Ahoj, jdu si pro trochu uklidnění, že máme ještě naději. Kocour - 17 let. Od pátku nejedl, nepovzbudila ho ani hospitalizace a kapačky. Dnes zavedena jícnová sonda s tím, že uvidíme, jestli se chytne.
Není apatický, má zájem o okolí, mazlí se, vyskočí si na svoji nejvyšší polici na škrabadle . Jen nechce jíst. Předcházelo tomu intenzivní zvracení v noci na sobotu. Léčí se jinak se štítnou žlázou a dlouhodobě má zvýšené jaterní hodnoty…ne nijak dramaticky. Dnes tedy zjištěno HCM. Jinak na svůj věk v dobré kondici.
Otázka zní…máte zkušenosti? Rozjedla se vám zase kočka? Kdyby byl apatický, smutný….bylo by to jednodušší. Jsem teď úplně rozhozená, jestli už nejsem za hranicí “sobecky léčím, protože ho nechci nechat jít”. Mám ho teď doma, je trochu oblbnutý po narkóze, ale přišel, lehl si vedle mě na gauč a spokojeně vedle mě spí.
jícnová sonda je jeden z nejlepších vynálezů v medicíně koček vůbec.
Díky, tohle jsem asi potřebovala dnes číst. Jak ho vidím s tím límečkem, zachvátil mě pocit, že tohle už je moc. On se tedy vůbec netváří, že by mu to nějak překáželo. To je asi víc můj problém než jeho.
ono jim to právě vůbec nevadí. jakýkoliv jiný způsob krmení kočky, když sama nechce nebo nemůže žrát dost, je naopak stresující velmi. takhle prostě máte jistotu, že je nakrmený a když si k tomu bude chtít cokoliv dát, tak může, nic mu neznechucujete.
Ježkovy voči, držte se!!! A přeji, ať se kocourek ještě zlepší! No a pokud se tváří, že mu sonda nevadí, mazlí se…tak zatím není co řešit!🍀
No, jsem poslední týdny už dost na dně. Šestiletému maiňákovi nakonec potvrdili diagnózu malobuněčného lymfomu střev. Tehdy mi řekli prognózu 2-3 roky života . Ale chemoterapie mu prohlubovala anémii, takže teď je na kortikoidech, než se srovná a pak budeme řešit, co dál.
A když už se s tím plus mínus srovnám, tak přijde tenhle náš děda.
Odpověď na příspěvek uživatele Odberryho z 02.04.2024, 22:16:15
Moc dobře vím, o čem píšete. U mě je to nějaká rána snad obden…
Naštěstí teda Fido se s diabetem drží, ale ťukám na dřevo!!!
Vám MOC držím pěsti - je to nářez takové nemoci hned u dvou čtvernožců…😢
Ale zas, pokud Bodlinka napsala, že jícnová sonda je OK, tak to tak bude. Jinak možná jste četla mé zde stokrát psané příběhy (nebo i na IF). Např. jak měl Fido kočičí mor a 12 dní nejedl! Z toho mu selhala játra, dostal šílený, ale opravdu šílený ikterus. No a zkoušeli jsme tehdy krmit kdečím, až ten 12. den se chytl na syrovou tresku (ne filé, ale prostě celou rybu - ohřátá a dávala jsem mu ji po kouskách - bylo to jako by se najednou vyměnilo zvíře - žral a žral, až jsem to musela po tak dlouhém hladovění stopnout). A násilné rozkrmování, jak bylo také výše zmíněno, byla prostě hrůza a nedařilo se do něj dostat prakticky nic. Tehdy už byl fakt na druhém břehu. A vidíte, podle mě se stal zázrak a jak se říká, zázraky se prostě občas dějí. Tak jej přeji i Vám!🍀
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 03.04.2024, 00:34:12
Už toho máte za sebou také dost. Na pozitivní konce věřím, sama jsem kdysi měla Kocoura s opravdu velký K a ten žil krásných deset let…přičemž 8,5 diagnostikovanou leukémii. Bylo to někdy kolem r. 1995, když zemřel a toho jsem na veterinu na utrácení s brekem nesla asi pětkrát v průběhu tří let, kdy jsem opravdu myslela, že už je konec.
Jinak to byly sražené kočky, gangréna, amputace, FIP (tehdy s rychlým koncem), operace srdíčka….ale čím jsem starší, tím mám asi větší problém to ustát. Co tedy bydlím pryč od rodičů, tak moji kocouři ven sami nechodí a drtivá většina fujtablů jde mimo nás.
