Pařák na vosk

Vydržte. Měl jsem za to, že jsem i tady na CHZ dal dostatek informací o vyváření vosku. Zdá se, že tomu tak není, napravím to. Zatím nic nekupujte. Obšírný článek mám ve Včelařství, myslím v roce 2017, ale nejsem si jistý, možná o rok či dva později. Podrobně jsem to vysvětlil OPAKOVANĚ na IF a proto jsem měl za to, že je to i tady. Bohužel je špička včelařského roku, vytáčím a tudíž teď nemám na vypisování moc času. Někdy si ale odpočívám tím, že jenom píšu, od čehož bebolí svaly.

Vrátím se k tomuto tématu, začíná být aktuální. Tři dny po sobě vždy cca  3 hodiny vyvařuji rámky . Vyvářím ve velkém hrnci na PB vařiči, velkém, cca 5kWh výkon. Stejně však dlouho trvá, než se voda ohřeje na provozní teplotu, pak u toho stojím a ruce před sebou, bolí mě z toho záda. Měl jsem takovou představu, že by byl ideální obdélníkový tvar nádoby, kdy by hořák byl umístěn excentricky, aby var odnášel nečistoty a košilky stranou. Ideálně tam zavěsit třeba deset rámků a než se “provaří”, třeba odnést hotové či lisovat voští..Pak s nimi zamáchat ve vodě, dočistit a znovu další sadu. Takhle to dělám po jednom, jde to pomalu. Prosím o nějakou inspiraci, co kdo užíváte

Mrzuté je, že přes několikero pozvání jste se ani jednou nepřijel podívat jak na to. Mě to naučila máma už v mém dětství, kde to vzala netuším.

Mám 50 l hrnec, vařič stejný jako vy = hořák mu říkám. Je excentricky tak, že je blíž ke mě. Polopatě, hořák není centricky uprostřed, ale je blíž k místu, kde při práci stojím a k vámi požadovanému efektu dochází. Ale. Já tohle viděl u kotle o průměru asi 1,1 metru, excentrické topení, odnos košilek a vaření několika rámků najednou. Rámky je nutné držet a ráchat jimi, jinak by to trvalo 10x déle. Ale! Pak by musel být mnohem výkonnější vařák než jaké máme, vím, že jste si  zmého popudu sehnal osvědčený retro bolševický. Ani nynější vařáky za cca 25-30 a i 35 tisíc nejsou dost výkonné na to, aby se vařilo několik rámků v kleštích nejednou.

Postup.

Ho hrnce vtlačím asi 5-8 polorámků nebo 4-5 celorámků. Chtějí plavat a tak to mám zajištěné příčným prkýnkem a nacpu ty rámky pod něj. Nyní jdu lisovat nalitou předchozí dávku břečky do vařáku. Naleju to a zavřu dekl, šroub v horní úvrati a nechám propařit a tehdy naložím rámky pod prkýnko do hrnce. Voda s voskem z vařáku samovolně vytéká. Nyní šroubem opatrně lisuju, nesmí se to rvát silou, už jsem utrhnul ve vařáku dno a opravit to umí málokdo!!!!!! Mezitím se prováří rámky v hrnci. Lis je nutné povolit a zvednout tlačný disk aby se to propařilo, asi 5-7 minut. Mezitím se po jednom vyvaří rámky, nebo asi polovina. Pak se dolisuje a vyndají výlisky. V té době je čas dolít vodu do hrnce. 

Pak je vařák připravený na další kolo. V hrnci je už dost břečky, záleží jak moc košilkaté dílo bylo, když bylo světlé, je možné vyvařit rámků víc. Ke konci cyklu je už hladina v hrnci hodně plná košilek, je poněkud obtížnější vyndavat rámky čisté, ale dá se to. Ale dá se to jedině tím, že se rámky vyvrtí po jednom! Jak je to v kleštích, vždy jsou dost zas.ané a pak by se musely dočistit. Prostě já mám rámky čisté tak, že jdou bez čištění rovnou do včel, samosebou po obnově drátkování. Žádné dočišťování není u mě potřeba a tudíž je vaření vlastně po jednom určitě efektivnější. Jen rámky nejsou hezké, psali jsme si o tom v mailech, na konci vyvětlím.

Nyní je v hrnci už moc košilkové břečky. Velkou hliníkovou (vojenskou z armyšopu) sběračkou lovím z vrchu břečku a snažím se nepřendavat vodu, ale jen košilky. To samosebou není možné, ale prostě se snažím brát jen z vrchu košilky s maximem vosku a minimem vody.

