Toho jsem si všimla už dřív. Že kozí mléko neudělá tu smetanu nahoře. Což mi nevadilo. Stačilo mi mléko jako takové.
Ale pamatuji, když jsem si vozila mléko od angusky. To bylo smetany!
Čím míň dojí tim vic smetany
Když chcete rodinu zvyknout na kozí mléko, zkuste z něj vařit - na tajňačku. Problém bývá v hlavě. Fuj kozí, odjakživa pro prase. Předsudek. Palačinky z kozího baštil….no to o těch boulích za ušima. Podobně smetanovou omáčku.
Kozí mléko je pojem, to každopádně. Ale já mám na něj asi nějakou zvýšenou citlivost.. Já osobně ho teda cítím, takže pro mě je kozí mléko nosem cítitelné určitě... A to od každé kozy (už se jich u nás pár vystřídalo..) Cítím ho ve všem ve věcech kde jsem byl dřív zvyklej na mléko kravské (puding, buchty...) ho prostě nesnesu, ani náhodou. Asi nějakej komplex z mládí (i když já ještě vlastně mládí nemám za sebou). Ke kozímu mléku jsem měl averzi.. už jenom proto že je to kozí mléko a "smrdí" ... V současné době ho konzumuji jen vychlazené a somotné, ještě tak suchej chleba ale všechno ostatní mi k němu prostě chuťově nesedí.. Nevím asi mám nějakou zvýšenopu citlivost, nebo co..
Měli jsme kozu u koní - vynikající mléko. Někteří odvážnější návštěvníci ochutnali a nevěřili, že je opravdu kozí…
Sákra, u těhle vět jsem se zatetelila a hned se mi kolečka v mozku rozjela, no a pak jsem si přečetla zbytek… 😀 Tak nic…
Co člověk to názor a jiná chuť. Vzpomínám na dětství,kdy jsem poprve ochutnala kravské mléko od krávy. Jako Pražák jsem byla zvyklá na mléko v červeném igelitovém pytlíku😀. No, to bylo hnusné 😂. Když jsem se před 22 roky odstěhovala na venkov,ochutnala jsem znovu a paráda. Začala jsem chovat kozy a slýchávala,že kozí mléko smrdí a že ho každý musí hned identifikovat. Opak je pravdou,není moc lidí,kteří to dokáží. Vzpomínám na kozí sýr od mé francouzské zaměstnavatelky, kteý smrděl tak,že mi zvedal žaludek a jí taak moc chutnal. Dělám sýry a mnohokrát jsem se setkala s otázkou,proč nemají kozí příchuť a to ani zrající.
Taky mi kozí “čmuch” u sýrů nevadí, naopak.
Přesto, že mi můj muž tvrdí, že po covidech stále houby cítím, mléko čerstvé od krávy, kozy a nevím čeho identifikuju na dálku. Tcháni chovali kozy, mléko si převařovali. Stačilo, abych otevřela vchodové dveře a ten puch mě praštil do nosu, z toho se mi až navaluje. Kozí sýr jsem samozřejmě ochutnala, vyplivnula a už to do huby nedám. Jakékoliv běžné zrající sýry mám ráda moc. Stejně tak poznám jakékoliv ,,jiné" maso. Kozí, ovčí, divočinu. To prostě prchám z kuchyně, nemůžu kolem toho ani projít. Dostali jsme na karu guláš. Vzala jsem si první sousto a ztuhnul mi úsměv, maso jsem vyplivnula. Z čeho je ten guláš? Ze srnce. No tak děkuju, můžu dostat koláčky? Kdysi jsme byli v restauraci jednoho velmi drahého mezinárodního hotelu, v Malajsii. Dala jsem si těstoviny, byly jen s jehněčím. S jehněčím?😲Muž: to dáš, tady to bude jiné, než u nás, luxus. Po druhém soustu jsem to zabalila, to ne, to se nedá. Muž se mi smál, že si to namlouvám. Dala jsem mu ochutnat, vyplivnul to také😛 Od té doby si jehněčí taky nedá.
Vzpomínám na dětství,kdy jsem poprve ochutnala kravské mléko od krávy. Jako Pražák jsem byla zvyklá na mléko v červeném igelitovém pytlíku😀. No, to bylo hnusné 😂
Toho se taky dost bojím. Musím se někde tady okolo dostat k nějakému mléku. Ptala jsem se děvčete z farmy, od které beru hovězí, a mléko nemá ( :-O ). Ale vlastně jiná známá od koňského útulku bude mít určitě, krmí tím kde jakou havěť, tak bych k ní mohla zajet na ochutnávku 🙂