Fidovi držím palce, ať je stabilní co možná nejdéle. Vy byste pro něho taky dýchala ❤️
Odpověď na příspěvek uživatele Odberryho z 03.04.2024, 05:27:40
Ano, jsme na tom podobně…FIP, FeLV, selhání ledvin - takové kočičáky jsem měla a samozřejmě odešli na druhý břeh, předčasně…😢 Do kocourka s FeLV jsem mimochodem investovala více než 20k za léčbu, i když bylo jasné, že dojde k relapsu. Ale prodloužila jsem mu život…a kvalitně.
A máte pravdu i v tom, že bych pro Fida dýchala. Ale i pro ty další dva…jen…Fido je extrémní srdcovka, no. Kuky je zas na mně až patologicky závislej, musí mě mít pořád na očích, jak jsem psala, ani na WC se nesmím kvůli němu zavřít…😀
Mohu se zeptat, jak pokračujete a jak se daří kocourkovi. Zřejmě budeme řešit to samé. Děkuji
Pořád má sondu zavedenou, teď už to budou dva týdny.
První týden si nedal v podstatě nic, jen nabíral sílu.
Po týdnu začal ochutnávat. Během tohoto týdne udělal už velký pokrok, z pěti krmení už jsem ubrala na tři až čtyři krmení denně. Kocour vypadá fantasticky, spokojeně.
Na to, jak celý život neměl rád manipulaci, tak na jídlo si chodí, okolí sondy si nechá očistit bez jakýchkoliv problémů.
Jen granulí se zatím ani nedotkl, dávám mu gastro konzervy do kterých přimíchávám lžičku té Recovery, protože mu to tak více chutná.
Nebojte se toho, Bodlinka měla jako vždy pravdu. Tohle nám kocoura jednoznačně zachránilo.
Jejda! To mě také zajímá… Můžu se zeptat - Vás nebo Bodlinky - kudy je tedy sonda zavedena a kde má vyústění? Zhlédla jsem video nahoře a moje představa byla úplně jiná…😀 Toto fakt vypadá na celkem elegantní řešení!👍
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 15.04.2024, 21:18:25
Zítra vám to klidně vyfotím 😀 Dnes už jsme převazovali. Má to z boku na krku zavedené do jícnu a přichycené stehy.
Vše schované pod stylovým límečkem, ale včera jsem to začala schovávat ještě pod obinadlo, protože už se mu povedlo drbáním suchý zip rozlepit a dvakrát tahal límec pověšený za sondu za sebou. Na vytažení ještě není správná doba 🙈
Odpověď na příspěvek uživatele Odberryho z 15.04.2024, 21:22:43
To stačí takto to foto! 👍 Já si to fakt představovala úplně jinak! 🙃
Vidíte, když mi tehdy Fido těch asi 12 dní nejedl, tak mi vetky tuto možnost nenabídly. Ani nevím, jak dlouho se to používá. Tehdy mi bylo řečeno, že buď jej NĚJAK rozežeru nebo umře. Hrozné období to bylo… A to dostával i jakési protilátky proti kočičímu moru, jestli si teda dobře vzpomínám.
Odpověď na příspěvek uživatele Odberryho z 15.04.2024, 21:22:43
To stačí takto to foto! 👍 Já si to fakt představovala úplně jinak! 🙃
Vidíte, když mi tehdy Fido těch asi 12 dní nejedl, tak mi vetky tuto možnost nenabídly. Ani nevím, jak dlouho se to používá. Tehdy mi bylo řečeno, že buď jej NĚJAK rozežeru nebo umře. Hrozné období to bylo… A to dostával i jakési protilátky proti kočičímu moru, jestli si teda dobře vzpomínám.
Znovu se omlouvám za zdvojení příspěvku. Jsem v oblasti, kde je totálně slabá wifina a mně se pak příspěvky dublují. Asi by fakt měla být možnost smazat celý příspěvek.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 15.04.2024, 21:36:45
Je fakt, že dřív jsem taky kocoury rozkrmovala konzervou a šup do pusy. Byl to boj, všechno špinavé a jak jsem se blížila, už prchali.
Toto je opravdu elegantní řešení. Jak jsem z toho měla strašně blbý pocit, že jsem “dopustila ho takhle trápit”, tak teď opravdu vděčím naší vetce, že nad ním nemávla rukou s “co byste chtěla, je starý, bylo mu už 17”.
Ještě ty první tři dny, když u krmení polykal, jak kdyby mu z toho bylo špatně. Zřejmě, jak měl ten žaludek dlouho prázdný, tak ho to tlačilo a musel si zase na ten pocit plného bříška zvykout . Začali jsme na 12 ml konzervy a po třech dnech měl mít už 36ml a já nevěřila, že by se to do něho mohlo vejít. Teď dostane svých 36 a jde se ještě dojíst ❤️