Popsanýmn způsobem vyvařím asi 8-12 kilo vosku za asi 4-6 hodin. Bomba 10 kg vyvaří asi 30-40 kg vosku, možná 50, vlastně to přesně nevím. Vařák stojí na el jednoplotýnkáči, spotřebu elektřiny jsem neměřil. Je to těžce prodělkové, vím jistě, že je můj způsob nejefekticnější a nejrychlejší při této technologii, ale na hodinu by vycházela mzda tak na 40-50 Korun a kdo ví jestli. Na kšeft se to takto dělat rozhodně nedá. Vosk je, stejně jako med, těžce nedoceněná surovina! Když se ještě připočítá amortizace vařáku, hořáku, bomby, hrnce a hlavně prostory kde se to dělá, pak nula od nuly pojde a spúíš by to vyšlo s mínusovým znaménkem.

A to jsem dal za vařák 3.000 na Bazoši (mám ještě jeden za 3.500). Hrnec smalt 50 l mám po mámě, byl pořízený v roce 1956, je starý jako já. Celé to stojí na dřevěném štokrdleti po předcích, vařák na dalším hyper retro štokrdleti. Voda MUSÍ BÝT DEŠŤOVÁ NEBO Z POTOKA!!! Vosk už nepřepouštím. Nesmí se dát pod vařák kýbl s vodou, ale úplně prázdný. Pak se nečistoty usadí na spodku koláče a snadno se odstraní. Stejně vždy odečtou 3% ať je vosk čistý jak chce! Kdyby se vypouštěla voda s voskem do studené vody, pak nečistoty zůstanou ve vosku.

Voda z vaření vosku je velmi hnojivá = jsou to výkaly plodu. Je tak hnojivá, že může zničit trávník, když se jen tak vyleje na zahradě. Výtlačky usuším (na slunci v malé vrstvě, snadno to zplesniví), nesmí zplesnivět a pak fungují jako perfektní mulč třeba u rajčat, nic v tom neroste. Časem ale zplesniví a shnijí. Jsou hnojivé. Jinak jak vodu tak výtlačky radím do kompostu. Ovšem usušené výtlačky jsou dobrým palivem, ale je to stejně pošetile nehospodárné jako usušit hnůj a pak ho pálit. Na druhou stranu, mor je možné zničit jen spáením a tak nechám na každém jak to sám vyhodnotí. Předkové to radili pálit.

Výše popsané platí když nejsou plásty požrané od zavíječe. Pak je výtěžnost menší, ale hlavně pavučinky ulpí na drátkách a rámky se pak musí dočistit. Než vypínat drátky se mi zdá, že je rychlejší vydrátkovat vyvařený rámek nově. A to i když drátky nejsou zaneřáděné pavučinkou.

Rámky ale nejsou hezké, jsou zbarvené do hněda a z TLumičů jsou ohavné, černé. Zákazník sice nevidí rámek, vidím ho a beru do ruky já a já tohle nechci!!! A tak jsem medníkové rámky vyhazoval. Do letoška. Do pomaluběžné brusky (asi 1.400 otáček) jsem upnul drátěný kotouč myslím 200 mm, možná 250, jsem líný to jít měřit. Nemám odsávání (mám, ale už 2 a půl roku nevybalené v originál krabici) a tak stroj (samo domo, stojí se u práce) vystěhuju na dvorek a rámky po jednom odrásám a prach odnese vítr. Jde to rychle, za stejnou dobu se nedá vyrobit (amatérsky = samo domo) rámek nový. Tom4 může potvrdit, že se odrásané rámky téměř nepoznají od nových. Navíc jich mám většinu z olše a ta není bílá, ale do růžova a pak je “recyklovaný” rámek tmavší sám od sebe. Bílé ale nejsou po odrásání ani rámky lipové. 

----------------------

Snad jsem sdělil podstatné. O výtěžnosti jsem pojednal tady na CHZ už dřív. Připomenu. Z 10 rámků 39x30 se vyvaří asi 1,45 kg vosku. Používám M kdy je do kila asi 11 M, jedna M váží asi 87-94 g a to podle várky. Výtěžnost uvedenou technologií vyváření je asi 60, u světlejšího díla bez pylu je výtěžnost asi 65%.

Následuje naprosto stěžejní informace, kterou nelze nikde vyčít.

