Včelaření bez mezistěn

Prý se tak dá včelařit, ale dá to mnohem víc práce a musíte být hodně zkušený, aby jste byl úspěšný . Pro začátečníka jsou rámky nesrovnatelně jednodušší. 

Dokonale to tu umí jen BG a ten je ukecanej jako němej.

A je to skutečně mnohem víc práce. Vysvětlím. Jestli prodávám vč (nebo odd), odcházejí ode mě rámky s plásty a tudíž mám málo vosku. Přesněji, jsem soběstačný, ale skoro nic mi nezbývá a kdybych chtěl prodat víc, už by mi vosk chyběl. Velkou pomocí by byla právě VS. Zkusil jsem to, jde to, ale ne vždy staví dělničinu a já chci trubčinu, nově už po začátku května (dříve až koncem května), jen v TL. No a je to tolik práce a vztekání, že mi jasně vyšlo, že by bylo lacinější si mezistěny koupit i za tu drakonickou cenu. Pořád to bude lacinější.

Pásek mezistěny je nesmyslná komplikace a zbytečná práce. Stačí řeznická špejle 3 mm a malinkými hřebíčky jí na třech místech přibít doprostřed bříška horní loučky. Asi by to šlo i kancelářskou sešívačkou. Nic víc není potřeba. Kdo si umí truhlat, vymyslel jsem T-loučku a někde jsem o tom psal. Ale jde to znamenitě i jen tou špejlí a včely začnou na tom “břitu” vždy stavět ochotně a vždy rovně. Sice je špejle jen 30 cm a vnitřek rámku je 39-(2x0.8)=37,4 a tak po obou stranách chybí necelé 4 cm. Nevadí, včely to pochopí, špejle nemusí být stoprocentně po celém bříšku.

Koupí se i špejle 4 mm a ty jsou dlouhé různě, dají se koupit dlouhé 40 cm. Ale jsou dražší a fakticky stačí ta řezničina.

Nevím co BG. Já ne. Já dělám kvůli výztuze, aby se plást při naklonění nevylomil, jinou věc. Dvě pětiny od spodku rámku (asi tak) vložím dovnitř vodorovný hranolek asi 10x10 mm (nebo podobný) a taky stačí vodorovně špejle 4 mm. Hranolek se postaví nakoso tak, aby břity směřovaly dolů,a le i nahoru, u oblé špejle je to jedno, hranatou špejli dáme také nakoso. To má za následek dole stavbu a když je pod plástem loučka ve tvaru břitu, nevynechávají 18 mm mezeru, ale dostaví dílo a spojí ho s vloženou vodorovnou loučkou = nakoso hranolkem. DL má tvar T-loučky s břitem obráceným nahoru a asi v polovině případů i tady přidělají spodek plástu ke SL.

Výhoda tohoto mého “vynálezu” je obrovská. Nahradí to dokonale drátkování. Stavět začnou dvě party současně. Protože HL je také T-loučka, po vyvaření úplně odpadá jakékoli čištění, napínání drátků a podobné věci a stačí nechat rámek uschnout a jde do včel a ty ho ihned použijí stejným způsobem. Tak pořád dokola do konce životnosti oušek, ta časem uhnijí.

T-loučky a břity jiné konstrukce se nijak u nových rámků nevoskuju, je to nesmysl, včelám stačí právě ten břit a dokonce jen hrana. Toto vysvětlím. Jednou jsem udělal pokus, že jsem HL odlehčil tak, že jsem jí prostředkem na cirkulárce podélně seříznul na tloušku ouška v té jedné půlce. Bylo to vlastně jakoby velké písmeno L nožičkou dolů, nebo jak to popsat. Mělo to simulovat nutu pro M, ta se měla jen přiložit k cca 6 mm plochy po celé délce HL a zajistit sešívačkou místo zalévání voskem v nutě. Blbost jak se ukázalo, vše jde, jenom ne ta sešívačka a připevnit M byl takovej vo.er, že jsem to vyhodnotil jako hovadinu (takových jsem za život vymyslel hodně). Co se ale ukázalo, hrana na spodku horní loučky, tedy bříško loučky s touto hranou stačí na to, aby na té hraně včely začaly stavět. Tak jsem  vlastně nechtěně objevil, že nemusí být T-loučka, ale stačí i L-loučka.

Nutu v HL nechci, protože z ní vyvařit vosk trvá asi 4x déle než vyvařit rámek bez nuty pro M.

Parádní příspěvek.

Jen ty skosené loučky jsou obtížně vyrobitelné, většina z nás nemá frézu. A proto jsem vyvinul T-loučku s úplně stejnou funkcí a tu lze vyrobit na cirkulárce. Ale smysl to má jen u HL při VS.  Spodní loučku stačí u vysokých rámků udělat jako hranolek naležato 10x12 a splní stejný účel. U polorámků je potřeba SL široká 25 mm a přistaví to k ní vždycky a tak není třeba vymýšlet kejkle. To samé, u BL. U medníkových polorámků to přidělají po stranách absolutně a u vysokých rámků mi moc nevadí když je spodní polovina plástu na bocích nepřistavěná.

