Domnívám se, že právě zveřejňuji naprostou novinku a obecně neznámou věc. Napadlo mě to před zhruba týdnem a tudíž samosebou nemůžu znát výsledek, čtenáři CHZ budou od začátku při tom. Poctivě tu zveřejním výsledek. Proč pospíchám vyjde najevo, díky tomuto nápadu můžou mnozí zachránit svá včelstva před vyrojením.
Nejprve si dovolím malý úvod.
Nejsem teoretik, dodnes nevím a učit se nebudu kolik má dm2 plástu buněk, kolik naklade matka vajíček a tak podobně. Prostě pracuji se zkušeností, intuicí a akademické mudrování rád přenechám tak zvaným vědcům. Tedy pokud se někdo z nich bude ochoten tímto nápadem ZADARMO zabývat, kor když vyšel od včelaře bez chemických značek před a za jménem. Předem ještě oznámím, že bych mohl všechny svoje inovativní myšlenky dávat formou článků za honorář. Proč to zveřejňuji zadarmo nechám na divení některým ostaním.
Jsem nekompromisním odpůrcem “raubsystémů”, tedy metodik, které umožní vyrabovat ze včel všechen med do poslední mrtě, například OP. Tvrdím, že ponechání značné části medu včelstvům má za následek téměř žádné VD v mých vč a nulové úhyny na jev, který ještě není zcela objasněn a pro který se vžil pojem CCD.
Proto tvrdím, že je pro včely lepší míra vyšší než Adamec, Zander nebo Langstroth 1/1 a tvrdím, že tou magickou hranicí je 30 cm a tedy že i slovenská výška 27,5 je málo. Vše vyšší se ukázalo a nejen u mě, ale v celém světě jako horší. Vše nižší je horší než 30. Toto tvrdím, sám to mám za konstantu. Píšu pouze o úlech a metodikách nástavkových, u ležanů optimální výška 30 cm neplatí. Sedláčkova míra 34,7 a dokonce i Superjumbo vysoké 32,5 jsou už moc vysoké a k ignoranci medníků v metodikách bez mřížky a převěšování plodu tam dochází často.
Těch 30 cm výšky rámku se potvrzuje všechny roky až na letošek. Letos kvůli podivnému vývoji počasí, a připravme se na to, že těchto dosud neznámých výkyvů bude přibývat, se stalo, že i na míře vysoké 30 a doknce i na míře 24 došlo u podstatné části vč k doslova ulití plodišť medem, za současné částečné nebo úplné ignorace medníku. Vč sama sebe omezila v plodování, nacpala si med nad plod na plodiskové rámky a dokonce se ani nechce rojit! ZATÍM!
OK, všichni se dostali pouze k popisu nastalé mimořádné situace, nikdo, pokud vím, nenabízí řešení.
Další odbočení:
Obecně má odborná literatura za to, že rojovou náladu vyvolají kojičky tím, že ve včelstvu nastane chvíle, kdy tam není žádný otevřený plod a nebo jen nepatrně, kojičky nemají koho krmit a možná je to bolí podobně, jako bolí vemeno nepodojené krávě. Tento názor jako spouštěč rojové nálady převažuje. Pokud je tomu skutečně tak, je nutné, aby se mohl ve včelstvech co nejrychleji objevit otevřený plod a kojičky měly koho krmit. Toho ale nelze dosáhnout rychle pomocí odebrání zamedovaných plástů a nahrazením mezistěnami. Platí tu, jenže nyní ve vztahu k plodu to samé, jako v pohádce o houbách, bratrech a košíkách.
Včelstvům je nutné přidat doprostřed hnízda plásty - souše k okamžitému zakladení. Určitě jednu mladou souši. Kromě ní mezistěnu a kromě toho ještě zamedovanou nezavíčkovanou mezistěnu nebo jednou zakladenou souši OD JINÉHO VČELSTVA, HNED, JEŠTĚ TEPLOU bez včel a ne až třeba druhý den. Pokud takový plást nemáme a vč z části už stihlo posledně popsanou souši zavíčkovat, musíme to odvíčkovat, stačí poškrábání většiny víček vidličkou (odvíčkovací, samosebou) a nebo pomačkat (počochnit) rozpěrákem.
Co nastane. I studenou souši včely rychle vyčřistí a matka zaklade, skutečně do rána příštího dne. Současně, protože do vč přišlo něco cizího - dobré je, když v souši je trocha zásob, kterým porušíme víčka - začnou stavitelky ihned stavět přidanou M. Ta taky voní cize a začnou na ní pracovat do hodiny či dvou a často i rychleji. Třetí je zamedovaná, ještě teplá souše, velmi často panenská, nebo jen jednou zakladená. To je další stimul “cizího” jídla a to funguje nesmírně rajcovně! Výsledek je, že vč najednou obsadí nebo začne brát na vědomí medník, protože zásoby z přidaných souší musí někam uložit.
