Co právě kvete pro snůšku

Červencové snůšky jsou problém. Mělo by se v drtivé většině úlových systémů a metodik začít léčit proti VD. Jen můj “pohádkářský” Blaník, úl i metodika, zajistí, že stačí dát jednu fumigaci po 10.10. a pro jistotu předvánoční acetonový aerosol Varidolem. Každému ale radím dát na srpen (nebo září) Gabon. A radím rozhodně ( a vysvětluji proč) NIKDY NEPOUŽÍT ŽÁDNOU KYSELINU V ŽÁDNÉ FORMĚ. Tedy kdo chce mít živé a zdravé včely bez rabovek a úhynů.

Na ostružinu tam, kde včelařím já, nemá cenu kočovat, nic z ní není, snad trocha pylu a asi něco málo na uživení, na kliku nic. Jsou u nás kraje, kde jsou (prý) hektary vrbovky úzkolisté a k ní nakočovat by rozhodně cenu mělo. Ovšem pár rostlin nemá žádný význam, musel by to být nejméně hektarový, úplně zapojený (čistý) porost. A to platí nejen pro vrbovku, ale pro všechno. Třeba louka, kde ale musí být nejméně 40% jetelovin (a ty jezevci ničí herbicidy, protože se jim po nich nadýmá dobytek a blbě to schne, když chtějí seno), tak louka s jetelovinami dává 10 kg/1ha. Slovy, z jednoho hektaru pouze 10 kilo medu a jak píšu, já louky s 40% jetelovin neznám a nikdy jsem neviděl. Ani zamlada.. 

Doporučuji ne přečíst - čtou se romány - ale nastudovat Haragsimovu knihu, kde uvádí většinu včelařsky zajímavých rostlin a jejich bonitu (bohužel tam neuvádí výkon na hektar). Jenže pozor. Třeba akát je úplně nejvýkonnější medonosnou rostlinou v ČR, ale málokde meduje. Také lípa v kraji, kde včelařím, nikdy nemeduje z květu a z listu taky ne. A tak ani knižní moudra neplatí vždy a všude. Já bych teď do lesa nekočoval. A nebo to prostě zkusit.

https://www.vcelarstvihavlickovi.cz/Vcelarske-dreviny-a-byliny-d1100.htm

Já ve svém okolí na vhodná místa vysévám rostliny, které snadno zplaňují a jsou medonosné. Vím že to moc velký význam nemá, ale trochu jo a dělá mi to radost. V tuhle dobu můžete vyset třeba komonici bílou a lékařskou. Jsou to dvouleté rostliny naroste z nich až 180cm vysoká rostlina a kvetou celý červenec a srpen.  Obě snadno zplaňují a jsou výrazně medonosné.

Výborné jsou všechny druhy bodlákú, třeba pcháč oset, velmi úsporný plevel, ale na vhodném místě ho včely nadšeně navštěvují.

U mě snůška, bohužel asi melecitozy a nebo medovice, jistě s podílem "cementu" pokračuje i v těchto vedrech. Lípa malolistá tu ještě nerozkvetla, to je tady vždycky konečná. Píšu ale proto, že dnes v 10 dopoledne nebyla jediná včela na pámelníku ani na krušině a to je tedy co říct! Včera odpoledne jsem viděl pár včel na ostružině a většina se nezdržovala s pylem. Která pyl měla, byl černohnědý, asi jako má bílý jetelíček, kterého je tu po pastvinách spousta. Ovšem ten včely navštěvují jen když na něj svítí slunce.

Vždycky jsem měl za to, že ostružina má pyl “špinavě” smetanový. Ovšem rozmáhá se tu jiná ostružina, kvete bohatěji a v čase déle. Zatímco má polovinu květů odkvetlých, pořád kvetou nové a má pořád další a další poupata. No a je tedy možné, že tato statnější ostružina se silnými a silně trnitými, až třímetrovými pruty je jiný druh s tím tmavým pylem. 

