usazení roje a péče o vyrojené včelstvo

Popravdě moc se ve vašem popisu nevyznám. Místo metafor by byla lepší odborná terminologie.

Sebral jste nějaký roj a nějak divně, když byla matka mimo. Nebo několik rojů do sebe. S tím já nemám žádnou zkušenost a asi jsem to ani nikdy neviděl. Ale četl jsme o tom.

Roj se skutečně usazuje vysypáním na otevřený vystrojený úl. Že se jim dovnitř nechce hned by mohlo být pochopitelné a nebo se to dá načíst, čímž = načtením základů, by měl každý začátečník začít. Než se stáhnou do úlu trvá do hodiny, obyčejně asi půl hodiny. Žádné “sajtny” v podobě dalšího prázdného truhlíku se nedávají. Po vysypání, na HL rámků se udělá ze včel “kopec” a ten pomalu vtéká mezi rámky. Hodně zmatených včel se někdy rozleze po úle. OK, je otevřené česno, ony to najdou. Pak je nutné nějakou deskou zakrýt strop a nechat jen mezerku aby se stáhly dovnitř. Ale tohle prostě není dobré, lenochům se zdá, že něco urychlí a přitom je to právě naopak. Popíšu jak se roj usazovat má. Je to v každé starší čeké knize!!! A nepochybuju že i slovenské, nemusíme koukat k cizákům a už vůbec Západním, my a Slováci jsme skutečné včelařské velmoci!

Roj se nesbírá do sudu, kýblu ani krabice. Musí to být roják, bedna s větráním. Ovšem větrání - obyčejně je to nejméně půlka delší, tedy boční stěny, musí být před sbíráním roje zakryté. To proto, že by se pak část včel zavěsila z venku na včely uvnitř a nikdo s nimi nehne. Prostě se sejto odkrývá až když je roj v bedně a ve sklepě. 

Jak tedy sebrat roj - ideální podmínky:

Pod roj se dá roják, setřese do něj většina včel a v mračnu včel, které se vždy vznesou, se položí roják na zem a přiklopí víkem tak, aby zůstala asi centimetrová skulina na kratší straně rojáku nad česínkem (to musí vždy roják mít a musí být otevřené). Roj, pokud je v něm matka, vydává silnou vůni a ta neomylně navede vzneslé včely a ty, které spadly při setřásání mimo, do rojáku, který je už položený na zemi, ve stínu. Trvá to asi 1-3 hodiny. Když je klid, opatrně se omete skulina a víko se zavře napevno a nechá se už jen česínko. Je dobré to nechat pod stromem ve stínu do večera a nebo do úplného stažení včel.

Když se roj sebere do toho, co je po ruce - kýbl, sud, pak se MUSÍ VYSYPAT DO ROJÁKU!!! Který má větrání jak je výše vysvětleno. 

V rojáku se má 24  hodin věznit v temnu a chladu, tedy ve sklepě.

SPRÁVNĚ usazujeme roj takto:

Na požadované místo se postaví vystrojený úl, kterému se otevře maximálně česno. O česno se opře deska široká asi jako úl, radě+ji tak 50-60 cm široká a asi metr dlouhá (používal se řeznický zabíjačkový vál), newbo prostě co je po ruce. Podloží se, aby byla skloněná asi pod úhlem 5-15 stupňů tak, aby to měly včely k česnu do kopce. Je dobré na kraje položit latě, třeba odřezky střešních latí a vytvořit tak jakési sajtny.  To nasmněruje včely správným směrem a hodně to zabrání “přetečení” zmatených včel po vysypání na strany a na zem. 

Na tento náběh se vysype z rojáku odvčera uklidněný roj ze sklepa. Celý roj visí na víku rojáku. Po odjištění zavíracího systému opatrně zvedneme víko i s celým rojem, klidně, velmi opatrně a pomalu, bez trhání a otřesů přeneseme včely zavěšené zespoda na víku nad “vál”. Víko nakloníme na stranu a prudkým trhnutím shodíme celý roj doprostřed válu. Včely v pár vteřinách neomylně zamíří PĚŠKY do česna, obyčejně moc včel nevzlétne, většinou žádné. Než se nastěhují do úlu to může trvat hodinu i déle. 