Došlo k příslovečnému zabití hned několika much jednou ranou. Matka může ihned klást a ne až (a kdo ví jestli) stavitelky M postaví. Současně “rabují” medovou souši, či mezistěnu od sousedů, je přece cizí, a to, že voní cize, ihned vyprovokuje matku ke kladení. Dobré je, když se na přidané zamedované souši až ke spodní loučcce sem tam ještě dolíhávají poslední včeličky.
Během max 12 hodin i matka, kterou přestaly krmit nebo jí krmení omezily, začne intenzivně klást, najedou má kam. Pořád je snůška, provianťačky cpou sladinu do každé volné buňky, převládá pud shromažďovací, úlové zpracovatelky sladiny nevědí (z nějakého důvodu ignorují medník) kam by mohly vznikající med ukládat. Ale najednou se v úle objevila možnost ihned klást a vše se rychle změní, dojde k jakémusi restartu a rojení je zažehnáno. Spíš odloženo na později, přece jediným smyslem života včelstva je rozmnožení a jsme to my, kdo mu musí v roli kazi.uka sexuální bujarost pro tu chvíli včelstvům rozmluvit. Doufám, že dámy a puritáni omluví expresivní vyjádření, protože se jedná o diskuzní příspěvek a nikoli článek tak se domnívám, že je to přípustné a maximálně výstižné.
OK, rojení jsme zažehnali, ale na každé vč jaksi přebývá nejméně jeden totálně zamedovaný rámek z plodistě bez plodu a nebo s nepatrnými zbytky líhnoucích se včel. Med je nezrale nedodělaný, nedá se vytočit. Obsedají ho (asi) právě ty včely, které med dodělávají. Zopakuji. Každému vč je přidána souše na zakladení a mezistěna a tudíž z plodiště přebývají dva zamedované plásty. Pokud máme dvě souše, tím líp a výjimečně lze přidat i dvě M, v tomto příadě hlava nehlava do plodu, ale vždy mezi plodové plásty a ne, aby přidaná souše a M byly vedle sebe!
A nyní konečně můj nevyzkoušený, týden starý nápad:
Tyto rámky i se včelami, ale BEZ MATKY odkládám do rojáku. Ten se plní rychle, všude beru jeden, dva, ale i tři rámky - vše dle potřeby toho kterého vč a tudíž 4 vč naplní medník pátého včelstva. Tomu odstavím jeho medník, na plodiště přijde mřížka, nad ní vysoké rámky s nezralým medem i včelami a navrch jeho původní medník. Možná by asi ani mřížka být nemusela, raději jsem jí ale dal.
Dosud těžím med jen z panenského voští. Ale nikdo mě za to nijak nehonoruje a všichni ostatní, drtivá většina, si neláme hlavu s tím, že zakladené plásty s košilkami dávají horší med a ani s reziduy - ta v medu nikdo neumí najít - léčiv proti VD drtivá většina českých včelařů nemá problém. Tak proč si mám dělat násilí já? Tento med bude senzoricky jiný než med panenský, ale většina spotřebitelů ještě nevyspěla natolik, aby to uměla ocenit a uměla to také lépe zaplatit. Navíc není problém vytočit tento med, který není horší, je stejný jako 99% medu v ČR, zvlášť a naložit s ním poněkud jinak než s panenským.
Dalším důsledkem “sběrného medníku” je, že je každé vč oslabeno o část včel - některé se nejspíš nevrátí do původního vč a nebo ne hned - pracujeme vždy odpoledne, nikdy dolopedne. To by mělo také,a si jen nepatrně,a le přece jen přispět ke snížení rojové nálady v oslabovaném a nebo spíše odlehčovaném vč. Ovšem naopak dojde k přírůstku včel v jednom ze 4-5 vč, v tom, které tento sběrný medník dostane. Já na to vybral nejslabší vč a předpoklad je, že i kdyby se rojení v tomto včelstvu nezabránilo, další 4 z pěti se rojení zabránit podařilo.
Samosebou to nemusí fungovat absolutně. Ale život mě naučil, že když se ocitnu v těžké, neznámé nebo neřešitelné situaci, tak je vždy lepší udělat něco, i zdánlivou hloupst, než neudělat vůbec nic.
Na úplný závěr připomenutí, že první krycí rámek, tedy první od česna, je nedotknutelný. Někoho by mohlo svádět ho dát do medníku - nikdy v něm není plod a spousta medu. Opakuji, tento rámek je NEDOTKNUTELNÝ!!! A musí za každou cenu v plodišti zůstat. Kdy je ho možné vyměnit popisuje metodika Blaník.
