Děkuji vám oběma za poznatky až z Gorova vysvětlení jsem to pochopil. Ukládám si tento poznatek je to velmi zajímavé, ale logické. Použiji někdy až se dostaví vědomosti a odvaha. Jestli se někdy dostaví😊
U mých včel bylo dnes 10, ale tak silný SZ vítr, že téměř nelétaly. Stejně tak u Petra, i když je o 60 metrů níž a je už navíc mimo Českou Sibiř. Ani jeho včely téměř nelétaly, spíš vůbec jak říkal. Přesto byl úbytek na váze jen 25 deka a to bychom oba čekali úbytek větší. To by potom byla za předpokládaných 10 dní zimy ztráta nového medu asi jen kolem tří kil a to by bylo skvělé. Ale právě jsem se dopustil “měření před vátím” i když v opačném smyslu.
Dovolím si v tom pokračovat (ryzí teorie). Přednedávnem jsem tu řešil, že některá vč doslova ulila VN medem a omezila sama sebe v plodování. Pokud by nyní v těch deseti chladných dnech včelstva spotřebovala hlavně med z plodiskových VN, vlastně by to bylo dobře. Nebo se pletu pane Goro? Sám si neumím přesně tuto situaci z minula vybavit.
Keď teória tak teória 😉 …nevidel som do včelstiev, čo je základ pre rozvíjanie teórií, ale z toho, že je momentálna spotreba relatívne nízka mi vychodí že v plodiskách je prevažne zaviečkovaný plod, ktorý nie je potrebné krmiť čo bolo spôsobené spomínaným “ucpaním plodisk medem”, jednoducho matka nemala kde klásť… váš predpoklad je správny,na chov spotrebuvávajú včely prednostne med z okolia plodu (teda ak nie je zaviečkovaný), čo by mohlo mať pri ochladení aj pozitívny účinok na plodisko, teda uvoľnenie plodiska, možnosť klásť vajíčka a následne chovať aj vďaka vykonanému posilneniu viac včiel…. Len ten efekt bude priamo úmerný množstvu spotrebovaného medu a to zasa bude závislé od množstva otvoreného plodu… proste v rodinách to po ochladení môže vyzerať rôzne… …
Nový poznatek od Petra. Včely skoro nelétají, jen sporadicky a zdánlivě nic nenesou. Přesto je úbytek na váze jen 15 deka denně!!!!
Tvrdí se, že v těchto ochlazeních mizí rychle zásoby. Proč by měly mizet? Včely mění váhu pylu a medu na “maso”, pak mizí jen tolik, co je k té přeměně potřebná energie. A pak také to, co spotřebují na výrobu tepla. Prudce se ochladilo a stejně je spotřeba malá? Jak to? Taky ti, co větrají očky, sejty a paroprodyšnými stropy odvětrávají vodu, což se u Blaníku neděje a tudíž je úbytek váhy nepatrný. Uvidíme co bude dál.
Nevím. Napadá mě, že kdo má očka a sejta, i když zakrytá, stejně těsní mizerně a kdo k tomu má ještě veliká česna, odvětrá si teplo ven z úlu a včely pak musí horečně “topit” a pak padne mnoho “paliva”. A je tu ještě jedna věc, většinou včelařů nepochopená a nedoceněná. Nyní jsou stropní igelity plné krůpějí vody a tak včely nemusí ven pro vodu. Tudíž v ledovém vichru nemizí létavky a tak váha včelstev moc neubývá ani úbytkem včel.
Petr v obavě, že by mohly plesnivet rámky v medníku - vč na váze je v tenkostěnném úle smrk 20 mm, má jeden medník 39x15, plodiště 39x30x11 a celé to stojí na TL 39x15x10 (do medníku i TL se dávají rámky dál od sebe a o jeden méně). Petr tedy vytáhl zadní rámek v medníku a plesnivý není. Je v něm nezavíčkovaná sladina. Při náklonu ani při trhnutí to neteče, není to tedy kondenzovanou vodou nacucaný nezavíčkovaný med.
Napadá někoho jné vysvětlení té záhady, že v Blaníku nemizí zásoby?
Zopakuju:
od pondělního ochlazení do dneška je průměrný úbytek průměrného včelstva v Blaníku 150 gramů/den.