Nicméně, Javaliho řešení je elegantní a pěkné a třeba mě u včel jde hodně i o to, abych pracoval s pěknými věcmi a tak kdo má prostředky a čas, určitě nic nezkazí když loučky na fréze skosí. Na cirkuli to nedělejte, je to nebezpečné!

Bohemia gall:

Pěkné to je, jenom do prvního čištění po vyvaření. Taková drážka na druhou stranu.Pár horních mám a nevidím u volné stavby žádný rozdíl od rovných. Pro včely i včelaře prakticky k ničemu. 

Taky moc nechápu co píšete. Vyvářím v 50 l hrnci na PB hořáku - chtělo by to větší “kotel” ale mám improvizaci co dům dal a bohatě mi to stačí a dělám to i kolegům. Nic nijak nemusím čistit. Rámky jen uschnou a bez šahnutí jdou zase do včel. 

Prostě hořák z Tesca v akci za 380 kč, 10 kg bombu jsem měl a hrnec po mámě je starý přesně jako já = 68 let a slouží, protože dřív se věci dělaly kvalitně aby vydržely. Svojí improvizací jsem ušetřil nejméně 10-15 litrů za kotel na tavení voští. Někteří si umí poradit a vystačí s málem, jiní holt mají dost peněz.

https://www.kukacka.cz/varic-pb-1horak-s-ventilem-5-5kw-heavy2/413410v?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwzby1BhCQARIsAJ_0t5OytZZweNnKLXoHjzhgnTTgvdcrX8XnBxaaEGJcBu_efxaKsagEYtsaAr5FEALw_wcB&utm_campaign=prc_campaign&utm_dscnt=395024134103748&utm_medium=prc&utm_source=google-merchant

hořák se dá koupit za slušnou cenu a ne za toto

hrnec je Sfinx, ovšem dnešní cena mě poslala do kolen. Pravda, máma si hrnce velmi cenila a tak asi byl drahý už tenkrát

https://www.kaufland.cz/product/397640829/?kwd&source=pla&sid=52971166&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_id=19019429882&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwzby1BhCQARIsAJ_0t5MsgNfgPBQJDXYFvQXiwWs2top_xxzLAPYQsgJpeecil0GwXySPnk0aAu-CEALw_wcB

Celé jsem to instaloval na nálezové štokrdle z chalupy zadarmo. Hořák je pod hrncem excentricky, aby se mi to “pod břichem” vařilo a varem kypící voda odnášela košilky ode mě a pak lze vyndavat rámky z relativně čisté vody a tudíž nejsou zamatlané.

Vedle stojí na jednoplotýnkovém elvařiči (ze smeťáku) parní vařák s lisem, do kterého velkou sběračkou z hrnce přendávám kaši z košilek, vody, nečistot a vosku. 

Pařák je komunistický, ještě se dá koupit na Bazoši za 3-4 tisíce, není nutný AKV za 25 a víc! Tady varuju před jednoplášťovými nesmysly, poznají se že nové jsou pod asi 22-25 tisíc. Vařák musí být dvouplášťový. 

-----------------------

Dočištění je jen když to bylo už sežrané a zdá se mi, že je pro mě rychlejší rámek nově zadrátkovat než se crcat se šponováním starých drátků (a jejich čištěním).

HL bez Téčka nefungují na VS, pak se včely snaží začít stavět na hraně HL a tudíž nechtějí začít uprostřed ní.

Ještě snazší, než vyřezávání Téčka nebo dokonce frézování do “stříšky”, je na HL zespoda po prostředku přibít malými hřebíčky řeznickou špejli. Je jen 30 cm a ničemu nevadí, že je na každé straně asi 4 cm bez vedení. Díky i jen špejli už staví správně a špejle tam vydrží do konce životnosti rámku. Nuta v HL pro mezistěnu je nesmyslný relikt minulosti. Pak se rámek vaří asi 4x a spíš déle než když je bříško s “ploutví”.

Stačí horní drátek dát tak pod HL tak jak je vysoká M, kterou dělají moc malou. Norma vznikla v době, kdy HL byla tlustá 15 mm, dnes se dělá 12 mm a já jí dělám už jen 8 mm a bohatě to stačí. Dříve taky byla SL hranolek 10x10 a proto se dělá M vysoká jen 27 cm. Plánuje se, že se M prověsí aby se dole neopřela. Já jí ale stavím na SL aby dole nebyla vůbec žádná fuka, chci dílo a ne 18 mm mezery. Ano, asi polovina M se mi zvlní. Blbě to vypadá, ale ničemu to nevadí a na nějaké vibrace nevěřím, je to hloupost, ony si včely poradí.

