- Příspěvek #197488
- Nahlásit
Jaké plemeno?
Do jakých podmínek? !
Čivavu, novofundlanda?!
dobrý den, mám na vás asi těžkou otázku kterou málo kdo zažil. Kdyby někdo měl s tímto zkušenost prosím napište! Může člověk s vadou řeči (koktáním) úspěšně vychovat psa k povelům a jestli jo tak jaké plemeno by mohlo být s takovou vadou vychovatelné. Díky, Miris.
Osobní zkušenost nemám, ale obecně - psovi je jedno, na jaká slova se co naučí, takže si lze zvolit slova, která se tomu člověku nejlépe vyslovují, stačí krátká, jednoslabičná.
A nebo lze vychovat a vycvičit psa na posunky, tak jak se to dělá u hluchých psů, případně s použitím vibračního obojku.
Také lze alespoň na základní povely místo slov používat ultrazvukovou píštalku.
Určitě může;)! Toho se vůbec neobávejte.
Psovi je úplně jedno jakým způsobem daný" cvik" označíte. Můžete použít jednu hlásku, mlasknutí, písknutí, gesto, syknutí.., nemusíte používat takové ty zavedené, obvykle používané povely.
Tedy nejsem odborník na výchovu psa - ale viděla jsem video, kde se hlušší psy učí na gesta.
Tak zase není potřeba dělat z Miris invalidu.☺️
Vibrační obojek by snad potřeba nebyl.
I koktající člověk má k dispozici obrovskou škálu zvuků a gest .
Máme tady nemluvícího pána na vozíku, má i špatnou hybnost rukou ( mozková obrna), kterého na volno provází perfektně vychovaná a vycvičená fenka kokra.
Jediný problém vidím v tom, že Miris v tom vidí problém.☺️
A co se týká toho, který pes je nejvhodnější.. Záleží na tom, co s ním budete chtít dělat .
Jo, a určitě Miris víte, že koktání se lepší třeba při zpěvu, recitování s vytleskávánim, šeptání atd..
V běžné komunikaci je to takové nepřirozené, ale při výcviku psa to vůbec nevypadá divně.
Nedělám invalidu, jen nastiňuju možnosti. 🙂
Ostatně stejně myslím, že pak už starší pes je schopný fungovat i na blbě vyslovovaný slova, však psi se tak nějak samo naučí poznávat i různý varianty svého jména a tak a jak píše Šusta a jsem to zkoušela na svým psovi, stejně reaguje jen na některý písmena ve slově, ne na slovo jako celek.
Jaké plemeno?
Do jakých podmínek? !
Čivavu, novofundlanda?!
Proč píšete zrovna dva velikostní extrémy? Pán se ptá, jak zvládne výchovu psa s poruchou řeči.
Tak ptá se i na plemeno, ale ohledně řeči je plemeno jedno a to musí vybrat podle životního stylu a co chce se psem podnikat, teda teoreticky to může být jak čivava, tak i ten fundlák.
Tak to se omlouvám - i Rapotačce (hlavně!) - blbě jsem přečetla zadání.
Miris:dobrý den, mám na vás asi těžkou otázku kterou málo kdo zažil. Kdyby někdo měl s tímto zkušenost prosím napište! Může člověk s vadou řeči (koktáním) úspěšně vychovat psa k povelům a jestli jo tak jaké plemeno by mohlo být s takovou vadou vychovatelné. Díky, Miris.
Určitě ano.Nebo taky jako povel může sloužit i písknutí,lusknutí,jakýkoliv zvuk,nebo posunek.
Nevim do jake miry je Vase postizeni zavazne. V kazdem pripade je treb asi uvedomit, ze zcel a urcite bude potreba psika take pokarat, zvladnete tuto situaci?? Budete svemu psu opravdu vudcem smecky? Osobne s podobnym pripadem trochu zkusenosti mam. Jedna ma znama je bohuzel hlucha, takze i spatne mluvi. ale i presto se ji povedlo psa vychovat - nutno poznamenat ze s nim slozila i pracovni zkousky. NIc neodsuzuji. POkud bych se mela rozhodnout zda vam prodat ci neprodat stenatko, rozhodla bych tak na zaklade osobniho kontaktu, take na Vasich zkusenostech. Pokud se jedna o Vaseho prvniho psa rozhodne bych doporucovala plemeno, ktere mene narocne na "pevnou ruku". Take zalezi na tom zda chcete s pejsek i cvicit, pracovat atd...