Letos bohužel jezevci postříkali obilí poctivěji (nebo jim agrochemická mafie prodala nenaředěnou chemii) a loňské lány chrpy letos nejsou. Kde po okrajích polí chrpa je, včera v 17 hod ve vedru - polní chrpa meduje za největšího poledního hicu - na ní nebyla jediná včela. Včera pámelník a krušina také bez včel. To znamená, že medovice je natolik atraktivní, že včely vše ostatní ignorují. 

Začala tu rozkvétat vrbka úzkolistá, velmi vydatný zdroj nektaru a černomodrého pylu, v plástech nepeřhlédnutelného. Mimochodem její pyl má vysokou výživovou hodnotu a hlavně je cenný tím, že není ze stříkaných polí. Bohužel tady u nás vrbovky není nikdy nikde dost na to, aby se z ní točilo. Do včel nemůžu a tedy nevidím, jestli mají pyl z ní a rostliny vidím jen z auta a zda jsou navštěvované musím teprve zjistit.

Tady u nás je zvláštní rok jaký se vyskytne jednou za dekádu a myslím, že spíš za déle. 

A ještě přidám další postřeh, který mi umožňuje nebývale dlouhá doba včelaření, téměř 60 let samostaně a s asistencí maminky přes 60 let a vždy jsme dokonale vnímal a pamatuji si debaty o včelaření mezi rodiči a jejich přáteli a hned jsem slyšené, od dětství, porovnával se včelařskými knihami, Včelařstvím a hlavně Překlady. Ihned jsem se vyptával “starých” na rozpory mezi jejich praxí a odborným “mejnstrýmem”. Jistě, že se takové slovo nepoužívalo, ale vystihuje co mám na mysli nejlépe. 

První melecitozu jsem tady na Podblanicku zažil myslím v roce 1997 a 2003 +- jeden rok. Pak ještě asi 3x. Z toho mi jasně vyplývá, že s klimatickou změnou - návratem přírody k normálu, a ne tedy nějakým katastrofálním oteplováním a už vůbec způsobeným lidmi, se sem také vrací producenti této problémové medovice. O melecitoze a co s ní, hlavně pro čtyřiadvacítkáře, založím jiné vlákno. Myslím si, že se melecitozní med stane běžnou součástí české a asi i slovenské včelařiny a pak zarytým Adamitům nezbyde než si k VN 24 pořídit ještě nějaké NN a naučit se s tím včelařit. Teprve pak se jim, možná a jen některým, v hlavách konečně rozední.

Pokud to chcete mít pro včely, je lepší jednodruhový porost. V tuhle dobu ještě můžete vyset komonici, lékařskou i bílou. Je to dvouletka příští rok pokvete od května až do září a podsévá se. Jestli chcete květy letos, můžete ještě naset svazenku.  Jestli chcete letos pozemek připravit a naset příští jaro, vynikající je brutnák.  

Až budete kupovat semena, hlavně to nekupujte po pár gramec h, to je strašně drahé.  Já doufám, že to nebudete brát jako reklamu, ale dobrá firma je contact@gardenseedsmarket.com

To je taky pravda. Ale stejně to dělám.😃

Dělám to i já, ale je nutné si uvědomovat, že tím nijak ničemu nepomůžu, tedy já sám určitě ne. Ale když se započítají všechny kytičky v celé vsi, pak nejde určitě o snůšku nektaru, to by toho musely být hektary, ale jde o pestrost pylů. Ty jsou cenné hlavně proto, že jsou z ploch, kde jezevci nikdy nic nestříkali. Ale na druhou stranu, někteří zahrádkáři tak přehnojují a tak herbi, pesti, fungi a kdo ví jak jinak “cidují” své zahrádky, že si jen dělám nepoučeně naivní naději.

Kupříkladu soused dá na čtvrt aru rajčat 3-4 kila NPK a když mi nabízí rajče ze své nadúrody, poděkuju a lžu, že rajčata nejím. Tak než ta jeho, tak raděj ta španělská. Tam museli počítat aby neprodělali a tudíž hnojiv a všech postřiků dají méně, než drtivá většina českých soukromníků. Ale je mi jasné, že tohle tady asi nikdo číst nechce a měl jsem tudíž raděj nekomentovat…

Co má význam? Třeba obyčejné šípky na mezích a čím dál od polí, tím líp. Pak určitě lesní ostružiny, kterých přibývá. Nic z nich sice nevytočíme, ale včely mají celé léto nějakou pastvu a rozmanitost. A tak dále. Pro mě jsou nejcennější “věci”, co nejsou na polích a ani zahrádkách, prostě divoké rostliny na nehospodářských pozemcích.

