Přitom je tak snadné tuháč v plodišti nemít vůbec, nebo skoro vůbec. Jenže to se nesmí odmítat mřížka… Kdyby to někoho zajímalo napište sem, dám vám postup jak nemít cement v plodišti, nebo jen minimálně.
Tak mě by to tedy zajímalo. Počítal jsem s tím, že v plodišti budou mít jarní med, ale mezitím ho zřejmě proplodovaly a plodiště jsou zalitá cementem.Podotýkám, že včelařím systémem Blaník podle Toma50, plodiště je vel a nikdy vysoké rámky nevytáčím
Jinak tady se snad břečťan ani kvést nechystá, křídlatku nemáme. Zdá se mi, že příroda je možná o 3 týdny napřed, oproti běžnému roku.
Letos je to celý rozhašený. U nás z křídlatky vždycky nosí a hodně, ale letos asi nepokvete. Já už to tu zmiňovala, ty mrazy přišly bohužel v takovou dobu, kdy i rostliny kvetoucí během léta a tudíž pozdější utrpěly. Něco kvete třeba o měsíc dýl a něco vůbec.
Klidně, já se to ráda dozvím, tedy s tím cementem. Ale prosím, založte na to nové vlákno. Jestli to budete probírat tady, nikdo další to nemá šanci najít.
Dík.
Dobré odpoledne.
U nás je křídlatky habaděj roste hlavně podél železniční tratě všude kvete je to invazivní druh a nejde se toho zbavit🙂. Podle mě z ní nosí bílý pyl, ale že by byla nějak obsypaná včelami to se říct nedá. Vím, že jeden včelař z VF kdysi tvrdil, že čeká na med ze zlatobýlu a měl ho údajně kvanta. Nevím, asi má jiný zlatobýl anebo jiné včely, ale v mých podmínkách ze zlatobýlu sbírají asi maximálně pyl.
U nás je obsypaná, když tedy kvete. Ostatně jeden z jejích názvů je Pohankovec čínský, právě pro její příbuznost s pohankou. Předpokládám že i meduje, ale pro mne je významná kvůli pylu.
Ten zlatobýlový med jsem loni ochutnala a se všemi se shodla, že méně dobrý med jsme nikdo neochutnali.⁸
Já za komančů četl ve Včelařství, že nějaký Ostravák včelařil u nějaké obrovské důlní haldy, celé porostlé zlatobýlem. Tvrdil, někdy v osmdesátkách, že z toho vytočí rok co rok 20 kilo medu na vč. Jak je ten med chutný nevím. Ony jsou zlatobýly dva a nebo snad tři, nerozeznám je.
Drvodělka
Měl jsem na jednom stan, kde už nejsem, jednodruhový med z hlohu a nechutnal mi. Ovšem jiným chutnal, jsme každý jiný.
Cimala na přednášce říkal, že má kolem 20 kilo medu ze starčeku, nevím ale ze kterého. Je to med tak hořký, že je nepoživatelný a snad je i pro lidi jedovatý, ale to nevím jistě. Ale jemu to nakrmí včelstva na zimu skvělým kvěťákem. A tak ano, některé medy jsou nechutné a starčekový je nepoživatelný. Mimochodem, Cimala ve svém Eurodadantu taky produkuje panenský med a taky nevytáčí vysoké rámky a taky podkládá KK pod VN v půlce září - to vše podle Ing. Řeháčka. No a u Cimaly to ani jinak nejde, jemu se nesmí dostat žádný med ze starčeků do medu, má ho na vysokých rámcích, ale hlavně v KK. Nebylo by nic lepšího když by tohle, co má Ing. Cimala, měli všichni a byl by od vytáčení vysokých rámků se zbytky krmení a raubsystémových prasečin jednou pro vždy pokoj.
Tak ten zlatobýlový nebyl nepoživatelný, jen nikomu moc nechutnal, já nevím jak tu chuť popsat, byla prostě zvláštní.
Tak jsem zastavil u jiné křídlatky kde to jde. V jedenáct hodin ani včelička a ani jiný hmyzáček. Kvetlo tak 10% kvítků, je to na začátku.
Já nechápu, proč u nás nekvete. Jela jsem okolo ní o 5km dál a tam byla květy obsypaná.
Zapomněl jsem napsat, že včera u mě začaly slídit včely. Do včerejška tu byl absolutní pokoj, včely voněly a intenzivně větraly. Neměl jsem z toho radost, nic tu nikde nekvetlo a tak to musela být medovice. Vč mi nevyjedla tuháč nad plodem a tak není kam dostatečně nakrmit bezpečným cukrem a tak nenakrmím. Ale. Blaník má pod VN TL a tak i kdyby se za týden nedaly pod VN, tedy mezi VN a TL nástavky s medem, vč má kde zasednout na zimu. Před týdnem se bohužel zdálo, že nehodlají přestat plodovat. To proto, že byla snůška. Letos je pro mě po všech stránkách prapodivný rok a nikdy jsem tohle nezažil. Abych byl přesnější, letos u většiny vč nedám pod VN nástavky s medem právě proto, aby vč měla volné buňky na zimovací zasednutí.
