Pochlubte se kolegyně a kolegové.
Trochu téma uvedu a mám samosebou, jak je pro mě typické, novou nepotvrzenou hypotézu. Ale jak to začalo:
Nepamatuju si dobře, jak velká česna měli u úlů předkové. Vím jen, že si máma klepala na čelo když jsem pod dojmem bludů, co psal v osmdesátkách Boháč, Kamler, Ptáček a další o nutnosti hodně větrat úly, začal dělat v létě česna přes celou šířku úlu na výšku podmetu, což je konstanta = 18 mm. To je na plochu nějakých 73 cm2. Mámě a jejím přátelům se to zdálo moc.
Předloni Tom4 získal v místě, které se menuje Naháč, dvoje včely i s úly univerzály. Protože jsou úly mě neznámé atypické univerzály s okýnky a jedním medníkem, vše na 39x24x11 a včely v nich se chovají nezvykle, nazval jsem jak úly tak včely “nahaté”. Tomovi se to líbilo a tak je od té doby nazýváme.
Nahaté úly mají pevná dna - jinak to u univerzálu nejde a mají daná česna, která nejde rozšířit, rozměru 60 x 15 mm, což je neuvěřitelných 9 cm2. Úly jsou ještě z doby, kdy se neblnulo s očky, nemají je a tak je česno 9 cm2 JEDINÝM přívodem vzduchu do úlu.
Obě vč vloni přinesla po dvou bednách = 46-48 kilo medu a nechtěly se vůbec rojit, nejsou s nimi žádné starosti, jsou velmi mírné. Ano, v těchto úlech pan kolega Tom4 včelařil klasickým způsobem z osmdesátek = převešování a vytáčení zakladených rámků, prostě česká klasika.
Už předtím díky pánům začátečníkům jako je Martin a romaning jsem začal uvažovat o své velikosti česen. Do toho Tom4 a jeho “nahaté” úly s malinkými česny a i Petr udělal oddělkový úl s česnem jen 6 cm2, což je pro oddělek dobré. Jenže pak to dopadlo tak, že v tom odd přezimoval a vyrostlo z něj vč a s údivem jsme zírali, že rojit se to nechtělo a medu adekvátně pozdnímu oddělku z předchozího podletí. A nechápali jsme jak to tak malinkým česnem mnohly udýchat, nanosit a odpařit 30 kilo medu.
Tak jsem letos u všech úlů nechal česna na výšku 18 mm a na délku 80 - 140 mm. Kupodivi žádná tlačenice ve snůšce není a jak je zřejmé uvětrají to. A uvětrají to nějak nepochopitelně líp než s česny velkými! Připomínám, že žádné moje vč nesmí mít a nemá žádné očko ani kraviny jako jsou síta ve dnech a tudíž je česno JEDINÝM PŘÍVODEM VZDUCHU do včelstva.
No a nápad - hypotéza. V sobotu jsme vytočili prvních 11 beden (horní bedna ze 2-3, které každé vč má), v neděli 3. Někde nebyl med zavíčkovaný, v žádné bedně nebyly zavíčkované strany krajních rámků ke stěně. Vnitřní strany těch rámků byly zavíčkované ze čtvrtiny, třetiny a někde vůbec. Vzal jsem to s tím, že když to bude řídké, nevytočím nezavíčkované, nebo málo zavíčkované rámky.
A přišel dokonalý šok! Med se těžko vytáčel, tahal v medometu dlouhé "vlasy", choval se jako medovice. Měl pod 17,6, většinou 17 - 17,2, ale taky 16,2!!!!!! Jen jedna bedýnka měla 18,6 a zaboha nevím, ze kterého byla vč.
Je potřeba si toto zapamatovat. Mě se dá stěží vymluvit, že vlhkost mého medu, u jarního medu neslýchaná, není důsledkem rapidního zmenšení česen. Ovšem pozor, že polystyren ve stěnách úlů zvyšuje vlhkost medu považuji díky svým mnohaletým pokusům, v mé lokalitě, za prokázané!
Takže nejen absence oček, jak se ve známém videu domnívá doktor Klíma, ale i zmenšení česen se zdá být receptem. A mě bylo divné, že se před 40 lety, než sem přišel Americký zastaralý úl s českými očky v každé bedně a díky progresivistům se nezačalo blbnout s nadměrným větráním a očky, nikdy neměřila vlhkost, dokonce jsme, většina z nás a já určitě, netušili, co je refraktometr.
Až mě napadá proč nedržím klávesnici a nenechám si svůj objev pro sebe a nezískám konkurenční výhodu😀😉