Pak není žádný problém s víkem, sajtnama kolem úlu a dalšími nesmysly jako když se sype roj rovnou do úlu horem. A mimochodem, usazování roje je tak strhující divadlo, včely neútočí a lidé žasnou nad jakousi organizovaností dějů, které včely předvedou, že právě toto může nastartovat zájem o včelařinu dalších člernů rodiny, třeba dětí. Pro mě to v dětství byly nejúžasnější zážitky u včel, tehdy se chovaly velmi agresivní včely, ale při usazování roje byly jak beránci.

Když se roj usadí hned bez uklidnění v chladu a temnu, reálně hrozí, že z úlu uletí zase na strom, někdy na stejný, klidně ale na jiný. Ony vůbec nechápou, že už byly v úle, myslí si, že je asi bouřka srazila na zem do nějakého kýblu, sudu nebo kam a to ony neznají. Ony znají, že mají po vyrojení sedět na stromě a tam se “rozmyslet” co bude dál.

Do úlu pro usazení roje se nikdy nesmí dát jakékoliv jídlo!!!!!!!!!! Když souše, tak ale ÚPLNĚ suchá! Roj má v sobě nasáté jídlo na 3 dny. Jestli jsme ho chytili v den vyrojení, den ho vězníme, další 2 dny se nekrmí. To proto, že reálně hrozí, že se v novém úle roj opět nacucá zásobami a letí. Důvodem je pud, vysvětlím to pod článkem - 1.

Správné vystrojení úlu pro roj.

Roj hodně dobře staví, nic se mu v tom nevyrovná a je nutné toho maximálně využít. Aby matka mohla začít ihned klást a aby včely měly kam “složit” zásoby, které mají nasáte v medných volátkách a mohly začít pracovat, dáme jako čtvrtou suchou souši, stačí půlka, nebo požranou od motýlice a nebo nějak poškozenou. Neměla by být stará a hnusně černá, stačí jí i půlka. Klidně použijeme i panenskou. Vedle té souše se dají z každé strany prázdné rámky pro volnou stavbu (jak musí vypadat popíšu pod článkem - 2), polopatě: JEDEN A JEDEN. Pak po mezistěně a pak zase prázdné pro VS. Nesmí se dát jen VS, stavěly by šikmo a ignorovaly by rámky a to i když by nahoře měly ty rámky proužky mezistěn. Někdy možná ne, většinou ale ano a proto to nikdy neriskujeme.

Pokud přišla souše na pozici 4 od česna (vždy je vše od česna, které NIKDY NESMÍ BÝT UPROSTŘED!!!!), pak je u přední stěny rámek na VS. Směrem dozadu = od česna se střídají M a rámky pro VS.

Třetí den po usazení neprohloupíme, i když je snůška, dát roji krmení, asi litr a zásadně jen a pouze 1:1. Ostatně kdo chce včelařit bez úhynů, nesmí dát hustý roztok nikdy a nesmí nikdy použít žádné syntetické krmivo pro včely. Hned se nestane nic, pak ale vč často uhyne, nebo neprospívá, stagnuje a zaostává, nemá “jiskru” a včelaři se strááááášně diví jak se to mohlo stát?

Pro mě je docela mrzuté, že se začátečníci neobtěžují si sami načíst základní zásady a postupovat podle nich. Když už jsem to tu napsal, aspoň si to někam uložte a s odstupem pár dní si to znovu čtěte až to budete doslova sypat z rukávu i o půlnoci a potmě.

1 - Roj má naprogramováno přírodou nebo Bohem, že má oletět daleko od původního příbytku, aby potravně nekonkuroval původnímu včelstvu. Ovšem v okamžiku vyrojení to dost dobře nejde, včely jsou těžce nasáté potravou. Jenže opoustit úl musí ve chvíli, kdy zavíčkují první rojový matečník. Když je mizerné počasí, mají na vyrojení asi 6-7 dní a pak letí i kdyby se v deštivém počasí udělal hezky jen na čtvrt hodinky. Takže těžké nasáté včely, které tvoří roj, v drtivé většině usednou někde poblíž. Odtud roj vysílá pátračky aby našly nové doupě. Jak se jim to podaří, roj odletí na nové místo.

Jestli včelař pospíchá a nebo to nezná, nevzdělal se, a cpe hned chycený roj do úlu, nechtějí do něj, nevědí, co se s nimi děje a “vědí”, že musí sedět na stromě a vysílat pátračky. Že je včelař do vhodného úlu už dal dost často “nepochopí” a uletí zase na nějaký strom.