Včera mi volal MUDr. Marx a sdělil mi totéž, že prostě když není kam nakrmit, krmit nebude a nějak to dopadne. Já bych zimování na medovici nikdy dobrovolně neriskoval, teď se tedy ukáže, jestli stále platí poučky předků z poválky až do konce osmdesátek a nebo díky mírným zimám lze na problémové medovici zimovat. Dřív to nešlo. Ulomil jsme kolo u maringotky, byl to myslím rok 1986 a zůstal jsem na poli hrachu až do jara, na úplném výdrholci, tedy na ostrém větru. Návětrná strana sice zimu přežila, ale okýnka úlů byla tak pokálená, že skrz ně nebylo vidět. Vč se musela přeložit do čistých úlů, dílo bylo pokáleno málo. Úly se po dokonalé očistě a vypálení do "černa" daly používat do konce životnosti (byly to staré univerzály po předcích). A tak mám vlastní zkušenost ze zimování na medovici. Ano, byl to myslím rok Černobylu a nebo rok potom.
Už som sem písal, že kvoli znáške medovice s melicitózou aj mám obavy o prezimovanie mojich včiel v tomto roku…vidím to však optimisticky, pretože som nerezignoval a v rámci možností konal….akonáhle som zistil tú melicitózu v medovici, odobral som medníky a do plodísk zakŕmil vo veľkých dávkach po 10 kg cukru…prakticky som ulial všetky voľné bunky cukrovými zásobami a včely nemali kde v plodisku ďaľšiu medovicou s melicitózou ukladať…hoci ďalšie dokŕmenie podľa potrieb robím klasicky až v prvej dekáde září, v tomto roku som v srpnu 2x dával ešte každej rodine menšie dávky cukrového roztoku, aby aj do ďaľších buniek po liahnucom sa plode dali cukor… viem veľmi dobre, že v mieste posledného liahnuceho sa plodu majú byť voľné bunky (včely to potrebujú kvôli vykurovania chumáča), ale radšej riskujem že začnú zimovanie na zásobných plástoch s cukom a minimálnymi voľnými bunkami, ako by sa mali usadiť síce na voľných bunkách ale okolo chumáča mať len zásoby medovicového medu (dokonca s melicitózou)… spolieham sa na slová môjho kamaráta Jara Gaspera, včelmajstra z včelárskeho ústavu v Hrádku, s ktorým občas riešime včelárske hoaxy z múdrych kníh a ktorý už viackrát uzimoval bez problémov včely “na studeno", teda že začali zimovať, teda založili chumáč na plástoch plných zásob.. keby som nebol ateista, možno by som zapálil sviečku za miernu zimu, ale aspoň urobil som čo sa dalo… idem zajtra pozrieť včely či ešte treba dokŕmiť, ale tuším že to bude ako u vás a u Jirku…
Šla jsem zkontrolovat včely a neskutečně řádí. Může teď být z něčeho snůška? Nebo je prolet po dešti? Na druhém stanovišti létají také dost, ale to normálně nosí pyl.
petra po dažďových dňoch je to normálne, včely sa stále liahnu a mladušky sa musia ísť pozrieť von kvôli vykaleniu a lietavky “povystierať krídla” a potom sa vrhnú do práce ako tie na druhom stanovišti…u mňa chodia na kvitnúci brečtan…
Tak to je krásný pohled jako by byla snůška. U nás nelétá nic, skoro celý den pršelo teplota kolem 14°C. Jsem zvědavý jestli budou ještě cosi nosit. Jinak se mi zdá, že včel v úlech vcelku dost ubylo.
U nás teď kvete pohanka z výdrolu, tak jsem váhala jestli se nenechaly vyprovokovat.
Na druhém stanovišti nebyl takový mumraj, ale létaly taky hodně a nosili spoustu pylu. Hučely jak na jaře.
Já bych k tomu dodal jednu zajímavost. Možná se to moc neví, ale dormance u některých rostlin není řízena jen venkovní teplotou a délkou dne, ale i suchým/vlhkým obdobím. To co se u nás letos událo je extrém na úrovni takového malého monzunu. Nejprve 2 měsíce totálního sucha a veder (některé rostliny na to zareagovali vstupem do dormance) a nyní naopak extrémní srážky s výhledem oteplení. Čili se dá čekat u některých rostlin, že letos v nějaké menší míře vykvetou podruhé.
Dnes se vyčasilo až na podmračených 22 a včely obíraly ořechokřídlec a taky křídlatku. Nevím kterou, tahle se mi zdála s květy do žluta, jiné mají květy bělejší. Nebo je to stářím květů?
Těžko říct, jsou mezi nimi drobné rozdíly, přeci jen to jsou kříženci. U nás opravdu z něčeho nosí . V jednom z úlů měly nezaví čkovaný špatně postavený rámek, chtěla jsem jim ho vyměnit a bylo v něm spousta sladiny. Prostě se příroda zjančila a něco kvete.