Protože se povídání o klenech dostalo do úplně nesouvisejícího vlákna, zakládám toto.
Tak jsem před chvílí prohlížel kleny. U zastávky busu, kde se snadno parkuje, jsou zmrzlé. Je to sice asi klen, ale s menšími listy, je jinačí a zjevně rozkvetl dřív. Normální kleny o kus dál bohatě kvetou a doslova hučí - 13:00 hod - včelami a ty se nezdržují pylem. Tudíž je z nich nektar.
U jednoho, s divným listím na pohled, pochodují zástupy mravenců velkých, ale spíš černých - je to u silnice v polích a ne v lese - do koruny stromu a druhá karavana míří z koruny dolů. Zparchantělé listy mají řapíky obalené mšicemi a tak některé kleny asi poskytují medovici.
Včera jsem zaznamenal na České Sibiři 420 mnm první kvítky malin. Vážení, začalo to!
Na smrku medovici neumím najít, ne jen dneska, nikdy.
Včera jsem taky pozoroval přinášení doslova obřích rousků tmavě žlutého, nebo sytě žlutého pylu, jiného než má řepka. Netuším z čeho by byl.
Inkarnát dobrý, snůška ale malá, u nás mizivá. Je z něj dost pylu a nektaru určitě na uživení. Možná v nižší poloze zameduje, uvidíte. Já mám smůlu na jezevce, nesejí tu nic zajímavého. Kolem jednoho stanoviště je letos asi 150 ha kukuřice…
Právě volal Petr, že ani u nich, o 60 m níž a už mimo Sibiř, zničil mráz jen asi čtvrtinu klenů, zbytek začíná kvést. Ale nebyla na nich jediná včela. A tak mají asi někde něco zajímavějšího.
Tak dnes navečer po 18 hodině slušná snůška na obou stan, nemám ponětí z čeho, včely nenesly pyl a dosedaly velmi ztěžka. Kolem úlů to vonělo, pravda, jindy bývá vůně silnější a let intenzivnější. Mě stačí když příslovečně kape, nemusí pršet😉😊.
Zítra jdu vytáčet. Při přípravě jsem udělal inventární objev = dva nástavky medníkových rámků s vylepenými M, jako když je nadeš!
Ve včelách jsem 4 dny nebyl. Petr jo a nic se pořád nechce rojit. Ne, že bychom si stěžovali, ale zdá se mi to divné…
V květnu se těžiště včelí pastvy postupně přesouvá z lesů a ekotonů jejich okrajových porostních plášťů blíže k obcím až do jejich intravilánů, kde rozkvétají velké plochy pampelišky lékařské, na kterých včely sbírají v dopoledních hodinách dostatek nektaru i oranžového pylu.
Postupně rozkvétá řada druhů ovocných dřevin, z nichž některé patří k nejkvalitnějším zdrojům včelí pastvy. Ještě kvalitnějším zdrojem nektaru i pylu než třešně jsou višně. Později rozkvétají hrušně poskytující mnoho kvalitního nazelenalého pylu (poněkud méně atraktivní nektar) a jabloně, které jsou bohatým zdrojem nektaru i světle žlutohnědého pylu.
V květnu se těžiště včelí pastvy postupně přesouvá z lesů a ekotonů jejich okrajových porostních plášťů blíže k obcím až do jejich intravilánů, kde rozkvétají velké plochy pampelišky lékařské, na kterých včely sbírají v dopoledních hodinách dostatek nektaru i oranžového pylu.
Postupně rozkvétá řada druhů ovocných dřevin, z nichž některé patří k nejkvalitnějším zdrojům včelí pastvy. Ještě kvalitnějším zdrojem nektaru i pylu než třešně jsou višně. Později rozkvétají hrušně poskytující mnoho kvalitního nazelenalého pylu (poněkud méně atraktivní nektar) a jabloně, které jsou bohatým zdrojem nektaru i světle žlutohnědého pylu.
Tak to je jistě pravda, nicméně je to už cca 14 až 21dní pasé.U nás z toho jmenovaného leda pampelišky.
tak jsem byl okouknout sousedce krušinu a nejenže je napučená, dokonce už je tu a tam otevřený kvítek a to dokonce i u nás, skoro v šesti stech metrech. kvést vydrží do září včetně, takže pro včely moc užitečný keř, navíc by měl růst skoro všude, i na podmáčené půdě.
