No tak ono to FUJ přeci nemusí ausgerechnet znamenat trest….nebo alespoň já to tak vnímám a doufám, že i moji psi. Jako mám na mysli nějakou situaci…činnost, která se již děje a já potřebuji ihned psa vytrhnout z této činnosti…jako očuchává nějaký fujtajbl a reálně hrozí nebezpečí, že se mi ve fujtajblu vyválí, že ho sežere…takže opravdu rázné FUJ může tuto činnost přerušit a já pak mám prostor třeba povelovat ke mně a nebo jen mít přednášku o tom, že teda la pardón, ale myslela jsem si, že jsem si koupila psa a mám to i v kupní smlouvě a mám na to pépé a oni mě podvedli …neboť mi prodali prase…no prostě dle nátury psa.
Jako třeba na mýho berňuchu je problém…no ani nechci říct zvýšení hlasu, ale jen povel vyslovit rázně a v tu chvíli už má zásek…takže opravdu povelujeme “v rukavičkách”, ale třeba to zmiňované FUJ…tak z toho si nic nedělá resp. nemá zásek a maže od inkriminované věci….na Ginu můžu houkat jak chci…ta to má na salámu…tak max se na mě podívá a řekne…"no aby ses nepopo…"
Jako sama používám dost zákazových povelů…ano i povely typu NETAHEJ…NELEZ TAM…NEŘVI…NESKÁKEJ…NEŘEŠ TO/NEVŠÍMEJ SI TOHO, popřípadě nic neříkající povely typu.. ani na to nemysli, chraň tě ruka páně…a ano ráda bych řekla, la pardón vážení, mě teda ty zákazové povely fungují, jenže pak když se nad tím člověk zamyslí, tak to ve finále žádné zákazové povely nejsou, protože k těmto zákazovým povelům se řadí naučené chování, pes byl naučen, co má po takovém povelu dělat…NETAHEJ= povol vodítko, NELEZ TAM= koukej mazat někam jinam, NEŘVI= ticho, NESKÁKEJ= všechny čtyři tlapajzny na zemi….prostě všechny tyto povely znamenají jediné a to, že po psu chci, aby se choval slušně a sdělila jsem mu, jak si to slušné chování představuju.
posilování = odměna = posilujeme aktuální chování, protože se zvířeti v souvislosti s tímto chováním děje něco, co chce
No a v tomhle já narážím na svůj kynologický limit. U psů, které nemám jak odměnit, protože ty klasické odměny…pamlsek, hračka, pomazlení, hra a pod. psa prostě netankujou a i když vyzkouším všechno možné, co mě napadne, tak pro psa to prostě není odměna a nevím, co jiného jako odměnu nabídnout, aby to byla motivace. Jo jasně…Ginuš udělá něco dobře a já jí podrbu a řeknu lahodným nadšeným hláskem, že je to móc šikovná a hodná holka….ale tý hodný holce je to buřt. Jó Mates, tak to je jiná kávička…pamlsky fungují, pochvala funguje, nadšený pohlazeníčko funguje…no páni, to se to pozitivně posiluje.
A k těm trestům…pes táhne na vodítku a já zastavím…není to v tu chvíli trest?…odměna je jasná…k objektu své touhy se dostaneš jedině v klidu a odměna je to, že když budeš v klidu, tak si to křovíčko očucháš, tak se půjdeme s pejskem pozdravit…ale to prvotní zastavení??
Reaktivita na psy…a je jedno jestli je to neagresivní “juchůůů pejsééék” a nebo agresivní (a teď nechci rozebírat důvod) je z mého pohledu to nejtěžší…alespoň pro mě. Že psa, který se neumí chovat, který není schopen se minout s jiným psem v klidu na jednom chodníku, musím naložit do auta a odfrčet do parku, neboť tam je za prvé materiál na učení správného chování a za druhé prostor, abych si mohla držet dostatečný distanc, kdy je to ještě ok a ten postupně zkracovat…ale já mám zahradu, nemusím chodit venčit…vylezu se psem z branky a hup rovnou do auta, přijedu do parku, vylezu na parkovišti z auta, udělám dva kroky a jsem v parku…ale co když bydlím na sídlišti nebo prostě někde, kde je sci-fi se při každém venčení v takové vzdálenosti od ostatních psů, dle toho na jakém levelu se psem jsem…a to ani nezmiňuji to, že já si třeba i tu vzdálenost držím, ale volně pobíhající psi mi do toho hází vidle.
Třeba Gina byla docela vzorné štěndo…hezky jsme socializovali, byla naučená, že k pejskovi se jde v klidu a až panička řekne, že jdeme říct pejskovi ahoj…no a pár měsíců na to začalo peklo. I do parku, který máme asi 150 metrů od baráku, jsem jezdila autem, protože jsem nechtěla riskovat, že na úzkém chodníku potkáme psa a že to teda nejenže nedáme v klidu, ale bude divadýlko. Jo já jsem ten případ, kdy jsem na tom makala dva roky, než jsem mohla říct, že už je to fajné. No a teď začal Mates. Je mu cca 2,5 roku a vždycky se choval slušně a teď začal…juchůůů pejsééék…myslela jsem, že nás to období minulo, ale ne a ještě mi zpovykuje Ginuš. No co budu povídat…vzala jsem si dovču a budeme pěkně makat bez Giny…a doufám, že po týdnu to bude cajk, neboť on je ten motivovatelný a spolupracující, tak si myslím, že stačí jedna…dvě prochajdy, jen abychom si to ujasnili. Resp. abychom dostatečně upevnili povel K NOZE i v těchto situacích….to mi stačí…nepotřebuju, aby psy ignoroval, ale nebude mě nikam tahat…navíc potřebuju, aby fungoval, protože v tu cvíli potřebuju mít v merku Ginu…jí znám potvoru…dává pozor, jestli dávám pozor a když nedávám pozor….