Polopatě. M zavěsím do rámku tak, že je horní drátek tak max 5 mm od horního okraje mezistěny a nad M k bříšku loučky chybí asi 10 i víc mm (M nejsou nařezané přesně) a včely to vždy dostaví správně. Horní drátek tedy nijakplást nevyzutužuje, je tam jen místo zalití M do vyfrézované nuty v HL. Ovšem začátečníky varuju (koumesové, někteří, myslí, teoretizují a pak jsou zklamaní), že nesmí dát horní drátek třeba 20-30 i víc mm pod horní okraj M. Pak se vždy stane, že se zahřátá M ohne dřív, než jí nahoře přistaví a včely tam pak udělají nebetyčné kra.iny. 

Taky drátkuju nerad. Ale horní drátek místo zatavení M v nutě je mnohem méně práce než čistit nutu. Vyvařit jí kloudně nejde, zdržuje to, jak píšu výš a stejně se úplně vosk nevyplaví a musí se to vyškrábat.

Škoda, že jsem to nevěděl dřív. My jsme rámky s kámošem poprvé vytavovali v zapůjčeném tavidle od našeho svazu. Originální koupený výrobek nerezová čtyřhranná nádoba na dně vanna kde se nalila voda na ní koš do něho se naskládaly rámky. Pod nádobou se zapálil hořák na PB bombu a čekalo se na páru a až začne kapat vosk. Rámky jsou z toho za…né jak jetel, nejraději bych je všechny naházel do pece a spálil než to čistit. Budu muset asi i znovu nadrátkovat jelikož i na drátcích je nalepený bordel.

Když něco nevím, nejsem línej se zeptat.

Jde mi o přemetení na M. Mám pořád VN totálně ubité medem, včel za dva týdny neubylo a med z plodišť nemizí, není kam nakrmit cukrem. Tak jsem se rozhodl to prostě risknout a zkusit na tom vyzimovat. Mám za to, že jinde jsem o tom psal. Nemám jiné souše a tak nezbývá nic jinho než část vč smést na M. To pro případ, že na melecitoze moje vč nepřežijí. Mám sice 6 odd a to jako základ stačí, nicméně je lepší se aspoň u části pokusit něco dělat než neudělat nic. Plánuju tak 20% = 8 vč přemést.

Ptám se, je výrazný rozdíl v rychlosti stavby a hlavně ve kvalitě, když by každý druhý rámek byl VS? Mám totiž zkušenost, že pozdě přidaná VS - červenec do normálního vč je málokdy postavená úplně. Pozdě je dávám proto, že na nich nechci trubčinu, systém Blaník v základní variantě nepočítá ani s minimem trubčiny v plodišti.

Komu se jaký způsob přemetení osvědčil? Nemám sklep a tudíž, a ne jen z důvodu absence sklepa, nechci dělat klasické smetence. Děkuju předem.

OK, moje snaha o krátký příspěvek, OK, polopatě.

Já nevěděl jak se to má udělat a tak jsem u vč v řadě vyndal 4 rámky se včelami do rojáku, na jednom rámku byla matka.

Pak jsem dal do úlu samé M, ometl rámek a nahradil M a tak až do konce. Vprostřed byl vynechaný plac pro rámek s matkou, pokud možno mladý a musí tam být otevřený plod. Podal větší dávku krmení (zhovadilost, nemají kam ukládat zásoby, neberou roztok a tudíž ani ten řídký). Nicméně vše se povedlo a vč vše postavila a zjara ok.

Za další dva roky 2 vč (to jsem ještě nevěděl, že jsem blbec a že to tak nejde), těm jsem dal pak v září pylové desky - to jsem někde vyčet a jaro stejné, možná lepší než klasika. A od té doby jsem to nedělal a nevím. Život mě naučil, že to třeba opravdu byla náhoda, že to tak vyšlo.

Pak jsem to někde napsal a všichni se chytali za palici, že jsem magor a že tak se to dělat nesmí a že buď lžu a nebo byla náhoda, že to dopadlo dobře. Já to prvně udělal jen u 3 vč. A popravdě, jaro nic moc kvůli tomu pylu.

No ale co nadělám, život mě taky naučil, že sice rozdávám, ale kdaž pak něco chci já, pošlou mě do pr.ele a nebo mlčí jak zařezaní. Jasně, jak jinak, nejsem na světě první den. Vřelé díky přátelé, tolik ochoty mi pomoci asi nebylo ani třeba.

Díky moc, poradím si tedy sám. Jako vždycky.

Tak jo, já holovětné krátké štěky a odkazy moc nechápu, nevadí, děkuju. 

V odkazu, co jste poslal odpověď není. Ale netrapte se, poradím si. A jako blbec ZADARMO dám všem co funguje a co ne, ale oni se nepřemůžou to celé přečíst - vždycky byla hrstka lidí bystřejších a většina rozumu mdlého a tak se pořád opakují chyby a to i když někdo o svých chybách informuje a snaží se varovat jiné…

Čím dál se mi ale zdá, že to lidi třeba i čtou, ale nechápou, nemají čím.