Napadá někoho jné vysvětlení té záhady, že v Blaníku nemizí zásoby?
Proč by měly mizet? Včely mění váhu pylu a medu na “maso”, pak mizí jen tolik, co je k té přeměně potřebná energie. A pak také to, co spotřebují na výrobu tepla…
….aké iné vysvetlenie ? …v zimných mesiacoch na výrobu tepla včely potrebujú cca 50g zásob denne… teda Petrove ešte aj chovajú nejaký plod…nie veľa ale chovajú..
To, co soudíte zní na první pohled rozumně. Uvidíme až včely rozebere až chladno skončí. Pak by mělo být jeho včelstvo doslova zubožené, téměř bez plodu, těžce zaostalé, které by už do konce sezony nemělo zpoždění v kontinualitě vydatného plodování dohnat. Já si to, co vy, nemyslím a opakuju, uvidíme ano?
Na druhou stranu je na váze typická Kraňka (kromě kmene Singer a asi i některých dalších), která ihned reaguje na omezení snůšky omezením plodování a plodují jen neušlechtilé včelí kmeny. Stejně jako u lidí, když nemám co do huby, nedělám si děti a nejím bifteky a kaviár!
Všechno zlé je vždycky taky pro něco dobré, říkávali předkové.
Jezevci stříkají řepku v plném květu hlava nehlava a včely na ní nejsou kvůli jinak málem katastrofální zimě.
Jinak tady u nás a asi i jinde, je patrně po jablkách, květy nemohly nezmrznout. Zmrzlo a černá sotva rašící listí na mnoha dřevinách. To snad rostliny nahradí ze spících pupenů. Včely včera u mě hledaly mokro pod spadaným starým listím v lese, nálet byl masivní, nejméně 5-6 včel na m2. Navrchu oschlé listí bylo po odhrnutí zjevně hodně mokré. Na louce hledaly vodu taky, ale mnohem méně, tak jedna včela na 2 m2. Zajímavé, blíž než listí v lese mají přímo před česny mokrou loučku a 15 metrů od česen (jenže louka i potok je asi o 4 m níž) potůček. V listí patrně hledaly výluh a tedy asi třísloviny, jinak mě nenapadá důvod. Nikdy jsem toto nepozoroval.
Přidám ještě jinou zajímavost. Hospody od raného novověku až snad do konce 18 století a možná déle povinně odevzdávaly popel (ze dřeva, uhlím se netopilo) do flusáren, kde se vyráběl flus prostým vyluhováním popela vodou a zahuštěním výluhu. Na zmíněné mokré loučce jsem před pár lety dělal v zimě “pořádek”, klučil džungli a klest spálil. Vznikla velká hromádka popela. Včely celý rok braly vodu z toho popela, který nasáknul vodou zespoda a vodu z močálu téměř úplně ignorovaly.
Neumím najít co to flus vlastně je, myslel jsem, že louh, ale asi úplně ne když to potřebovaly sklárny, což jsem netušil. Vím jen, že se to povinně odevzdávalo a dodnes existují domy s dnes nehezkým názvem flusárna (třeba v Benešově) a lidi dnes už zvětšiny netuší, co to flus vlastně byl a že flusárny byly budovy s “chemickou” manufakturou a ne zaplivané špeluňky. Asi je to německé slovo.
https://plzen.rozhlas.cz/flus-potas-nebo-salajka-s-tim-souvisela-i-byvala-sklarska-hut-na-rozmitalsku-8463888
Ale jako celkem často (ne-li pokaždé) jsem se od postřiků řepky dostal někam úplně jinam. Třeba to někho zajímá a když ne, snad mi odpustí.
Jak mi píše jeden kolega, nyní by měly naše úly pukat ve švech tím, jak se neupracovaly a tudíž neodešly staré létavky a současně se vylíhla kvanta plodu. Chystám se prvně po těch zimách do včel a jsem na to zvědavý. Onen kolega mi psal, že co otevřel tak tam načerno včel rozhodně není. A tak mě to velmi zajímá, mám za to, že takhle dlouhou pauzu z prudkého ochlazení v době květu ovoc stromoví a řepky jsem za více než 50 let včelaření nezažil.
