Slábnutí včelstev vdobě rozkvětu špendlíků

Dlhoveké zimné včely skutočne bežne dožijú do května ale závisí to od toho ako skoro začnú chovať plod…prvý plod obyčajne pre nedostatok peľu v zimnom chumáči dostáva bielkoviny z tukového telieska včiel… včely to výrazne vyčerpáva a skracuje im život… náhly a predčasný výskyt peľu a nektáru v predjarí ešte zintenzívni opotrebenie zimných včiel, pretože aj zásobovanie musia zabezpečovať oni…. niekedy to čo sa nám javí ako vynikajúce pre včely, podnietie k plodovaniu medocestami či zvýšenie plodovania zúžením včelstva a uteplením na jar, zabezpečí síce intenzívne plodovanie predbiehajúce rozvoj v prírode (včely by normálne ešte nemali toľko plodu ale včelár to chce a potrebuje !) ale môže sa toniekedy  prejaviť aj tak,že včely na jar zoslabnú, výmena zimných za letné nie je plynulá…

Aha. Já to mám se včelami tak, že se ustavičně učím a přiznám se, že co jste právě napsal jsem netušil. Zaslouží to hlubšího zamyšlení a uvědomnění si dalších souvislostí.

Sám tu mám vlákno o pravidle 40 dnů, o tom, jak zužovat raději radikálněji a moc jsem nechápal názorové proudy to všechno “hnaní” včelstev co nejdřív a co nejrychleji kupředu nedělat, nezužovat atd. Odjakživa jsem odpůrcem jarního “těstíčkování” a jak se jedná o syntetické krmivo dokonce s nějakou bílkovinovou náhražkou tuplem. A tak dále, mám za to, že moje názory jsou zde už celkem známé.

Velmi často vzpomínám na svojí maminku, která mě vlastně o včelách naučila všechno. Mám dar dokonale si pamatovat vše, co jsem nějak intiutivně zařadil mezi významné informace. Máma je jinde už 27 let a až dneska, po přečtení vašeho krátkého článku, mi konečně plně došla její slova o tom, že čím rychleji poženu zjara včely, tím dřív je pak budu mít na stromě. Prostě, zužovala, před zimou krmila až nadbytečně, množství pylu, který včely našly v podletí ale ovlinvit nemohla. Měla cit zjara nepřehnat tempo jarního rozvoje svých včelstev. Opakuju, až když jste to takto vysvětlil, mi to došlo. Po tolika letech! Děkuju vám.

Vypadá to, že mám asi nějaký cit zužování nepřehánět. Pamatuju si, že bratr zužoval radikálněji a i mě se minulý týden u některých vč zdálo, že jsem mohl zúžit víc. To proto, že třeba před plodem, kde jsou světlejší mladé rámky, bylo ještě i když už vč postavilo mezistěnu a půlku SR, tak vepředu měly mezi plodem a krycím rámkem jeden a někde i dva rámky ještě bez plodu. To je jasné, světlé dílo je chladnější a tak některé matky kladou v předjaří a časném jaru spíš do tmavých plástů, které mám vždy (až na nepatrné výjimky) v zadní části plodiště. Ovšem i tyto nezaplodované přední rámky jsou nahusto obsednuté včelami.

No jo, ale to by vypadalo , že ne vždy je zužování správné a měřítkem bude jeden každý rok, resp. průběh jara ? Nedá se tedy říct, že v polovině února musí správný včelař zúžit, ono to bude složitější…

Tady vám úplně nerozumím. Zúžit se musí, protože nevíme jaké bude počasí. V noci na dnešek jsem koukal na loňský rok a posun je o dva týdny. Já měl spíš na mysli něco jiného. Zúžit se musí a musí to být v půlce, nebo třetí dekádě února. No a dál je to podle počasí, přesněji podle kevetení důležitých rostlin. 

Polopatě. Mám za to, že v únoru 23 bylo stejně jako letos. Zatímco vloni to včelstva měla šanci stihnout, tedy těch 40 + co tvrdím já, tedy asi 10 dní k tomu a tedy opravme pravidlo 40 dnů na pravidlo 50 dnů. Letos včelám příroda utekla. Na tom ale včelař nemá vinu, páč v půlce února nevěděl. 