Kdybych neseděl, padnul bych po přečtení této vaší věty na pr.el! Nemusím vysvětlovat kterému ženskému orgánu se na Podblanicku říká krušina, že ne. A že je napučená je ještě kouzelnější.
Díky vám jsem se měl prvně od rána čemu pousmát, děkuju vám.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 16.05.2024, 23:03:11
tomu se tak asi říká všude, byl to trochu záměr🙂 na větu o tom, že vzrostlá krušina ukojí dychtivé sosáky od května do září jsem ale nakonec odvahu nenašel🙂
tomu se tak asi říká všude, byl to trochu záměr🙂 na větu o tom, že vzrostlá krušina ukojí dychtivé sosáky od května do září jsem ale nakonec odvahu nenašel🙂
Hm, neříká. Slyším to poprvé, ale jsem ráda,že vím na co si dávat pozor.😜
Tak vám ještě přidám, jak vidím, něco se z naší přenádherné řeči pomalu vytrácí a lidi už neznají význam některých slov.
Pekař dělal ručně pletené housky, byly velmi pracné. Tak se paralelně dělaly lacinější jakési bochánky ze stejné várky těsta a ty byly také podlouhlé (stejný “půdorys” jako houska), jen nebyly pletené a po uhnětení se podélně na horní straně nařízly. Na Soběslavsku se jim říkalo půlina a to slovo mělo i ten košilatý význam, tady u nás krušina a zase týž dvojí význam.
Ovšem pozor, krušina olšová se nejmenuje od toho orgánu, jak si asi každý myslí. Nedávalo by to přece smysl. Ona se jmenuje podle vlastnosti svého dřeva. To středověce prastaré slovo je už dokonale zapomenuté a přežívá už jenom v názvu tohoto keře. To slovo ke kruchý s výnamem křehký a tak to, co má kruché dřevo a je to ženského rodu = rostlina, je pak krušina.
Do jisté míry název krušiny ještě připomíná křesťanskou prosbu k Bohu, kterou Češi zkomolili (povinná kázání byla v latině a tak nikdo neměl tušení, co fráterník říká, ale poslouchat to každý musel) na často opakované “zaklínadlo” krleš. To je ve skutečnosti z klasické řečtiny, zní kyrie eleison a znamená pane smiluj se.
Možnám bychom se mohli vrátit k sice méně zajímavé včelařině, ta je však předmětem tohoto fora.
U mě právě vrcholí vydatná snůška z klenů. Některé jsou už odkvetlé, asi 20%. Pylem se kolem 15 hod vůbec nezdržovaly a nálet byl silný, na jeden hrozen květů jedna včela. Včely sály dlouze z jednotlivého kvítku, jako by spaly, asi 10-20 vteřin a to je neobvyklé. V hroznu “ochutnávaly” celkem rychle jednotlivé kvítky až našly ten, kde se zdržely zmíněný čas.
Malinu téměř úplně ignorují a patrně je asi i medovice ze smrku, která je vždy v době květu maliny. Na česnech vidím pyl z maliny tak z max 5%.
V lokalitě, kde včelařím, není vůbec akát. Nikdy tu nemeduje, je z něj ale snůška na uživení a taky cenný pyl. Ten je cenný tím, že nepochází z polí, kde se dnes už bez chemie vypěstovat nedá nic. Rezidua chemikálií "přežívají" v půdě a rostliny je, bohužel, absorbují do svých květů. Včera odpoledne mi přišlo video od kamaráda z jeho kvetoucí hořčice. V každém soukvětí nejméně 10 brouků. Nezabral mu postřik před pár dny a tak šel včera stříkat znova. Vyklepaní brouci zůstanou pár sekund nehybní, pak roztáhnou krovky a svižně odletí.
Taky jsem se zastavil u pole inkarnátu. Ten má mít pyl narůžovělé barvy a není tomu tak. Inkarnát, který jsem včera zkoumal, má pyl černohnědý, rousky jsou lesklé, jakoby mastné. Ve 13 hodin za slunečného počasí a JV větru (JV, V a SV vítr je pro snůšku velmi nepříznivý, je suchý) na metru inkarnátu pracovalo nějméně 15 včel, z toho pyl sbíraly tak 2-3, ostatní se pylem nezdržovaly. Tolik včel na metru čtverečním jsem na řepce jakživ neviděl. Bohužel zkoumané pole není v doletu mých včel.