Z rámku 39x30 se uvedenou technologií vyzíská asi 145 g vosku. Jestli M vážila například 90 g, včely přidaly 55 g což je 60%. Ovšem jestli M vážila například 120 g, pak se stejně vyzíská 145 g vosku a včely přidaly jen mnohem méně vosku. Proto je potřeba dávat M co nejtenčí. Jenže vyrtobit slabší M než asi 85 g uvedeného rozměru není technologicky možné. Ovšem pozor. Tyto lehké (tenké) M se vyrábí litím tekutého vosku mezi běžící válce. Pak jsou M křehké, což je důsledek technologie výroby a nikoli pančování vosku jak tvrdí “umělci” na YT.

M amatérské se vyrábějí válcováním studené voskové folie a pak není technologicky možné vyrobit M pod 100 g uvedného rozměru. Spíš je jich do kila jen 7-9 a těch 9 jen u velice dobrého výrobce. Tyto M jsou velmi elastické, pružné, i ohebné, nelámou se.

Hloubavějšího by mělo napadnout co by se stalo, kdyby M vážila víc než 145 g. Například 160g. Pak se vyvaří 160 g a včely k M nepřidaly nic!!!!

Na závěr ujištění o výtěžnosti. Včely přidají k M víc než 60(65) %. Ovšem běžnou technologií není možné tento vosk získat. Šlo by to loužením v chemikáliích a za mého dětství včelaři povinně sušili výtačky a odevzdávali je, průmysl z nich dokázal dostat ještě dalších pár % vosku. Za cenu nesmírných nákladů. Ovšem dokud byl vosk nenahraditelný ve zbrojní výrobě, těžil se za jakoukoli cenu! Někde tady o tom píšu detailní informnace. Ovšem dnes jsou to informace už naprosto nepotřebné, dnes už zbrojní výroba pravý včelí vosk nepotřebuje.

Výš jsem zmínil jak se nesmí utahovat šroub lisu nadměrně. Co je nadměrně? Komunistický vařák má na šroubu Téčko a ne velké. Musí se to utahovat s citem a jen jednou rukou, proto je to téčko malé. Ovšem český b.b na to navlíkne trubku (ano, já) a…

A to jen pro asi 1-2% vosku navíc. Takže se nevyplatí stroj zničit pro pár % více suroviny.

Napadlo mě co by se dalo použít na vyváření rámků. Mám v plánu to letos pořídit a zkusit. Pamatujete si staré pračky ROMO? Dají se koupit i fungl nové nebo starší na aukru od 1Kč -zadarmo. Ta pračka má nastavitelný termostat a je hranatá, rámek by se tam měl vejít - několik najednou, co si pamatuju vodu uměla nahřát rychle a dobře držela teplotu. Na vyvaření rámků by to snad mohlo stačit, co myslíte? 

https://aukro.cz/pracka-mini-romo-fulnek-typ-t-154-historicka-7071084499

Nemyslím, že Romo pračka bude vhodná. Voda se v tom nevaří, možná má 90°C. Na roztavení vosku by to asi stačilo, ale nebude tam efekt víření a bude to trvat dlouho. Rozměrově je to jaké malé. Je dobré mít větší plochu hladiny, aby bylo více místa pro košilky a ty pak nezavazely při vytahování rámků - pak se nezavěšují na vytahované rámky.

Konkrétně tato pračka z vašeho odkazu nemá ohřev - viz štítek, jen motor pro míchání (máchání?)

(romo pračku jsme používali v dobách, kdy jsme dělávali zabíjačky na praní střev. Byly pak krásně vyprané, ale hrozně zasukované 🙂)

Jo, to si pamatuju. Jednou nám ta střeva utekla směr kanál, byly jak živí. Hm, asi je fakt malá, když prohlížím ty fotky.

Zapomínáte na to nejdůležitější a tím je fakt, že pozink. A s tím nesmí přijít vosk do styku. Starý vařák je pocín, moderní jsou antikorové. Můj hrnec je smalt, sběračka hliník a kýble plast. Hliník by byl taky špatný kdyby se to v tom dlouho vařilo, jen přelévání sběračkou nevadí - vyzkoušeno. Kdysi jsem dával pod vařák hliníkovou vložku z várnice a vosk neutrpěl. Viděl jsem černozelený vosk z velkého, samodomo dělaného vařáku s lisem ze železa. Ano, nějak se to dá napravit kyselinou fosfočečnou.

