Boj s mravenci

Nemám ve stěnách úlů polystyren (už ne, úly s PS jsem zlikvidoval a už nikdy více!!!!) a tudíž nemám mravence, odtud se chemicky nedají vyhnat a jinak to nejde.

V deklech mám 20mm polystyren. Méně se jim líbí v extrudu, kuličkový “žerou” víc. Pomoc je snadná. Když je jich hodně, dekl dám stranou a postříkám a na úl jde jiný, než ošetřený vyschne a vysmradí. Co ale funguje skoro ba 100% je, měnit pořád dekly a to i když v nich ještě nejsou, už je mají “zmapované” a vyhlídnuté. Jak se do deklu začnou dobývat domácí, co byli v době záměny venku, jiná domácnost je pozabíjí a sama přišla o své zásobovače, protože ti jsou “zachození” jinam, kde je pozabíjeli. Uvedené se týká malých černých a zrzavých.

Co je nutné je, nikdy nijak velké lesní mravence ničím nelákat. Jednou jsem dal na zem pod úly - aby to nezmklo, vyřezanou trubčinu s tím, že si larvy odnosí sýkorky a jiní pěvci. Našli je tam mravenci a když jsem přišel ke včelám, úplně jsem se lekl nekonečného zástupu pochodujících trubčích “červů”. Mravenci, co je nesli, nebyli hned vidět. Jak se naučili k úlům chodit, našli v nástavcích uskladněné zásobáky a ihned měli mejdán a v krátké době z nich zásoby vynosili. Zrušil jsem všechno, co by je mohlo zajímat a už se neukázali, stalo se před asi třemi-čtyřmi lety. Mraveniště mají asi 8 metrů od úlů a kromě mé chyby s trubčinou si mých včel nevšímají, ani o nich nevím. Jen vidím, jak je mraveniště každý rok větší.

Jenže pozor! Mravenců jsou stovky druhů i lesních velkých je hodně druhů a někteří jsou asi agresivnější a ne tak hodní, jako jsou ti moji. Četl jsem jak číhají na letákách a chytají včely. Sám jsem to ale v životě neviděl.

Taky údajně funguje postavit každou nohu podstavce do plechovky s vyjetým olejem. Jenže nad tím musí být na noze navlečená větší plechovka tak, aby do olejové nepršelo. To snad funguje dokonale. Dá se to snad koupit, je to ale velmi drahé. Naštěstí jsem to nikdy nepotřeboval.

Já mám velmi malé, černé mravence v deklech na 2 úlech z celého stanoviště. Žijí v izolačním polystyrenu ve víku a kromě toho, že tam jsou, ničemu nevadí. Do úlu je včely nepustí a mě nevadí také. Naopak , možná jde o jakousi symbiozu, vždyť přesvedčení kyselináři léčí kyselinou mravenčí a tak se v nepatrném měřítku vyskytuje ve výplni dvou vík. Zajímavé je, že ten polystyren nijak viditelně nežerou, je jich tam pořád stejně , prostě tam jen žijí. Jiná liga jsou ovšem velcí, lesní mravenci, ti jsou velmi agresivní.

No, já s vámi nesouhlasím, povíme si za nějaký čas ano? Symbioza je soužití, které je výhodné pro oba organizmy, ale čím by byli mravernci prospěšní včelám mi nějak uniká. Jen parazitují na teple, vezou se, ale včelám neposkytují nic. Pak to ovšem není vztah symbiotický. Navíc tvrdí se, že mravensi odnášejí spadlé VD, tudíž do interiéru úlu chodí a já jsdem přesvědčený, že se přiživují na sladině. Spotřeba to bude minimální a tak když by neničili výplně úlů, nechal bych je žít.

Do hobry nejdou a pohrávám si s myšlenkou dát do deklů místo PS hobru. 

U mě jsou najednou mravenci pryč. Díky dvěma věcem. Kde byli, šlo o tři úly, postříkal jsem je v tom deklu stranou daleko za úly, jsou v minutách mrtví. Dekl nechám vyvětrat a jde na včely až za několik dní. Druhým, asi ještě účinnějším opatřením je ustavičné handlování deklů při každém včelaření a to i když v nich mraveci ZATÍM nejsou. Ona je to často nepřítomnost jen zdánlivá.