Mimochodem, vloni rozkvetly špendlíky a prudce se ochadilo a já si vloni v deníku postesknul, že ze špendlíků nic nevytočím. A vytočil jsem špendlíkový med i tak. Holt ne od polovičky nebo víc jak polovičky, ale jen od asi čtvrtiny včelstev.

Jinde píšete o tom, jak vám stačí, že vám jedno vč dá za rok jednu bednu 17 medu a to je tak 18 kilo, možná malinko méně. No, to je pro mě málo. Já potřebuju pro všechna vč mít na jaro asi 4-5 rámků nevytočeného medu. To by mi z jedné bedny zbyla polovina. Nemyslel jste spíš bednu, kterou jim berete?

Vloni jsem něco vyzkoušel a dám to do samostatného vlákna. Opět něco, co se nedá nikde vyčíst.

Ano, myslel jsem nástavek , který je pro mě, já to tak mám, že co je pro včely, to nepočítám, ale tak je to jen u jednoho včelstva, ostatní dají 2-3 nástavky .

Tak včera jasem zaznamenal u části mých vč také velkou redukci počtu včel, česky silné zeslábnutí. Stavba se úplně zastavila. Také silně poklesly zásoby, na to je nutné dát pozor. Objevil jsem vč, spíš slabé loňské oddělky - říkám jim “záložní matky”, kde je hodně pod magických 5 kilo zásob. Ty ale ještě neobsedají plné plodiště a tak je kam přidat zásobní rámky.

Jinak jsou na tom vč silná, která proměnila zásoby na plod a včely, jsou na plném počtu plástů ve VN a zásobní plást už není kam dát. Tady je výhoda TLumiče nízné míry. Dám do něj nevytočené medové rámky z loňska s medem a prostřídám je nízkými SR. Co nastane?

Vč mohlo dostat zásoby, navíc hyperkvalitního MEDU, který ve srovnání s cukrem dělá doslova divy.

Po vybrání zásob nepůjde matka dolů klást a současně s plodováním neopustí krajní rámky, jako když se dají dvě vysoké bedny na sebe.

Na SR v TL začnou stavět trubčinu až budou chtít, až by byly VN “přebujele” nacpané včelami. Pak funguje TL doslova jako pojistný ventil. Včelstvu ten prostor evokuje dost prostoru a tedy žádnou stísněnost a nevzniká tudíž tak často rojová nálada. Vč má kam ukládat nárazovou snůšku, TLumit její nárazy a neomezuje matku v kladení ve VN.

A tak dále. Protože kde jsem už TL měl, ještě v něm není žádný a tedy ani trubčí plod a tak už obsazený TL v ochlazení a když jich rapidně ubylo, mohly beze škod opustit. Vrátí se tam až se nalíhnou další včely a až se oteplí. 

A tak dále.

Vývoj probíhá v nejméně polovině mých vč až překotně. Doporučuji podívat se na vlákno o pravidle 40 dnů. Zužoval jsem myslím 14.2. jedno stan a druhé kvůli počasí až 19. Tam je očividný rozdíl, jsou nejméně o 10 dní pozadu! Takže, 5 dní v únoru = nejméně 10 dní na konci března. 

Včera to tedy bylo na prvním stan 44 dní a protože matce po zúžení trvalo asi 7 a spíš 10 dní než se rozkladla, tak právě za těch několik dní nastane bouřlivá změna síly včelstev.

Med ze špendlíků letos vytáčet nebudu. Příroda utekla, včely to nestihly tak rychle. Dneska u nás rozkvetl javor mléč a s hrůzou jsem si všiml, že na jednom poli začíná žloutnout řepka. Zatím nepatrně, ale je to za dveřmi! Lesy jsou přes noc plné koberců sasanek, sice nemají nektar, ale je z nich smetanově mírně nazelenalý pyl a včely ho sbírají jak o život. Každý pyl z plochy, kde se nikdy ničím nestříkalo, je víc než velmi významný, o mnoho lepší než z polí!!!!!!

