Dlouho jsem zvažoval, zda následující zveřejnit. Mám stěžejní informaci už od srpna, kdy mi volal a sdělil mi zásadní věc MUDr. Marx. Asi před týdnem mi volal opět a dovolil mi věc zveřejnit, opět ale nesdělil kde k tomu přišel. Následující tudíž není můj “vynález” či objev a popravdě ještě jsem to úplně nestrávil.
Princip spočívá v genetické podstatě virů, kde nejde o kompletní DNA, ale jen RNA, tedy jen část dvoušroubovice a nebudu tady zatěžovat touto teorií. Princip by měl fungovat tak, že některá včelstva jsou přirozeně imunní vůči virovým k nákazám. Vůči většině virů a dalších nemocí. Kojičky těchto včelstev mají ve své krmné kašičce jakousi dosud záhadnou substanci, univerzální protilátku a mohou schopnost tvořit tuto protilátku předávat dalším včelám, které jsou v larválním stadiu krmené kašičkou s touto protilátkou. Tyto včely pak samy bezděčně tvoří ve své krmné kašičce stejnou a stejně účinnou protilátku, která se ale neředí. Ovšem v jistém smylu ano, ale to vyplyne později.
Takže. Jakékoli “obyčejné” včelstvo dostane brigádu ze včelstva s protilátkou, ihned se stává tvůrcem a nositelem přirozené protilátky. Dovolil jsem si to nazvat efektem chlebového kvásku. Pokud jím naočkujeme jakoukoliv mouku s vodou, vznikne chleba. Přesněji, jen tak MŮŽE vzniknout chleba.
Tolik podstata jevu, následují už jen moje dedukce a úvahy, a jak je u mě běžné ihned také SOUVISLOSTI.
Dříve (po ww2, předtím nevím) až do asi let devadesátých převládal názor vhodnosti a potřebnosti jarního vyrovnávání síly včelstev. Cílem byla v rámci jednoho stanoviště co nejvyrovnanější vč a z toho vyplývající vyrovnané výnosy. Je popsáno mnoho způsobů jak toho docílit, jedním z nich je brigáda. To je terminus technikus a je nad rámec tohoto článku vysvětlovat co by měl každý znát. Běžně se v té době ale včelařilo dvoumatečně. Když to zjednoduším, jednou z praktik bylo na dvě produkční vč se vyzimovalo třetí, tak zvané manipulační včelstvo a jeho rozdělením mezi uvažovaná produkční se docílilo větší síly v rané snůšce. Skutečně to dokonale funguje. Ovšem jakýmsi vedlejším produktem bylo masové posilování všech vč plodem a včelami včelstev jiných. Od této praxe se v současnosti ÚPLNĚ UPUSTILO!!!! Mám za to, že v důsledku opuštění této, dříve běžné praxe, se také zvětšiny vytratila schopnost popisovaná v tomto článku. Rozhodně skončilo přenášení této (i jiných) vlastnosti mezi včelstvy.
----------------------------
Tady opět rozkošatím výklad a opět odbočím. Málo se ví, že zjara lze spojovat vč naostro, neservou se. Mnohem jednodušší a elegantnější a časově nenáročné je posílení slabšího vč rámkem s plodem i se včečlami, které daný rámek právě obsedají. Efekt je stejný jako u brigády, jenom ne okamžitý jako u brigády. Silnému vč se odebere rámek s plodem a včelami a vloží za poslední plodový (s dělničím plodem i když mezi plod a SR, případně zadní krycí) rámek posilovaného vč. Ano, tak jak je, rovnou. Jedinou podmínkou je, že na něm nesmí být matka. Neservalo by se to, ale matku by zabily. Ovšem včelám mateřské vč neublíží a naopak velice uvítá posilu. Přidat jen plod bez včel nelze, posilované vč by to naopak oslabilo. Má přece ošetřovatelek plodu právě tolik, kolik má vlastního plodu a určitě ne víc. To by mělo samo víc plodu ne?