Efekt varu a kypění, SAMOČINNÉHO kypění je absolutní prazáklad.

Co by se ale dalo sehnat je AKV ždímačka a místo lisování břečku odstředit. Ale výtěžnost mizerná, práce strašná, odstředivka musí být zateplená a musí se do ní hnát pára z vyvíječe. Taky je konstruovaná na mokré prádlo a to při práci schne a tím odvádí velkou část tepla. Ostředivka na vyvářku vosku vyjde hodně přes 30. Nikomu to neradím. Prostě nejefektivnější je parní dvouplášťový vařák. Varuji před lacinými - lacinějšími - asi za polovic, vařáky z Ukrajiny nebo jiné ciziny. 

Na Bazosi mají pračku i odsředivku, obojí v nerezi. a Brně. Že bych si to koupil🙂

Myslím , že nejlepší a nejefektivnější je vyvařit rámky ve vroucí vodě. Jde jen o to, pokud možno si to ulehčit, co to jde. Ke koupi jsou pěkné kotle i s vytápěnou odstředivkou, ale zase je to cenově za nesmysl.

https://vceliprodukty.cz/obchod/lisy-na-mezisteny/varak-na-vosk/varak-na-vosk-maly/

Co říkáte na tenhle výrobek?

Tak vážená kolegyně, našla jste nejlpeší věc a za ty peníze je to super! Síla plechu 1,5 je doslova bomba, můj komunistický je železo pocín síly 0,56 a přežije mě a tak prezentovaný je nezničitelný. Vnitřní koš je asi tahokov, můj má méně dírek takl jak to lisové vystřihávání umožňuje. Tahokov je lepší. Já tento vařák doporučuji a když by byla dotace 50% a byl tudíž okolo deseti, je to fakt pěkné. Náhradní koš netřeba, pokud se to použije správně. Koupí se spešl plastový síťový sáček, břečku nalévám do něj a lisuju to v něm. Snadno se to pak vysype a koš je stále čistý a není jak ho poškodit.

Po nalití horké břečky sáček zakroutím, už při tom vyteče hodně vosku. Pak je dobré, když je čas a nálada, po vylisování šroub uvolnit, dekl zvednout a sáček natřepat a znovu, po napaření asi 5-7 minut znovu zmačknout šroubem.

Výtlačky vysypu na mělké “pekáče”, jsou to vyřazené betonářské formy na sloupové hlavice velikosti 50x50 cm. Na tom to pak ve vrstvě asi 3-4 cm schne na slunci. Psal jsem o těchto formách, že je používám na dekly. 

Tento vařák doporučuji. Kdybych byl mladší, uvažoval bych o něm.

Díky za pochvalu😀

Ano, vypadá dobře a vzhledem k materiálu za dobrou cenu

Hlavně je od české, podle přízvuku ve videu spíš moravské firmy!!!!

Máme nejlepší věci, nepotřebujeme šilhat k cizákům. To oni by měli závistivě vzhlížet k nám.

----------------

Ještě se vracím. Do dvoupláště je nutné u starého vařáku z pocínu dávat pouze dešťovku (nebo z potoka). To proto, že minerály ze studniční vody sežerou pocínovaný plech. I u vařáku z AKV je měkká voda lepší, nevytváří vodní kámen. A vodní kámen, to je prevít, ten by vám rozbil vařák. Ano, nejen pračku, i vařák dokáže zničit.

https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Fszp23%2Fsekt%2Fvcely%2F1722502178243%2F1722502232838%2F1727355815291%2F1727356065152.pdf

čistě pro zajímavost jsem stáhla soupisku zařízení, která lze pořídit na dotaci. Ta dělá až 80% nákladů, záleží na tom kolik žadatelů bude.  Pokud se podaří získat dotaci, tak ten vařák bude za 4 100 Kč. To jako jde.

Věrtel byla středověká objemová míra, něco kolem 25 litrů, na věrtele se měřilo například obilí. Vymlácené obilí bylo nutné oddělit od plev a to se dělalo za větrného dne vyhazováním obilí do vzduchu, vítr odnesl plevy a zrno spadlo na plachtu, nebo přímo na mlat. Mlat byla tvrdá udusaná plocha uprostřed stodoly, kde se mlátilo obilí ze snopů a vítr se nasměroval do stodoly otevřením protilehlých vrat a na návětrné straně se křídly vrat vytvořil jakýsi trychtýř - křídla vrat se zajistila šikmo aby se zrychlil proud vzduchu zkrz stodolu. Postup se nazýval “vátí”. Podle mlatu z obou stran byly plívně, prostory právě na vymlácené obilí s plevami, nad plívněmi byla patra, kde se skladovaly od žní snopy s nevymlácenými klasy do zimy, když byl na tu těžkou a zdlouhavou práci čas. Bylo velmi ošidné odhadovat množství zrna dokud nebyly vyváté plevy. Tedy “měřit” dřív, než-li bylo oddělené zrno od plev.

