Nutrie utopila psa

Naftalínový kožich? Hrůza věrně popisující neslavný konec jednoho módního období. Ono nestačilo pouze kožich vlastnit ale musel se také umět nosit a nijak nešetřit na péči o něj. V šatně mé babičky také nějaký ten kožich byl včetně límců z “chcíplých” lišek a také čepic. Vše tam krásně svěže vonělo a jako malý klouček jsem byl přesvědčen že živá liška musí být neuvěřitelně voňavé stvoření. Jak se kožichy ošetřovaly už nevím, jen si pamatuji že návštěva kožešníka byla běžnou událostí. Potom však kdosi rudě smýšlející usoudil že montérky jsou daleko kvalitnější a společensky přijatelnější oděv, zejména doplněné placatou čepicí a bylo po parádě. Následující období možné rehabilitace obsadili zase zeleně smýšlející, kteří soudí že je daleko přijatelnější místo přírodních materiálů používat na kožich raději materiál umělý. Každému je přece jasné že je nepřípustné aby zvíře bylo zabito před výrobou módního doplňku což v tomto případě bezesporu nutné je na rozdíl od umělých materiálů kdy zvířata na následky výroby umírají v daleko větších počtech až později.

Moje máma měla čepici a límec ze stříbrný lišky… límec bez nožiček…jako  hdně malá jsem ho furt hladila… zpětně jsem ráda, že jsem v té době netušila, jak se lišky na ty kožešiny chovají. Já měla čepici z králíka… beranici.. ta byla super. Rodiče mojí kamarádky měli kožešiny ze psů na křeslech… tak z toho mi moc dobře nebylo.

Já měla umělé kožichy bílej a černej. … jeden čas jsem v zimě nenosila nic jinýho, protože byly fakt trplý a nemusela jsem pod ně mít xy vrstev dalšího oblečení. No a nakonec skončily jako pelíšky pro štěňata.

Moc hezky napsáno !

To je druhá strana mince, kterou ekoaktivisté nevidí.

Místo jednoho kožichu, který se ještě dědil z generace na generaci ( a pořád byl krásný), teď dámy tedy nosí “ funkční” umělohmotné oblečení , nejčastěji vyrobené v Číně nebo Indii ( nebo ušité  z materiálů tam vyrobených). Dopad na životní prostředí je určitě větší.

Ovšem kožich z nutrie je opravdu hnusný, to uznávám , dáma by ho na sebe vzít neměla , leda snad v nějakých extrémních podmínkách, v ohrožení života..🤣

Vzpomínám si, že jsem jako dítě/nebo spíš dospívající měla kožich z králíka. A vydržel mi strašně dlouho. Jinak kožichy obecně nemusím, bez ohledu na tu otázku zabíjení zvířat pro účely získání materiálu na oblečení. 

kometa:

Mě to prostě nijak neuráželo.

Ale vzpomněla jsem si na naši vedoucí aerobiku, která takové dámy nepouštěla sednout. Ta na ně měla averzi - máš na nožičky, tak zůstaneš stát!🙂

🤣😂

balu:

I já mám takovou vestu schovanou, též z nostalgie. Koupila jsem ji tehdy pro sebe i pro sestru, jezdily jsme ven spolu. Vesta je ale pro mě, pro mé vnímání, něco trochu jiného, než kožich. A jak se mi dřív kožichy líbily, tak teď a vlastně už dlouho, mě nelákají. Tím neříkám, že to tak musí mít každý. 

Edit: kožich z nutrie, nebo čepice, límec, jsou pro mě opravdu hnusné.

Jééé, takovou vestičku jsem měla jako malý děcko! Uvnitř chlupy, navrch kůže a jako bonus na ní byl nakreslenej Mickey Mouse!!!😂 V té době mi vestičku záviděla všechna děcka! Já ji pak uchovávala jak oko v hlavě…ale ani nevím, kde posléze skončila. Byla úžasná, hřejivá a příjemně se nosila. A k tomu ten Mickey Mouse!🤣

Jo a moje máma dostala kdysi pradávno od táty kožich z lišky. Myslím, že jej na sebe nikdy nevzala. Ale ne, že by byla nějak uvědomělá, ale nelíbil se jí.

A přitom v pravěku asi jediný, co si člověk oblíkl, byl kožich ze zabitýho zvířete. Ale to nejdřív storpo sežrali. 😄

Ano, to je velice pravděpodobné. Museli to být zcela mimořádní jedinci schopní využít veškeré jim dostupné zdroje ke svému prospěchu a přežití. Ostatně ani nemusíme až do “pravěku”, i dnes takové skupiny lidí existují.