Při posilování plodem - je to posáno jako vyrovnávání síly včelstev - má svá úskalí a není to až tak jednoduché. Pokud chci okamžitou posilu, vyberu rámek s plodem převážně líhnoucím. A naopak, když se mi zdá, že posilované vč má málo otevřeného plodu a nebo nepospíchám, vyberu rámek s plodem mladším. Na něm jsou právě kojičky a ošetřovatelky plodu a jestli by se mohl přidat plod bez včel, pak jedině plod líhnoucí. Bez včel ale nikdy otevřený!!!
No a zpátky k teorii chlebového kvásku.
Protože teoretikové, dodnes žijící a píšící do časopisů (proto je nemůžu jmenovat, ale škůdce českého včelařství bych pojmenoval s chutí), tak dlouho propagovali upuštění od posilování vč na jaře, jako prý že jinak se nemůže projevit skutečný potenciál té které matky, že je to zbytečné, kontraproduktivní i jinak, že se víc přenášejí nemoci a VD, prostě ble, ble a ble, je výseldek ten, že se nepřenáší vzácná vlastnost “chlebového kvásku” i kdyby se u někoho u některého včelstva vyskytla.
----------------------
Nemám co víc dodat. Naopak mám za to, že tuto informaci stejně pochopí nemnozí a i když pochopí, neudělají v praxi vůbec nic. Pro mě to vysvětluje záhadu, jak to, že mám vč bez úhynů. Nabízelo by se, že jedině Blaník, úl i metoda, jsou tím všespásným receptem na věčné časy a nikdy jinak. Ale tak to určitě není. Bez úhynú je Goro s NN systémem, divulepý Bohemia Gall s volnou stavbou, asi v Langsthrotech - je tajemnej jak hrad v Karpatech a tak toho o jeho včelaření moc nevíme (je lakomej a nechce sdělit svoje know-how) a taky kámoš Rosťa v Adamcích se sejty ve dnech a jen s jednou mírou v úle. Ale já, Petr i Tom4 svá vč posilujeme a Rostislav taky a tím přenášíme efekt chlebového kvásku na většinu svých vč. O tom, kde se u nás čtyř ty imunní včely vzaly pomlčím, to už by byla hyperspekulace.
Na závěr je nutné upozornit, že pod tlakem včelstev "obyčejných", tedy bez záhadné schopnosti tvořit protilátku ve své krmné kašičce, a bez každoročního posilování jedněch včel včelami a plodem z jiných včelstev, se postupně schopnost ředí a vytrácí. Polopatě, “obyčejné” včely, spíš včelstva, nositelky přirozené imunity nakonec převálcují a unikátní vlastnost se vytratí…
Informaci, že včelstva kde včely jsou po různýn trubcích(z různých včelstvech) jsou vitálnější, než včelstva kde včely jsou po trubcích z jednoho včelstva jsem už v minulosti někde zaregistroval.
Seriozně jste napsal, že “rincip chlebového kvásku” může být dvousečný…
Jirku Marxa si neskonale vážim a sledujem jeho snahu o priblíženie sa potrebám včiel pri ich chove so záujmom a nadšením…. Ten faktor zvyšovania imunity včelstiev cez mladušky, ktoré pozitivne “naočkujú” larvy pri krmení ma zaujal,ale chýbajú mi dostatočné vedomosti o tom či je to možné a ako to že sa odolnosť proti vírom dokáže takýmto spôsobom preniesť… teoretizovať a “variť z vody” si netrúfam…
ak by to malo fungovať tak potom posilňovanie imunity včelstiev pomocou mladušiek, ktoré túto schopnosť majú by sa javilo ako cesta ale má to skutočne svoje riziká…..