2 - Rámky pro VS by stačily jen s horní loučkou opatřenou voskovou linkou, proužkem meztistěny a nebo jen T- loučkou (můj vynález inspirovaný Langstrothovým řešením, někde je to detailně popsáno) a nebo HL, na kterou se na její “bříško” přibije obyčejná řeznická špejle. Ta vytvoří jakousi "ploutev" - obdoba T-loučky. Na tom včely začnou vždy neomylně stavět. Tedy když není víc rámků pro VS vedle sebe. 

Ovšem pak by rámky, zejména vysoké 30 cm, nebyly nijak vyztužené a s takovými se včelaří obtížně, hrozí vylomení i při malém náklonu. Proto musí mít rámek pro VS vodorovnou příčku, nejlépe asi tak dvě pětiny vnitřního prostoru rámku odspoda. Jako tato příčka poslouží dokonale vložená T-loučka, nebo obdoba se špejlí a nebo hranolek 10x10 mm nakoso tak, aby mířil hranami nahoru a dolů a vytvářel jhakési břity. Velice se mi osvědčila silná špejle, seženou se špejle o průměru 4 mm dlouhé 40 cm a úplně postačí, dají se ale koupit i špejle silnější. Výhodou výztuhy je to, že stavět začnou dvě party stavitelek. Špejle a hranolek nakoso poslouží i k tomu, že včely propojí plást v jeden celek. Jak se použije T-loučka, reálně hrozí, že horní část plástu nepřistaví k T-loučce a nechají pod plástem (horní částí) stejnou mezeru (obyčejně je vysoká 18 mm), jako nechávají pod plástem vždycky.

Dost hodně si vážím názorů BG. Ale pobavil mě tím, jak popisuje zbytečné a nesmyslné úkony, které dělá a říká tomu, že si nerad komplikuje práci.🙃🙂🙄😉

On cedí roj a chytá matku a vězní jí a já v životě nezažil jakékoli komplikace když by v poroji bylo víc matek. Já taky neumím vůbec poznat, zda se jedná o prvoroj se starou oplodněnou a nebo poroj s panuškou a už vůbec jestli jich je v roji víc. Ony si to mezi sebou vyřeší ty matky, nebo včely, je mi vlastně úplně jedno, jak to holky udělají.

Petros. Jednou na IF jsem napsal, že ABY BYLA JISTOTA, ŽE SE VOSK NEZNIČÍ, musí se použít na vyvařování pouze voda dešťová. Na to mi tam jeden, co se podepisoval profesor, odpověděl, že on vyváří vosk zásadně ve vodě ze studně a dobrý. Dělal to tak i jeho otec a vždy to dobře dopadlo. OK, patrně měli ve studni povrchovou měkkou vodu. Ve skutečně studniční tvrdé vodě vosk zmýdlovatí a nedá se nijak napravit.

A tak milý Petrosi, vaše logika je stejná jako: “Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli”. Samosebou, že jde dělat spousta věcí “nesprávně”, já jen říkám kdy je to 100% a nebo stu procent nejbližší VŽDYCKY. 

-----------------------

Já například tady, kde posledních 7 let žiju, nemám sklep ani nic jiného, co by ho mohlo nějak nahradit. Potom musím dělat (nerad) docela blbé kejkle, vždy pracnější a taky se mi stalo, že roj uletěl. Dokud jsem sklep měl, jen jsem slyšel a četl, že sem tam někomu usazený roj pláchnul. Ve skutečnosti roje v posleních letech vůbec nemám a když, nakonec zjistím, že nebyl můj. Letos druhý rok v řadě se mi nechce ani jediné ze 40 vč rojit. Dokonce ani nestaví misky. Mám za to, že to je TLumičem a pochopením jeho správné funkce. Ale zatím se to bojím tvrdit, myslím, že je třeba zkoušet déle. Roky neměl roj Petr a ani Tom4 - tedy ne svůj. Navíc, já ve svém věku už po stromech nepolezu a ještě k tomu mám takovou niternou, ryze soukromou tezi, že komu se u mě nelíbí, ať letí třeba do pr.ele! Mimochodem, toto jsem si uvědomil už v osmdesátkách, kdy se ještě převěšovalo (obdoba OP, jen jsme tomu tak vznešeně neříkali) a při více než 40 vč, z toho 18 na kolech, se při nesmírně pracné klasice ani jinak nedalo, protože jsem musel do fabriky vyrábět munici na lidi, aby byl trvalý mír na věčné časy a nikdy jinak.

