Zkusil jsem vyfotit producenty medovice datailněji. Něco tam na těch větvičkách opravdu je🙂
U nás to spíš vypadá že místo točení medu budem stáčet balenou vodu.
Je to divnej rok. Matky nejdou, buď málo přijímají nebo to zachladne. Letos by se líheň hodila.. Snůška je tak nevyrovná až je to zvláštní. Je to škola.
Tak u nás snůška není snůška, ale masakr! Nedíval jsem se do úlů, třeba jen hrajou divadlo, ale pokud hrajou, tak přesvědčivěji už to nejde. Vypadá to jak když padají kolmo z nebe volným pádem s neřízeným padákem, padají pomalu a když netrefí leták, tak “nešikovná” dopadne na zem. Koncert! Tohle jsem roky nazažil.
Petr mi napsal sms, že váha přibývá před očima. Kolik to za dnešek u něj udělalo zvím zítra.
To ale musí být jen a pouze medovice. U nás zmrzlé i lidové květy, v tuhle chvíli nekvete nic.
Ano, medovice.
Letos tu nepokvete akát, zmrznul, obrazil, ale ne květy. Tak si odpočine. Tady stejně nemeduje, ale uživovací snůška z něj je a hlavně pyl z nechemizované rostliny je obzvláště cenný. Škoda. Kde je snůška z akátu - nížiny, tam nebývají lesy a tudíž to bude v těch místech asi štíhlé. Mrzuté. Uvidíme, mají na to ještě asi 5 týdnů tady, u vás snad 4 neděle. Třeba tam budete mít v červenci slunečnici, ta se tady nedá pěstovat. Máte ve většině roků lepší podmínky než my tady.
Včely tady úplně zmizely z pámelníku a to je velká vzácnost, roky jsem to neviděl.
Rozkvetla tu krušina a i když včely nevidím na pámelníku, na krušině jsou. Ne tolik, jako jiné roky, ale jsou na ní. Tudíž je pro ně ještě atraktivnější než pámelník.
Některá vč nosí masivně pyl z hrachu, který tu kvete už pár dní, některá vč málo a nebo vůbec. To je tím, jako u snůšky medu, kam se které vč na co zalétá, tomu pak dává otrocky přednost, i když jsou k mání zajímavější zdroje.
Stále je velký zájem o šípky, které už masivně opadávají, ale pořád na nich rozkvétají opožděné kvítky. Pyl je teď poměrně vzácný, když odmyslíme hrách. Vůbec nevidím černý pyl z vlčích máků a nevidím ani černohnědý pyl z bílého plazivého divokého jetelíčku, který je všude a na pastvinách je ho tady u nás enormně mnoho. Včely z něj dokoale zmizely.
V zápiskách mám jak v tuto dobu tady kolem nás masivně kvetly chrpy v polích, některá pole z dálky vypadala jasně modrá. Letos to jezevci postříkali poctivě, chrpy tu nejsou vůbec.
V polích je vidět violka - divoká maceška a je úplně mimo zájem včel. Jindy jí obírají vehementně. Stejně tak si včely nevšímají penízku, ze kterého bývá v časném jaru výborná snůška pylu. Tedy tam, kde jezevcům nezafungovaly dobře herbicidy. Možná ale není penízkový pyl kvalitní a zjara ho sbírají proto, že není kvalitnější pyl dostupný. Nevím to.
Já se ke včelám s tou hnátou pitomou nedostanu a zvědové jsou neschopní😄 Ale někam létají na česnech prý nejsou. O poli hráchu kousek odsud vím. Les tu máme taky, ale převážně borovice. Nejsem si jistá, ale na borovici asi červci nejdou?
Je taky dubový kus tak možná letí tam.
Tak jsem z jednoho stanoviště dost zklamaný a dokonale se naplnilo přísloví mých předků o tom, že kdo dřív měří než-li věje…
Moje včely by mohly z fleku do Národního, lepší divadlo zahrát nejde. Padají po zemi, domů docházejí pěšky, smrky neopouštějí ani ve slabém dešti, prostě úžasnost sama. Má to malou vadu na kráse, v úlech to moc vidět není. Abych byl spravedlivý, v asi polovině je tak 10 - 15 kilo medovicového medu (roztahaného do 2-3 medníků, kam se do každého vejde po 15-16 kilo), v druhé polovině do pěti kil nějakého medu, tmavě nevypadá. U obou skupin jsou v plodištích velké zásoby, odhadem po 8-10 kilech - tedy nadměrně medu na vysokých rámcích, přesto se nis rojit nechce.