Já tak nějak věřím, že je potřeba set všechno možné a podporovat tím nejen včely, ale i ostatní druhy hmyzu. Když jsem byla u moře v jižních státech, všimla jsem si, jak málo tam létalo hmyzu. Když se podíváte na množství pesticidů, které smějí použít a stále používají, je celkem jasné kam zmizel. Pak se nemůžou divit, že když se jim tam objeví třeba ta sršeň asijská, živí se jen na včelách. Nemá ani jinou možnost.

S tím co lidé používají na zahradách, máte Tome pravdu.  Po povodních v roce 2002 vypláchly také Spolanu. Místní zahrádkáři žádali o náhrady za kontaminaci zeminy jedy ze Spolany. Majitelé Spolany tehdy nechali udělat rozbory půdy ze zahrad a pro porovnání z cesty vedoucí skrz zahrádkářskou kolonii.  V půdě ze zahrádek bylo tehdy 20x víc reziduí, než na cestě cca 10m od nich😜.  Místo náhrad tam teď smějí pěstovat jen trávu.

Toho NPK bych se ale nebála. To je prostě výživa, ale je hloupost tím hnojit, když se dá hnojit líp a zadarmo. Problém jsou postřiky na plísně a proti škůdcům. 

Jinak rajčata je stejně nejlepší hnojit nakvašeným slepičákem, nic to nestojí a rostou skvěle. Navíc se nezasoluje půda, naopak podpoříte mikroorganismy. Kdo nemá slepice, může nechat nakvasit kopřivy nebo kostival.

Myslím, že jste vedele jak ta jedle.

V ČR se smělo používat celkem 2 kg všech chemikálií na hektar dohromady. Jedů i hnojiv. Zkrouhli to v rámci EU o 20% a tak se u nás smí už “stříkat” jen 1,6 kg/1ha. Bohulibé? Myslíte? Tak sledujte.

V Německu to bylo 14 kilo, po zkrouhnutí o 20% pořád smějí stříkat 11,2 kg/1ha. Strašné? Ale kdepak, Francie a Španělsko měly 18 kilo a Holandsko 24 kilo a tak Nizozemcům furt zbylo 19,2 kg/1ha chemie. Dobrou chuť přeji ke konzumaci zeleniny a jiných potravin  ze Západu. Už víte, proč je a VŽDY BUDE dvojí kvalita potravin u nás a v Západních zemích EU? No proto si tu EU udělali přece!!!

Myslíte, že tu jíte chleba z našeho, relativně nechemizovaného obilí? Ale co vás nemá, v rámci volného pohybu zboží, kapitálu ble, ble, ble žerou chleba z nejčistšího obilí nadlidi a my tu žerem maso z dobytka a prasat, vykrmených přehnojovanými a přejedovanými obilninami. Chleba pak žerem z obilí, co už ani Afrika nechtěla, od našich nových bratrů.

Ale k úbytku hmyzu všude. Kdo chce může si zjistit, že v chemizaci v zemědělsatví úbytek hmyzu nespočívá, prostě my tu stříkáme tak málo a hmyz tu zmizel (kromě škodlivého) taky, že příčina musí být v něčem jiném. A co ničí hmyz v rovníkové Africe, na Sahaře, Americe, ale i v liduprázdné Sibiři a Austrálii? Co je úplně všude? No, mikrovlny ze šmírovacích družic, z GPS, ze všechn radarů a hlavně taky nezapomínejme na mobily! Jejich miklrovlny provrtávají, sice s malou intenzitou, ale každou milisekundu každého ze 365 dnů v roce a už víc než 20 let. Aby toho nebylo málo začíná internet věcí a mnozí blbi věří, že má jejich lednice sama objednávat a nakupovat potraviny, pračka sama prát a objednávat prací prostředky a vědět, kdy je lacinější proud a tak dále. To stojí za celosvětovým úbytkem hmyzu a ne agrochemie. Komunisti používali víc chemie, ve které bylo účinných jen do 20% látek a 80% byly velice škodlivé balastní příměsi - nečistoty a ty zatěžovaly životní prostředí mnohonásobně víc. Ale na hmyz to vliv nemělo, tedy na hmyzí biodiverzitu.

