První medobraní

Mí předkové říkávali: “Kdo dřív měří, nežli věje, na.erou mu do věrtele”.

Teď mi dochází, že mladí (i věku středního) nejspíš netuší o co jde. Tak tedy. Věrtel byla objemová “normalizovaná” míra, něco jako hodně velký kýbl. No a vátí. Když se cepem vymlátilo obilí na mlatu, sedlák získal směs zrna a plev. Bylo nutné oddělit zrno od plev. Plevy jsou pluchy, jakési “košilky”, kryjící v klasu semeno. Sedlák musel počkat na větrný den, otevřel oboje vrata u stodoly dokořán a v silném větru vyhazoval lopatou do výše směs zrní s plevami. Těžké obilky padaly v místě vyhazování na plachtu, ovšem plevy unášel VĚJÍCÍ vítr. A proto to sousloví. “kdo dřív měří, než - li věje”.

Ale k tomu ještě byla potřeba “ouhrabka”, řešeto (pochybuju, že všichnu tuší co je řešeto), kterým se směs zrní/plevy nejprve proselo. Toto řešeto (neumím ho najít na netu - dokonale zapomenutá, dřív nezbytně běžná věc) mělo, průměr asi 70 cm, bylo to dřevěné okruží z tlusté dýhy jakési tenké prkýnko asi 25 cm vysoké stočené do kruhu a za síto sloužilo něco jako králíkářské pletivo. Tímto sítem se nejprve prosála směs obilí s plevami, aby se oddělily cepem pozurážené klasy, které by při vátí proud vzduchu neodvál.

Později byl vynalezen jakýsi ručně velkou klikou poháněný fukar, říkalo se mu nepochopitelně “mlejnek” a tím se uměle ve stroji vytvořil velmi silný proud vzduchu, který odnesl plevy a lehká zrna dál od těžkých a tedy kvalitních obilek = zrní. Současně míval mlejnek i šikmá třasáková síta, kde se oddělila semínka plevelů.

Dnes úplně zapomenutý svět, za mého dětství se to ještě vidělo na vsích. Ano, jsem tak starej, že sice nepamatuju hnědý uhlí, ale pamatuju první mlátičku na kolech, rozorávání mezí pásákem DT, břisknou muziku i hysterickou selku, opakovaně se pokoušející skočit pod pásy traktoru. I jejího manžela (přiženil se k nim), jak se za ní styděl a jak jí s chlapama opakovaně odnášeli stranou. A taky čtyř divné pány, co přijeli v Tatraplánu, v kloboukách a dlouhých kožených hnědých kabátech, stejné kabáty (možná stejní chlapi) jako bylo ve starých filmech GESTAPO. Ti stáli opodál, jen sledovali co se děje, s nikým se nebavili a lidi se jich zjevně báli. A maminka mi říkala: “Nekoukej se na ně!” - poslechl jsem rád, byly mi asi 4, možná 5 let a taky jsem se jich bál… 

Jo, to a mnohem víc si pamatuju… Ale omlouvám se, odbočil jsem hodně daleko. Chci jen říct, netěšme se předčasně, abychom pak nebyli zklamaní. To není pověrčivost, to je zkušenost.

To proto, že jde o včelařinu, tedy obor zemědělství a to není jako práce na soustruhu. Tady jsme závislí na počasí a protože nejsme jasnovidci, asi proto vám nikdo  neodpověděl. Já vaší otázku vzal z jiného konce, abychom neměřili a netěšili se předčasně. Vše má svůj čas a ano, nejspíš to bude letos poněkud dřív, než roky jiné.

Mimochodem, já se tedy rozhodně netěším, na včelařině mě nejvíc nebaví (řečeno eufemisticky) vytáčení, především ODVÍČKOVÁNÍ a odbyt medu mě taky nebaví. Jo, jsem takovej, chodím rád na ryby a rybu bych možná jedl, ovšem jedině s pistolí u spánku. Stejně tak miluju včelařinu, ale jak mám vytáčet, jsem na mrtvici.

vytáčať sa bude okamžite ako bude v medníkoch dosť zaviečkovaného medu…😉

je síce teraz (ako kde) znáška aj pár kilo nektáru za deň ale stačí pár dní ochladenia a bude po ňom… no v květnu sa zrejme posunie termín vytáčiania do prvej polovice, ale nevidím to tak že by niekto točil v dubnu…

…ale prečo ten pesimizmus ? Predsa ak ide všetko skôr do kvetu tak to môže pokračovať…..teda všetko môže byť skôr. ..teda aj agát a lipa… či?   …

Má to vadu. Na většině ČR akát nemeduje a lípa snad nikde. U nás má od pondělka udeřit zima pod 8 ve dne a trvat nejméně týden. Pak bude po medu ze snůšky, která právě běží.