Ale. V noci jsem si četl zápisky z posledních 8 let z přelomu května a června. Samosebou každý rok kvetly vůdčí rostliny jindy a tak vše vnímám dle stavu přírody a ne podle kalendáře. Ale kromě 2-3 let (musel bych se podívat kterých) mám zapsáno, že včely slídí, není snůška, většinou vedra a katastrofální sucho. Jinde píšu, že část květového medu nevytáčím, protože když by byla bída a muselo se pokrmit, jak krmit cukrem a vědět jistě, že se nedostane do medu? Jasně, s tím si hlavu lámu asi jen já, můj svět je ale prostě takový. A tak ve většině let v tuto dobu dávám do medníkových polonástavků 2-3 medové rámky s loňským ztuhlým kvěťákem. Jeden rámek je tak 1,5 kila a tak jsem na tom letos vlastně doře i u těch zdánlivě línějších. Ve skutečnosti to jsou ta vč, která nejsou naprogramovaná na medovici a nesbírají jí.
Jen v této souvislosti připomenu jeden fakt, několikrát už mnou zmiňovaný. Mimochodem píše mi to i Tom4 v mailu. Vč, která se v jarní snůšce nijak nevyznamela a pomalu se rozvíjela, ve srovnání s favoritkami, ta vč mají teď tmavý med. Ta “květová” sice hlady nemřou, ale nijak v druhé snůšce nevyniknou. Jo, kdyby něco začalo kvést na polích, to by se předvedly, na les ale prostě nepůjdou a když, tak budou paběrkovat na ostružinách, ze kterých nikdy nic není. Jen pyl a skromné uživení.
Tak mě dneska muž vylezl aspoň autem a na několika velkých polích těsně okolo nás rozkvetla pohanka.
Nevím zda to znáte. Když vč odpařují pohankový nektar, kolem úlů je smrad jako v prasečáku a stejně tak smrdí i med. Ovšem pohanka málokdy zameduje, tady u nás skoro nikdy, většinu dne na ní včely vidět není a nebo berou jen pyl - protože to kolem úlů nesmrdí. Ale letos je dost vlhka a tak snad štěstí mít budete. Taky jde o vzdáoenost prostředku pole od vašich včelstev.
S odbytem medu je malinko potíž, drtivá většina lidí ho neumí docenit. Je nesmírně léčivý hlavně pro rutin, kterého obsahuje enormní množství. Za komančů, když se tu pohanka nepěstovala, jsem vyčetl, že v tehdejším západním Německu byla po pohankovém medu velká poptávka a velmi dobře se prodal. Právě pro svojí léčivost. Díky smradu se nedal nijak pančovast a šlo ho tím pádem neomylně poznat.
V loni se prodal hned. Pohanka meduje po ránu, odpoledne už ne. Tak to bylo i vloni, po poledni už na poli nebyla včelička.
Fakt je že smrdí strašně a moc mi nechutná, ale k mému úžasu ho lidi chtěli.
Petr hlásil 3 kila + a u mě snůška doslova masakrozní ze smrkové medovice. Pohledem pod igelity se zdá, že začínají medovici víčkovat. Zítra rozeberu pár vč a zjistím, zda je to doopravdy a nebo pořád jen divadýlko.
Smrk, který pozoruju, je tak ulepený medovicí, že to včely nestíhají sbírat. Snůška je celý den, za poledne to nezasychá, protože je vlhko a do 17-19 stupňů a nefouká vítr. Ten, co mírně povívá je od západu. Jak fouká z východních směrů, snůška nebývá. Od východu ještě nic dobrého nepřišlo. Bohužel se ale zdá, že kromě snůšky ze Západu nepřichází dobrého už vůbec nic.
Pro zajímavost jsem si přez katastr jsem změřila vzdálenost pole a nejvzdálenější má střed 1200m a nejbližší 500m.
Včely asi nelétají rovně (aby nás tu někdy někdo nenačapal při “nevědeckosti”), nevím to, ale spíš ne. Ale tak, jak to měříme je to jediné, čeho se lze nějak chytnout.
Vy, pokud to zameduje, očekávejte dobrou snůšku, letos není sucho a tak byste mohla získat dost medu. Pokud nosí poznáte večer podle “vůně” kolem úlů i bez váhy. Ta je dobrá jen na to, že víme kolik a ne jen to, že nosí.
