Kyprej mi vykvetla před časem na zahradě jako jediná rostlina a letos je jich tu snad 30. Jsou to krásné, vysoké , výrazně dekorativní rostliny . Včely je navštěvují velmi intenzivně, takže redukce počtu rostlin bude určitě až po odkvětu. Ano, mám zahradu trochu divokou, teprve včera jsem odstranil velké , odkvetlé pcháče. Ano, řeknete, blázen, takový bodlák. Pcháče byly přes dva metry vysoké, cca 1.5 m v průměru, široce větvené. Pokud byste viděli ten včelí rej na jeho květech, věřím, že byste ho taky nechali odkvést
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 31.07.2024, 21:13:57
Mám k vám prosbu. Tady u nás jsem si všimnul, že na bílý divoký jetelíček jdou jen když na něj svítí. Nevěřil jsem vlastním očím, vloni jsem si toho všiml poprvé. Na půlce dvorka ve stínu ani včelička, na druhé půlce na slunci obaleno. Je to u vás taky tak?
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 31.07.2024, 22:00:56
tak to mi připadá že jim je to úplně jedno. já mám dvůr polostinný, tzn. dopoledne stín odpoledne slunce a včely tam byly od rána až skoro do tmy. to samé dole u rybníka, tam jsou jetele velké koberce a odpoledne už se tam dělá stín a je jim to jedno
možná jde o ten jetel? že aby z něj něco bylo, musí mít aspoň část dne slunce?
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 31.07.2024, 23:05:48
Děkuju. Mě ani tak nešlo o včely ale o to, kdy a za jakých podmínek jetel meduje. Jak je zřejmé, není to pravidlo, že by medoval jen po slunečním osvitu a co jsem pozoroval byla tudíž jenom náhoda.
Záhada hlavolamu je vyřešená, v doletu vč z jednoho stan je malé pole (asi 3 ha) červeného jetele. Stará literatura tvrdí, že běžná včela nedosáhne do dlouhé květní trubky červeného jetele a že je tedy pro včely bezvýznamný, snad jen trocha pylu. Mimochodem, dnes se už dokonale zapomnělo, že povolení Kraňky soudruhy po roce 1970 (zuřivě se Kraňce bránili stejně, jako nyní jiní soudruzi zuřivě brání legaliztaci BF) předcházelo zjištění, že K má delší sosák a tudíž že v rocích s letním přísuškem v době pěstování semenných porostů jetele červeného (to je oprávě teď) je nektar jetele pak pro včely dostupný. Díky oteplování (už se neříká oteplování, ale klimatická změna) je přísušek každý rok a tak se za 50 let stal bezvýznamný jetel červený pro včelaře vítaným podněcováním a částečně nahradí letní krmení.
Letos s hrůzou zjišťuju, co všechno nekvete. Jak na jaře byla vražedná kombinace dlouho teplo a pak několikastupňové mrazy, zmrzly všechny květy u rostlin, co kvetou na dvouletém dřevě - poupata se tvoří během předcházející sezony - lípa, javor, akáty atd. Jak léto postupuje, postupně se ukazuje že i rostliny, které kvetou v létě, tedy na jednoletém dřevě, musely být mrazy poškozeny víc, než jsem odhadovala. Například svitel nebo škumpa u nás nekvete vůbec a albízie sice ano, ale minimáln ě o 3týdny déle a mnohem míň. Tyhle samozřejmě nejsou snůškové, ale stejně.
Pro mě z toho plyne poučení, že žádná snůška už není jistá. Jasně, to nebyla nikdy, ale přijde mi to rok od roku horší. Možná se blíží chvíle, kdy si budeme velmi vážit třeba i mnohdy podceňovaného řepkového medu.
Příští sezónu se budu opravdu snažit včely včas zůžit, ať mají možnost využít každou příležitost.
Jarního medu jsem měl stejně jako jiné roky a to i když zmrzly u mě velevýznamné špendlíky a i třešně. Zmrzla tu víc jak polovina jabloní a víc jak polovina klenů. Řepku jsem měl daleko a neomylně poznám vůni řepky už když jí odpařují a z medu taky. Nepřevládal. Mimochodem, jen řepkáč jde skvěle (a sám) pastovat a letos jsem neměl pastovatelný med - tedy s ultrajemným krystalem, žádný. A tak se s pasťákem nevysilju, lidi navíc nechtějí dát o 20-30 Kč víc a zadarmo já dělám nerad.
Zužování je milá zlatá hlavně léčení nosemy. Není příčinou větších výnosů včelstev, ale větší výnosy jarní snůšky jsou důsledkem zdravějších včelstev.
Naučte se rozpoznávat praxi lidí podle toho, jak se vyjadřují a jak se projevují. Jestli někdo v podmínkách ČR řekne, že ho nezajímá jarní snůška a že jarní med je stejně hnusný, je to spíš podle bajky o tom, jak liška, když nedosáhla na hrozny (neuměla je získat), řekla, že jsou stejně trpké. Typičtější příklad pravdivosti té bajky si nelze představit, máte to tu někde minulý týden in natura.
Kdo neumí získat jarní med, po kterém poptávka mezi lidmi raketově roste, je neumětel. Možná dotyčný nezužuje. Pro některé včelaře je zužování zbytečná a stupidní práce.