Trpíme deficitem vody v půdě, spodní vody mají dlouhodobý podstav. No, vydláždili jsme obrovská parkoviště marketů a logistických skladů a fabrik na nejúrodnější půdě. Stavíme nové silnice a ty staré necháváme přírodě a nebo zemědělcům, nikdo ale nerekultivuje plochy, kde se voda nevsakuje.

Ale to vše by nestačilo na 4x větší úbytek vody, přesněji než zadržovací schopnost ú půdy, jakou měla půda před 100 lety. Polopatě. Dnešní pole, lesy, louky, trávníky a celá tak zvaná příroda poutá 4x méně vody, než před 100 lety. Co působí 365 dní v roce každou sekundu na každou molekulu zeminy? Když necháte v mikrovlnce knedlíky o půl minuty déle, uschnou. Když na něco působí obří mikrovlnka milionkrát menší silou, ale milionkrát delší dobu, jak můžou přežít mikrobi, co držely v půdě vodu?

Že je to fantasmagorie, kterou nikde nikdo jiný než já neříká? No jasně, já nejsem závislý na grantech a tak ZATÍM můžu. Ale on to nikdo nechce číst, nechce tomu věřit, taky nemám chemické značky před a za jménem, tedy nejsem vědec. Jenže právě díky tomu nemusím v rámci autocenzury držet hubu a krok. Ale to je stejně jedno, nikdo s tím stejně nic dělat chtít nebude, každý chce pohodu a klídek, někteří vědí jistě, ŽE BY SE S TIM MĚLO NĚCO DĚLAT, ale hlavně, že nemusí on každý jeden něco dělat sám a myslí, že to NĚKDO udělá za něj. A výsledek je třeba úbytek 95% hzmyzu. A pak už stačí aby přišla parta neziskovkou vydržovaných ekoteroristů s tvrzením, že asijská sršeň je vlastně oběť moderní doby a protože nemá chuderka co žrát, jsou včelaři povinní jí trpět. Hloupost? Ale kdepak, u spoust jiné škodlivé havěti je to dávno realita.

Příklad? Krtek = nepřítel zahrádkářů. V "divoké" přírodě má životního prostoru dost, ale on, hajzl, miluje zahrádky a naše anglické trávníky. Ale my ho nesmíme zabít. Smíme ho vyhnat k sousedovi a ten ho zase vyžene k sousedovi a soused souseda zase nesmí vyřešit problém a smí zase škůdce vyhnat k sousedovi. Snad pak do Ruska by to asi liberálním ideologům nevadilo, protože Rusa lze terorizovat, jistě i přes krtky, to je nepřítel. Ale co kdyby miliony vyhnaných krtků napadly UK? Fantasmagorie? Ale vůbec ne, v tomto žijeme, to je dnešní realita. Jak dliouho potrvá, než někdo začne tvrdit, že blecha je tak unikátní (ona skutečně ve vesmíru nemá obdoby), že jí nesmíme ničit? A protože nesmíme ničit životní prostředí a už vůbec pro unikátní tvory, co je životní prostředí pro unikátní blechu? No memyté lidské tělo třeba. A tak se někdo nebude mýt (myslím, že už to začalo, asi ne kvůli blechám, ale už se některé celpebrity nemyjí). Většina už jako špinavá vypadá = tetování. To bude mít pak výhodu, nemytí nebudou k poznání. Snad jen po čichu.

A tak dále, a tak dál. Dokonale to vystihuje jediné slovo popisující současnou Atlantickou civilizaci = DEKADENCE a česky je to ÚPADEK…

A úbytek hmyzu je jen jedním z DŮSLEDKŮ dekadence a dekadentního liberálního uvažování. Když není hmyz, nejsou zpěvní ptáci. Ale dravci jsou hájení že?

