OK. Jen maličkost. Jívy se zelenými květy jsou holky, nemají pyl, který jak víte je žlutý. Proto VŽDY pyl dávají samci, u tohoto stromu jsou i jehnědy té barvy, jako pyl (to u jiných rostlin není vždy podmínka). V mnoha rostlinách jsou obě pohlaví v jednom květu, jinde jsou květy samčí a samičí na jedné rostlině a někde jsou dokonce celé rostliny samičí a jiné samčí a to je, kromě i jiných, konkrétně jíva.
Nektar obyčejně neposkytují jen holky, aby přilákaly mládence když chtějí jejich pyl, mohlo by se stát, že opylovač nechce nebo nepotřebuje pyl a tak konkrétně jíva má nektar i u samců. A nebo přesněji. Včely chtějí nektar a pyl přenášejí nevědomky, bezděčně. Kdyby neměl samec nektar, jak by se na včely dostal pyl samců?
Prosím, aby se každý, když zjara popisuje stav svých vč, vždy zmínil o stavu přírody v jeho lokalitě. Jinak se nelze dostat do obrazu a popis činností je vlastně zbytečný. Například M.S. musí mít už na většině vč medníky, třešně jsou za zenitem a začínají u něj jabloně. Je to tak, že po jívě špendlík, třešeň, hruška švestka jabloň, klen a nakonec řepka. Po ní malina a dál už je to jedno. Kvetení jednotlivých rostlin se prolíná a není to tak, že jedno skončí a až teprve pak začne další.
Zas takové subtropy tu nemáme. Váhal jsem nad medníky, ale predikované výrazné ochlazení to rozřešilo za mě. Kvetou naplno ptáčnice, broskvoně, mléč. Hrušně ani jabloně zatím nekvetou. Meruňky odkvétají. Objevují se první květy na angreštech a brzy rozkvetou babyky. Medníky dám až po ochlazení, včely mají zatím dost prostoru i bez nich.
Ako pisal Tom, každé včelstvo je iné..chcelo by to vidieť tie tekuté zásoby za blinovkou…včely pred prenosením zásob odviečkujú a nechajú často med zo zásob aby im ho “nariedil" vzdušná vlhkosť, v úli pretože včela nedokáže cez sosák nasať med ani roztok ak nemá aspoň 28-30% vody..čiže pokojne to môže byť tak že to nie je prinesená slanina ale staré zásoby a včely to zpoza blinovky ešte k plodu prenosia ..no píšeš aj o ukladanom peli a to mi z mojou “domněnkou” celkom koliduje 😕…….
Kolizi vaší domněnky chápu. Ale dovolím si váš přípodotek překrýt svým plkem.
Za celou svou velmi dlouhou praxi jsem nevyčetl, nikdo mi neřekl (a nebo obojí, jen jsem to nechápal a tudíž nezapamatoval), že odvíčkovaný tuháč a ano, často ho prokazatelně odvíčkovaly včely, vybraly jen asi 2 mm a do suchého krystaláče se jim jakoby nechce. Nedošlo mi, že jen čekají až se jim to samo zvhlhčí úlovou vlhkostí.
Jen logická dedukce, jak se toto zvlhčí pod paroprodyšnými stropy, sítovými dny a s očky a všemožnou snahou včelaře o absolutní sucho v úle?
Ale já pozorování kolegy pochopil jinak. Ona čerstvě přinesená sladina vypadá jinak. Víc se leskne, jako voda a kdo to ohutná zjistí, že to je sladké jen málo.
-----------------------
Tady dám Petrovo pozorování ze středy, původně jsem to nechtěl zmiňovat abych to začátečníkům nekomplikoval. Ale ono to souvisí v této debatě. Petr u TS v podstavených KK s tuháčem, který je pryč, našel v TS na posledním polorámku sladinu, která po naklonění rámku vytékala. Ochutnal a bylo to skoro nesladké. Přitom teorie tvrdí a psalo se i tady, že včely neumí skladovat vodu v plástech. Neměřil sladkost, asi i měl čím, ale nenapadlo ho to (taky lítá celé dny v traktoru po polích a nemá rozhodně čas) a navedu ho, aby to změřil až na to narazí příště. Ale já vím jistě, že sladinu pod nějaké spodní % cukru už včely ignorují. Haragsim například tvrdí, že trnka má nektar s pouhými 2% cukru a proto ho včely, až na vzácné výjimky, nesbírají.
A pro úplnost, máma mi tvrdila, její kámošové, táta i starší bratr, všichni měli vždy za to, že si zjara včely vodu nosí a ukládají do plástů. Jen tak zvaní vědci tvrdí, že jsme všichni pitomci a včely to neumí.
Zjara se dá rozširovat i tak, že se včely rozšiří samy. Úkolem včelaře je jen jim k tomu vytvořit podmínky. Fígl je jednoduchý a to nachystat při prvním a jediném jarním zásahu (komorování na plod, u mě pravidla 3 rámky Lang 4/3 s plodem a zásobami) rovnou za přepážku pěkný zásobní plást s asi 50 % zásob a 50 % volných buněk. Nesmí být světlý, ten by byl pro matku málo atraktivní. Co se stane? Jakmile včelstvo proploduje plásty mezi blinovkami, pak ve většině případů se matka neudrží a udělá si"výlet" za přepážku na předchystaný plást a velmi rychle jej zaklade. V tom okamžiku je plodiště “hotové”. Při nahazování medníků se jen tento plást posune mezi přepážky.
