Ohrady, prístrešky a stajne samodomo

Základní přístřešek o dispozici dva boxy 3x3 m a mezi nimi ulička 1,5 m, z půlky té uličky udělaná uzavřená budka na krmení a krámy (schéma).

O přístřešek a tři kůly zabetonované opřená střecha verandy.

Na střechách gumoasfaltové pásy.

Nechali jsme navézt hromadu písku (dvě tatry?), vybrali kameny, do písku usadili neopracované smrkové kůly, na ně natloukli třícentimetrové fošny jako podlážku v půdorysu přesahujícím konstrukci zákl. přístřešku. Z “U” pásoviny jsme si nechali na místě na té podlážce svařit položenou a nijak neukotvenou konstrukci přístřešku, naházeli do toho třícentimetrové fošny, nechali svrchu navařit finální “U” nad prkna, aby to vytvořilo “klec” (ráda přidávám k lepšímu, že je i Faradayova), a drželo to pohromadě. Na tyto postavené stěny jsme položili trámky a na trámky natloukli třícentimetrové fošny. Střecha má sklon podle svahu, na kterém přístřešek stojí, okap se dodělával podle toho, kam co kapalo. 

O pár let později jsme přišli na to, že by bylo pěkné mít suché místo i před přístřeškem, takže jsme šoupli do země tři kůly, přeložili přes ně dlouhý čtvrtý kůl (měli jsme štěstí, že zrovna měnili elektrikáři sloupy v okolí, takže jsme získali mořené telegrafní nezničitelné), položili přes vodorovný kůl a stávající střech zákl. přístřešku nějaké hranoly a natloukli zase fošny. Na závěr jsme omlátili těch pár kůlů prkny a byla veranda, resp. třetí otevřený box. Tam už se dělal sklon s ohledem na to, abychom využili stávající okapové zařízení. Taky nám tu verandu ale dvakrát vítr podebral a převrátil na střechu, tralala. Teď už dlouho ne, trochu se upravilo upevnění, tak lepší.

Mít tu možnost, jsem dneska chytřejší, a všechno to položím na betonové panely. Jsou věčné a bezúdržbové. Prkenná podlaha prohnila po 10 letech a teď po 20 letech jsem místo neexistujících prken na ty kůly navezla písek a do něj usadila betonové dlaždice (vidno pod plnokrevníkem).

Nad plnokrevníkem střecha verandy, vpravo od plnokrevníka stěna zákl. přístřešku. Na spodní hraně stěny přístřešku vidno ocelové účko, do kterého jsou zasázená prkna, účko pokračuje po celém obvodu stěny dokola, každá stěna je obehnána 4 účky, a stěny jsou v rozích svařené k sobě. Kdybychom se museli stěhovat, necháme stěny od sebe odřezat a odvezeme to jako stavebnici jinam.

Co se lísek jako kůlů týče, mají ty kůly aspoň 20 cm v průměru? Chtělo by to je použít až budou vyschlé. Jinak vám u spojů budou praskat.

Psala jste, že je tam vážně sucho, to je na kůly do země fajn. Zase na druhou stranu tam bude asi hodně kamenito, kdo ví, jestli ne skála. Bude vůbec možné zakopat ty kůly dost hluboko (koně se o to budou drbat, vítr bude brát střechu, musí to udržet sníh…)? Případně dostane se tam technika, která ty díry na kůly vyrobí?

Vďaka za vyčerpávajúce info!

Myslela som koly, do ktorých sa dajú izolátory a páska, alebo skôr lanko.

No vyberali a posúvali sme koly okolo vinice a šlo to vybrať, i zatĺcť, boli v zemi tak 40 cm (môj odhad, možno zlý).

No, mám dole dve terasovité rovné plochy -sú ale vedľa seba, nie nad sebou a stále sa neviem rozhodnúť, čo, kde a ako…a chcem ešte kamerunské ovce, tiež niekde musia byť, ale tie asi budú bývať hore, tam ešte musím zbudovať niečo…aspoň, že nebudú potrebovať výšku 3 metre, heh.

Jo tak na takové kůly na ohrady bude líska fajn 🙂 My máme smrkové nijak neošetřené a deset let daly v pohodě, u nás je propustná suchá půda na skále, dobře se v tom kutá díra a hnije to pomalu. Na ohrady je celkem jedno, co použijete, pokud jste připravená to průběžně potom vyměňovat 🙂

Jo, k té výšce přístřešku. My jsme ho budovali na poníky (kde by nás napadlo, že budeme mít mastodonta skoro 170 cm) a má vnitřní výšku dva metry. Teda to je výška té ocelové svařené konstrukce. Tj. na tom jsou ty deseticentimetrové trámy (plnokrevník už se naučil, že si o ně neskalpuje hlavu…) a na těch prkna, takže většina stropu je teda +10 cm. A koně do toho lezou ochotně, ve vedrech tráví čas uvnitř i ti velcí koně.