usazení roje a péče o vyrojené včelstvo

Já tady u nás objevil pána, který to umí tenčí než jiní. Průmyslové váží od 87 do 95 g pro míru 39x30 a tudíž jich je do kila 10,5 - 11. Dal jsem si dělat u Plzně, dcery Mety Lengála paní Machové a těch bylo do kila jen 7. Tady nedaleko v Bernarticích (u Dolních Kralovic, Bernartice jsou patery) dělá M pan Dufek. Jen v zimě, v létě včelaří. Ten jich umí do kila 9-9,5 a to je celkem bomba. Jeho M jsou taky přesné, u Machové u poloviny M nebylo dno buňky přesně tam, kde být má. Označil jsem si je a hlídal, v medníku to včelám nevadí, asi dvě kila vysokých naštěstí vyrobili správně.

U pí Machové před 4 lety 85 Kč za kilo, u pana Dufka asi 80 a nebo méně, fakt nevím a dal bych mu i víc, nechápu jak to za ty peníze může dělat. Letos v zimě jsem si M dělat nenechal. Jo a oba výrobci dostali vosk z víček a protože nekouřím (18 let), poznám podle vůně víčkový vosk, voní po ovoci, ale hlavně po propolisu. Oba jmenovaní nešidí, M od nich po rozbalení nádherně zavoněly voskem s propolisem a snad ovocem, neumím to popsat.

Machová od Plzně je jen shoda jmen s předsedkyná Svazu.

Měl byste se dovzdělat, nedávno jsem to tu podrobně vysvětloval. Fakt vám není blbé divit se obecně známým věcem? Navíc jsem přinesl vlastním nevědeckým výzkumem ZADARMO BEZ GRANTŮ poznatek, který se nedá nikde dočíst. Laskavě si to tady na CHZ najděte sám. Zjevně zneužíváte naší ochoty sdělit věci, musíte se milej zlatej posnažit sám. A až co byste případně nechápal, nějaký detail, to vám tady vysvětlíme. Tedy já, nevím jak ostatní.

Přitom já píšu tak, že už není nač se ptát, vše vysvětluju podrobně včetně souvislostí, pravda, je k tomu nutná určitá minimální hodnota IQ a schopnost chápat souvislosti. Ale nač se snažit sám když se najde někdo, koho se doptáte že?

Tom50 napísal:

Následující možná nebude pochopitelné každému, přesto to podrobně pro kreativnější vysvětlím. Včely udělají plást a ten vždy váží, bez ohledu zda je to divočina nebo je postaven na mezistěně u uvedené míry váží asi 148 gramů, včely tedy k vosku M přidají asi 65%, pokud M vážila pro danou míru uvedených 90 gramů. Ovšem jestli M vážila 145 gramů, včely k váze M nepřidají téměř nic a vyvařením ve vařáku s lisem získáme zase jen asi 148-150 g vosku. Proto je nutné, aby M byly co nejlehčí. Ovšem to jde jen po určitou mez a tou je těch 87-90 g/kus. Slabší se nedaří vyrábět. Otázka je, co by nastalo, kdyby M měla například 180 g. Pak bude mít plást taky 180 g, jen bude uprostřed (v původní mezistěně) viditelně tlustý. Válcované M za studena se vyznačují pružností, ale ani na nejlepším zařízení tohoto typu nelze vyrobit M pod 100 a spíš 110 g, ale taky jak uvádá ím i 145 g. Dobrý výrobce na solidním (komunistickém) zařízení lije kontinuálně tekutý vosk mezi běžící válce a takto se daří M tenčí, než válcované zastudena. Jsou pak ale křehké. Je na každém, jak a zda vůbec uvedené pochopí. Já od svých vč chci maximum možného vosku. K mezistěnám, které za vosk měním já, přidávají včely asi 65% nového vosku. Tolik se ale vytěží ve vařáku s lisem, kde je ODDĚLNÁ VODA PRACOVNÍ OD VODY S VOSKEM jen z panenského díla (pozor na líbivě laciné vařáky, hlavně z Ukrajiny, ty jsou primitivní a mají mizernou výtěžnost). Jakmile jde o staré plodoplásty s košilkami, dostane se z toho max 60 a spíš jen 58% z 65% přidaných.

Lynx napísal 

ještě mě napadlo ohledně těch mezistěn, tenké chcete, protože si z nich včely nemohou tolik ukousat a tudíž vyrobí víc nového vosku?

Přidám se s voskem- celkem se mi hromadí panenský vosk z víček, nějaký nápad co s ním ? Kamarádka loni udělala balzám na rty, tak tam nějaký padl, ale v podstatě maličko a už je zase nový z víček…Je fakt, že ani normální vosk není bůhvíjak honorován, na to, co je s tím práce 

Sice tvrdíte, jak to tu už nebudete číst, přesto se vás zeptám. Co kdy Stonjek komu poradil? PROBOHA CO? Ode mě je kompletní návod do nejmenších detailů, od něj jen arogance a bezbřehé sebevědomí. Kde najdu jediný odborný článek od tohoto “velkého včelaře?” Podle mojí metodiky Blaník s úlem Blaník se dá ihned včelařit a velmi úspěšně a dá se to velmi dobře i s mírou 24. Stonjek má, pokud vím, Sedláčkovu míru 39x34,7x11 + 39x17x11 a já jsem detailně vysvětlil úskalí příliš vysokého rámku a doložil to tvrzením, že se na celém světě ustálila právě výška 30 cm jako ideální a univerzální a vysvětlil jsem proč. Co kdo kdy četl od “velkého” včelaře Stonjeka? Jasně, že ani Sedláček ani Stonjek nepřiznají, že se mýlili, Řeháček se už vyjádřit nijak nemůže. Kdo má dnes výšku NN 17 hořce lituje když se dře a když má (Tom4) pro srovnání patnáctku a dokonce jedenáctku - můj vynález. A proč jedenáctka? No proto, že tři na sobě se dvěma VM dávají Sedláčkovu výšku 34,7 (34,6). To proto, abych neobohatil českou včelařinu zase něčím dalším jako mnozí přede mnou.

