bráním 5 drátky (horní je jen na zavěšení) a drátky jsou od sebe hustěji v dolních 2/5. I tak se polovina M zvlní a tak od letoška dávám drátků 6. I když se plásty zvlní, asi necelá polovina a nevypadají krásně, na funkci to nic moc nemění a kde je deformace nevhodná pro plod dávají pyl a i ten na plodovém plástu být musí. A nebo tam nedávají nic, používají ty zparchantělé buňky na odpařování medového polotovaru, využijí je určitě víc, než mezeru kde není nic (jen plac pro rojové matečníky). Výsledek je, že na 11 rámcích, když jsem eliminoval mezeru asi 15 - 18 mm, tak se jedná v součtu o víc než půl vysokého plástu. Pokud mají i jen tuto půlku dělničího plástu k dobru, pak vč bez TL o to méně chtějí klást v medníkách. Pokud je plod až ke SL vysokých rámků, o to snáz, ochotneji a tudíž dříve na začátku jara obsazují TLumiče.
Vše souvisí se vším a jedno vyplývá ne z druhého, ale často hned z několika zdánlivých marginálií. Je na každém, do jaké míry celý komplex pochopí. Mě to nikdo takto polopatě nesdělil, musel jsem si na to přijít sám, tak zvaní odborníci z Dolu a Včelařství tyhle nuance nesdělují. A ani od velikánů, o které jsem se dle anonyma otřel, se nic podobného dozvědět nelze.
Toto už jsou vážně malé detaily, které ale v součtu rozhodují o vyšší nebo nižší účinnosti metody Blaník.
--------------------
Druhý (a třetí) důvod proč nikdy nezebrovat.
Metoda Blaník pracuje s tím, že protože nejde “vyčistit” rámky od medu a zásob - nikdy vysoké rámky nevytáčíme, musíme zařídit, aby staré plásty byly v zadu na konci plodiště. Pokud toto striktně dodržíme a celou sezonu postupně stěhujeme světlejší dílo ke předku plodiště a staré postupně suneme dozadu, pak když se zjara komoruje, skončí nejstarší černé souše v komorách. Tam je včely vyčistí a pak jdou na vyvaření.
Pokud ale někdo nadšeně přebírá nekriticky každou západní kra.inu, pak má v celém plodišti dílo namíchané a v komorách mu logicky skončí plovina světlého díla a naopak polovina starého díla, plného patogenů mu zůstane obsednutých včelami.
Jediná kritika systému Dadant je ze Západu a je o tom, že se prý nedají obměňovat vysoké rámky. Ano, nenažraní kapitalisti mají spočítáno, že když na jaře nezužují - nekomorují, ušetří na mzdách na zužování. Sice mají méně medu, ale "díky" pomalému jarnímu rozvoji se jim také vč nerojí a nebo málo a tak je pro ně lepší nezužovat a místo toho si pořídit třeba o 10 % víc včelstev. Namnoze na Západě taky včelaří pro odměnu za opylení (USA snad jedině) a je jim jedno, zda je vč silnější a víc opylí a nebo opylí málo, bere se to za kus, platby jsou za včelstvo. Proto otrocká nápodoba Západních včelařů, jejich úlů a technik je, jak to říct slušně?
Jenže civilizované včelařství střední a východní Evropy včelaří právě naopak na co nejrychlejší jarní rozvoj ve snaze získání co nejvíce medu a za opylení nám nikdo nic nedává a tudíž jedinou odměnou je pro nás med. A protože jarní med je vždycky, druhý a třetí med málo kdy, tak kdo nebude včelařit na jarní rozvoj a jarní med, velmi často mu včely nevydělají ani na cukr!!!!
Je zajímavé, že za mého dětství a mládí byla jen nepatrná hrstka tupců, kteří adorovali Sovětský Svaz a dělali doma ve své praxi sovětské nesmysly (ve filmu Pelíšky hraje takového de.ila Donutil). Žasnu, kolik lidí dnes nadšeně podobné, málem Lysenkovské nesmysly přebírá ze Západu, jak z EU nebo z USA. Zatímco si tu nikdo normální nepořídil Ruský úl Mnogokorpusnyj (ve skutečnosti je to originální Dadant-Blatt), nyní se mnozí vidí v Langstrothu. A myslí si, že budou mít hodně medu díky Západnímu úlu. Nebudou! Je to stejně pošetilé jako si myslet, že když neumím na kytaru a jsem líný se to naučit, že když si koupím americkou elektrickou kytaru Fender stratocaster, že budu hrát jako rocková hvězda. Naopak, na tu akustickou španělku je to snazší.
Třetí důvod proč nezebrovat.
Když se do medníku dostane souše vedle mezistěny, nemůže se nestát to, že do souše začnou dávat med a je pro ně snazší protahovat hotové buňky souše než stavět na mezistěně. Pak se stane, že co byly souše jsou enormně tlusté plásty a co byly M jsou nedostavěné a často zavíčkované pod úrovní šířky louček. To pak odvíčkovat nikomu nezávidím