Kdo měl v dětství “beranici” z králíka?  (ty jo možná jí ještě i mám, jsem strašný sběrač-uchovávač😂, a možná to bylo tenkrát i z Ruska)Vesta byla základ,  ledviňák z králíka, tak zvanou “kočku ”jsem měla na výpravy s pionýrem…

Naše fretka měla na hraní nejraději hlavu a packy ze stříbrné lišky-pozůstatek z toho  límce, když přestalo být moderní mít tam tu hlavu a nohy…

Jinak kdo by chtěl: mám “panenku”, beraní kožich-líto vyhodit, dlouhý plesový králičí černý, krátký králičí ocelot a dětský ladovskýkabátek z beranka. Děti měly beránka jako zimní fusak do kočáru nebo na sáňky, tenkrát byl ještě v zimě sníh.

 babička měla i kožich kobylí, tchyně kožich ze  psa má furt, rezatý(jezevčík to nedával, vždycky jí seštěkal)   v Prioru v osumdesátkách se prodávaly psí  kožky (eskymácký pes) 

Já já beranici z králíka a to ještě z vlastního, byl u nás pán, co ty kůže vydělával a jeho manželka šila z toho čepice, ale mám dojem, že už někdy před 20 lety jsem to dala štěňátku na hraní. 😀

Za největší zrůdnost považuji persián.Bylo to z ještě nenarozených jehňat. 

Moje babička měla psí kožich. Když mi bylo asi 10 a bratránkovi 11, rozhodli jsme se, že babičku potrestáme a kožich jí tajně spálíme, protože nosit mrtvá zvířata pro nás byla zvrácenost, obzvlášť psa…protože pes byl kamarád a člen rodiny. Babička byla kuřák, takže sehnat zapalovač nebo sirky nebyl problém. Ale byli jsme oba nachytáni a tenkrát jsme dostali seřezáno :,D…Protože bychom jí ten kožich opravdu na zahradě zapálili a děti hrající si s ohněm na zahradě asi taky nic moc 😀. My vůbec byli pokladi. Když jsme byli s bratránkem spolu, tak jsme dělali strašný vylomeniny. Potom jsme k babičce museli jezdit zvlášť nebo být neustále pod dohledem. Divím se, že se z nás nezbláznila. Kožich potom skončil zamčený na půdě (a nejspíš ho sežrali moli), protože se bála, co provedeme 😇. 

Jako že je lepší zabít jehně až později když už lépe vnímá a lépe si celou proceduru užilo?

Ale no tak, zvířata se zabíjejí, nebudeme snad dělat, že je to nějaká výjimka. 

Zabít nenarozené jehně (obecně mládě) pro kožešinu znamená zabít i jeho matku. Já v tom vidím tu zrůdnost, než když jehně zabijí později samotné a využije se maso i kožešina. Nebuďme naivní nebo pokrytečtí, chovají se a zabíjí zvířata pro maso a využijí se z nich i kůže (kožešiny) a nejedlé součásti. 

Když jsem byla mimino, měla jsem fusak z beránka. A když jsem pak sama měla děti, tak pro ně jsem měla taky. Kupovala jsem nový, protože ten po mně a sestře byl už buhví kde. Byl vynikající, teplý, prostorný, hezký. No a tento po svých dětech mám schovaný. Už jen z nostalgie, protože do dnešních pidikočárků by se nevešel. 

J5:

Jako že je lepší zabít jehně až později když už lépe vnímá a lépe si celou proceduru užilo?

Neměli jsme jehňata, ale kůzlata, proces porážky asi nebude moc rozdílný. Když se zabije zvíře starší, je využito jako velice zdravá potrava pro děti ( i ) - třeba. Kdo má tu možnost, rád ji využije a nemusí kupovat bůhví jak chovaná a vražděná kuřata ze supáče. A nic si neužívá. Jestli vy si neumíte představit humánní porážku jehňat a kůzlat, tak já ano. S dobrotou v tlamě lehne, ani nemektne.

😀….no ona ta vestička byla kratká a kombinovaná s kůží a nápletem v pase …ono při dobré vůli by to možná šlo🙂  

balu:

Ale no tak, zvířata se zabíjejí, nebudeme snad dělat, že je to nějaká výjimka. 

Zabít nenarozené jehně (obecně mládě) pro kožešinu znamená zabít i jeho matku. Já v tom vidím tu zrůdnost, než když jehně zabijí později samotné a využije se maso i kožešina. Nebuďme naivní nebo pokrytečtí, chovají se a zabíjí zvířata pro maso a využijí se z nich i kůže (kožešiny) a nejedlé součásti. 

ovce se nezabíjí, jen se jí vyvolá potrat… 

Myslím, že je to kožešina z právě narozeného  jehněte karakulské ovce, proto je černý.

Žádné potraty ani porážky matky se snad nedělají.

Ale pěkný to není.😞

více ceněný je z nenarozených jehňat, pokud chce afghánský  bača vydělat, udělá co udělá, v těch končinách žádné welfer neznají…