… osobne by som však videl ako možnú cestu prenášať niečo také “zatrubčením ” včelnice a okolia, teda riadeným rozchovávaním trubcov z rodín, ktoré takúto schopnosť majú …
Vždycky jde o to, jakou vlastnost včelař upřednostňuje. Poslední roky se hodně šlechtí na mírnost včelstev. Neobhajuji extrémně bodavé bestie, ale moje dosavadní zkušenosti hovoří jasně- pokud je včelstvo , řekněme, ostřejší, většinou nemá žádný problém. Uvedu příklad- mám jedno včelstvo-žádní koně včelnice to nejsou, ale vždycky velmi úsporně zimují, na jaře mají vždycky dostatek zásob. Nerojí se, přinesou jeden NN 39x17 medu pro mě, matky mění tichou výměnou. To včelstvo prostě nedá žádné starosti, krmím a léčím jako všechny ostatní. Jo, jsou trochu ostřejší, v tričku je otevřít nemůžu.
Co se týče VD, už několik let je prostě v úle nenajdu, ani po léčení, nebo v extremně malém množství, jednotky. Tady v těch ostřejších nikdy nic
Měl jsem i extremně hodné včely, ale tam často probíhala loupež, i když asi tichá, někdy bezmatečné. Pokud bylo vše ok, přinesly 2-3 NN medu, ale ok tam bylo vše vždycky maximálně jednu sezonu,pak vždycky něco. Každý extrem je špatný, ale skoro se přikláním ke včelám, u kterých je jeden medník jistota a jsou beproblémové.
Mám i včely získané před dvěma lety z odúmrtě starého včelaře. Jsou na míře 39x24, v sezoně mají jeden medník téže míry. Absolutně nerojivé, vystačí si s tím prostorem, co dostanou. Nevěřil jsem té jeho metodice, ale funguje to u nich. Úly jsou nově udělané, velmi precizně podle starých Univerzálů, bez boční předsíňky, s velmi malým česnem.
Stěny izolované hoblinami, včelám se v nich skvěle daří. Jsou různé včely, záleží na každém , co mu vyhovuje.
Na většině včelnice praktikuji metodu “chlebového kvásku ” podle Toma50, ale uvedená , velmi odlišná včelstva nechávám bez tohoto zásahu.
Je jedno, z jakého vč se brigáda, rámek pro posílení/ozdravení použije. Logicky bych bral, že nejlepší bude vzít jej ze vč, které se nejlépe rozjelo, má onu "jiskru" a dá se tedy u něj předpokládat, že by mohlo předávat i kvalitní krmnou kašičku. Tom50 psal, že se dříve dělaly manipulační vč pro posílení, dorovnání ostatních vč. Daly by se tedy na toto ozdravení, či posílení použít vč od záložních matek. Stále totiž řeším, co s nimi udělat. Letos jsem je spojil a udělal z nich jedno vč, ale časem už rozšiřovat nechci a nevím jak je "spotřebovat" Na druhou stranu nevíme, jak se budou vyvíjet a jestli by jejich přidání přineslo očekávaný účinek. Nebo stačí, že dojde k přidání jiné "krve"?
Asi se ptáte mě. Já nevěděl až do srpna 23 o přenášení imunity efektem “chlebového kvásku”. Nikdy nic nesířím a běžně pomáhám slabým rámkem s plodem i včelami tak, jak to podrobně popisuji. Tedy neberu materiál v nějakém vytipovaném vč, kde zvláštní vlastnosti předpokládám, přece jsem o nich nevěděl a tudíž nemohl nic předpokládat. Asi díky tomu, že včelstva neustále vyrovnávám současně dochází k přenosu té vlastnosti. A jestli je něco slabší kvůli tomu že “kvásek” nemá, splyne s něčím, co je s “jiskrou” a tudíž asi kvásek má. Tak to chápu já, jak je to ale doopravdy nevím. Protože při mojí technice nakonec dojde k tomu, že je kvásek všude.