…no môže sa stať,píšem vyššie, že pár dní ochladenia a môže byť po nanosenom mede… a čo, bol snáď niekedy aj v ČR taký rok že zo včiel nebolo ani kg medu? 😲

Jako dítě si pamatuju. Přišel pán, mámin známý a říkal: “Dávejte medníky, je snůška!” U nás to bylo snadné, první medník byla patnáctka bez mřížky s panenskými soušemi, stačilo je “naházet” na úly. Ale máma mávla rukou, že lidi o květový med stejně nestojí a že si počká na druhý, lepší med. Ten rok ale už žádný jiný med v té lokalitě nebyl. Tehdy se maminka velmi poučila!!!

No a já při kočovce, myslím 86 (nevím zda v roce Černobylu, rok před a nebo rok po) zažil, že přišly dva týdny dešťů a prudkého ochlazení, na víc jak polovině úlů byl celo a polomedník, tedy asi 40-45 kilo řepkáče a holky to sbaštily. Pak jsem jel k hrachu, na něm jsem neviděl včelu. Ale ten rok byl jediný v životě, že když jsem dovezl hrubý krystal a vodu, že jdu krmit, vytočil jsem průměr 45 kilo černozelené medovice. Ten med když tekl z medometu, opalizoval asi jako (ne tolik, samosebou) jako krk divokého kačera. V dětství byl takový med v lese, kde měli naši včely. Když mi bylo asi 10 to v lese zrušili…

Ale máte pravdu, od doby kdy nepřevěšuju plod, neznám mřížku a nijak neomezuji matky a používám pouze dadant-systém, nepamatuju, že bych byl bez medu. Stejně jsou na tom Petr i Tom4. Já a Tom nemáme “učedníky” Petr ale má 3 a ti začali mít med až když přešli na Blaník.

Přidám perličku. Je jistý pán, o dost mladší, můj úhlavní oponent z devadesátek, militantní ochránec přírody a sluníčkový progresivista, těžký liberál. Netykáme si, udržujeme si velký odstup, potkáme se leda náhodně. Po 3 letech z Petra před dvěma lety vylezlo, že pan inženýr, ideový odpůrec a vysoká šajba v republice v environmentalizmu, včelaří a že včelaří v Blaníku a že mu včely dal on, Petr. Pan inženýr prý dva roky pečlivě, ne četl, ale studoval (Petr mu odmítl dát včely dokud to nanastuduje) vše co jsem kde zanechal na internetu a úspěšně včelaří v Blaníku. Petr 3 roky nevěděl za A zda u toho pán vydrží a B co tomu řeknu. S panem inženýrem se pořád nebavíme, ale vzájemný respekt se podstatně zvýšil. Jsem rád, že začal včelařit (je mladší, mírně nad 50 a tedy perspektivní) a že se toho drží. I když liberály a k tomu ochránce přírody fakt nemusím, přesně takhle by to mělo na světě fungovat. Nemusíme si pasovat, můžeme být názoroví odpůrci a nemusíme si padat kolem krku a dokonce se ani bavit, ale vždy, když se chce, lze najít nějakou spojnici.

Moc děkuji za připomenutí dnes pozapomenutých věcí a činností, ale hlavně za připomenutí nádherného slova řešeto. Ano, dodnes se někdy říká-děravý, jak řešeto, ale říká se to čím dál méně

Slyšel jsem o pánovi někde z Polabí - nížina a tepleji než u nás. Vytočil těsně před ochlazením, ale že prý je med řídký (vlhký). Má, jak jinak 24. Nenažraně to vytočil a nebylo to nejspíš úplně zavíčkované - soudím tak podle toho, že vytočil řídký med s vysokou vlhkostí. Doufám, že teď krmí. Med se mu nejspíš zkazí a snad ho to poučí. Mimochodem vysoký manažer s pohádkovým platem. Jen tak naokraj, co vede některé lidi k takovým pošetilostem?

co vlastně dělají včely, když jsou čtyři stupně nad nulou a přitom kvete řepka? je jich třeba v úle dost, aby ohřály všechen plod? žerou med, co nanosily před měsícem?

Jediná včela v civilizovaných národech nežere, ale jí. Její potrava není žrádlo, ale jídlo. Taky včela nemůže chcípnout ani zdechnout, může jedině uhynout nebo umřít. A tak dále. Civilizovaný člověk se jen o člověku a jen o včele vyjadřuje jak tvrdím. Tím slušný a civilizovaný člověk vyjadřuje úctu k tvorovi = včele, bez něhož by nepřežil.