Když jsem se odpoledne vrátil domů, objevily se první květy na divoké třešni, před polednem tam nebyly.  Vreby nestíhají a jabloně mají nalité pupeny. Teprve nesměle začínají bělet trnky, z těch ale včely nic nemají, jejich nektar má jen 2% cukrů a tak včely trnka nezajímá a i pylu je jiného všude nadbytek a tudíž ani pro pyl na trnku nechodí a nebo jen výjimečně.

Sezona začala.

Zdravím vás.

U nás zatím špendlíky (myrobalány) ještě nekvetou. Lesy tady vypadjí jak po výbuchu atomové bomby všude vytěžené holiny kvůli vichřici, která se tady prohnala minulý rok. 

Tak to máte skvělé lesy-Lesáci dostali před 3 lety zákaz místo vyžínání pasek je stříkat a hned se to prjevilo! Tak to vše zaroste malinou a ostružinou a vy budete mít skvělé snůšky. Všechno zlé je vždycky také pro něco dobré.

Tak mám špatnou zprávu o mém včelaření. K zeslábnutí několika vč došlo až nyní, zjistil jsem to na jednom stan s 26 vč včera. 2 slabé “záložní matky” nemají ještě medník. Ovšem u 4 loňských oddělků, které před týdnem pukaly vešvech, vše to jsou třicítky, ubylo včel. Nastal efekt rámku vyššího než 30 cm a mě se to na třicítce stalo asi prvně, kvůli tomu jsem zrušil Sedláčkovu míru vysokou 34,7 cm. Včelstva nacpala med na vysoké rámky, už ho víčkují a plodují na třetině rámků dole a ani ne na všech. Letošní postavené M - 1-2 ze 4-5 zanesly medem. Medníky úplně ignorovaly, u dvojich tam nebyla včela, u dalších dvojich obsedla jednu nebo dvě souše a stejně velmi nařídko. Co je podivné je, že se vůbec nechtějí rojit, samy sebe omezily a nestaví ani misky a to snad v tuto dobu nepamatuju. Misky nestaví ani kmenová včelstva. I trubčiny je na vysokých SR málo, z asi tak 20% letos stavěly dělničinu a i jí tam zakládaly. To taky nepamatuju.

Jednu matku jsem usmrtil. Nezbylo, než její plodrámky rozdělit jiným. Včelami jsem posílil (brigádou) jiné slabší vč. Ze 4 takto slabých vyšlo 12 vysokých rámků bez plodu a z deseti je nad jedním vč nad mřížkou medník. Zbylá vč dostala souše na zakladení, otevřený plod tam byl na 1-2 rámcích. Nazval bych to kolapsem, jak by to pokračovalo nevím. A zda moje opatření pomůže taky netuším, nemám s tímto žádnou zkušenost. Mám jen kalkul, který nevím zda vyjde, že včelstva prohandlování plodu a včel nějak vybudí k vyšší aktivitě a přidání plodu ze zrušeného vč navýší počty včel ve zbylých natolik, aby se vrátila na původní sílu.

Kolega s Blaníkem dává třetině druhé medníky a v době špendlíků si stěžoval na rapidní zeslábnutí včelstev. Já vč na druhý medník mám ze zmíněných 26 pouze dvě a i tam jsem ještě počkal. Druhé stanoviště se 14 vč je celkově asi o 4-5 dní opožděné, co mě čeká tam se dozvím o víkendu.

Ze všeho, co tu píšu, by se mohlo zdát, že mě jde vše samo a vše mám skvělé a naprosto bez problémů. Tak to je velký omyl. A proto když někdo méně zkušený dopadne některý rok hůř a nebo špatně, měl by si uvědomit, že i dílčí neúspěch ke včelařině patří.

Horší (zatím) je, že vůbec netuším, kde jsem udělal a jakou chybu. Nejsem soudruh a už vůbec ne z NDR a přesto chyby dělat umím.

A i kdyby se později ukázalo, že to byl vliv vnější, mě po tolika letech včelaření by překvapit nemělo vůbec nic! A tudíž je tou chybou to, že jsem neuměl rozpoznat zádrhel. Nevím, jak zjištěný zádrhel řešit, ale já žádný nerozpoznal.