A ano, “zbavovat” se nadbytečných vč je problém. Letos jsem neprodal žádná vč a prošvihnul správnou dobu pro spojení. Nyní nechci za žádnou cenu dvě vysoké bedny na sobě = nikdy nechci vytáčet vysoké rámky. Celý život se učím a toto musím doladit. Možností je docela dost. Nezbyde než dvě bedny na sobě a včas to rozdělit na oddělky. Ovšem prodávat odd se mi taky moc nechce. Jen se tím “problém” oddálí. A vše je to o tom, že je mi líto zjara pomačkat tak zvané záložní, vždycky mladé matky.
goro:Jirku Marxa si neskonale vážim a sledujem jeho snahu o priblíženie sa potrebám včiel pri ich chove so záujmom a nadšením…. Ten faktor zvyšovania imunity včelstiev cez mladušky, ktoré pozitivne “naočkujú” larvy pri krmení ma zaujal,ale chýbajú mi dostatočné vedomosti o tom či je to možné a ako to že sa odolnosť proti vírom dokáže takýmto spôsobom preniesť… teoretizovať a “variť z vody” si netrúfam…
ak by to malo fungovať tak potom posilňovanie imunity včelstiev pomocou mladušiek, ktoré túto schopnosť majú by sa javilo ako cesta ale má to skutočne svoje riziká…..
… osobne by som však videl ako možnú cestu prenášať niečo také “zatrubčením ” včelnice a okolia, teda riadeným rozchovávaním trubcov z rodín, ktoré takúto schopnosť majú …
Obávám se, že tady jste to nepochopil. Nejde o přenášení vlastnosti přes trubce. Upéct chleba pomocí tovaryšů, kteří doma viděli jak se dělá chleba, nejde, i když jsou geneticky s rodiči, co chleba umí, spjati.
Tak zopakuju podstatné a hlavně co mi sdělil MUDr. Marx.
Kojičky NĚKTERÝCH vč mají schopnost produkovat spolu se svou krmnou kašičkou jakousi substanci, která po požití larvou včely (ne trubce, stále je řeč o kojičkách) přenese na tu larvu schopnost tvořit stejnou substanci. Nejde tedy o přenos genetický, ale přenos mechanicky biologický. To znamená, že MUSÍ dojít k požití zvláštní látky larvou včely a teprve včela vylíhlá z takto nakrmené larvy nese schopnost tvorby stejné látky. Přece proto jsem to nazval princip chlebového kvásku, protože nestačí mouce a vodě ukázat kvásek a nestačí ani to, že je mouka z geneticky stejné pšenice a i voda je stejná. Mouka a voda se musí chlebovým kváskem naočkovat. Pak už v těstě samy vznikají další a další kvasinky.
Tvrdím, že tento poznatek, získaný od Dr Martxe, je naprosto stěžejní a bohužel dokonale zapadnul. Nevím já a neví asi ani Marx jak přesně to funguje. Jsme obětmi doby, kdy vše chceme mít zdůvodněné, zvážené, změřené, kvantifikované a přiotom je na světě spousta nehnotných a dokonce abstraktních “věcí”, které jsou a nikdo to nemůže zpochybnit a přitom je nelze změřit, zvážit, kvantifikovat. Může někdo říct, kolik váží láska? Zač je kilo nenávisti? A jde nenávist vůbec zvážit? No, nejde, znamená to tedy, že nenávist neexistuje?
Proto já přijímám efekt kvásku u svých včel jako dokonalé vysvětlení záhady, která spočívá v tom, že mám zdravé včely bez úhynů a současně tím, že neumíme zvědět jak to vlastně funguje, se nezříkám ten efekt v maximální míře využívat. Ano, kdybych byl neseriozní o Marxovi se nezmíním a budu tvrdit, že jsem geniální vynálezce. Jako ten, jak má varroaodolné včely, ale jen u něj na zahradě a když to nikdo jiný nevidí.
