Jako znám důchodce, co pořád výletí a trekují a jezdí na kole a taky takové, co mají problém se zvednout od tv.
No ano, přesně . Moje máma psa teda naštěstí nechtěla, ale prostě byla přesně ten typ, kde by jakékoliv zvíře - a to ona je měla ráda, bylo spíš chudák. Já jsem mohla do určitýho jejího věku počítat s pohlídáním, lehkým povenčením, obstaráním, když jsme jeli na otočku na koncert, ale že by sama měla dlouhodobě zvíře, to by prostě k tomu nebylo. a on si to ten člověk nemusí úplně uvědomit, že pokud doteď zvíře neměl, zatraceně se mu přetočí život. S tím psem ven musí prostě, musí - každý den a za každého počasí, a ne jen kolem paneláku, to je prostě málo, max. tak pro pekinéze, ale tam zase ty chlupy …. a máma mojí kamarádky, jezdí na kole, chodí plavat, s jejich jozefpčikem chodí řádný a pořádný procházky… a to není rozhdně čerstvá důchodkyně.
osamělá žena v důchodu může být zdatná sportovní pětašedesátnice a nebo jí může být o patnáct let více. A to jsou zcela rozdílné startovací pozice (vím, že leckterá osmdesátnice je na tom stále báječně fyzicky i psychicky)
Může zvládat staršího pejska z útulku - a nebo nemusí. Bude jí vadit třeba nedokonalá čistota, uštěkanost, nebude kompatibilní s nějakými psími zlozvyky… pokud to není osoba vyloženě psí, a psa delší dobu neměla… nemusí to jít hladce. Ale se štěnětem to může být totéž - nutnost běhat ven každou chvilku, učit, cvičit… nemusí to jít hladce.
Opravdu to dobře rozmyslete - kdo pohlídá a postará se po dobu nemoci, dovolené, lázní… Pes může být báječný parťák, ale taky to klapnout nemusí. A místo radosti to bude starost
Ronja s motejlem (neregistrovaný)08.03.2024, 14:01:58xxx.xxx.119.6
Nedávno jsem se seznámila s paní důchodkyní, má staršího jorka z útulku. Je za něj tuze ráda, je vidět, že je ráda, že si o něm může povídat🙂. Jsou milá dvojka, i když některý věci musí ještě dotáhnout (kdo ale ne). Ale je to přesně, jak tu psali ostatní, nejen pejska pořídit a přemýšlet třeba nad krmením, ale co bude s paní, co bude s pejskem. K oběma je to víc než fér, a to zvíře si to nevybírá.
Taky počítám s tím, kdyby se s našima něco stalo, že budu mít dvě kočky a k domovu budu asi muset znásilnit venkovnívo kocoura, hlady ho umřít nenecháme, že jo. Ale jestli tohle paní opravdu chce, jestli opravdu i její okolí počítá s tím, že ta péče je i v jejich rukách, tak ano, ať má někdo veselé a milé a naplněné stáří - člověk i pes.
Ronja s motejlem (neregistrovaný)08.03.2024, 14:06:01xxx.xxx.119.6
Tak tam to chce popovídat si v tom útulku, myslím, že se jejich přístup obrací k lepšímu a rádi doporučí, který pes je vhodný, který ne. Přeci jen je i pro ně lepší, když si ta dvojice sedne a je pravděpodobnější, že se jim pes nevrátí.
Hodně toho tu už bylo řečeno, tak snad nebudu moc opakovat.
Jak je na tom paní fyzicky? Kolik tak ujde?
Počítá paní s tím, že když si pořídí štěně, bude ho muset vychovat a minimálně do roku to bude hodně náročné, bude muset uzpůsobit byt, aby se štěně nezranilo, aby nezničilo něco, na čem paní záleží, bude muset se štěnětem pořád běhat ven při učení čistotnosti? Bude muset se psem běhat často ven když bude mít průjem…
Paní měla kdysi na vesnici, asi v dětství, psa, ale to je od panelákového bytu diametrálně odlišný způsob života. A i obecně přístup ke psu se v čase změnil. Uvědomuje si to?
Bude ho mít kam dát, kdyby musela na pár dní do nemocnice?
Já to vidím u nás. Mamka je zdatná hodně, s Kazi chodí denně na dlouhé procházky, vychovala ji od štěněte, fena na ní visí. Ale mamka má zkušenosti se psy, vychovala jich už několik. A přesto nebyla chodka ta úplně nejlepší volba na to, jak je mamka zvyklá na kavkazanky. Ale to vidíme až zpětně. Nicméně jejich soužití je v pořádku a mamka zvládá sama. Přesto jsem po ruce já i další členové rodiny, když je potřeba. Vyvenčit, pohlídat, postarat se když byla mamka v nemocnici, když jede na výlet s kamarády kam psa vzít nemůže. Zavézt na veterinu, protože mamka už nemá auto a už neřídí. A tak dále.
Co vidím ve svém okolí, tak pro lidi v důchodu bývá nejlepší zajít do útulku a nechat si poradit a vybrat zvíře, který snese podobný životní styl a už je u něj jasná povaha. Předpokládám, že dotyčná paní nebude se psem chodit denně 10 km. Netočila bych to na plemeni. Psi jsou ze své podstaty aktivní tvorové a když vidím, jak se to škrtí na vodítku, jelikož to není zvládnuté a energetické nevybité, je to smutné pohled. Nebo jakémukoli styku s jiným psem předchází hysterické zvedání do náruče. On blahobyt pro psa není jen plný žaludek. Největší obětí tohoto bývají maltézáci a boloňáci, celkem aktivní plemena.
