Včelí pyl

peľ je pre včely hlavný a jediný zdroj bielkovín. V určitých obdobiach života sú včely schopné tvoriť materskú kašičku a vosk, čo by bez konzumácie peľu nebolo možné…Peľ má pre včely predovšetkým nasledovný význam: jediný zdroj dusíkatých látok kŕmenie a vývoj včelieho plodu vplyv na dĺžku života včiel činnosť žľazového systému včiel Priemerné množstvo peľu vyprodukované jedným včelstvom denne je okolo 150 gramov. Časť doneseného peľu včely hneď konzumujú a časť ukladajú do buniek, kde ho konzervujú…

Z hľadiska miery spracovania peľu včelami rozoznávame 3 druhy: rastlinný, obnôžkový a plástový peľ (perga, včelí chlieb). Rastlinný peľ nie je spracovaný včelami.Obnôžkový (včelí) peľ je čiastočne spracovaný včelami, prenášaný na zadných nožičkách. Je obohatený o výlučky slinných žliaz včiel a nektár. Farba je zvyčajne v rôznych odtieňoch žltej, šedo-bielej, oranžovej, červenej, zelenej alebo modrej. Perga (včelí chlieb) je peľ, ktorý včely po prinesení do úľa natlačia do buniek plástov, kde je ďalej obohatený o med, ako aj tráviace enzýmy a organické kyseliny, ktoré sú obsiahnuté v sekrétoch slinných žliaz včiel. Využitelnosť bioaktívnych látok pergy je približne štyri krát vyššia v porovnaní s obnôžkovým peľom.

Rôzne pesticídy a herbicídy vnášajú do peľu nežiadúce látky, ktoré skracujú životnosť včelstva, ba aj konzumenta. Hoci včely nie sú cieľom pesticídov, sú veľmi náchylné na kontamináciu, pretože sú vystavené týmto látkam pri zhromaždovaní nektáru, peľu a vody na udržanie kolónií. V prípadoch akútnej toxicity môžu včely rýchlo zomrieť po aplikácii pesticídov, zatiaľ čo chronická expozícia nízkych dávok môže poškodiť ich správanie pri hľadaní potravy a ovplyvniť zdravie a vývoj celých včelstiev. Včely pokrývajú širokú oblasť (až 7 km²) pri hľadaní nektáru a peľu. Z týchto dôvodov bolo v posledných rokoch veľkým záujmom použitie včiel medonosných a včelích produktov (peľ a med) ako bioindikátorov kontaminácie životného prostredia. Štúdie preukázali, že úroveň kontaminácie včiel pesticídmi úzko súvisí s blízkosťou zdroja kontaminácie a trvaním expozície. Medzi včelími produktami je peľ označený za najlepší na posúdenie prítomnosti environmentálnych reziduí pesticídov, pretože je ľahko zberateľný a je často kontaminovaný. Publikovaná štúdia, v ktorej boli odobraté vzorky čerstvého peľu zo 45 včelstiev nachádzajúcich sa v rôznych regiónoch Španielska, poukazuje na prevažnú kontamináciu miticídmi (skupina insekticídov zabíjajúca roztoče), ale aj inými insekticídmi používanými v poľnohospodárstve, ako sú chlórpyrifos a acetamiprid, ktoré vykazovali výrazne vyššie koncentrácie vo včelstvách nachádzajúcich sa v intenzívnom poľnohospodárskom kontexte ako tie vzorky peľu zozbierané vo vidieckych, trávnatých alebo záhradníckych oblastiach.

mohol by som sem písať oslavné ódy na účinnosť pojedania peľu na ľudský organizmu, doslova neexistuje choroba na ktorú by vraj nepôsobil pozitívne… no skúsme sa zamyslieť…ak v súčasnosti sa používa peľ ako indikátor škodlivosti životného prostredia a spôsobuje vo včelách problémy s  chovom plodu kvôli stopovým obsahom škodlivín je to  naozaj taký zázrak pre človeka?