Takže se pokouším vrátit na výsluní zájmu právě tohle, co jsem dal a už je v pěně bezobsažných plků zapomenuto a jede se ve špatně vyjetých kolejích dál a dál. A nebo lidi třeba nechtějí mít zdravě vitální včelstva bez úhynů, protože nad čím by pak donekonečna plkali a co by stále řešili?
Mnozí jste tohle tady četli, jistě moudře pokývali hlavami, že na tom jistě něco je. Ale kdo z vás pro to a hlavně co udělal, aby měl podobně vitální včely?
Já tomu co píšete o kvásku, absolutně věřím. Mám doma starou knihu s názvem MALÁ VČELAŘSKÁ ENCYKLOPEDIE z roku 1954 a sice to nenazývají kváskem, ale přesně váš postup doporučují
je to na straně 563, nazývají to TRANSFUZE KRVE.
Doporučují to jako jeden ze způsobů léčby nosematického včelstva a docela určitě v tom hraje roli právě váš CHLEBOVÝ KVÁSEK.😀
Podobně, je to tedy nechutné, číňani kdysi léčili některé druhy nemocí ,, polévkou" z exkrementů mladých zdravých chlapců a dnes se provádí prý poměrně nadějné pokusy s obdobnou léčbou autismu, kdy nemocným aplikují klystýrem roztok, no řekněme zdravých bakterií.
Pokud to funguje i u lidí, proč by to u včel bylo jiné
Obávám se, že ani vy jste to nepochopiloa správně. Příklad infikace nějakými mikroby, v případě chlebkvásku kvasinkami, nebyla, jak vidím, šťastná. Evokuje, že je schopnost včel produkovat nějakou látku báze mikrobiální. Já to ale u včel pochopil právě jinak, spíš bych si to “něco” představoval jako komplex enzymů nebo ještě něco jiného. Jako že to “něco” mohou produkovat každné kojičky, včelí kojičky, abych byl správně pochopen. A jde jen o nastartování patrně latentního (spící) mechnizmu.
Takže kvasinky chlebového kvásku jsem myslel pouze jako PŘÍKLAD jakéhosi naočkování, nikoli však mikroby!
Rád bych upozornil, že podobné je to s pojmem vakcinace = očkování. Latinský název je od krav a ne od očkování. To proto, že dojičky krav nikdy nedostaly pravé neštovice a přišlo se na to, že jsou samočinně a naprosto bezděčně “kraveny” dobytčími neštovicemi, které v tělech (organismech) dojiček vytvořily stejnou imunitu - protilátky, jako neštovice pravé. A nám to zní podivně, když se to jmenuje tak divně = očkované - doslova nakravené = vakcinované. Od slova vaccae = krávy (plurál).
Abych nebyl podezříván ze zavádění, v češtině pro latentní nemáme jednoslovný výraz a patrně proto se užívá slovo latinské.
Takže se domnívám, že léčebné metodě tradiční čínské medicíny se to nepodobrá už vůbec. Mimochodem, stejně byl léčen i rakouský špatný malíř (internet nemá rád jeho příjmení). Jen jemu to nedávali jako roztok = výluh exkrementů mladých chlapců, ale byl to extrakt ze stolice zdravého Německého sedláka, podávaný v kapslích. A fungovalo to. Což je pro nás podivné a nechutné, ale dokonale funkční, jak později věda dokázala.
Protože současná věda neobjasňuje potřebné věci, je to opět jen na nás a tak já a asi ani Dr. Marx neumíme správně pojmenovat popsaný jev a neznáme jeho bazální princip. Víme jen, že se to přenáší v původním článku popsaným mechanizmem.
Tak nevím, ale pořád mám dojem že se jedná o stejný princip i kdyby byl v tu danou chvíli účel jiný a autor to jinak nazýval.
Když si to představím jednoduše Dárce - včelstvo se zdravým nebo řekněme supervýkoným mikrobiomem a Příjemce - včelstvo které mikrobiom tak výkonný nemá.