Když není ve vodě hmyz, jeho larvy, třeba jepice a chrostíci, pošvatky a další, nejsou logicky ryby. Ty ale decimuje hlavně hájená vydra a donedávna hájení, doslova ZUŘIVĚ chránění kormoráni a nikdo za to ochrámnce netrestá, za škody, co způsobili, nikoho ani nenapadne, že by měli být viníci těchto ekozločinů trestáni. Všiml si někdo, že tak zvaní ochránci přírody v drtivé většině iniciují ochranu hlavně škůdců? On stačí jen program Natura 2000. To je ztělesněný ekoterorizmus na entou. Zanedlouáho plánují lidem úplně zakázat opouštět města - viz vize tak zvaných “dvacetiminutových měst”, kde budou mít všichni všechno do 20 minut od bydliště a nebudou mít důvod nikam cestovat. Navíc jim seberou auta a aby se na svět bez aut všichni připravili, někteří se dají platit za přilepování k silnici.

Slováci nesmí vystřílet medvědy a tak dále. Co se bude muset ještě stát, než se většině rozsvítí v hlavách? Školství programově vyrábí hlupáky, kterým se v hlavách nebude mít co rozsvítit a vědoucí pomalu a jistě přirozeně vymírají.

Jsem rád, že jsem starý a bylo mi dopřáno zažít lepší svět.

No, jo no. Jenže s tím vším těžko něco zmůžem. Takže jsme zpátky u našich mezí, kam můžem sem tam něco naset😀

Já klidně rohnu sršeň, krtka i jinou potvoru, ale zas kde neškodí, tam mi nevadí. Jestli víc škodí chemie, mikrovlnny  a nebo i něco jiného s jistotou nevím.  Nicméně nic z toho určitě prospěšné není.

Ale z toho co jste jmenoval mi jako nejškodlivější faktor vychází ti tvz ekologové.  Tam mám jistotu 😄

Tak právě se vracím, ne z Hradu, ale od včel, kde jsem byl jen na čuměné (nic jiného mi pořád moc nejde). Včely vylehávají nepatrně, vlastně jen troje ze 24. Některá vč větrají - ale nevoní a tudíž neodpařují, jen prostě aktivně mění vzduch v úle. Létají nic moc, žádná nemá pyl a nebo tmavý, že ho nevidím.

Zastavil jsem se u krušiny olšové a ta, ač má už plody, žluté, červené a sem tam i černé, tak nejméně 80% teprve kvete a nebo pokvete. Je to zvláštní, o 30 metrů dál jsou dvě stejně mohutné krušiny, ty ale odkvetou vždy naráz, tudíž nemají všechna stadia kvetení rozložená v čase, odbydou to naráz. Tedy vloni, letos jsem se k tomu neprodíral, anšto mi tam lesy neudělaly asfalt a lesem se mi chodí blbě.

Na pasece, kterou v předjaří pojezdili mulčfrézou a rozemleli větve a pařezy na hrubou štěpku, vysadili smrk, se přemnožil pcháč oset. Dneska 10.7. ve 14 hod, pod úly ukazuje teploměr 32 a je zatažené dusno na padnutí, oset doslova drnčí včelami. Jestli je na rostlině 10 květů, na nich pracuje 6-8 včel, což na řepce vidět tolik včel není nikdy. Nezdržují se pylem. Jen na motýlím keři je vidět tolik motýlů jako jsem viděl před chvílí na osetu a ti jsou asi 5-6 druhů, z nichž mi jsou nějak povědomé 3, ostatní neznám.

Pámelník je úplně bez včel, na něm je vidět jen vosy a stejně tak tužebník. Na ten nejdou ani ty vosy. Na louce je zakrslý červený (asi luční) jetel, vysoký max 20-30 cm. Na něm sem tam čmeláčí dělnice a to na půlce aru jedna. Ovšem pod tím jetelem je zakrslý bílý jetelíček a snad na každé paličce se plahočí včela s téměř černým pylem. Ale pyl má tak jedna včela z 10, spíš ještě méně včel. Zdá se mi, že včely přestaly slídit.