U staršího člověka je pak také dobré nahlížet na správné krmení, aby se ze psa nestal kolos, a pak také si uvědomitm co bude se psem, když bude cokoli s člověkem.
Pokud bych jó bazírovala na plemeni, tak nic jiného než čivavu nebo yorka bych nevolila.
V kolika letech chodí ženy do důchodu? V 62, v 64 ? Nekterá paní v 65 letech klidně bude schopna lítat se psem 10 km. V paneláku, vnoučata odrostlá, žádná práce, žádné starosti. Pokud nezradí zdraví.
Pomozte mi s výběrem plemene do paneláků. Ideálně menší plemeno s kratší srstí. Měl by být věrným společníkem pro osamělou ženu v důchodu takže času na péči je dostatek.
To má moje babička. Z jinak aktivního psa udělala válec. Tomuto jedinci to vyhovuje, ten před tím to nedal. Srazilo ho auto. Byl tak akční, že ho v nestřežený okamžik srazilo auto.
Já myslim, že pro psy typu boloňák je fakt neštěstí, že se tak pořizují pro seniory, pudlové to samé, ale teď momentálně není tolik.
No my jsme ještě akční i když mě je už pomalu 65let, ale stále každý den chodíme na canisterapie ( tím pádem nejsou jen ležící a válející) a váhu hlídám jak čer ( pokud nejsou nemocní nebo už hodně staří) Nedovolím , aby rapidně přibraly, koriguji stravu🙃
Tak, že za mě stále Ruská barevná Boloňka, nelínají, jsou takový hodně pro človíčka závis lácí a střih…. dá se ostřihat na krátko , upravit tak aby se líbil, pak se nemusí ani často česat stačí jednou za týden a střihat třeba co čtyři měsíce. Jsou tři kilový , jasně někdy i pěti kilový, ale dá se uhlídat s jídlem a nepřehnat👍. Dokonce tady v okolí důchodkyně mají Bišonky a tohle plemeno i když mému srdíčku nejbližší, bych já nedoporučovala….protože nedokážou ho mít v Bišončím střihu a to mi vadí.
Doporučila bych plemena s kterýma mám zkušenosti- Mops, grifonek,Japan chin,čivava,pinč,dvě poslední mohou být více uštěkaní.Jsou úžasní,klidní a krátký nos není na závadu.Brabantice se u nás dožila 16 let a japanka 14. Ta sice má dlouhou srst ,ale po letech s výhradně krátkosrstými plemeny,jsem zjistila že to vůbec není problém. Navíc,každý pes se dá ostříhat.
V souvislosti s dotazem - kolikrát uvažuju že vlastně chybí plemeno vhodné do paneláku,menší, krátkosrsté ,klidné. Líbí se mi jak velikostí,vzhledem i srstí s možností více barev, basenji. Jenže ta jejich povaha je k ničemu. ( omlouvám se majitelům,ale určitě mi rozumíte) Kdyby se tak dalo lusknutím prstů vyrobit takového čoklíka, ale s povahou mopse.🙂 To bych brala.
Osobně bych zašel do útulku a nechal si poradit. A pokud možno bral psa, který už je tam dlouho a bude rád za změnu a vřelou náruč. Určitě bych nebral mladého psa, který má naději na aktivnější život s nějakou rodinkou.
Nemám nic proti psům z útulku,naopak,ale zrovna moje kamarádka (důchodkyně)už má teď druhého psa z útulku a oba katastrofa. Nečistotní,nevydrží doma sami,problém při dopravě,ničení zařízení .V podstatě galeje a místo radosti ze psa jen stres a ještě cukrovka u prvního.Možnà jí jen špatně poradili a strčili ji psa kterého se chtěli zbavit. Podotýkám,že nebyla nováček který by nedovedl psa vychovat. Někteří útulkáři,to asi měli v životě tak těžké,že jim to zůstalo na celý život. I s tím je třeba počítat.
Odpověď na příspěvek uživatele Mi z 09.03.2024, 07:12:38
Bostonský teriér. Sice není až úplně klidný, ale jinak skvělý parťák. Rád lenoší, rád procházky a výlety. Chytrý a cvičitelný. Existují tři rázy kdy nejmenší mají kolem 6 kg v dospělosti, ti největší kolem deseti. Jinak rád hlídá,ale uštěkaný není.
Bostonský teriér. Sice není až úplně klidný, ale jinak skvělý parťák. Rád lenoší, rád procházky a výlety. Chytrý a cvičitelný. Existují tři rázy kdy nejmenší mají kolem 6 kg v dospělosti, ti největší kolem deseti. Jinak rád hlídá,ale uštěkaný není.
No nevím, neznám toto plemeno, ale pro mě co jsem spíš gaučák slovo teriér znamená neklid, přidat do kroku pokud není na volno a volno určitě ne.
A pak trimování snad se nepletu? Asi mě někdo vyvede z omylu o tomhle plemeni, ale za mě pokud má v názvu teriér nikdy bych si já nepořídila, jedině důchodce na dožití🙂
