že jo? Já jsem ráda, že v mým okolí vychovávají normální lidi normální děti a ne nějaký generace ZetFň and comp. A miluju, když jsou děti takhle výborný, jako píše Doron a zároveň nejsou přemoudřelý, jsou pořád dětmi. Přesně tak, víc takových.
Můj kluk, když jsem mu řekla, že se musí rozdělit, tak šel k dědovi a povídá mu : viď že nechceš…..
Jojo, udělal to výborně. Nikoho konkrétně nejmenoval a babička se mohla sama rozhodnout mezi jaké lidi se chce zařadit.🤣
Je to dlouhé, pusťte si třeba jen pár minut :
https://www.youtube.com/watch?v=IqbwnCSqU9k
To nebyly vločky 🙂)
Tak se chlubte, která jste tam byla !
Ani vločky, ani tloušti . Mládí jak se patří.
Já byla v 1980 na Strahově-ženy s modrobílými podložkami…Zážitek na celý život,,Začlo nám pršet,tribuny nás povzbuzovaly,emoce obrovské-ženské rozmazané maskára…Jak jsme odcházely,a v branách borců už stáli nachystaní vojáci stadion burácel.. ti kluci taky...úplně mě to bere😢Oni pak cvičili v tom mokrém písku taky za deště…Ta atmosféra se nedá popsat..Lidi to stmelovalo,chodily jsme rády do cvičení…Ta Poupata cvičila moje starší-nevlastní dcera,v rámci okresu..Nedávno mi někdo poslal mejlem právě tuhle část spartakiády a já pak rozklikávala další a další..Bečela jsem u toho jak želva..Tohle už naše vnoučata nezažijí..A z těch 60.let-to taky nemá chybu..
Máti taky cvičila na Spartakiádě 🙂 Já mladá lítala ještě v jejím kompletu, bílá sukně, oranžový šátek a šerpa 🙂
Pro někoho zážitek na celý život, pro někoho černá noční můra.
Já jsem nacvičovat na spartakiádu nechtěla. Musela jsem. Na tu v roce 1980 i na tu v roce 1985. Byla jsem ve škole, tak se tomu vyhnout nedalo. Naštěstí jsem cvičila tak špatně, že jsem se dál “neprobojovala”. Nesnáším masové akce, nesnáším jakékoliv šaškování, organizované blbnutí. Ještě k tomu na počest KSČ…
balu:Pro někoho zážitek na celý život, pro někoho černá noční můra.
Já jsem nacvičovat na spartakiádu nechtěla. Musela jsem. Na tu v roce 1980 i na tu v roce 1985. Byla jsem ve škole, tak se tomu vyhnout nedalo. Naštěstí jsem cvičila tak špatně, že jsem se dál “neprobojovala”. Nesnáším masové akce, nesnáším jakékoliv šaškování, organizované blbnutí. Ještě k tomu na počest KSČ…
Někdo to bral jako šaškování na počest, jiný jako prima partu se spoustou legrace. Pamatuju jak děvčata v Liberci cvičila Poupata s nadšením, však taky Jarina Žitná - autorka skladby byla Liberecká sokolka a když za holkama přijel Michal David, to bylo teprv haló. Navíc to byly krásné mladé holčiny plné elánu a o KSČ toho moc ani netušily.
Nikomu neberu nadšení z takové akce. Ale já jsem ho nesdílela.
Já bych k tomu jen dodala : několikrát svět obdivoval Československo. Strahovský stadion sám o sobě. Největší stadion na světě - tenkrát, nevím, jak dnes. Zaplněný cvičenci nejrůznějšího věku……líbivé skladby. Přesnost.
A v neposlední řadě svět obdivoval způsob a souhru dopravy, která dokázala přepravit cvičence a diváky na Strahov. Kapacita sedících diváků 56 000, stojící ??? Byl o tom dokument, možná by se dal dohledat
Balu..my na dědině jsme to jaksi nevnímali..prostě byla jsem v 67.napřed skautka,pak nás asi v 70.zakázali,tak pionýrka,pak v SSM,vůbec jsem nevěděla,co je to KSČ..Na učňáku nám učitel rozdával přihlášky hromadně po lavicích,a na oponování,že nikam nechci,vypleštil oči přes ty černé obroučky se 4 dioptriemi,že co máte proti socislistickému zřízení?..Věděla jsem prd,bylo mi 17,chodila jsem na čundry,s kytarou,hrála jsem házenou za učňák v Olomouci..měla jsem spoustu zálib..Podepsat museli všichni..V kolchoze jsem platila 1 korunu poplatků,nikde jsem se neangažovala,doma hospodářství.,fůra děcek..A po převratě jsem odevzdala průkazku a život šel dál..Mojeho chlapa vyhodili v 1968 z KSČ,tak to dával k dobru,že si mě vzal,že jsem v KSČ,že se aspoň děcka dostanou na školu..Znám případy,kdy jedničkářka musela na učňák,za to,že rodiče byly v SSSR-otec tam jezdil na montáže,tak tam pak asi 4 roky žili(od 1-4třídy)
Jinak jsme v dědině měli 2x týdně aerobic,chodilo nás tam hodně-starší+ mladé a pak jsme cvičily jen tak na nářadích..Chápu,že ve městě to bylo jiné..