Clyntolynx - vám bych doporučil nic nevymýšlet, pozeptat se kámošů na rojáky a vyrobit si ten nejlepší. Koupit se asi moc nedá, co vidím v krámech je děs a když je pěkný a má správné prvky, je velmi drahý. Zásadně nesmí být ze sololitu, který je velmi těžký. Sololit 3,3 mm - nejběžnější, je o dost těžší než překližka 4 mm - nejslabší co se vyrábí. Roják musí být co nejlehčí, šermujeme s ním ve výšce nad hlavou nebo na dlouhých rukách přece!

Roják má mnoho funkcí a žasnu, že někdo včelaří a nemá ho. Je to vlastně malý úlek, vždy na 6 rámků vysokých 30 cm, pod rámky musí být 18 mm. Mě běžně slouží jako plemenáč například a třeba proto ten podmet 18 mm. Bez rojáku s příslušnou kulatou dírou ve víku neumím udělat smetenec. Dobrý roják má ještě jednu, menší díru v deklu na zavěšení matky v klícce, právě u toho smetence třeba.

Ale to bych tady vlastně napsal knihu, nastudujte si Včelařův rok. Jak vás čtu, dost inteligence, abyste uměl odfiltrovat do dneška už překonané staré postupy, moderní v padesátkách, máte.

Taky jsem nejdřív nechápal váš terminus technikus “komorovačky”. Včelařská obec je nazývá blinovou přepážkou. A to i přesto, že vynálezce byl Rus Blinov a tedy by správně měla přepážka být Blinovova. Běžně se koupí, já je ale viděl jen na míru 24. 

Stejná přepážka “přepažovací” je bez díry. Já mám některé blinovky (měla to tak pradávno moje máma, jenže kulatým plíškem na postranním čípku - očkové uzávěry neexistovaly) opatřené očkovým uzávěrem a tak slouží jako komorovací blinovka i jako přepážka schopná včelotěsně přepažit například nástavek. Jen pod ní na dně musí být přitlučený hranolek vysoký přesně jako, podmet, u mě jto vždy 18 mm a proč zrovna 18 jsem mnohokrát vysvětlil. Takto by se na stejném dně jaká mám, daly rozdělit moje nástavky na tři komory po 3 rámcích, což na oplození matky bohatě stačí. Já mám ale nástavky rozpažené jen na dvě pětirámkové komory. Česna rozdělného nástavku na plenáčové komory obrácená u každé komiry na jinou stranu je nebetyčná idiocie, mikdy to nedělejte!!!! Není to na nic potřeba, je to jen lidské hloupé “ku.vítko”.

Když se jedna matka ztratí a nebo už oplozená zužitkuje sama bez oddělku, jen se vytáhne přepážka. Dělám to tak, že nejprve (je červenec nebo srpen třeba a hrozí rvačka) posunu kolečko do polohy dírek. Druhý den do polohy otevřeno a další den přepážku odstraním. Když nemám čas (to je skoro vždycky, nebo prostě nehodlám chodit otevírast očkový uzávěr postupně) a nebo se mi enchce, otevřu očkový uzávěr hned, ale jen napůl třeba a myslím si, že se v uzoučké “uličce” rvát nebudou. Ještě nikdy se mi nestalo, aby se to nespojilo a byl sebemenší problém.

A tak dále kolegové, jdu zase něco dělat pro sebe, vám jsem předal zase kousek z toho, co jsem nasbíral za život já. Jak s tím kdo naloží je jeho boj. Vidím, že je třeba popsat znovu funkci TLumiče a jak na oddělky a jak na plemenáče a jak na spoustu a spoustu dalšího.

------------------

Na závěr jen, že jsem nepřehlédl, že se někdo cítí jako že si zaslouží neurvalou aroganci jednoho známého psího čumáku. Na jedné straně je dobré, když začátečník má pokoru a úctu ke starším a zkušenějším, na stranu druhou by měl každý přirozeně (nevymyslel jsem to já, ale kolem roku 430-400 před naším letopočtem jistý Sókratés) umět rozpoznávat dobré od zlého, krásné od ohavného, slušné od neslušného a chete li arogantní od vstřícného. A pak není nestoudné vymezit se vůči lidem určitého typu i v mladším a méně zkušeném věku či postavení. Jen je nutné dát pozor, aby se to nezvrhlo do arogantní drzosti, kterou dnes sociální inženýři nazvali asertivitou. 