Přece jen se vracím abych něco připsal. Dostal jsem před asi dvěma týdny “podivný” dopis od mě neznámého, ale také Podblanického včelaře o tom, jak majitelé agrochemie zuřivě brání prostřednictvím EU a našich orgánů záíkazu nějakých postřiků a prolobovávají si už několik let odklad zákazu. Nerozumím tomu, nevím zda je to nějaká konspirace či provokace a nereagoval jsem. A dnes by si měl každý uvědomit komu v naší zemi patří 80% agrochemnie a kdo má tudíž max zájem ty sra.ky po polích stříkat co nejvíc. Ale ač cizák, má nejvyšší preference a zse bude zvolený…

A ABY BYLO ÚPLNĚ JASNO, najděte si tady můj článek o neonikotinoidech a o tom, jak a s jak dlouhým “odkladem” zhoubně působí na včely. V jiném vláknu sem dám ten dopis, kterému, přiznám se, ne úplně rozumím.

To je mi moc líto, tohle je smutná zpráva.

Až se stydím napsat, ale u nás jsou včely v pohodě. Nosí jak vzteklé  a staví jak vzteklé. Zkouší vaši metodu bez mřížky a vypadají docela spokojeně. Dala jsem všem až na 3 loňské pozdní oddělky medníky 39x24, vystrojené vaší metodou a tedy dívala jsem se jen zhora, ale rozhodně je zanášejí. 

Jak teď chodím dlouho z práce, šla jsem před cca 14 dny do včel a jak jsem unavená, nedala jsem jim jeden rámek. Musím říct škoda. Během strašně krátké doby vystavěly vzorný plást - trubčinu a už byl komplet zakladený, no zrušila jsem ji a dala stavební rámek.

Tak ať se vám včely dají rychle do cajku, dobrou noc.

včelár často uvažuje kde urobil chybu a pritom chybu nemusel urobiť…

ja mám včely hlavne na NN ⅔ LG, a pár úľov tohto typu mám aj z liateho polystyrénu (koplen) z hrúbkou steny 40 mm…. sú ľahké, pevné a pôvodne som plánoval na tento systém prejsť kvôli vyšším výnosom a tepelnej pohode včelstiev, nižšej potrebe zimného kŕmenia a bla, bla bla… neprešiel som…ale nie o tom chcem písať…v týchto úľoch naozaj zakrmujem na zimu výrazne menej, včely na jar nevyláka slnko k predčasnému plodovaniu, dokonca dlho trvá kým jarné slnko prehreje úle a začnú mať prelety, nosiť peľ a chovať vo veľkom plod… v drevených už mám veľké plochy plodu ked tieto  konečne začínajú… len potom prídu marcové/březnové studené noci, včely v drevených úľoch musia viac kúriť, obmedziť plodovanie ale tie v tom polystyréne v noci vôbec nevychladnú a v kuse idú ako píly a skoro vždy v množstve plodu a jarných včiel nielen dobehnú ale aj prebehnú tie v dreve…

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami…  nehodnotím ich že zoslabli, ale  včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

myslím teda hoci nevidím do Blaníkov, koľko majú plodu, že keby nemali to “uzamknutie medom pod hornou laťkou” na vysokých rámikoch nosili by hore do NN a matka by mala priestor a nezoslabli by…. čiže problém bol podľa môjho názoru identifikovaný správne , teda “efekt vyššího rámku ako 30” len v tomto roku asi sa kritérium pre včasnú znášku posunulo na “efekt rámku vyššího než 26”…  ešte mám otázku, nemáte Blaník aj v 24 kách?…aj tam “zoslabli”?