V každém případě… já vadu řeči nemám, ale musím říct, že všichni moji psi fungují lépe … podstatně rychlejší reakce .. na gesta než na slovo…většina mých psů reagovala rychleji na zahvízdání, když jsem chtěla psa přivolat, než na slovně “ke mně”… třeba při chůzi u nohy koriguji případné předbíhání zasyčením…. s-s…
Ve své podstatě, co se povelů týče si umím představit, že slovní povely nepoužívám. Osobně mi přijde jednodušší naučit psa reagovat na gesta než na slova. No a když budu chtít na pejska mluvit, takové to běžné žvatlání, tak pejskovi je šumafuk, že páník koktá, jde hlavně o intonaci a celkovou řeč těla.
Takže při výběru psa bych spíše brala v úvahu moje zkušenosti, než vadu řeči a dle toho volila plemeno.
Výše bylo psáno:
V kazdem pripade je treb asi uvedomit, ze zcel a urcite bude potreba psika take pokarat, zvladnete tuto situaci??
Nebudu to rozporovat a říkat, že to pokárání netřeba neboť správné chování odměňujeme a nesprávné ignorujeme, taky na svoje psy houknu, když vymejšlej bejkárny… ale vždyť i u toho pokárání nejde o slova, ale spíše o ten tón… pes slyší, že se zlobíme, slova nejsou důležitá. Ono klidně můžu zavrčet, zabručet… nemusím kárat v češtině.
No a taky se gesta můžou velice hodit, až pejsek na stáří ohluchne. Mně ohluchli všichni moji psi, kteří se stáří dožili, takže vlastně všichni minus jeden.
Kárání bych neřešila - jak píše Sadullah, důležitý je tón řeči, oni si to přeberou i podle výrazu tváře, nejsou blbí.
Naprosto souhlasím. Minulého psa jsem od štěněte učila povely s gesty. Fungoval na nich do svých 13 -ti let, kdy už byl total hluchý, pak teda ještě i oslepl takže vodítko fungovalo jako pupeční šňůra. Teď mám malou fenku z útulku i v jejich cca 4 letech se dokázala naučit povely s gesty. Perfektně funguje přivolání, které ještě ona sama vyšperkovala. Přivolávám a rozevírám a zavírám pravou dlaň s nataženými prsty. Fenka přibíhá a položí hlavu (čumák) do té otevřené dlaně. To jsem ji nikdy neučila dělá ti tak sama, protože ví, že ji pohladim, poškrábu.
Sousedů dvojčata -holky, byly hluchoněmé. Obě si v dospělosti pořídily psy. Přišly pro radu, dostaly knížky a ukázala jsem jim, že pes může poslouchat na píšťalku, na gesta. I pro to fuj, se dá vymyslet písknutí.
Mám velmi dobrou kamarádku, musela na velkou operaci, zhoršila se jí řeč, psi se po nějaké době přizpůsobili. I píšťalka tady měla své místo.
Tak jako ostatní i já učím všechny své psy -i ty co přijdou z útulku jako staříci, či spíš tedy stařenky, byly/jsou to feny - na gesta rukou, právě pro tu zmíněnou hluchotu, která může hrozit na stáří.
Takže pokud má zadavatelka - zadavatel kynologický srdce a vůli se tomu věnovat možná o něco víc, než běžný pejskař, nebála bych se toho. Psi jsou velmi vnímavý tvorové, přizpůsobí se. A možná si naopak se svým psem porozumíte víc, než většina psích majitelů.
Heh, teď mi přistála v souvislosti s těma dvojčatama ještě vzpomínka. Šla jsem večer domů a jedno dvojče “načapala” jak hulí za barákem 😀 bylo jí tehdy náct. Moc mě mrzí, že někdo nenatočil ten můj soubor tanců, kdy jsem se jí snažila vysvětlit, ať není kráva, ať nehulí, že pak se jí toho bude blbě zbavovat, že jasně, rodičům nic neřeknu, ale je úpa blbá. A že rodiče to stejně zjistí, že hulí, protože člověk smrdí jako prase. Hrozně jsme se tehdy obě bavily. 😀 Chci tím jen říct, že když já, člověk neznalý posunkové řeči jsem se domluvila, dá to pes v pohodě, jen se k tomu musí vést.
….moje dcera chodila ix let na základce a pak ještě chvilku dál na znakový jazyk …párkrát se toho zneužilo a tlumočila mi rozhovor v MHD…
Reakce psa na gesta je fascinující. Finn se hned v začátcích našeho soužití naučil gesto, které znamená “ne, teď ti pamlsek nedám, pokračuj v chůzi”. Jelikož je to žravý pes, pamlskový, na procházce občas chodí o pamlsky žádat…. no fascinuje mě, jak to sám od sebe pobral a začal na gesto automaticky a bez keců reagovat ve stylu “jo tak ok, já se jen ptal, tak já zas jdu”. Zcela bez nějaké mojí snahy či záměru něco ho naučit.
Myslím, že vada řeči u páníčka nebude v soužití se psem překážkou.