Jako dítě si pamatuju, že jarní snůška včelaře nezajímala a měli jí jen jako podněcovací a snažili se mít vč ve snůškové kondici až na snůšku hlavní. Ta se ale dostavila jen asi každé tři roky. Ti chytřejší si všimli, že jarní snůška je vždycky a je jistá. A tak se naučili umět připravit vč tak, aby jí mohla využít. Kdo tohle ignoruje ještě v dnešní době, má myšlení jako včelaři před 60 lety.
Ten problém s teplem následovaný nrazem sse týká především nížin, vy ste mnohem výš. Zajímalo by mě, jak by třeba ve vašich podmínkách dopadlo pěstování meruněk. Ty začínají být pro nížiny passé. Vím že někteří pěstitelé je zkusmo začínají zkoušet pěstovat ve vyšších nad m.v.v podmínkác jako máte zhruba vy.
No, jsem o cca 100 m.n.m výš, než Tom50, ovšem meruňky jsou u nás stejně nedosažitelné, jako třeba ananas. Naopak v Potštejně, u kamaráda v Orlických horách je má na zahradě skoro každý…Tady když je dobrý rok , jsou jablka a švestky. U nás byla vždy velká uživovací snůška v září z kvetoucího přísavníku a koncem září z břečťanu. Ovšem letos je už přísavník odkvetlý a břečťan se snad ani nechystá. Velká, podmáčená louka byla vždy plná netýkavek, jistě , invazní rostlina. Ovšem včely jí milují a navíc semena lze sušit a chutnají podobně , jako oříšky. Nevěřili byste, letos louku nějaká brigáda spřáteleného národa křovinořezy posekala, aby netýkavka neodkvetla. Některé věci mi připadají opravdu na hlavu postavené, zvlášť, když louku nikdy nikdo nesekal a z příkazu EU je “ladem”, aby náhodou výnosy sena nebyly velké a někoho nenapadlo chovat o pár kusů hovězího navíc. Žijeme v podivné době
Rostlina se dá využívat celá, ale je nutné vědět, že bez povaření jsou jedlé pouze květy. Zbytek rostliny je mírně jedovatý. Toxicity ji zbavíme, když ji povaříme – listy, stonky i plody. Vodu při vaření měníme a vždy vylijeme – nepoužíváme pro žádné pokrmy.
Léčivá rostlina
Netýkavka žláznatá patří mezi mírně léčivé rostliny:
nálev se dá využít jako diuretikum, při silnější koncentraci jako dávidlo
pro lokální použití po štípnutí hmyzem nebo popálení od kopřivy
patří mezi Bachovy esence (Impatiens); taky je součástí krizové esence
z tinktury připravené z květů netýkavky (květy do alkoholu, 3 týdny macerovat pokud možno na slunci) jsou dobré na potírání (ředit!) i vnitřní užití při plísních
Využití v kuchyni
Netýkavku je možné využívat v kuchyni celou, pokud – jak je uvedeno výše – zelené části dobře povaříte. Květy jsou skvělé jako jedlé květy na sladké pokrmy, ale lze využít i listy, stonky a plody. Z květů lze dělat například sladce růžové želé, případně sirup. Všechny recepty se tu postupně objeví. https://zboznovanazena.cz/blog/netykavka-zlaznata/
Křídlatku japonskou, říká se jí též pohánkovec japonský, využívají v Japonsku i v kuchyni – jako horskou zeleninu. Konkrétně mladé výhonky, utržené brzy po jejich vyrašení na jaře.
Bolševník velkolepý je nádherný a medonosný, škoda že tak zapleveluje.
Trošku na mě svou velikostí působí kladně a romanticky jako gunera rukávovitá, kterou lze i v ČR pěstovat u potůčku v závětří.
“Běžně je gunera rukávovitá plně mrazuvzdorná do –15–20 °C, ale pokud si dáte práci s jejím pečlivým zazimováním, pak zvýšíte její mrazuvzdornost až k –30 °C.”
Jsem téměř na mrtvici. Mám snůšku, kolem úlů to nádherně voní a včely vůbec neslídí. Protože tu nikde nic nekvete, je to tudíž medovice. Doufal jsem, že vyjedí nad plodem aspoň 4-5 cm a že jim tam vnutím trochu cukru. To se asi nepodaří. A že by se snažily přestávat polodovat se nezdá, včel neubylo, snad jen že skoro zmizely brady, ale úly včetně medníků jsou načerno narvané včelami. Za celou kariéru jsem tohle nezažil a přiznávám, že si nevím rady. Celý život jsem snil o dlouhé snůšce. Už se na ní tedy rozhodně netřesu.
--------------------
Během pár dní tu rozkvete křídlatka, možná už kvete, viděl jsem jí z auta a nejde tam zastavit. Která to je nevím, roste jako plevel u silnice. Ony existují na světě tři. Sachalinská a Japonská a Čechům v Pruhonicích se je podařilo skřížit na agresivnější křídlatku Českou. Měl jsem za to, že křídlatka kvetla vždy až v říjnu, vždy zmrzla a včely z ní nic neměly.
Tady začíná břečťan a ostropestřec po něm je hotovo.Brady jsou tu taky pryč a úly plné medu,včelky plodují na 3-4 plástech 39x24.Krmit letos nebudu a na jaro pod každé včelstvo dám nástavek s melicitozou ,nahoru mednik mezistěn.
Totéž budu muset udělat já, tedy medníky pak dávám poněkud jinak, nemám medníky 24. Nicméně, říkáte to tak jistě, že se zdá, že se zimování na problematickém tuháči nebojíte?