..ja by som im drasticky rozperákom alebo vidličkou ten med pod hornou laťkou na vysokých rámikoch odviečkoval…možno ho vynosia hore a urobia miesto matke…

samozrejme mohol to byť vplyv infikovaného peľu a pod…ale to by sme sa už dostávali do roviny špekulácii, skúsme sa držať pri zemi…

Ano. Pak jsem přemýšlel o tom, co jsem dal sem na forum a i když jsem to tak nemyslel, podvědomně jsem ihned začal svádět SVŮJ neúspěch na jezedáky. Pro mladší - za komunismu byly dva typy socialistických zemědělských podniků - Státní statky a Jednotná Zemědělská Družstva = JZD a Češi (někteří, já třeba) říkají dneska jezedák nebo jezevec všem zemědělcům, jako obecný hovorový název pro zemědělce.

Trefil jste to přesně pane kolego, postřiky včelám určitě na vitalitě nepřidají, ale i to je umění dokázat včely ve změněných podmínkách - vysoké efektivity evropského civilizovaného zemědělství - udržet nejen na živu, ale při vysoké užitkovosti.

Volal mi právě Petr, že objevil u 2 vč ze třinácti to co já. Já to našel u 4 z 26, což je přesně stejné % a uvidím na dalším stanovišti dnes odpoledne. Na druhou stranu jsem si tak rozmazleně zvyknul, že nemám problém, že mě zaskočilo, když si včely dovolily chovat se jinak, než  jak by (jak by řekla moje máma) milostpánovi vonělo víc.

Ano, ke včelám je třeba přistupovat s větší pokorou.

Ihned jsem napsal Petrovi SMS s vaší radou rozškrábat ty zásoby. Já zpřeházel mezi včelstvy plodové rámky, ale bohužel mě nenapadla vaše rada. Bylo to pracné a s poškrábáním skoro jisté, že to odstraní a rozpodují se víc. Já tu pracnost toleroval kvůli efektu chebového kvásku, nikdy není na škodu handlovat plod i se včelami, je to pořád méně práce než brigáda, jak se brigáda dělat má. Navíc nyní, když je snůška, je brigáda nemožná, při oklepnutí rámku z něj vylítne i sladina. Loupež ve snůšce sice nenastane, ale je to nepěkné (nedošlo mi to a udělal jsem to). Včely se navzájem olízaly a nastěhovaly do posilovaného včelstva (možná byly pro domácí atraktivnější), to ano, ale prostě to když je snůška neradím.

A handlování, tedy popsané výměny plodu a mladušek určitě vč nevadí a naopak s největší pravděpodobností zvyšují vitalitu a odolnost včelstev. Také je to velmi silný PODNĚCOVACÍ stimul a na to je třeba nezapomínat.

Taky by bylo potřeba aby vaše poznatky ze srovnání dřeváků s plasťáky nezapadlo, je to velmi zajímavé.

goro:

včelár často uvažuje kde urobil chybu a pritom chybu nemusel urobiť…

ja mám včely hlavne na NN ⅔ LG, a pár úľov tohto typu mám aj z liateho polystyrénu (koplen) z hrúbkou steny 40 mm…. sú ľahké, pevné a pôvodne som plánoval na tento systém prejsť kvôli vyšším výnosom a tepelnej pohode včelstiev, nižšej potrebe zimného kŕmenia a bla, bla bla… neprešiel som…ale nie o tom chcem písať…v týchto úľoch naozaj zakrmujem na zimu výrazne menej, včely na jar nevyláka slnko k predčasnému plodovaniu, dokonca dlho trvá kým jarné slnko prehreje úle a začnú mať prelety, nosiť peľ a chovať vo veľkom plod… v drevených už mám veľké plochy plodu ked tieto  konečne začínajú… len potom prídu marcové/březnové studené noci, včely v drevených úľoch musia viac kúriť, obmedziť plodovanie ale tie v tom polystyréne v noci vôbec nevychladnú a v kuse idú ako píly a skoro vždy v množstve plodu a jarných včiel nielen dobehnú ale aj prebehnú tie v dreve…

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami…  nehodnotím ich že zoslabli, ale  včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

myslím teda hoci nevidím do Blaníkov, koľko majú plodu, že keby nemali to “uzamknutie medom pod hornou laťkou” na vysokých rámikoch nosili by hore do NN a matka by mala priestor a nezoslabli by…. čiže problém bol podľa môjho názoru identifikovaný správne , teda “efekt vyššího rámku ako 30” len v tomto roku asi sa kritérium pre včasnú znášku posunulo na “efekt rámku vyššího než 26”…  ešte mám otázku, nemáte Blaník aj v 24 kách?…aj tam “zoslabli”?

