Pochlubte se kolegyně a kolegové.
Trochu téma uvedu a mám samosebou, jak je pro mě typické, novou nepotvrzenou hypotézu. Ale jak to začalo:
Nepamatuju si dobře, jak velká česna měli u úlů předkové. Vím jen, že si máma klepala na čelo když jsem pod dojmem bludů, co psal v osmdesátkách Boháč, Kamler, Ptáček a další o nutnosti hodně větrat úly, začal dělat v létě česna přes celou šířku úlu na výšku podmetu, což je konstanta = 18 mm. To je na plochu nějakých 73 cm2. Mámě a jejím přátelům se to zdálo moc.
Předloni Tom4 získal v místě, které se menuje Naháč, dvoje včely i s úly univerzály. Protože jsou úly mě neznámé atypické univerzály s okýnky a jedním medníkem, vše na 39x24x11 a včely v nich se chovají nezvykle, nazval jsem jak úly tak včely “nahaté”. Tomovi se to líbilo a tak je od té doby nazýváme.
Nahaté úly mají pevná dna - jinak to u univerzálu nejde a mají daná česna, která nejde rozšířit, rozměru 60 x 15 mm, což je neuvěřitelných 9 cm2. Úly jsou ještě z doby, kdy se neblnulo s očky, nemají je a tak je česno 9 cm2 JEDINÝM přívodem vzduchu do úlu.
Obě vč vloni přinesla po dvou bednách = 46-48 kilo medu a nechtěly se vůbec rojit, nejsou s nimi žádné starosti, jsou velmi mírné. Ano, v těchto úlech pan kolega Tom4 včelařil klasickým způsobem z osmdesátek = převešování a vytáčení zakladených rámků, prostě česká klasika.
Už předtím díky pánům začátečníkům jako je Martin a romaning jsem začal uvažovat o své velikosti česen. Do toho Tom4 a jeho “nahaté” úly s malinkými česny a i Petr udělal oddělkový úl s česnem jen 6 cm2, což je pro oddělek dobré. Jenže pak to dopadlo tak, že v tom odd přezimoval a vyrostlo z něj vč a s údivem jsme zírali, že rojit se to nechtělo a medu adekvátně pozdnímu oddělku z předchozího podletí. A nechápali jsme jak to tak malinkým česnem mnohly udýchat, nanosit a odpařit 30 kilo medu.
Tak jsem letos u všech úlů nechal česna na výšku 18 mm a na délku 80 - 140 mm. Kupodivi žádná tlačenice ve snůšce není a jak je zřejmé uvětrají to. A uvětrají to nějak nepochopitelně líp než s česny velkými! Připomínám, že žádné moje vč nesmí mít a nemá žádné očko ani kraviny jako jsou síta ve dnech a tudíž je česno JEDINÝM PŘÍVODEM VZDUCHU do včelstva.
No a nápad - hypotéza. V sobotu jsme vytočili prvních 11 beden (horní bedna ze 2-3, které každé vč má), v neděli 3. Někde nebyl med zavíčkovaný, v žádné bedně nebyly zavíčkované strany krajních rámků ke stěně. Vnitřní strany těch rámků byly zavíčkované ze čtvrtiny, třetiny a někde vůbec. Vzal jsem to s tím, že když to bude řídké, nevytočím nezavíčkované, nebo málo zavíčkované rámky.
A přišel dokonalý šok! Med se těžko vytáčel, tahal v medometu dlouhé "vlasy", choval se jako medovice. Měl pod 17,6, většinou 17 - 17,2, ale taky 16,2!!!!!! Jen jedna bedýnka měla 18,6 a zaboha nevím, ze kterého byla vč.
Je potřeba si toto zapamatovat. Mě se dá stěží vymluvit, že vlhkost mého medu, u jarního medu neslýchaná, není důsledkem rapidního zmenšení česen. Ovšem pozor, že polystyren ve stěnách úlů zvyšuje vlhkost medu považuji díky svým mnohaletým pokusům, v mé lokalitě, za prokázané!