včelám odoberajú včelári peľ pred vstupom do úľa tak že ich nútia liezť cez dierovanú prekážku cez dierky sa včela prepchá ale jej strhnú peľ , ktorý prináša z nožičiek.. včely musia zapojiť viac včiel do zberu peľu, ak to nie je nárazová znáška ako z repky ale musia peľ zháňať, trpí tým kvalita a množstvo vytváranej kašičky pre včelie larvy a vychované včely sú krátkoveké… získavanie peľu a tiež propolisu na zvýšenie finančného efektu včelárenia je podľa včelárov bezproblémové ale môj názor je že rabovanie kvalitného peľu, najmä mimo poľnohospodárske oblasti je faktor, ktorý spôsobuje problémy včelárom s tým aby dochovali silné a zdravé včelstvá…

tá zdravá výživa je hlavne marketing, ak sa v tom sáčku nachádza len obnôškový peľ ktorý bol vysušený, tak po zjedení človekom prebehnú celé zrnká a v podstate z neho získa minimum užitočných látok (ak teda nebol zbieraný neďaleko postrekov, tam získa aj škodlivé látky ☹️)

Pan kolega Goro se jen upsal, samosebou včely pyl hned konzumovat nemůžou, dokud není zkvašený. Takže všechen pyl uloží do buněk. Už při sběru ho “sliní” medem z medného volátka a sekretem hltanových žláz. Pak je vzduchotěsně napěchován do buněk a zakryt medem a díky tomu poměrně velmi ryche zkvasí. Tím vzniká tak zvaná perga. Zkvašením se v něm zpřístupní výživné látky. 

Pyl nikdy neplní do buněk až po okraj, nechávají asi 20% buňky volné. Na to před zimou přijdou zimní zásoby, ideálně med a tyto zásoby jsou zavíčkovány. Takto uložený pyl čeká na předjaří a jaro, na jarní rozvoj. Pod víčky a zásobami vydrží i dva roky a moížná déle. Včelaři se pak mylně domnívají, že jejich včelstva mají v podletí nedostatek pylu a vyčuránkové je při tom nechávají. Proto pak neznalým vnucují nesmysly, jako jsou kvasnicové a jiné, údajně bílkovinné nesmysly. Já tvrdím, že tyto náhražky nemají žádný význam - zkoušel jsem několik let části vč to dát a části ne a nebyl žádný rozdíl. Navíc mám podezření, že možná může včelám působit potíže syntetické uměliny z krmiva odstranit. Ale to je jen moje domněnka.

Je smutné, že i poslední Včelařství opět zveřejnilo blud o kvasnicích. Tyto nesmysly straší v hlavách některých včelařů vytrvale už po několik generací…

…dostali  sme sa trochu  mimo pôvodnej otázky o vhodnosti konzumácie peľu zozbieraného včelami pre človeka…. 

včely jednoznačne preferujú čerstvo donesený peľ, mladušky ho konzumujú okamžite aby mohli v žľazách tvoriť "sesterské" mlieko/kašičku na kŕmenie najmladších lariev , resp. primešavať ho do stravy pre staré včelie larvy…  PRETO HO VČELY PRINÁŠAJU DO BUNIEK  OKOLO PLODU ABY BOL “PO RUKE” …. Ak dokážu včely doniesť peľu viac ako je okamžitá spotreba, ukladá sa do zásobných tzv. peľových plástov, ktoré sú aj ďalej od plodu…tam ho ukladajú, dusajú, zalievajú medom, na “horšie časy”  existuje niekoľko exprimentov kde sa to sledovalo a zistilo sa že  včely jednoznačne preferujú čerstvý, resp do 3 dní starý peľ, na trávenie peľu neptrebujú aby bol nejak upravovaný, vďaka osmotickému tladu v tráviacej trubici väčšina zŕn peľu praskne a dokážu ho zúžitkovať (na rozdiel od človeka, kde neupravený peľ len “prebehne” a skonči v h,…)

Lynx čítal si Bergera s porozumením, je to tak ako píšeš…

Tolik roků včelařím a toto jsem nevěděl. Děkuju za vysvětlení a omlouvám se za svůj omyl. Brennerovu knihu mám doma, tohle mě asi nezajímalo, tak jsem to dokonale zapomněl.

Mátlo mě právě to, že pro člověka je rouskový pyl k ničemu kvůli obalům pylových zrn a že prasknou v zažívacím traktu včel bez zkysání jsem netušil.

Názorný příklad toho, že nikdo není dost moudrý a je nutné se učit celý život.

Ano, šlo by to. Celé roky studuju (furt dokola jak magor) staré Překlady a další. A až po dnešku mi dává smysl něco, co nyní popíšu, co jsem kdysi (a teď nedávno znova) vyčetl.