Jen jsem v těch zimách sem - tam nahlédl pod dekly, zda zdrhly z medníků. Vůbec jich tam neubylo. Dříve jsem opakovaně zjistil, že v kratších ochlazeních při výpadku snůšky, trvajícím několik dní, i týden, vůbec nepřestaly stavět. Také jsem zvědavý, zda se vyplní Gorova prognoza, že kde včelstva ubila vysoká plodiště medem, tam že budou nyní lazaři, protože med omezil plodování.
Kraňka je známá prudkým omezením plodování když nastane nepřiznivé počasí a vypadne jakákoliv snůška. To ale neumí Vlaška, ta ploduje jak blbá a klidně padne hlady. Protože v BF je právě Vlaška, a BF by po ní měla zdědit sklony, jsem zvědavý, zda bude mezi včelstvy s K a BF rozdíl.
GORO napísal:
“váš predpoklad je správny,na chov spotrebuvávajú včely prednostne med z okolia plodu (teda ak nie je zaviečkovaný), čo by mohlo mať pri ochladení aj pozitívny účinok na plodisko, teda uvoľnenie plodiska, možnosť klásť vajíčka a následne chovať aj vďaka vykonanému posilneniu viac včiel?…….proste v rodinách to po ochladení môže vyzerať rôzne… …”
Tak jsem si zavčelařil, prvně od ochlazení. A čekal mě dokonalý šok!!!!!
Stihl jsem udělat - projít jen 15 vč z 26, která jsou na jednom stan. Jedno vč je vyrojené, netuším kdy. Bylo to spojené vč, od jara bez jiskry, zaostávající. Spojením se poruší nějaká rovnováha a taková vč se skoro vždy chtějí rojit.
Z ostatních, bez výběru, prostě jak jsou v řadě, se ani jediné nechce rojit. Ani nestaví misky!! Med z medníků neubyl, dostavěly nízké M, někde je ale už nestačily zaplnit. Neubylo ani medu z plodišť a nebo ne dost. Med ze 4 vč by se dal vytočit, nízké rámky celých NN jsou až k SL zavíčkované.
NEUVĚŘITELNÉ! Vím jistě, že takovýhle rok nepamatuju.
Jsem velice zvědav na další vývoj. Dnes tu začal rozkvétat hloh, včely obíraly zbytky pampelišek a víc jak polovina pylu byla z nich. Ze řepky byly vidět včely s umouněnými havičkami, ale nenesly z ní pyl. Až to na mě dělalo dojem, že neměly dost zdrojů, ovocným stromům zmrzly květy. Ve stínu tu bylo jen 14 a ve 14:30 skončil intenzivní let i když teplota nepoklesla a vítr nebyl. Netuším co javory, mám ale za to, že zmrzly a proto nebyla snůška nijak vydatná. Sladinu v úlech vidět bylo, netekla ale z plástů.
Dobrá plovina dnes projitých vč je zralá na další medník. Dvě z nich mají 2 N medníky už před ochlazením.
Přidával jsem druhé, u dvou vč z dnes stihnutých 10 vč třetí medník. Předešlé 3 dny jsem do včel nemohl a byla to chyba, kydybych v sobotu přidal asi polovině vč medník, byl by dnes plný a nebo skoro plný. Jenže jsem měl program s rodinou a já nevčelařím kvůli včelám, nejsou cílem mého života, ale prostředkem!
Nikde ani náznak rojové nálady a medu nějak během deseti dnů zimy neubylo. Nechápu to, nepamatuju takovýhle rok. Ale rojení se určitě dostaví, hned, jak se vylíhnou včely ze zavíčkovaného plodu, kterého je ve vč většina.
U mňa vo včelách som tiež nenašiel v žiadnej rodine rojovú náladu… dokonca med v mednikoch počas predchádzajúcich dní začali viečkovať takže im počas chladu stačilo to čo mali v plodiskách…trochu horšie je to so znáškou, všetko je odkvitnuté, na jabloniach plody ako nechet , aj čerešne nezmrzli a sú plody… asi 2km ja repka snáď ju nájdu…a ešte kvitne pagaštan… tretí medník som dal len na dve rodiny ale včely tam akurát stávajú medzisteny… no uvidíme ako to pobeží ďalej , včiel je naozaj dosť a na letáči bežne pristávajú trúdy/trubce…