Na druhou stranu, jestli někdo o čoklovi nebo kočce řekne, že jí a ne že žere a že potrava pro něj je jídlo a ne žrádlo nebo krmení, pak nemá v pořádku hodnotový systém svého světa a nemá zdravý vztah k lidem a místo pěstování (snahy) vztahů s lidmi si pořizuje čokly a jiné tzv “mazlíčky”. Zrovna tak žádné jiné zvíře (a včela podle mě není zvíře) neumírá, ale zdechne nebo chcípne. 

Tím, jak se dotyčný vyjadřuje o včele a o zvířatech v kontrastu k vyjadřování o lidech, chytřejším prozrazuje svůj vztah ke světu kolem sebe a k lidem.

Konkrétně vy, jak se domnívám, nejste včelařka a tudíž nevíte to, co vysvětluju a tak je vám odpuštěno. Horší to je s mnohými mladšími, kteří tohle vědí (nebo by vědět měli), ale ignorují.

A k vaší otázce. Ano, proto včely hromadí zásoby a často, právě včely jsou tím známé, hromadí mnohem víc, než okamžitě spotřebují (nejsou jedno lidské etnikum označované jako “nepřizpůsobiví” = je hrozné, že už zase nesmíme mluvit (a psát) jak se věci mají, ale jen naznačovat). A to právě proto, aby překlenuly takovýto rozmar počasí.

včely normálne fungujú, pokiaľ majú dostatok zásob (hlavne otvorených, neviečkovaných) tak pokračujú v chove plodu, matka kladie, mladušky kŕmia larvy a mladé včely kŕmia larvy a stavajú plásty… môžem to potvrdiť, včera som pozeral medzisteny dostavené a keďže včiel aj  tých zásob je dostatok, niektoré už zásoby hore v medníku už viečkujú na ešte horšie časy…

keby bolo takéto ochladenie nastalo prv než všetko vykvitlo a včely by sa nestihli zásobiť peľom a hlavne nektárom, ten plod by chovali len do doby kým by im trvali zásoby ktoré nemali zaviečkované… na tie uložené pod viečkami by siahli až po týždni a za tú dobu by obmedzili chov plodu, matka by prestala klásť… ale v tomto čase, cez poludnie je obyčajne oteplenie nad 8-9 stupňov a viac takže na pár hodín vyletia, doniesť vodu či pozrieť aj tú repku…

Některá včelstva likvidovala plod a to ne jen larvy otevřené, ale i bílé zavíčkované larvy - kukly. Byly to očividně velké a tedy trubčí kukly a tudíž letos nastalo přesně to, co jsem predikoval při teoretickém zdůvodnění TLumiče. Kdo v této době měl pod dělničím plodem také dělničí a trubčí plod má dle nesmyslu LBV mezi plásty s plodem dělničím, ten přišel o část dole zastuzelého dělničího plodu. My s Blaníky a TLumiči jsme u některých vč přišli jen o trubce. Kdo má divočinu v celém úle a trubčinu všude, patrně katastrofální ochlazení u něj odnesla i část dělničiny. Ovšem průsvitně bílé kukly, které včely vysají, podobné jemnému pápěří, většina včelařů přehlédne. Většinu průsvitných ultralehkých kukel včely odnesou a upustí až dál od úlu a na letácích jich je nepatrné množství a proto méně zkušení vůbec nevědí, že jejich vč likvidovala nějaký plod.

Zde je nutné připomenout mojí teorii o tom, že trubčí plod je také plod a svým metabolizmem vyrábí teplo a jestli je jediným přívodem vzduchu do úlu česno, pak všechen přicházející vzduch musí projít (jako radiátorem, který vzduch předehřívá) zónou s trubčím plodem, která je DOLE V TLUMIČI! Když pak nastane ochlazení a včely se musí stáhnout do vyšších partií úlu a musí dolní partie plodu obětovat, pak obětují jen postradatelné trubce. Jako bych to tušil, od letoška dělám pokus u asi poloviny včelstev, kde jsem už před ochlazením zrušil vysoké SR a přiměl tak včelstva chovat trubce pouze dole pod dělničím plodem. Podám zprávu zda bude na mých vč, kde jsem nové opatření udělal, něco patrného. Původní teorie Blaník předpokládala odstranit vysoké SR až v poslední dekádě května.

Připomínám, že kdo má “chov” trubců jen dole pod dělničím plodem, nemůže v průběhu celého roku ve svých vč objevit žádné a nebo jen jednotky kusů VD. A je úplně jedno, zda VD úhyny způsobuje nebo ne, určitě jeho přítomnost a zhoubné “obtěžování” včelstva oslabuje a tím jsou náchylnější k CCD a i jiným nemocem. Navíc VD roznáší viry podobně, jako klíště boreliozu a tak je vždy lepší taková provozní metoda, v důsledku které ve vč roztoči nejsou a nebo jen jednotky kusů.

Tomuto člověku nevěřím ani nos mezi očima. Ale mnozí asi naletí.