“Znám případy,kdy jedničkářka musela na učňák,za to,že rodiče byly v SSSR-otec tam jezdil na montáže,tak tam pak asi 4 roky žili(od 1-4třídy)”
Co v tom SSSR její rodiče udělali špatně, když holka musela na učňák? Vždyť to bývalo právě naopak, tohle bývala vstupenka tam, kam se jen tak někdo nedostal, pokud neměl správný původ, a nesplňoval další “správná” kritéria. Kdyby žili někde na západě, tak to bych chápala, ale takhle?
Já jsem byla jako školačka v Jiskrách. Jako prvňáček jsem tam chtěla s ostatními dětmi. Po Jiskrách následoval Pionýr, asi ve třetí třídě. Tam jsem odmítla vstoupit. Maminka musela do školy, stála za mnou, takže žádný Pionýr. Na střední jsme museli všichni do SSM, tedy rozdali nám průkazky a rozdávali nálepky. Nic jsme ale nedělali, i když učitelka pořád chtěla nějakou činnost.
Do KSČ bych nevstoupila nikdy. Naštěstí jsem to nemusela řešit.
netuším,možná tam byl nějaký zádrhel..Právě ze strany “neposlušnosti”?(nevstupu do KSČ?)Musela si udělat učňák a pak teprve střední a vejšku..dodnes ještě učí-občas v důchodě..A maminka její byla taky úča..
Většinou to děti vnímaly jinak, než politicky - a bylo to v pořádku. Kamarádky synek nacvičoval ve 3. nebo 4. třídě. Byl to rozený průšvihář, šel z maléru do maléru. Když mu tělocvikář slíbil, že ho vezme cvičit do Prahy, dokázal ½ roku zapřít v sobě ďábla a do té Prahy jel. Ani tam neudělal žádný průšvih.
Jsem z vesnice a ředitelka ve škole, kovaná komunistka a hrozně protivná ženská, mně všechno znechutila. A nejen mně. Vyžadovala absolutní poslušnost, neexistovalo někam přijít pozdě, to lítaly i facky. Spartakiádu v 85 jsem nacvičovala na gymplu, cvičení mě bavilo, veřejné vystupování ne a do Prahy jsem jet nechtěla. Skladba pro žákyně se mně nelíbila, Davida jsem odjakživa nesnášela, všeobecně pop nemusím, nelíbí se mně.
Balu napsala: naštěstí jsem to nemusela řešit.
Vidíte, a v tom to vězí, byla jste v podstatě šťastné dítě. Znám studenta, který to řešit musel. Odmítl, a kdyby nepřišel listopad, vylítnul by z VŠ jako blesk.
Dnes se tím (nebyl jsem v KSČ) prsí ledaskdo, třeba Nerudová. Děti nebrali.
Petr Kratochvíl - ten filmový producent - v jednom rozhovoru řekl: nemůžu se vytahovat tím, že jsem nespolupracoval s STB, nikdy mě o to nepožádali.
Sarah01:Jsem z vesnice a ředitelka ve škole, kovaná komunistka a hrozně protivná ženská, mně všechno znechutila. A nejen mně. Vyžadovala absolutní poslušnost, neexistovalo někam přijít pozdě, to lítaly i facky. Spartakiádu v 85 jsem nacvičovala na gymplu, cvičení mě bavilo, veřejné vystupování ne a do Prahy jsem jet nechtěla. Skladba pro žákyně se mně nelíbila, Davida jsem odjakživa nesnášela, všeobecně pop nemusím, nelíbí se mně.
Jen kdyby k vám na ves přijel, to by byla událost 🤭
Anonymní:Jen kdyby k vám na ves přijel, to by byla událost 🤭
Pro někoho možná jo, pro mě ne. Já jsem byla na vesnických zábavách odkojená brněnskýma kapelama Kern, Titanic a Dogma Art.
Nemusela, v tom byla výhoda být ženou a matkou. Na mateřské a rodičovské dovolené mě do KSČ nikdo nelanařil. A pak byl samet.
Mně teda dost stačila ta masírka kvůli pitomému Pionýru.
Nerudové bylo deset let, když byla sametová revoluce. A i když si o té paní nemyslím vůbec nic dobrého a kladného, tak že by se chlubila tím, že nebyla v KSČ, nevěřím. Tak blbá snad není, aby si myslela, že lidi neumí počítat. Vy jste na ty zdroje - tak určitě můžete poskytnout odkaz, kde to ona uvádí.