Je sucho. Na pasekách poblíž včel mi rozkvetla konopice sličná

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Z předchozích působišť jsem tuto rostlinu neznal. Včely jí někdy navštěvují intenzivně, někdy vůbec.

Taky mi na jedné pasece asi 150 od včel (asi čtvrt hektaru) rozkvetla téměř monokultura (jasně, že je to plevel) lnice květel. I ta je pro včely zajímavá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lnice_kv%C4%9Btel

Bohužel tu mám (jako všude kde jsem kdy včelařil) málo vrbovky, ze které tam, kde je jí hodně, včelaři vytáčejí hodně a velmi kvalitního medu. To málo co tu je už končí. Pyl z ní, mimochodem vysoce kvalitní (hlavně je to pyl z lesa, kde se nestříká a nestříkalo nikdy) má v plástech černomodrou barvu, o dva odstíny tmavší než je pyl ze svazenky. Včely tuto rostlinu obírají celý den.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrbovka_%C3%BAzkolist%C3%A1

Sice už dokvétají pcháče osety, kvetou ale jiné bodláky a kde jezevec málo postříkal (nebo mu prodali neúčinný jed) je ho hodně na polích, je to ale úporný plevel. Pak je to významný zdroj snůšky, jinak je to také vítaný zdroj z rumišť a jinak opuštěných a zanedbaných pozemků, náspů, škarep a podobně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_roln%C3%AD

Všechny bodláky jsou dobrým zdrojem nektaru, ale včelami je nejvíce obalený pcháč zelinný. Tomu se daří v silně zamokřelých loukách.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_zelinn%C3%BD

Rozkvetl kycol, tedy starček vejčitý

https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C4%8Dek_vej%C4%8Dit%C3%BD

právě rozkvétá zlatobýl, nevím který, mám ho před okny

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatob%C3%BDl

Celkově je ale u nás bída, včely neskutečně slídí.

Dnes po poledni tady bylo velmi vlhké dusno, zataženo, pár kapek a včely ani nelétaly. Přitom bych si já myslel, že je to ideální pro snůšku.

Jedno lesní stan mám na kraji lesa u asi hektarové louky. Na ní dominanrní rostlinou z nejméně 50% luční chrpa. Ze svých předchozích působišť tuhle kytku vůbec neznám. Je vždy obalená včelami, většinou se nezdržují pylem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD#/media/Soubor:Centaurea_jacea_ssp._jacea_L._(7794028230).jpg

Na konopici sličné pár včel, stejný počet čmeláků a prapodivných samotářek. Zvášť jeden druh velký a barevný jako včela, ale pyl nesbírá do rousků na nožičkách, ale zespoda na bříško. Včela se zářivě žlutými “zrcátky” na bříšku je impozantní a zajímavá. Nikdy jsem jí velikosti včely neviděl, vždy menší. Je to možná tahle -

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Dely_samot%C3%A1%C5%99ky#/media/Soubor:Megachile_lagopoda_1.jpg

Na pámelníku a ani na krušině olšové nevidím včelu, obojí docela dost obletují vosy.

Rozkvetla tu čekanka obecná. Byla by tu poměrně hojná, kdyby zavilí zemědělci ustavičně neorali asi tříhektarovou louku. Ovšem příroda je mocná, z kořínků se čekanka rychle obnoví. Když pak jezevci dotyčnou louku nechají 2 roky jako pastvninu, je velmi vydatným zdrojem podněcovací a spíš uživovací letní snůšky. Taky tyto pastviny s občasným obděláním jezevci málo chemizují a tudíž je pyl vítaný. Čekanka je vyšší než běžný travní porost a tak když rozkvete, nad loukou vytvoří namodralý “opar”, z dálky to skutečně vypadá jak šedomodrá mlha nebo kouř. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Wiki o této rostlině píše, že má jméno od čekající dívky. V naší rodině babička říkávala, že slovanská děvčata měla modré oči a že čekala věčně, protože se z vojny jejich milý nikdy nevrátil. Kdykoliv čekanka rozkvete, vybaví se mi romantické pověsti a zkazky předků. Mám tu nenápadnou květinku rád. Nikde jsem neviděl čekanky tolik, jako tady, pár kilometrů od místa poslední bitvy Třicetileté války, Bitvy u Jankova. Že by bylo něco na tom, že málokde umřelo na jednom místě tolik tisíc mládenců? A že umřeli 6. března 1645, když bylo dost sněhu a zamrzlé rybníky, po kterých se dokázali Švédové, předstírající ústup, útěk z bojiště, dostat Císařským do boku a porazit je? To je přece jedno, stalo se a génius loci toho místa poslední bitvy je pro některé lidi velmi intenzivní. Já ho cítím silně…