Tím že část mladušek - dárkyň, kterým už mateřské včelstvo naočkovalo ve formě krmné kaše výkonný mikrobiom, přendáme do včelstva Příjemce, dojde k předání - naočkování výkonným mikrobiomem.
To, co si včely vlastně přesně předávají, jestli je to bakterie nebo třeba nějaký enzym přesně nevíme a můžem to jen odhadovat. Nicméně pro praktické využití je důležité jen to, že to na ně má pozitivní vliv.
Takhle to aspoň chápu.
To je možná odpověď na to, proč někomu nehynou včely a když dá matky jinam je to katastrofa.
Už dříve se vědělo, že některé vlastnosti které geneticky nese matka, jsou předávané dál jen v případě že je založeno nové včelstvo i s dostatečným počtem jejích včel. Mělo se za to, že se včely mezi sebou “ nějak učí” řešit problém…
Stejně řeší problémy nemocí mravenci, kteří zatahují do mraveniště k larvám postižené jedince i jiných druhů. Zdá se že záměrně tak infikují ( vakcinuji) novou generaci u které to patrně probouzí nějaké spící “geny”…
Odpověď vás obou perfektně vystihuje co mám na mysli a vnáší do mojí představy širší souvislosti, díky. Jen jsem to od pana doktora pochopil tak, že to nejspíš není mikrobiální a už vůbec geneticky fixované ani geneticky zafixovatelné. Kdyby to bylo jen na bázi mikrobů, stačily by “infikované” plásty, zásoby, úl, rámky atd. Zdá se, že to musí být živé včely v dostatečném počtu, tedy pár včel nebo desítek nejspíš nestačí. Tedy jak píše BG, jakési “učení”. To se mi zdá být pojem výstižnější než chlebkvásek.
Pro mě je důležité, že se mi konečně vysvětluje aspoň z části ta záhada bezúhynového včelařaní.
A jednomu kolegovi i s metodou Blaník padla část vč právě v roce experimentů s úplným nebo částečným vynecháním jakékoli léčby. Mě nepadlo nic, jemu část. Pak jsme přišli na to, že padlo jen to, co nepocházelo odě mě. Přesněji, co padlo, nepocházelo ode mě a vydržely i včely odjinud než ode mě, ale všechna uhynulá vč byla cizí. Původně “moje” neuhynulo žádné. Z toho vyplývá, že je chytré vrátit se k běžné praxi předků a to bylo podněcování včelstev (knižní jarní vyrovnávání síly včelstev) vzájemným zaměňováním líhnoucího se plodu i se včelami a časté posilování i jen mírně zaostávajících brigádou. Taky funguje záměna matek jako podněcování, ale to jsem nikdy nedělal a ani si to nepamatuju z praxe rodičů.
Psal jsme tu, že Petr si zabil vše tehdy 8 vč KM v v zaručeně dokonalých Německých odpařovačích a že jsem mu dva roky po sobě dal včely jiné když stejnou kravinu se stejnou kyselinou ve stejných drahých odpařovačích sveřepě udělal i další rok. Tudíž má včely moje.
A jen připodotknu. Neznám rabovky a od doby, kdy Petr přešel do nejmenšího detailu na metodu i úl Baník a vynechal kyseliny, nezná je též. Od něj přebírá u nich ve vsi a okolí mojí metodu řada dalších včelařů a dostávám zprávy, že už neznají rabovku a přestala jim úplně hynout včelstva. Kdybych neměl tuto zpětnou vazbu, nepropagoval bych nepoužití kyselin tak vehementně. Já to připisuju ani ne tak Blaníku, jako absenci kyselin v jakékoli podobě. Jen metodika Blaník a i úl Blaník pro omezování VD a hlavně virů funguje nejlépe a dá se říci, že samočinně. A ještě přesnější by bylo poctivě říct, že je to spíš systém Dadant, tedy velké rámky pro plod a malé pro med a TLumič. Blaník je přece jen na české poměry a české národní míry upravený systém Dadant.
