Vloni jsem si udělal dva malé oddělky pro záložní matky. Přezimovaly v jednom VN, odděleny přepážkou. Nyní se chystám tyto oddělky spojit a udělat z nich jedno včelstvo, protože zatím nechci tolik rozšiřovat, abych vypiplával oba oddělky.
Prosím o radu jak toto udělat. Mám už rychlou radu, ale potřeboval bych podrobnější postup. Ponechám jednu matku a přepážku mezi oddělky nadzvednu o cca 1cm. Další den už mohu přepážku oddělat a plásty uspořádat podle potřeby. Je to tak?
Je lepší před nadzvednutím přepážky nechat bezmatečné vč nějakou dobu osiřet (např. 1 hodinu), nebo není potřeba?
Na co si dát pozor, co pozorovat, než přepážku úplně odstraním - že už to bude bezpečné?
Prosím o vyjádření i ostatní. Popíšu vám jak to dělám já.
Lze matky nechat obě, ony si to mezi sebou vyřeší. Lepší je ale vybrat, včely nevyberou vždy dobře. Třeba když by se jednalo o matky různého stáří, mohly by si vybrat například starou.
V tuto dobu lze prostě odstranit přepážku. Přizvednutí je ale jistě lepší a méně násilné. Třeba v pátek při příjezdu na chalupu a v sobotu přepážku odstranit a srazit rámky na správné rozteče. A hlavně zajistit, aby byl plod pohromadě - původní včelstvíčka měla své krycí rámky a ty by se ocitly mezi plodem. Na tohle pozor!
-----------------
Souvislost. Totiž. V tuto dobu se běžně dělá “vyrovnávání síly včelstev” tak, že se přebujelému odebere jeden plodový rámek plně obsednutý včelami, tak, jak byl se všemi stadii plodu BEZ MATKY a přidá za poslední plodový plást posilovaného vč. A to klidně i mezi rámky posilovaného, protože má určitě zadní krycí obsednutý včelami. Nikdy se to neserve. Je skvělé, když na přidávaném rámku převažuje právě se líhnoucí plod.
Lze posilovat i plodem bez včel, některá starší literatura to doporučuje. To má ale jisté úskalí a nikdy to nedělám pokud je na rámku plod otevřený. Přidáním takového plodu posilované vč v první fázi oslabíme se všemi možnými důsledky v násleujících dnech, týdnech a měsících. To proto, že vč má přesně tolik vlastního plodu, o kterém vědělo, že ho dokáže dokonale zabezpečit vším, tedy zásobami, teplem, ale hlavně počtem “ošetřovatelek”, ne tedy jen kojiček, jde třeba i “jen” o včely vyrábějící teplo a udržující adekvátní vlhkost. Jestli mu přidáme plod bez “ošetřovatelek”, nastane pro něj šok a může dojít k nedokonalému zabezpečení optimálních podmínek nejen pro plod přidaný, ale i vlastní. Proto tvrdím, že se v době dokvétání jív nesmí přidat plod bez včel. Vč to přežije. Pak ale může “nepochopitelně” podlehnout například CCD… Nebo jiné nemoci.
Ale to jsem jen odbočil související věcí v rámci kontextu.
Mnozí jsou odpůrci jakéhokoli vyrovnávání vč (dotaz je na spojování). On ale existuje ještě způsob posilování “brigádou” a ta má ještě jiný, donedávna naprosto netušený efekt. Posilování brigádou a i jen čenšování plodu se včelami mezi včelstvy je velmi nadějný a relativně nově objevený způsob upevnění a hlavně “nekonečného” předávání přirozené dokonalé imunity včelstev vůči všem nemocem, možní i moru (to ale nevím jistě zda jde i o mor). O tom ale připravuji vlákno, možná spíš článek či obojí.