Navštivte to místo, když pojedete kolem. A taky se podívejte do vesnice, kde padl neoblíbený Rakouský generál Götz, ano, ten Kec, co dopadl jak u Jankova. Umřel ve vsi Královna a komunisti na tom místě postavili kravín… (a tak nejen Lety u Písku = komunisti to měli v hlavách skutečně vymletý)

Mezi Královnou a samotou Habrovka, kde bitva skončila, je les Hartmany, kam někteří lidi nechtějí chodit, “něco” je tam prý divně… Jiným nevadí nikdy nic.

https://mapy.cz/zakladni?q=jankov&source=muni&id=3501&ds=2&x=14.7444134&y=49.6427310&z=14

To jsem se ale dostal od včelařiny hodně daleko. Ano, vnímám svět kolem sebe asi dost jinak než většina ostatních. Jedněm se omlouvám, pro jiné to může být inspirace - neobjevili jsme se tu ze vzduchoprázda, tohle je naše minulost, naše kořeny. 

Mimochodem, v zámeckém parku v nedalekých Ratměřicích rostou dva sekvojovce, asi úplně největší v ČR. Z velké dálky vypadají, jak z jiného světa, ostatní smíšený les je jim do polovičky, majestátně se jen mlčenlivě tyčí. Víc nemusí, stačí, že jsou. (park je přes den přístupný, tedy aspoň donedávna byl)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekvojovce_v_Ratm%C4%9B%C5%99ic%C3%ADch

ráno jsem byla kouknout na včely a před nějakou dobou jsme se dohodovali, jestli včely chodí na divizny. Důkaz😀, chodí, ale jen ráno. Fotky se mi nepovedly, neumím moc fotit novým mobilem, ale divizny byly včelami obalené.

Divizna je asi zajímavá, bohužel u nás není. Je významná hlavně tím, že není z chemií ošetřovaných polí.

Tady u nás jsou pastviny porostlé štírovníkem. Ale i obecní zeleň ve vsi, štírovník je tady u nás  všude. Dneska za vedra před 11 dopoledne se ohýbal včelami.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%ADrovn%C3%ADk_r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD

V trávníku je nějaký druh jestřábníku, je jich mnoho a některé jsou endemity, jsem líný hledat přesně, o jaký se jedná. Mě je to jedno, tento má hladké stvoly a velmi úzké listy, kvítky oprůměru asi 20 mm. Je hodně zajímavý pro včely, byl jimi obsypaný. Je nízký tak 30 - 35 cm, vyšší než štírovník. Byla radost pozorovat usilovnost včel. Nebraly pyl ani na jedné rostlině, tudíž z toho plyne, že sbíraly nektar.

Jsou dny, kdy na kypreji není včela, dneska byla silně navštívená.

https://www.google.com/search?gs_ssp=eJzj4tTP1TcwSikySTZg9OLNriwoSs1SKCtKykxOBQBn2Ahm&q=kyprej+vrbice&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=kyprej&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUqDQgCEC4YgwEYsQMYgAQyBggAEEUYOTIHCAEQLhiABDINCAIQLhiDARixAxiABDIHCAMQLhiABDIHCAQQABiABDIHCAUQABiABDIHCAYQABiABDIHCAcQABiABDIHCAgQLhiABNIBCDUyOTVqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

V okolí jednoho stanoviště mám velké porosty konopice sličné a s ní je to stejné. Někdy na ní není včela ani jiný hmyzáček, jindy jí navštěvují, ale nějaký masový nálet jsem u této byliny nepozoroval. Kolem vč to navečer voní a tak je z těchto rostlin jistě uživovací snůška. I kdyby jen pyl, díky za něj.