Takže zopakuju, nic jsem nevymyslel a nevynalezl. Jen jsem přišel na to, jak a v čem to funguje nejlíp a nejsáz.
Možná si někdo vybaví a dohledá si tu jak popisuju co nečasnější přidávání M hned na konci květu jívy. Vybaví si, že jakmile je M v jednom vč postavená a nejlépe zakladená (v asi polvině jsou už larvičky), jde i se včelami do prostřed hnízda sousedního vč. Tím u mě dojde určitě každý rok, k, když ne 100% předávání kojiček ze včelstva do včelstva, tak polovičnímu určitě a v dalším roce se to těm 100% už bude blížit určitě.
Toto je další informace, mnou nijak nedokázaná, ale přesto vysvětlující můj dosavadní úspěch v bezúhynech, kterou se nikde jinde než u mě nejde dozvědět.
V tomto jsem určitě první, kdo to formuloval a pojmenoval s tvrzením, že stačí do nejmenšího detailu napodobit Blaník i Blaník a výsledek se dostaví každému. A tvrdím, že důsledným okopírováním Blaníku se dá stejného výsledku dosáhnout jak u míry 39x24, tak i B nebo Optimalu s použitím VN a NN a musí to jít i s Langstrothem 1/1 (lépe Jumbo) + nějaký jeho NN, podle mě nejlépe nejmenší a nebo 159 mm.
Já si myslím že včely o tomhle moc dobře vědí. Když se dělal pokus se značením mladušek, spočítali že 40% mladušek se usídlí v jiných úlech. Možná včely instinktivně rády přijmou cizí mladušku, aby se právě se očkovaly enzymy ostatních včelstev.
Možná se ty hromadné úhony objevují ve chvíli, kdy nejrůznější chemií plošně včelám tenhle mechanismus narušíme a už ani nemají možnost získat ji z okolních včelstev.
Třeba kyselinami a naleptáním orgánů čichu = tykadel?
Možná nebo je kombinace zlikvidování mikroflóry či rovnováhy uvnitř těla včel - možná toho tvz kvásku. Ve chvíli, kdy se to stane na dostatečně velkém území dojde ke kolapsu a hromadného úmrtí včelstev.
Obávám se, že si pořád nějak nerozumíme,a le děkuji za snahu debatovat a něčeho se dobrat. Mravenec není včela a mě mravenci moc nezajímají. Ale v tomto konkrétním případě jde o něco úplně jiného.
Mravenci jsou údajně inteligentní a tudíž vědomně jdou opravit či amputovat nohu soukmenovcovi. Ovšem nejdou dezinfikovat či ampurovat nohy všem, ale jen některým, kteří to potřebují a tudíž jsou asi (moc tomu nevěřím, hlavně mě to nezajímá) opravdu inteligentní.
Ale u včel jev, který jsem se snažil vysvětlit, je něco úplně jiného. Ty včely, které dokáží produkovat kvalitnější krmnou kašičku, to činí nevědomky, ony vůbec neví co dělají! Kdyby to mělo být podobné jako u mravenců z článku (video nepouštím, nezajímá mně), pak by si včely uvědomovaly, že mají nějaký hendikep a vědomně by se snažily tu schopnost získat, třeba vloupávat do včelstev s tou schopností a tu látku získat aby jí měly pro své soukmenovkyně. Ale ony klidně žijí bez schopnosti tvořit popsanou substanci. Když se ale včelstvo “naočkuje” dostatečným množstvím jedinců s touto schopností, včely z larev, které to naočkování získaly v krmné kašičce od cizí brigády, už samy bezděčně substanci tvoří a dokonce jakmile ony krmí nějaký plod, i z toho plodu jsou pak včely obdařeny tou schopností. Tedy ne jen některé, vybrané včely, ale úplně všechny a napořád, schopnosti neubývá a nemusí se “očkování” doplňovat a taky se to neředí. Ale mravenci nedezinfikují a neamputují stejně plošně jako včely, ale cíleně. Tudíž to nelze srovnávat.