Tady si dovolím vysvětlení, Servus je latinské slovo pro otroka. Předpona a vyjadřuje opak a tedy je a-sertivita doslova to, co je opakem otrockého (obdobně je amorální opakem morálního atd). Ovšem dnes je tak zvaná asertivita naopak pouhou neuctivou drzou arogancí dutohlavů, ovšem obdařených bezbřehým seběvedomím. A tak skutečně inteligentní člověk sám pozná míru a výše zmíněné Sókratovy rozdíly.

Ne, vy, když zůstaneme u mého příměru s chlastem, říkáte, že klidně jezdit nalitej, ale chlastat jen vodku, která není cítit z dechu. Napadlo vás BG, třeba prostě nejezdit? Pak je úplně jedno jakou kořalku a dokonce je jedno i zda se úplně abstinuje ne?

Nejjednodušší je prostě udělat to jak píšu já a nechat to na včelách. Odletí? OK, ať si táhnou třeba do pekel. Což v drtivé většině případů pro včely tak dopadne. Nebudu tak zvanou přírodu vodit za ručičku. Udělám věci jak se udělat mají a dál to nechám na přírodě. Já na kra.iny fakt nechci mít čas.

Prostě nejlepší je včelařit tak, že nemám jediný roj. A mě se to daří a daří se to každému, kdo chce.

Všiml jsem si, že píšte o cennosti rojem postavenéího díla. No, já ten problém nemám, já mám dokonce spíš opačný “problém” tavím i velmi pěkné mladé souše, mám jich nadbytek. Proto bez uzardění trvdím, že kdo tvrdí, že u Dadantsystému je problém s obměnou vysokého díla, neumí včelařit!!! A tak mě dílo, které by případně vystavěl roj, vůbec žíly nerve. Jinde jsem vysvětlil, že mám v každém vč 2 postavené a zakladené M v době, kdy ostatní začínají shánět přířezy a mezistěny = v době květu třešní. Kdo se naučí toto a pak je ale základní podmínkou zužování, pak nepotřebuje roje vůbec na nic. Já na zbytečnosti fakt nechci mít čas.

I v tom se shodneme, kdybych nemusel, nejezdil bych a nechlastám ani když nemusím nikam jet. Naopak obdivuju - spíš hluboce pohrdám těmi, kteří ráno než začnou něco dělat, tak si dají panáka a otevřou lahváče. A pak se celý den perou nejen s únavou od práce, té moc není, moc toho neudělají a už vůbec kvalitně, ale tihle ranní ožralové bojují hlavně s únavou z chlastu. Ale to jsem se od rojení dostal asi dost daleko.

A ve vosku jsem soběstačný s přebytkem a to i když s každým prodaným vč na jaře ode mě odejde kilo vosku v podobě meistěn, celkově asi 1,6-1,7 kg vosku s tím, co je na M postavené. Letos jsem neprodal žádné vč a už nyní vidím, že jsem ve značném přebytku. Tudíž ani kvůli vosku, za který gauneři platí mizerně, mi nestojí za to crcat se s roji. Ale ve skutečnosti je to tak, že to ti okolo mě asi umí taky a ke mě žádné roje jakživo nepřiletí a svoje nemám. Totiž. Kolem mě je drtivá většina včelařů ve vysouvacích Čechoslovákách a na třicítce - mají to 3x13 rámků a pak se to málokomu rojí. Ale zarytí Adamiti, nebo Langisti 1/1 holt furt řeší roje. Jejich boj.

Hm, to jste šikovnější, já se tomu moc nepověnoval, protože kvůli prodejům vč jsem to měl s voskem jan tak tak. Totiž, panenský hromadím a ten za levno nedám, a rodina na kosmetiku a na svoje potřeby spotřebuje málo. M vyměňuju jen za vosk ze souší, panenský a víčkový prostě nedám. Z části si dávám z něj dělat M do medníků. Jenže jsou silnější a tudíž těžší, tato technologie to tenké neumí.

Máte originální nápady, to mě nanapadlo, že zbavit se únavy může ožrala tak jednoduše. Podivné je, že to nedělají, dřou se dobrovolně a ještě si to platí. Obdivuhodné, nemyslíte?