Tak jsem byl na větším stanovišti s 26 vč prohlédnout medníky, zda pořád ještě filmujou a nebo nosí. Nosí asi třetina vč, ta mají tak 20 + kg hotové medovice - málem k vytočení. Patery dokonce dostaly další medník pod medníky (3), co už mají. Další asi třetina má tak do 8-15 kilo nového medu, ne úplně tmavého a třetina nemá skoro nic, tak po max 10 kg a méně. Poslední třetina dostane jiné matky bez ohledu na to, že je někde teprve loňská.
Tady hloubavějšího napadne, proč přidávám u 5 vč čtvrtý medník, když 20-25 kg nezaplnilo 3 medníky, které pojmou po asi 15-16 kg každý (ne všechny 3 medníky jsou vysoké 15, vždy jeden je jen 11 cm vysoký). Takže vysvětlím. Mimochodem, následující mám dlouhodobě, tedy mockrát vyzkoušené a doporučuji všem si dobře zapamatovat.
Staré Překlady, nevím které, jen si to pamatuju:
V padesátých letech 20 stol si Sovětští soudruzi položili otázku, zda něco stimuluje vč k vyšší aktivitě. Jak to ve vč vlastně funguje, když se tam vše řídí chemicky, protože v úle je nepřetržitě tma. Udělali tedy pokus opakovaný na různých farmách po celém SSSR po několik let po sobě. Včelstva na včelnicích rozdělili na sudá a lichá. Jedněm vháněli pomocí vývěv s nepatrným přetlakem do úlů hadičkou vzduch ze skladu plných plástů a druhým ze skladu prázdných souší. Vč stimulovaná vůní prázdných plástů přinesla o 40 - 100% více medu!
Těm 100% jsem moc nevěřil, ale zdálo se mi, že to zní logicky. A opravdu, vč stimulovaná prázdným nástavkem ho poměrně rychle zaplní a když jej nedostanou, tváří se jako by příroda víc nenabídla a zůstane u toho, co mají k zaplnění k dispozici.
Tudíž i jestli Sovětští kolchozníci přeháněli v %, rozhodně nelhali úplně a zvýšení výkonu je pozorovatelné i u nás v této době. A jestli mají ve 3 bednách roztahané, co by se vešlo do dvou, tedy například 30 kilo a včelař čeká na zaplnění i krajních rámků, málokdy se dočká. Jestli ale přidám další bednu, obyčejně se výnos zvýší o bednu a to je pak o 15 kilo a to je pak 50%. Nevím jaké snůškové poměry panovaly před rokem 1960 v té které oblasti SSSR a tak je i možné, že s těmi až 100% navýšení výnosu Sovětští soudruzi nelhali. Rozhodně neudělali v ničem chybu, když přidávali medníky i těm vč, která ještě neměla zaplněné medníky stávající. Samosebou podstatné je, že úly musí být plné včel a ne odrojením zubožení lazaři. Těm k vysokému výnosu nepomůže ani Svěcená Voda.
Někde tu nedávno píšu, jak pošetilé je vytáčet jen jednou na konci sezony. Pak se včelař připravuje o velkou část výnosu, který by býval mohl získat, kdyby nevěřil Americkým průmyslovým včelfabrikám. Já se toho v životě nejvíc naučil ze zdrojů vědomostí z československých knih a z východního bloku. Na Západě se nic kloudného, co by se dalo použít tady s naší včelou a hobby včelařením, naučit nedá. My, Slováci, Polsko a Maďarsko jsme včelařské VZDĚLANOSTNÍ velmoci a pak Rusko a UK. V USA se od dob Lorenzo Lagstrotha nic podstatného neodehrálo.
Tak je tady u nás celé odpoledne dusno, polojasno, bezvětří, schylovalo se k bouřce. Sice kolem 20:00 zahřmělo, ale jen zamrholilo s kouzelnou duhou.
Před tím, v 18:30 naprosto masakrozní snůška, jako bývá jen zjara. Jsem zvědav, co Petrova váha. Včera hlásil + 2 kila a to byla snůška, kvůli suchému teplému větru, zjevně menší než dneska. Ale jasně, že zdání může velmi klamat.
Je zajímavé, že jak vo život létají i včelstva, která se medovici obloukem vyhýbají. Proto jsem opatrný, že to celé může být jen tyjátr.