V padesátkách píše (nevím kde a nemám sílu to hledat) nějaký nacista nebo Rakušan, jak v lednu chodí trhat jehnědy lísek, doma v teple se otevřou, na řešetu z nich vypráší pyl a tvrdí, že hodně, a míchá to medocukrového těsta. A já do dneška myslel, že je magor. Zaprvé je to větrosnubka a pyl je neskutečně jalový. Včely ho sbírají jen proto, že v té době jiný není. No a byl jsem skálopevně přesvědčený, že nezkysaný pyl je neúčinný. No a podle Gorova tvrzení, a jak se tu dočítám i podle Brennera, to taková blbost není.

Ale. Stejně jsem přesvědčený, že je potřeba se o včely postarat tak, aby nestrádaly nikdy během roku a v podletí tuplem a tyhle věci pak není potřeba nikdy nijak řešit. Dobře živené včely bez stresů a žijící v pohodě si vytvoří tukobílkovinná tělíska a i kdyby zjara v úle nebyla jediná buňka pylu, stejně vychovají novou generaci včel. Polopatičtěji. Je nezbytné nebrat včelstvům úplně všechen med. To je celéa o víc se starat netřeba. Předkové na to měli pořekadlo: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Pro mladé, co už znají jen počítače, tak díže (malá díže = dížka), byla nádoba, do které se od krav nadojovalo mléko.

https://encyklopedie.ckrumlov.cz/img.php?img=3152&LANG=cz

A když to mělo oválný půdorys a dvě “ucha”, tedy prodloužená prkýnka s dírami, byla to štoudev.

Veselý v svojom Včelařství píše,že keď sa pridáva medocesto s primiešaným peľom väčšinu toho zjedie staré včely zásobovačky (mechanizmom, ktorý popisuješ) a môžu z toho dostať akurát nozému, pretože peľom sa kŕmia mladušky, starým včelám stačí kvapka medu… tvoj postup by bol lepší, ale takýto zásobný plást by sa musel priložiť k plodu….. ale vhodnejšie je včelám ponúknuť nazbieraný peľ na tácke pred úľom , lietavky ho v rúskach dopravia tam kde patrí a najlepšie je ako píše Tom, zabezpečiť také podmienky pre včely a ich rozvoj aby sme im potom nemuseli kafrať do života…

Postup ktorý navrhuješ, teda peľ do medu sa používa pri úprave peľu na používatelnejšiu formu pre ľudí….

Ano, až když to čtu, že je to v knize Veselého (neznám jí) si vybavuju, že jsem toto varování nedávno někde četl. Tedy, že pak konzumují pyl nebo bílkovinové náhražky staré včely se všemi důsledky. Mám patrně nějaký dar, intuici, i když něco nevím jak funguje, nedělat blbosti. Ale sám jsem na to nepřišel, nebo ne úplně sám. Můj táta měl životní heslo: “Jsi-li informován, jsi ozbrojen”. 

Pamatuju si v osmdesátkách, kdy řádila nosema apis a my se zhoubnou metodikou převěšování plodu, mřížky a omezování matek blbnuli s jarním podněcováním, kterým jsme se snažili vybudit včelstva k rychlejšímu jarnímu rozvoji a v důsledku více květového medu. Podmínkou bylo, na náhražkové těsto sehnat odtučnělé sušené mléko. To bylo nemožné, kdo neměl známé nesehnal. Jeden starší kolega uměl sehnat všechno a sobě a pár kámošům ho zajistil. Mysleli jsme si všichni, jak budou ve výhodě a jak skvělá budou mít, proti nám ostatním, svá včelstva. Nebylo tomu tak, sám po několika letech usoudil a přiznal, že je to stejné a že má podezření, že horší, než kdyby náhražky nedával. Podobně jeho kámošové, že už to nechtějí vidět. A tehdy někdo přede mnou řekl, že jestli to naopak není tak, že ty kraviny v tom těstě včelám nakonec vadí a nezatěžují je tím, že to z toho musí odfiltrovat. Tohle jsem si zapamatoval dokonale!

…ono včely na jar zoberú všetko, všetky “náhražky”, zo sušeného mlieka, sóje  ked nie je peľ donesú aj piliny, lógr (Tom prípadne vysvetlí 😉) ale nakoniec to vyhádžu akonáhle sa objaví chutný peľ…dokonca aj peľ z liesky vyhodia ak kvitne jíva…