Co právě kvete pro snůšku

Nechci zakládat další vlákno a tak dám sem svojí DOMNĚNKU.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec

Nevěřím na alarmistické kecy ekoteroristů o invazivnosti žádných rostlin. Mám vlastní zkušenost například s netvařcem a netýkavkou žláznatou. Netýkavka některé roky vypadá, že vytlačí všechno, další rok je vzácná a nebo po několika letech. Shodli jsme se na tom s Tom4. Ten už svoje pokusy s netvařcem vzdal, já ještě ne, byl jsem nepatrně úspěšný, ale rostliny se tři roky nijak nezvětšují a nerozrůstají kořeny a nevysemeňují. Myslím, že má příroda sama i bez lidí mechanizmy obrany. Někde se prostě některému druhu nedaří. Nevěřím, že by třeba obří bolševník, zavlečený na Karlovarsko darem knížete Metternicha před více než 150 lety, dodneška už nazaplavil celé Česko a půl Evropy. Ani akát se zjevně nešíří nijak agresivně, v Evropě je několik set let. Někde, třeba skály nad Sázavou (znám dobře střední tok), tedy někde je to jediná rostlina, která na některých místech umí žít. Ale třeba v místě, kde nyní žiju a včelařím, je akát nesmírně vzácný a vlastně tu neexistuje. To ale ze včelařského hlediska nevadí, tady akát stejně nemeduje nikdy kvůli velké nadmořské výšce. Jenže on nemeduje ani v každé nížině, patrně mu něco chybí v půdě a nebo vadí “průvan” nebo prostě mikroklima nutné, aby medoval.

Podobné je to s netýkavkou žláznatou. Někdy se sama někde tak rozšíří, že vypadá, že zničí všechno a hned další rok je na stejném místě vzácná a nebo zmizí úplně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Net%C3%BDkavka_%C5%BEl%C3%A1znat%C3%A1

Kolem Soběslavi se na mokrých loukách vyskytuje masově rozrazil klasnatý ve své obyčejné nevyšlechtěné formě. Je nesmírně a traktivní pro včely a to i za největších poledních hiců. Moje pokusy přenést ho na Podblanicko selhaly úplně (asi proto, že jsem přenesené “drny” dal do močálu k řece). Myslím, že kde jsou pro kterou rostlinu vhodné podmínky, uchytí se sama. Když se jinam dá úmyslně, patrně pod sebou vyčerpá živiny a vytratí se a nebo její semena nevyklíčí asi pro nevhodné podmínky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

K netvařci ještě toto. V místě, kde jsme ho s Tom4 získali - zpevnění náspu dálnice v jedné lokalitě, doslova drnčí včelami celý den. Tady u mě si ho včely nevšímají, nanejvýš sem tam nějaký čmelák. Asi tu nemeduje. A nebo je tu v době jeho kvetení něco mnohem atraktivnějšího. Mimochodem, to samé je s netýkavkou žláznatou. Když se začala masově objevovat, byla pro včely atraktivní. Už několik let na ní včely nevidím. A mám jí na zahrádce (měl jsem) a tudíž na očích ráno, v poledne i večer a nulový zájem od včel. Zajímá ale čmeláky a tím je i pro mě zajímavá.

Co se týče Netvařce, téma zcela objasnil Tom50, vzdal jsem pěstování, ačkoli jsem se po několik let snažil jím osadit zdejší pustou mez a násep podél cesty. Netýkavky- předloni jich bylo nepočítaně, dokonce jsme sbírali ne úplně zralá semínka a sušili, chutnají zlehka po oříšcích. Ano, jsou jedlé, stejně jako květy. Loni jich bylo pár a letos na zahradě “opatruji” jedinou rostlinu, úplně zmizely. Rozrazil klasnatý jsem vysadil loni včelám, velmi pěkné sazenice-odkvetly a zmizely. Prostě se sem nehodí, nedaří se jim. S netýkavkami je to však pro mě záhada. Invazní rostlina…

Zkuste komonici, podle popisu by vám tam mohla jít. Suché náspy miluje.

Můj názor je, že krajinase mění a přizpůsobuje podnebí. Bohužel jí v tom brání ekologisté.

Pajasan, který se snaží vyhubit adoufám že marně, je nádherný, nektarodárný strom, který donedávna rostl na pár místech.  Jak krajina vysychá a otepluje se, přirozeně se tozšiřuje do nejsušších a nejpoškozenějších míst. Tam, kde nenajde míso které je odhalené a suché se neuchytí.  Ekologisté místo, aby přijali fakt, že se podnebí mění , ho hubí a myslí si, že tam znovu porostou naše domácí stromy. No, neporostou, je sucho, je horko, a bojtak jak to provádí je bojem s větrnými mlýny. Ale nejspíš je to dobře živí. 

To se spolehněte, že je to skvěle živí. Otázkou však je, kdo je tak skvěle živí a proč…

Děkuji za tip na komonici, určitě zkusím

Včera před polednem 22 stupňů a na o den dřív obsypané křídlatce ani včela a ani jiný hmyzáček.