Takže nejen absence oček, jak se ve známém videu domnívá doktor Klíma, ale i zmenšení česen se zdá být receptem. A mě bylo divné, že se před 40 lety, než sem přišel Americký zastaralý úl s českými očky v každé bedně a díky progresivistům se nezačalo blbnout s nadměrným větráním a očky, nikdy neměřila vlhkost, dokonce jsme, většina z nás a já určitě, netušili, co je refraktometr.
Až mě napadá proč nedržím klávesnici a nenechám si svůj objev pro sebe a nezískám konkurenční výhodu😀😉
Absence oček má výhodu i pro včely. Snadněji se jim udržuje vlhkost v plodišti kde ji potřebují. V průvanu oček táhne vlhkost stále nahoru jako v komíně. Uzavřený úl tak znamená míň energie k odvětrávání a zároveň úsporu k nošení vody když je snůška.
Med taky neměřím, stačí vizuální pohled pri vytáčení. Podle toho jak teče, pokud se řádně“skládá” a neteče jako voda je ok.
OK, zkušené není potřeba poučovat, začátečníci by měli měřit než to dostanou do oka.
Já bych asi neměřil kdyby bylo řádně zavíčkováno. Podrobně jsem to popsal v pilotním článku. Nevěřil jsem vlastním očím, ano, už i já jsem zblbej moderní dobou, že pro jistotu používám vymyšlenosti.
Vlastně elegantně vysvětlujete proč mají očkaři vlký med. Ale můj článek je o malém česně a jeho vlivu. Asi jsem to nenapsal polopatě a tak to udělám tak stručně jako vy BG:
Pokud nemám v sendvičových stěnách úlu polystyren (v deklu nevadí), mám JARNÍ med do 18,5% i při česně 73 cm2. A to je velmi dobré, ne však skvělé. Když mám letos PRVNĚ velmi malá česna, mám PRVNĚ jarní med výrazně pod 18% a polovinu dokonce pod 17%, konkrétně i 16,2-16,5.
Myslím že sa nie je čím chváliť…
Nemám pootvárané očka na “americkým paškvilu”, ale téma je česno a hoci mám sito miesto dna a celočne je veľkosť česna na celú šírku úľa pri pri prvom vytáčaní som tohto roku mal z jednej včelnice med 16, 5% a z druhej 16,7% a to tiež dosť medu bolo v stave,že nebol zaviečkovaný…ale rozhodne z buniek nefrkal, držal sa tam “jako klíšte”…
...tiež som bol v miernom šoku, obyčajne mávam jarný med okolo 18%, v lete pod 18%….tak som sa.zamyslel a myslím že to spôsobil priebeh tejto jari…. Veľmi včas rozkvili medonosné rastliny aj ovocné stromy a kvety nezmrzli včely intenzívne nosili nektár, vyrábali med, ušili a ukladali ho do plástov ..časť medu zaviečkovali,časť… .mali v medníkových bunkách porozkladaný med a sušili ho ale bunky neviečkovali, lebo neboli plné…zrazu udreli tie chladné dni, včely nelietali a neprinášali ďalší nektár… med v otvorených bunkách ale schol ďalej, včely chovali plod a teplo v úli bolo, aj mladušky sušili a sušili…nezvyknem merať % vody v plástoch, ( med z medometu) a čísla sú hore… myslím, že keby som bol zameral ten med v otvorených bunkách mal by obsah vody tak 16%… teda žiaden zázrak som nezistil, držím sa svojej technológie ďalej,..
Slíbil jsem, že sem budu dávat průběžně pravdivé informace o stavu svého včelaření v té které chvíli. Tak tedy.
Popsal jsem jak jsem dělal sběrné medníky a důvod proč jsem je dělal. Sice medníkové rámky šly do sběrného včelstva i se včelami, ale bylo jasné, že se část včel vrátí do svých původních úlů, nevěděl jsem, jaká část, jaké %.
