Už jsem naznačil ve vláknu Brigáda co všechno je podněcování.
Příklad. Mám loňskou panenskou M. (nesmí v ní být zkažený pyl, to je na vyvaření) Takový “poklad”, tedy panenskou souši, bez zkaženého pylu, někdy s trochou zásob a často nedostavěnou vč nepřijímá rádo a pokud jí vnutíme silnému vč mezi plod, často se stává, že jí tam vč trpí a matka obchází, ale nechce jí zaklást a včely dostavět.
Jinde jsem popsal kam se vkládá první M. Je to vždy mezi poslední plást s dělničím plodem a SR s plodem trubčím (i tehdy, když ještě trubčina není zakladená). Jakmile M vč povytáhne, lze jí vložit doprostřed plodového hnízda a na její místo přidat další M.
Pokud na výše popsanou pozici dáme nedostavěnou a nebo dostavěnou panenskou M, včely jí ovoní, obyčejně do ní začnou dávat pyl a sladinu. Matka jí ale nejspíš nezaklade z důvodů jak píšu výš. Ovšem pokud tuto zahřátou panenskou souši - často nedostavěnou mezistěnu, kor když je v ní už nějaká sladina a pyl, vložíme doprostřed plodového hníza cizího včelstva, tedy hned, za tepla, během pár hodin jí matka zaklade. Asi nestrpí nic cizího a tak se snaží z cizího udělat co nejrychleji vlastní.
Stejně tak se dá postupovat i u M normálních. Jak je povytažená, může jít doprostřed hnízda vlastního vč. Ovšem když se dá do hnízda cizího vč, ometená bez včel, ale hned, tedy teplá, pak jí matka zaklade doslova bleskurychle. Dokonce jsem jednou zjistil, že byla dostavená po 2 hodinách a matka po ní už pochodovala, ale ještě nekladla. Patrně ještě buňky neměly správnou hloubku. To u kladení být musí, sladinu ale včely ukládají i do buněk teprve polovičních. Toto poslední větu je nutné si dobře zapamatovat, v nejbližší době přijde vlákno o pouštění do prvního medníku v roce a tam to má enormní význam.
Proč to píšu ve vlákně o podněcování? Zabijeme dvě mouchy (nejméně) jednou ranou. Vč nejen postaví, ale hlavně rychleji zaklade mezistěnu. A jako bonus navíc je podnícené k vyšší aktivitě tím, že dostalo něco cizího.
Podobný a obecně neznámý efekt je následující. A současně i podnícení.
Za blinovkou jen váhavě “vyklízejí” zásobní souš, kterou tam potřebujeme “vyčistit” aby mohla jít na vyvářku. Velice to urychlí poškrábání odvíčkovací vidličkou. Ovšem pokud zásobní rámek přidáme (zaměníme) vedlejšímu vč, je cizí a včely z něj mnohem ochotněji vynosí všechno a celkem rychle. Poškrábat se to ale musí také.
Další způsob posílení i podnícení (nepřímo) spočívá ve vzájemné záměně úlů. Když je snůška, například právě teď, v noci prohodíme úly. Na místo úlu se zasostávajícím vč dáme siláky a naopak. Co se stane? Slaboch je neskutečně posílen a divoch přibržděn tím, že slabé vč má najednou mnoho létavek a naopak, u siláka létavek velmi ubylo. To způsobí, že se musí větší % kojiček a hlavně dřív stát létavkami. Obě vč jsou pak podnícená.
Hloubavější čtenář by nyní měl také vědět, jak to, že se zkušenějším včelařům vč méně rojí. Ale to je jen pro moje příznačné uvádění nejširších souvislostí. Ano, včely, to je vysoká škola!