Srovnat by to šlo jedině tak, že ne všichni mravenci toho konkrétního druhu se umí starat, ošetřovat a dokonce chirurgicky léčit soukmenovce. Ale když by získali v potravě od jiných mravenců stejného druhu nějakou chemikálii, pak by najednou, jako proutku mávnutím, “věděli” nejen, že mají svoje raněné druhy léčit, oni by najednou i věděli jak. A ani to není přesné, protože vše nasvědčuje tomu, že včely o své schopnosti nemají nejmenší tušení. Tudíž je každé srovnání s konkrétními mravenci nemožné.
Nebo mě napadá. Mravenci “vědí”, že by mohli dezinfikovat slinami, jenže ne všichni mravenci daného druhu mají dezinfekční sliny. A až “naočkováním” by najednou jejich sliny dezinfekční byly a už by jejich sliny byly dezinfekční napořád a navíc by sami byli schopní bezděčně naočkovávat další mravence z jiných kolonií stejného druhu a ti by se pak už líhli s dezinfekčními slinami.
Myslím, že BG psal o schopnosti mravenců se učit cosi a já nechtěl debatu košatit a vracet na pravou míru. Udělal jste to vy a tak jsem se vyjádřil jak se já domnívám, že fenomén “chlebkvásku” u včel funguje. Ale jistě to nevím, jak bych mohl?
Já věřím že inteligence hmyzu je podceňovaná. Věřím že pokud se mravenci dokáží vzájemně léčit, mohou tuhle schopnost mít i včely. Konečně mravenci a včely jsou vzájemně velmi blízce příbuzní.
Já se vám všem ale nažím říct, mám za to že stále marně, že to je nejspíš jinak. Tvrdím, že konkrétně efekt, o kterém je toto vlákno, není daný inteligencí, učením a podobně. Ale asi je to marné, nedokážete vystoupit z mantinelů lidského uvažování. Tvrdím, že včela inteligentní není a funguje jen pudově na chemické bázi, všechny informace si předává v absolutní tmě a proto je to chemický svět pachů a vůní, žádné učení nebo inteligence (myslím, že ani u mravenců to nebude inteligence). Když pak zveřejním, že kyselinami se ničí čichové orgány včel, ticho, nikdo nereaguje. Já ale tyhle věci nevím, jen neumím ani na milisekundu vypnout mozek a něco mě napadá neustále. Když neexistuje seriozní výzkum, přijdou logicky dohady, protože některým lidem je dáno snažit se přijít na podstatu věcí. Ano, drtivé většině je to jedno a prostě žijí, existují a “vono to ňák dopadne”
Nechme to být, já vím své a patrně nemám schopnost vysvětlil jiným, co mám na mysli. Omlouvám se.
Přidám jakousi bajku o srandistovi hlídači ovcí.
Vesničané měli všechny ovce na jednom místě a vybrali jednoho, který žil na salaši a ovce hlídal. Jednou v noci přiběhl ovčák do vsi, že vlci napadli ovce. Vesničané běželi zachránit co se dá a zahnat vlky. Ale salaš našli v klidu a ovčák se smál, že to byl žert.
Po nějaké době to zopakoval. To už vypadalo, že dostane nařezáno.
Pak vlci napadli salaš, marně však ovčák burcoval venkovany, všichni měli za to, že je to ZASE nejapný žert. Vlci zničili celé vsi všechny ovce. Nevěrohodný ovčák to zavinil, nikdo mu už nevěřil.
Přesně takto funguje tak zvaná současná věda. Tolikrát lhali a dělali studie na objednávku, aby dokázali lumpárny a podvody mocných, že jim nikdo rozumný už nevěří a nebo prostě není chytré a bezpečné se na vědcostuty spoléhat. Jednou to tu napsal BG stučně a jasně, jak to umí jenom on:
“Nejde se na ně spolehnout, ZASE jsme na to na všechno sami.”