Včera jsem vytočil SM jedné 24. Protože byl SM navíc nad medník, které to vč mělo, došlo k tomu, že tam byl nezralý med a dokonce až nad 19%. Tady odbočím. Vytáčím předpotopně do okurkáčů. To proto, že měřím každou lahev když vidím, že med teče “divně”, přesně tak, jak popisuje zkušený BG, že vidí podle jak med vytéká z medometu zda je dobrý stran vlhkosti. A tak vím u každých 5 kilo, jak “vlhký” med v té které lahvi je. Mám dvě konve (letos to zatím nebylo potřeba), na dobrý a na vlhký med a okurkáč vyleju do konve se správným nebo horším medem. Horší med jde do výkupu, do 19% ho vezmou za mizernou cenu, výkup ale neplatí nijak oslnivě ani za med vynikající. Velkovýroba to umí zahustit, já ne a abych se tím nemusel zabývat a vymýšlet nějakou “maturizaci”, dám to prostě tomu, kdo má na zahuštění prostředky a zařízení. Prostředky dám zpracovateli já tím, že on mi zaplatí mizerně. V minulých dvou letech jsem neměl žádný vlhčí med, letos zatím ze 3 vč se SM tato jedna čtyřiadvacítka neměla med OK. Dvě vč se SM už vytočená jsou třicítky, ale to asi nehraje rozhodující roli. Zatímco u třicítek - taky byly rámky zavíčkované jen ze třetiny až poloviny - bylo v mednících viditelně dost včel, jak být má, ve včerejší čtyřiadvacítce v medníku bloudilo pár včel, očividně nebyl medník obsednutý tak, jak je potřeba pro med se správnou vlhkostí.
Z toho pro mě vyplývá přesvědčení, že i když není ve stěnách úlu polystyren, který doslova vyrábí vlhký med (u mě v mých podmínkách na 100%), příčinou vlhkého medu je nedostatečně obsazený medník. Mnohokrát jsem se ve svých pracech vymezil proti předčasnému pouštění do medníku, kdy nemůže být medník obsednutý adekvátně a právě popsaný SM považuju za další důkaz svého tvrzení.
-------------------
Ještě se po přečtení vracím kvůli vysvětlení, proč jsem u popisované 24 udělal medník málo obsednutý. Bylo to vč v předjaří beztmatečné a bylo spojeno se záložním. Tím tam došlo k výpadku plodování a určitá generace včel byla slabá, což ve chvíli tvorby SM nebylo patrné. Velmi prostě řečeno, vč po přidání SM enormně zesláblo. Proto u znímněných jiných dvou vč zeslábnutí nenastalo.
Každému radím, a nejen v souvislosti s medníky, aby vše, co se bude u jeho včel dít, vždy konfrontoval s minulostí toho vč. V drtivé většině případů každý sám přijde na nejpravděpodobnější příčinu nějaké anomálie v tom kterém vč.
súhlasím s Tomem v tvrdení, že môže byť viacero faktorov vplývajúcich na percento vody v mede (konštrukcia úľa, dostatok miesta v úli, technológia ošetrovania, počasie mimo úľa a pod.) ale rozhodujúce je množstvo včiel, len ich dostatok zabezpečí med v potrebnej kvalite!
keď je med v správnej kvalite, refraktometer je zbytočný (med je fotený u kamaráta Jožka)
Tome, SM tedy patří na silnější včely?
Na takové, na jaké je potřeba nebo na jaké to vyjde.
Včely nejsou blbé. Původně těžce ulité 24 mají plod i na krycích rámcích, třeba jen jako dlaň dole pod medem a prostředních 6-8 rámků má plod až k HL a nebo má věnec tak 2 cm. Tudíž spotřebovávají nejdřív to, co je nad plodem a snaží se plod držet pořád v jedné bedně. Řeč je o 24.
Letos je ze včel jen radost, žádné rojení a žádné kejkle vynucené jejich blbnutím nejsou potřeba. ZATÍM. Já ale věřím, že největší rojové vzepětí je za námi a že už bude klídek.