Starodávné přísloví, mockrát jsem si jeho pravdivost ověřil vlastní zkušeností, zní: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věrtele”. Dělejte si všichni co a jak chcete. Já ale vždy počítám s nejhorším variantou a ta musí vyjít a pakliže ano, pak, když je výsledek lepší, je to jakýsi bonus. Já bych počítal tak 50%. I tak myslím, že by to bylo dobré.

Zjistil jsem, že dnes mladí nevědí jak se pracovalo na vsi v zemědělství a tak doplním, třeba to někoho zajímá.

Plevy dnešní mobilní mlátičky - kombajny, rozhází, spolu se semeny plevelů po poli hned při sklizni. Plevele pak zemědělci nákladně ničí herbicidy. Dříve se plevami neplýtvalo, zkrmily se, slámy byl trvalý nedostatek, ze slámy se vyráběla spousta výrobků nutných k životu i práci a tak se nemohla všechna sláma zkrmit. Jenže plevy se před zkrmením spařily vařící vodou a tím se zničila velká většina plevelů, herbicidy sedlák od starověku neměl k dispozici, musel si umět poradit jinak. Ovšem nebylo zase úplně jednoduché uchovat celou zimu plevy bez kočičích výkalů (totéž platilo o směsi plev a zrna před vátím). Kočky jak známo, rády používají něco sypce suchého jako latrinu. Ano, nesmírně rády chodily s.át do plev. A protože moc dobře veděly, že to nesmí dělat, zvláštně se při tom aktu “tvářily” a od toho je přísloví “Čumí jako když kocour se.e do plev”. Kočky ale sedlák musel trpět, jinak by zase neuchránil úrodu před hlodavci.

Pro úplnou úplnost. Rostliny se musí nějak šířit od mateřské rostliny. Některé mají semínka ochmýřená a odnáší je vítr. Velká většina rostlin má ale jinou strategii. Má semena velmi hladká, kluzká, třeba jabloň nebo meloun. Býložravec (i všežravec) má s trávou sežrat i semena, proto jsou hladká aby se vyhnula zubům, trávicí šťávy jim neublíží a dobytek (nebo jiné zvíře, i člověk) je odnese ve svém břiše často dost daleko od mateřské rostliny. Semeno je ve výkalu a tudíž dopadne někam, kde má sebou rovnou hnojivo.

Někteří ptáci mají naopak v enormně svalnatých žaludkách kamínky, kterými semena drtí, třeba slepice. Vlastně to úplně stejně dělá člověk, jen si zrno mele v mlýnech a nikoli ve svém žaludku. Uvedené, co s vařákem a očekáváním (nereálným) velmi výhodné ceny nemá sice nic společného a každý druhý si o mě pomyslí, že jsem blb a sem to nepatří. Výsledkem pak je, že tu máme dvacetileté pitomečky, kteří netuší jak vzniká jídlo, netuší, že koza žere trávu a se.e bobky a k tomu vyrábí mléko. Protože to dětem přechytřelí rodiče, spolehlí na internet neříkají. Často jsou už sami tupí a nevědí nic, nezajímá je to a zemědělci z hloubi duše pohrdají. Možná přijde doba, kdy zbytky přeživších budou znovu vynalézat dávno zapomenutou realitu procesu uživit lidi. Nepřeháním, dnes se konkrétně neví, co byla pražma. Je to ve starých knihách, vojáci na tom přežívali při taženích, když bylo na polích nesklizené obilí - války se plánovaly na tuto dobu. Jenže dnes věda neví jistě jak se pražma dělala. Existuje příjmení Pražma, každý to slovo zná, nikdo ale neví přesně co to bylo a JAK se to dělalo.

Hele, vycházím z toho, co bylo před dvěma lety a to bylo až 80%, což ten rok také vyšlo. Jestli se to změnilo nevím, až budu mít čas, zjistím to.