..ja by som im drasticky rozperákom alebo vidličkou ten med pod hornou laťkou na vysokých rámikoch odviečkoval…možno ho vynosia hore a urobia miesto matke…

samozrejme mohol to byť vplyv infikovaného peľu a pod…ale to by sme sa už dostávali do roviny špekulácii, skúsme sa držať pri zemi…

Dobré odpoledne.

Ohledně těch úlů dřevěných a z kopolenu. Co tak zkusit ty z kopolenu vysunout více na slunce? Psal jsem jednomu včelaři, který včelaří v zateplených úlech a ten mi tvrdil, že úly musí být na slunci, zase tam nebudou mít stín a mikroklima, které je pod listnatými stromy anebo použít na jaro ten “prototyp”😉 podmetu co jsem vám posílal🙂. Nazval bych to spíše “ohřívací nástavek”.  V předjaří by se to jenom podhodilo pod izolovaný nástavek a v létě, kdy budou stále teploty bych to sundal, aby jim to “netopilo”.

Martin  priznávam že nemám tie polystyrénové úle (Tome nie sú to plasťáky 😉) na slnku ale to nemám žiadne sú pod listnantými stromami a na jar teda slnko na ne môže….

k tvojmu návrhu na "vyhrievanie" spodného nadstavku nevidím dôvod, proste bol iný rok… veď som písal, že každý rok to dobehli a tie v drevákoch aj aj predbehli…

jedna lastovička leto nerobí ….

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami… nehodnotím ich že zoslabli, ale včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

Zdravím.

Jestli jsem to správně pochopil tak tento rok byly v PS včely slabší takže už to asi nedoženou nebo jo?🙂

Pochopil si dobre nedobehnú, myslel som to o tej lastovička tak, že keď to jeden rok nevyjde a už to vyšlo 7x, tak nevidím problém a budem pokojne spávať… budúci rok si to vynahradia…. Ani tento ešte nie je pre ne stratený….napríklad teraz to prichádzajúce ochladenie ani nezaregistrujú, budú šliapať a “dobiehať” 😉

Už jsem to Martinovi a ostatním vysvětloval několikrát, taky dokonce s odkazem na zkušenosti předků. Ti měli za to, že včelstvo má v roce jen jednu “sílu” a když jí vydá v první = květové snůšce, obyčejně v dalších snůškách neexceluje a je v lepším případě na průměru. A naopak vč “zaostávající” se vyznamenají ve snůšce další, které předkové říkali hlavní snůška. 

Mám dvě stan. Hlavní s 26 vč a druhé v hektaru červených dubů, tam je vše o pár dní pozadu. Dneska jsem zvládl projít všechna vč a všem jsem dal nevytočený loňský med po asi 3-5 kg v plástech (nízkých). Na “dubovém” stanovišti neměly poslední 4 odd 24 ještě medníky. Bylo až dojemné jak zesílily a jak jsem přišel přesně v pravou chvíli. 

Tady vysvětlím začátečníkům co je třeba dělat v kontextu všeho, co tady píšu. Například chlebkvásek, brigáda, posilování imunity.

Všude je několik postavených M, ne všude je ta poslední zakladená. Často se děje, že M postaví, ale místo zakladení jí zanesou medem. Vše co následuje má jediný předpoklad: NESMÍ SE PŘENDAT MATKA!!!

Mezistěny, kor ty se zásobami, je nutné handlovat mezi vč. Zamedovanou M dávám doprostřed hnízda vedlejšího vč. V 95% případů bude zítra “vyklizená” a hlavně zakladená (nově na ní podle kolegy Gora počochním rozpěrákem zavíčkovaný med a pak tam nastane fakt velkej mejdan). Přendavám to se včelami. Otevřu 2-3 vč, když je silná jarní snůška, nic se neděje, staré brécy jsou za snůškou a co je doma je neskutečně hodné. (dokonce jsem dneska našel od čtvrtka nepřikrytý štos medových nástavků s loňským nevytočeným medem a včely to nenašly)

Jestli v některém vč vidím, že je tam hlavně zavíčplod a málo otevřeného, je jasné, že tady nastane těžký problém hned jak se to vylíhne. A naopak kde je většina otevřeného, tam se přidá rámek zavřeného a otevřený přidá “přebujelým”.