Kde se vzala výška 17? U slovenského B a Optimal je jen trapnou nápodobou této sloveské míry a není s ní kompatibilní, no to si asi dělal doktor Ptáček srandu ne?

Jestli se navíc sejde Stonjek v jednom pořadu s někým, jako Černý, už jen tím pro mě ztratil glanc. Černý je vzor toho, jak se včelařit nemá a vzor arogance na entou. On učí na včelařské škole? No potěš pánbuh!!! Za své (nebo školné žáků) klidně, ale není náhodou placený i z mých daní?

Pokud se domníváte a měl jste na mysli mojí výhradu i k Boháčovi, ano, většího škůdce českého včelařství neznám! Vše co radil jsem vyzkoušel a nefunguje u nás nic z toho. Pak jsem se setkal s lidmi, už po smrti J.B., kteří do věci viděli a vysvětlili mi, že pan Boháč sám včelařil prabídně, jen překládal cizí články o jiné včele v jiných podmínkách, ale jaksi to zatajil, přesněji, tvrdil, že to jsou fakta platná obecně. A to by byla vědomá lež, pokud sám vyzkoušel co tvrdil (překládal) a nebo neuměl včelařit a tudíž to neuměl posoudit. Obojí je trestuhodně špatně, nemyslíte? Mě konkrétně Boháčovy kraviny stály nemálo peněz a hlavně znechucení, připadal jsem si jako neumětel když mi nic z jím doporučovaných postupů nefungovalo. Udělal jsem totiž tu chybu, že jsem Včelařství, Boháčovi, ale i dalším věřil. A to jsem neměl!!!

Sedláček? Toho znám osobně, nesdílím ale s ním vůbec nic. O včelách mluví hrozně, třeba že žerou a chcípají, mlátí s věcmi u včel, chová se exhibibionisticky - včelaří nahý a hlavně prezentuje dávno překonané bludy a dělá z toho vědu = OP. Taky jeho video s vizimovanými oddělky, které zjara živoří s pár deky zásob, tak to je taky síla! A tohle někdo - ANONYM - obdivuje a považuje ho za VELKÉHO včelaře? Není to týrání zvířat držet včely na hladu? Co myslíte anonyme, který se patrně stydíte sám za sebe? Otázka je řečnická.

Ale povedlo se vám mě znechutit z části lidí, ano, i tací jako vy jsou na světě.

No, očekával bych od vás víc. 

Včely při stavbě na M zeslabují mezistěnu tak moc, kolik potřebují na vystavění plástu. Dají se najít a kdo se chce sám vzdělávat a nevyžaduje vše pod nos od druhých, našel by fotky stavby na M obarvené modře. Na řezu plástu je vidět, že buňky jsou do třetiny tmavě moré a tudíž tu délku buněk včely vystavěly pouze z vosku z mezistěny. Když jí zeslabily tak, že už víc to nešlo a neměly už kde brát, začaly přidávat žlutý vosk a až poslední asi třetina buněk je jasně žlutá, prostřední třetina postupně žloutne.

Takže zpátky. Dobrá M váží asi 90 g. Včely k ní přidají asi 65% a pak je plást těžký asi 149 g.

Jestli je M těžká 120 g, včely nepřidaly 65% vosku, ale jen tolik, že plást je zase těžký 149 (150) g.

Když by byla M těžká 150 g, zase by zeslabily mezistěnu na optimální minimum, ale nepřidaly by ani gram. Prostě by plást postavily jen z vosku, který byl v mezistěně.

Kdyby mezistěna ale vážila 180 gramů, na vytažení buněk by spotřebovasly jen potřebné množství vosku z mezistěny, zase by nepřidali ani gram. Přebývající vosk z příliš těžké = tlusté mezistěny by ale nevyhlodaly aby ho došly vyhodit z úlu, jen by ten přebytek nechali na dně mezistěny. M totiž když je těžká, je prostě tlustá a včely jí přes potřebnou mez nezeslabují.

Článek jsem uvedl, že ne každému bylo shůry dáno to pochopit a jak vidím, nemýlil jsem se, ne každý to pochopí a to i když je to napsáno česky, jasně a podrobně.

Polopatě: 

Divoká stavba = plást velikosti 39x30 (měřeno se dřevem) = 150 g. Včely vyprodukovaly 150 g vosku ze svých těl.

Plást na M vážící 90 g - včely vyprodukovaly ze svých těl jen 60 g vosku.

Plást na M vážící 120 g - včely “vypotily” jen 30 g vosku.

PODROBNĚJI A JASNĚJI UŽ TO SDĚLIT NEUMÍM, UMÍ NĚKDO JINÝ?