Asi 2 km vzdušnou čarou ode mně je velký lán kvetoucí svazenky. Ze včel tam není ani křídlo. Co mají teď atraktivnějšího ? Snůška je veliká. Les-medovice ?
Kvůli zdr indispozici jsem nepsal - nemůžu k včelám a Petr neměl čas volat a tak jsme hovořili až včera večer. Tak jeho váha ukázala včera +2 kila, v úterý to byla bída a jen + půl kila a v podnělí, kdy jsem měl velká očekávání jen +1,2 kg sladiny. Nevím, zda jsem to tu psal, ale jeden den v 10 večer mu váha ukázala + 3 kila a ráno, než vyletěly včely, o půl kila méně. Nemyslím, že je za jedinou noc odpařeno na finální produkt - med s vlhkostí pod 18% a že to zkreslují doodpaření přínosů z minulých dní. Ale, proto, že je každý den jiná vlhkost (den i noc, včely odpařují neustále) a i jiná teplota, a také je každý den jiná snůška a nezapomínejme ještě na tlak vzduchu a parciální tlak vlkosti v konkrétním místě, je to nad rámec mého chápání a už úplně nad možnosti matematického či fizikálního vyjádření. Protože jsem nikdy takové vyjádření nečetl, patrně to ani není možné. Nebo četl, nerozuměl a tudíž si nepamatuji. A pak nezbývá než předpokládat, že úbytkem 18-20% vody z přinesené sladiny, ovšem pozor, nyní je řeč o pouze medovici, získává vč hotový med.
U nektarů jsem si celý život myslel, že je sladina = tady u nás se říkalo řidina, mnohem vodnatější a že z přinesené sladiny vč odpaří i víc jak polovinu. Pokud má o tomto někdo z připspěvatelů nějakou povědomost, prosím o jednoduché vysvětlení. Link na studii v anglické hatmatilce, kterému ani po překladu nemá diletant, tedy nevědec a nevysokoškolák šanci porozumět, neprosím. Tasky se mi nechce prokousávat stohem “vědeckých” obecně nesrozumitelných žvástů, které tam píšou jen aby předvedli, že si grant zasloužili.
Děkuji vřele za případné poučení srozumitelnou formou a ne jak v příloze uvádí poslední Včelařství v Překladech o vlivu konzumace pylu na odolnost vůči jednomu druhu postřiku. O tom napíšu do včelařských bludů nebo Překladů.
Dnes u Petra +1,5 kg. Bylo tady jen 13 - 14 nad nulou.
Na jednom mém stanovišti masakr a omamná vůně. Je to v hektaru červených dubů, listy jsou ulepené, ale včely na nich vidět nejsou. Skrz koruny dubů létají někam jinam. Je tam 14 vč.
Na druhém stan je 26 vč a o hodinu dřív, tedy asi v 16 hod tam byl let slabý. Pohledem pod igelity není vidět kdo ví jak by to přibývalo.
Poslední zprávy od Petra - včera +2,5 kg ráno po odpaření a dnes i v tom větru +2,5 kg, ale před odpařením. I tak je to neskutečné! Včelstva téměř vůbec nenosí pyl, netuším jak to v plodištích vypadá a kvůli zdr indispozici se nemůžu podívat. Nedokázal jsem podsadit další medníky a tak předpokládám totálně ulitá plodiště medem.
Ještě tu nekvete lípa srdčitá (malolistá). Jak rozkvete (odkvete) lípa, je tady u nás v tom roce po hehe. Z květu tady nedá nikdy nic a z listu tuplem ne. Možná na uživení (i to je skvělé), ale “na kliku” nikdy nic.
Před týdnem tu rozkvetla krušina, už kvete naplno a včely jí téměř ignorují, úplně ignorují pámelník a i netvařec. Naplno kvetou vlčí máky, černý pyl z nich ale není na česnech vidět a není vidět ani tmavohnědý pyl z bílého divokého jetelíčku, kterého tu jsou doslova hektary na pastvinách dobytka. Kvetou okolíkaté trávy a letos je včely úplně ignorují, stejně tak ignorují ostružiny v lese.
Duby, jak červené tak “naše” jsou ulepné medovicí, včely to ale úplně ignorují. Zato smrky hučí včelami. Mladé světlé větvičky jsou plné stříbrných krůpějí medovice a včely to nestíhají sbírat. Před týdnem tu psal pan Goro o melecitoze a já z ní mám velkou obavu.