A letos prvně jsem u většiny vč zlikvidoval vysoké SR a vč už mohou chovat rubce jen v TLumičích. Dám sem vědět jak to dopadne. Vysoké SR s trubčinou jsem ponechal jen u vynikajících včelstev, průměrným a horším se snažím trubce omezovat. Vysoký SR plný zpola zavíčkované trubčiny inseminky BF jsem dal vylíhnout do obyčejného včelstva, jejich trubčinu jsem zlikvidoval. Požadované vlastnosti se upevní trubci mnohem více než matkou.

Právě jsem, jen jakoby mimochodem, uvedl finty, které dělám. Jediné, co je nutné aby si každý uvědomil, že jakmile bude handlovat cokoli, je to PODNĚCOVÁNÍ!!!!!! A ne každý pak dokáže zvládnout maximálně vyrajcovaná včelstva.

 Tom tu uviedol skutočne zásadné veci …. je ich viacero aby nesplynuli tak opakovane len niečo  vypichnem a trochu rozvediem…. to čo treba mať na mysli keď chce včelár “posilniť včelstvo" pridaním plodu z inej rodiny, resp. oslabiť “predčasne” silné včelstvo… včelár by mal vedieť čo kde preložiť… …na to si stačí pozorne prečítať čo napísal Tom, ja len mám názor že by včelár mal vedieť  aj prečo to robí, tak dopĺňam…😉

Jestli v některém vč vidím, že je tam hlavně zavíčplod a málo otevřeného, je jasné, že tady nastane těžký problém hned jak se to vylíhne. A naopak kde je většina otevřeného, tam se přidá rámek zavřeného a otevřený přidá “přebujelým”.

…matka  kladie len toľko vajíčok koľko lariev sú schopné včely mladušky nakŕmiť a vychovať, včelstvo obyčajne nie je slabé preto že matka kladie málo vajíčok, ale matka kladie málo vajíčok preto, že mám málo mladušiek…..v takom prípade pridanie otvoreného plodu do rodiny ktorú chce včelár posilniť  chov ďalších včiel ešte spomalí, mladuškám pribudne viac hladných krkov a matka ešte viac obmedzí kladenie vajíčok……čiže pridanie  otvoreného plodu by pôsobilo kontraproduktívne.. u Toma keď pridá plást zaviečkovaného plodu, z ktorého  každú chvíľu vylezie armáda mladušiek na pomoc s krmením toho otvoreného plodu dôjde skutočne k posilneniu včelstva, pretože konečne môže matka viac klásť… a naopak z “přebujnelého" včelstva sa nesmie brať otvorený plod, ten je “spotrebiteľom nadmerných zásob kŕmnej kašičky” a musí sa zabrániť, aby zo zaviečkovaných plástov nevyliezla daľšia hromada mladušiek, ktoré by boli bez roboty a nimi vytváraná kašička by bola prebytočná a len by mohla dopomáhať k tvorbe “rojových” včiel…

u nechcem byť nejakým “vysvetľovačom” ani komentátorom Tomových postupov, on vie prečo to robí a včelári to môžu robiť tak isto a nemali by pochybiť… len ešte chcem upozorniť na jednu vec, ktorú správne dal tučným písmom…  Jediné, co je nutné aby si každý uvědomil, že jakmile bude handlovat cokoli, je to PODNĚCOVÁNÍ!!!!!!  ….už by som len chcel upozorniť, že skutočne kto nemá čas, vedomosti či odvahu na regulovanie sily rodín, mal by si radšej toto odpustiť, pretože ako napísal Tom, je svätá pravda, že si môže niekedy narobiť viac problémov ako osohu …citujem… " A ne každý pak dokáže zvládnout maximálně vyrajcovaná včelstva."