Tak moje včely jen hrály divadlo, na česnech paráda a v úlech nepřibývá nic. Byla patrně medovice - ta, co je na smrcích každoročně v době květu malin a bouřka před třemi dny vše umyla. Od té doby na váze u Petra úbytek asi 20 deka denně.
Dnes u Petra + půl kila, ale od 15 hod mu včely nelétaly. U mě v 19 hodin silná snůška viditelná na česnech, včely voní 20 metrů od úlů, pyl je smetanový z ostružin a malin. Hlavně ale na starých smrcích a borovicích (asi 50 let) je hodně včel. Je to vysoko a žádné producenty medovice nevidím, v nižších partiích mšice nejsou, nejsou tam ani včely.
Včera přestávaly slídit, dneska neslídily vůbec. Jenže právě přišel vydatný déšť a bude zase po medovici jako minulou neděli.
Přátelé, mám slušnou snůšku z medovice na smrku. Že by to po letech začalo? Kupodivu vidím včely spíš na padesátiletých smrcích a na mlází žádné.
Včely tady u mě úplně opustily bílý divoký jetelíček, co roste planě všude a opustily i pámelník a to je tedy co říct! Kvetou už ostružiny, není na nich vidět jediná včela. Ovšem šípky se prohýbají pod včelami a přitom šípky asi ani nektar nemají - včely na nich sbírají hlavně pyl, kterého je asi momentálně málo. Malina už odkvetla a ani na ní moc nešly, v mojí lokalitě je silně přeceňovaná.
Akát tady nemeduje, ale dává dopst pylu, který není z chemicky ošetřovaných polí. Zjara zmrzly první lístky, dlouho trvalo než obrazil a zdá se, že letos tady nepokvete, že to ty jarní mrazy zlikvidovaly. Mám ho tu málo, sám tu nerostl, vysázel jsem pár stromků, které už 2x kvetly. Letos ani náznak.
Inkarnát je za polovičkou, pole už je ze ⅔ prozelenalé. Stejně je vzdálené 1.800 metrů (dle Mapy cz a měřím to vždy do prostředka pole, navíc včely asi přímo rovně nelétají) a tak je to na hranici efektivního doletu a spíš za ní.
Jinak tu nikde nekvete nic, v lese nějaké kytičky jsou, ale není na nich včela, stejně jako na sporadickém kvítí na loukách.
Plodiště, tedy VN vč nehrabu a tak ani nevím, zda je v nich dost pylu. Pořád ani malinký náznak rojové nálady. Stran rojení druhý naprosto ideální rok v řadě, nestěžuju si. Kdyby to tak chtělo zůstat i v následujících letech, nezlobil bych se ani nepatrně.
Tak volal Petr, že už i u něj, výrazně níž (asi o 60 metrů) a už mimo Českou Sibiř začala medovice. U něj asi medovice, u mě jistě, vidím, že je med výrazně tmavší.
U mě je to asi tak napůl, možná 3/5 vč nosí, ostatní se válejí na česně a nehnou prdelkou. Je to tím (moje domněnka, nijak nepotvrzená), že tím, že se tu víc než 50 let šlechtila včela na využití jarní snůšky, komunisti dávali za med o 10 Kčs víc, než kolik stál v maloobchodě a hlavně nerozlišovali výkupní cenu medu jarního a medovicového. Navíc s vodivostí a vlhkostí nikdo nebuzeroval. A to byl důvod, že nebylo moudré snažit se o včelu schopnou či ochotnou “těžit” medovici. Toho využil pan Čermák a vyšlechtil kmen Vigor na medovici a dcery jeho inseminek skutečně nosily medovici, zatímco jiné včely vůbec. Pak přišla nerojivá BF a najednou už není Vigor potřeba, BF přirozeně na medovici jde vždycky. Navíc se opravdu BF nerojí, jí přimět k rojové náladě je kumšt, to jde jedině cíleně a nebo nějakou chovatelskou chybou, třeba nepřidáním dalšího medníku.
Nakonec tu BF převládne z jednoho důvodu. Její trubci jsou “ramenatější” a díky lepší kondici a větší síle jsou mnohem úspěšnější v bojích o spáření s matkou. I když je ze všech trubců na shromaždišti třeba jen 10% BF, z cca 8-12 trubců, se kterými se matka musí spářit, je například úspěšných polovina, často i 60% trubců BF. Proto se nám objevují barevné včely ve včelstvech, o kterých si myslíme, že jsou ryze Kraňská.