Výhoda je v tom, že včelstvo se rozšíří o další na plást teprve až “na to má” (a ne tehdy kdy si včelař myslí, že na to má) a dokud na to nemá, tak si spokojeně roste a ploduje v maximálním tepelném komfortu mezi přepážkami. Rychlost rozvoje u takto vedených včelstev je přímo raketová a snadno dokážou dohnat silnější včelstva nezakomorované.
Jen logická dedukce, jak se toto zvlhčí pod paroprodyšnými stropy, sítovými dny a s očky a všemožnou snahou včelaře o absolutní sucho v úle?
Napadlo mě, že se zásoby sami rychleji zvlhčí vzdušnou vlhkostí po odvíčkování buněk…
Ano. Asi jsem se nevyžvejk jasně. Moje ŘEČNICKÁ otázka byla návodná, měli jste pochopit, že JESTLI - to tvrdí pan Goro a je to tak logické, že to má jen tu vadu, že to nenapadlo mě - pak je přece jasné (jsem odpůrcem oček, sít a prodyšného čehokoli), že se to včelám samočinně nezvlhčí, je to tak?
Ale pozor přátelé na příspěvek nad vámi Adame od M.S. Nechápu plurál u blinovek, jestli má hned 2 v desetirámkáči, na kolika rámcích tedy drží včelstvo a asi ve 2 patrech nad sebou? Jestli to chápu správně, tak toto bych nechtěl ani vyzkoušet. To by znamenalo pro 2 patra NN celek 4 blinovky, které nelze parkovat celý rok v polodišti, ale musí někde být uložené. Už jen to je docela komplikace. Ale třeba jen něco nechápu a třeba tím (doufám) myslí dvě blinovky nad sebou ve dvoupatrovém plodišti. Ale i tak mi to přijde děsně krkolomně pracné těmi dvěma patry.
A také, M.S., prosím, L je jen na 10 rámků a i Blaníkáři máme podle roku asi 20-35% vč, která není potřeba zužovat a nebo se blinovkou nástavek jen zmenší na 10 rámků - pak by byl jako L a nebo zúžíme na 9 + BP + 1 zásobák. Ovšem tohle nezobecňuji, protože to je jen menší část nejlepších vč. Kdybychom ale měli jen 10 r, jedna BP + 1 zásobák, pak by to bylo stažené na pouze 8 rámků a pak bychom byli už na skoro polovině vč každý rok. Na té polovině, která tímto doslova trpí nedostastečnou obměnou díla a to se musí řešit oddělky a nebo pak přemetením na M začátkem podletí se vší tou poracností a nedostatkem různého pylu na zimu.
A prosil bych uvádět výšku v metrické soustavě a ne v nesmyslných amerických pamírách, já si to nejsem štont zapamatovat, protože to není pravda a nejde s to z těch zlomků dopočítat vždy na správné a vždy stejné rozměry. Jestli je 1/1 základ, tak ⅔ by musely být 232 mm - 2 x včelí mezera po 8 mm (8 mm je Langstrothova VM) a tedy asi 216, to vydělit 3 a násobit 2 = 144 + jedna včelí mezera a to by bylo 152, jenže je to 159. U L ¾ a při VM 8 mm by to muselo být 178 a ne 185 a úplný nesmysl je to u ½. O míře vysoké 285 to taky nesedí. A tak držme se metrické civilizace, moc prosím! Přece nežijeme v době žebřiňáků v roce 1860, kde nějaký ten milmetr nebo 5-10 mm asi nehrálo moc roli když nebyly mezistěny (i když je Češi vynalezli a sériově vyráběli už v roce 1844 v Příbrami, bez patentu, takoví holt Češi už jsou) a tak si včely stavěly kde se jim co a jak chtělo. Tohle je potřeba mít ustavičně na paměti, jaký je rok a že jsme nikoli v 19, ale ve 21 století!
Informaci o mezistěnách v Příbrami mám z knížky německého autora, snad také z konce 19 stol, v knize jde o umění pozorovat na česně a autor se tam jen okrajově o mezistěnách vyráběných v Příbrami zmiňuje. Nějak jsem se to snažil (jsem na svůj národ hrdý) ověřovat, už nevím jak a opravdu je to pravda. Takže nejen medomet, ale i mezistěnu vynalezli Češi. Dnes to používá celý i anglosaský nafoukaný svět, který má lidi tak tupé, že neumí rozlišit Česko od Čečenska. Že ti tupci nerozpoznávají Slováky od Slovinců se pochopit dá, já v cizácké řeči nerozpoznám Litvu od Lotyšska. Taky se v těch dvou zemičkách já nemám co naučit a nikdy odtud nepřišel ANI JEDEN VYNÁLEZ. Ale to sem asi už nepatří, to je jen nástin mého uvažování a zdůvodnění vlastenectví.