Včelařské bludy

Přináším další blud, v tomto případě spíš zamlčení samé podstaty. Upozornil na to kolega Goro a přiznám se, že jsem to sám nevěděl, jak vlastně fungují pylová a tudíž asi i náhražkově bílkovinná těsta. Mám k nim intuitivní odpor jako k nepřirozenostem a taky jsem při zkoušení zjistil, že nemá vliv, zda je těsto bez náhražek nebo pylu a nebo s ním. Až nyní mi to vlastně vysvětlil pan Goro a proto sem kopíruju jeho vysvětlení z jiného vlákna. Je nezbytné si toto dobře zapamatovat abychom neskákali na lep obchodníkům, kteří ve snaze vytahat z kapes méně zkušených peníze vědomně lžou:

no ty pochopíš, že peľ z medocesta sa dostane k mladuškám len v minimálnom objeme, pretože väčšinu peľových zŕn si vychytali v česle “zásobovačky”, ktorých úlohou v úle je rozpúšťať medocesto a nosiť potravu k mladuškám , ktoré sú pri plode, vytvárajú kŕmnu kašičku a kŕmia.. toto ale v žiadnej včelárskej knihe nenapíšu …

Ale život mě naučil, že nemá cenu utajovat ani stěžejní know-how, protože český včelař je v drtivé většině jedinců tak tupý, že stejně setrvá u svých bludů a bude věřit každému hochštaplerovi víc, než někomu, kdo včelařit skutečně umí. Podle sebe soudím tebe a protože ASI v nitru nejsou loidi hodní beránci, ale mají opačné povahy (řečeno VELMI eufemisticky), proto nevěří, když jim někdo něco DÁVÁ ZADARMO! Sami by zadarmo nikomu nic nikdy nedali a tak nevěří a neváží si, když se najde pošetilec, který rozdává moudra zadarmo.

OK, dobře jim tak.

…no tak ja by som zasa vedomosti českých včelárov nepodceňoval….môj dobrý priateľ , skúsený český včelár Hozna Kolomý už roky nepoužíva na jar podnecovanie včelstiev nejakými medocestami s pelom (ale ani bez peľu  🙂)ale peľové zásobné plásty s pergou, vloží do včelstiev blízko miesta kde sa usadí zimný chumáč a keď začne chov plodu tak mladušky majú peľ “po ruke” a priamo si ho berú na tvorbu zimnej kašičky . .. a poznám aj včelárov, ktorí usušený alebo mrazený  obnôžkový peľ nemiešajú do medocesta ( nie pre “”podnecovanie ale hlavne pri výpadku jarného peľu kvôli mrazom) ale ho pomelú a položia jemný peľ  na tácke neďaleko úľov a lietavky ho normálne rúskujú a nosia na nožičkách mladuškám priamo k plodu…včelári toho vedia dosť…

Tak jsem vloni přehlédl ve Včelařství blud obřích rozměrů. Škoda, že se u vědeckých studií neuvádí kdo platil grant. I tak se lze snadno domýšlet odkud příslovečný vítr fouká. Včelařství 9/23 strana 315 . Život dělnic se za 50 let zkrátil na polovinu.

------------------

Tak ve stručnosti. Dovedové vezmou včelí kuklu ze včelstva těsně před vylíhnutím a vylíhlou včelu drží v laboratoři. A zatímco před 50 lety ve stejném pokusu přežívaly včely 34,3 dne, nyní jen 17,7 dne. 

Takže to vysvětlím: 

Položení vajíčka, vývoj larvy, její krmení (čím? mají v USA syntetická krmiva a ta perou do včel hlava nehlava?), zavíčkování, zakuklení, to vše probíhá ve včelstvu, jen se včela už vylíhne do laboratorního blaha. No, to je logika, jako že si narkomanka může píchat do žil co chce a být v rauši nepřetržitě 9 měsíců, pak jí vezmou císařem dítě a to už vychovávají v ústavu. Jen de.il by mohl očekávat, že dítě bude zdravé a dlouhověké. Ale to není všechno co američtí, tak zvaní  vědci vybádali. Vydržte, pointa teprve přijde.

Že vše živé provrtávají každou milisekundu mikrovlny z mobilů, šmírovacích radarů, vojenských i mírových satelitů, leteckých naváděcích radarů a další zdroje, třeba sítě G5, kde už je to fakt síla, ne, o tom ve studii není ani slovo. O tom, kolik chemikálií lejou po polích jejich zemědělci taky ani slovo. O tom, že včelaři mají třeba blbý úl a blbou metodiku taky ani slovo a ani o tom, jak se u nich “recykluje” vosk a už vůbec ani slůvko o syntetických krmivech pro včely. O plastových mezistěnách, plastových úlech a ani o tom, že u nich se třeba mor léčí koňskými dávkami ATB a vč se nelikvidují jako v civilizovanějších zemích, se v článku taky nic nepíše. (jsou silné tlaky aby se už ani u nás morová vč nelikvidovala) O GMO rostlinách a v tichosti ne jen o rostlinách taky ani slůvečko. 

Ne, američtí vědci dospěli k jednoznačnému poznání, že včela medonosná za 50 let ztratila gen dlouhověkosti.

TY VO.E, TO NEVYMYSLÍŠ!!!!!!!!!!

Nedávno jsem se setkal s názorem některých včelařů k umístění úlů na mém stanovišti, které mám v olšovém hájku. Stanoviště jsem vybral pod listnatými stromy, úly stojí cca půl metru nad zemí jelikož jsou ve svahu. Pod nimi je rostlá zem. Po olistění stromů stojí ve stínu. Bylo mi řečeno ať je dám více na slunce kvůli tepelné pohodě, budu mít více medu a včely budou sbírat i více pylu. U nás je vcelku chladné klima ve stínu se často udržuje vlhkost i chlad. Rád bych se zde zeptal starších včelařů s letitou praxí na jejich názor na danou věc. A konečně rozseknout co dát do “sekce” včelařský blud, palopravda anebo pravda.😉

Úly jsem umístil dle metodiky od p. Tom.50, která se mi zdá ta správná. Píšu to zde hlavně pro začínající včelaře mezi které se řadím i já. Možná by se mohlo založit téma Vliv slunečního osvitu úlů na medný výnos a sběr pylu, aby zde každý napsal své podotýkam dlouholetou praxí prověřené postřehy.

No po olistění stromů tam je teoreticky celodenní stín nepočítam-li osvit přes koruny stromů. Také jsem zvažoval stočit úly směrem na východ jelikož u nás fouká více z jihu a ze severu, jelikož bydlím v průsmyku z východu vůbec východ je “chráněn” horama. Proto je u nás i specifické klima většinou mlhy chladno a h..no medu😀 daří se tady max. bramborám😄

Kde teda nájsť správny smer letáča/česna? No vždy nám všetci radia - čítaj vo včelárskych knihách! Tak som ich zopár prelistoval a hľa, orientácia letáčov sa včelárskymi odborníkmi odporúča od východu po západ, ba aj na sever! Iste, klasik Čavojský („Včelárstvo“) píše , že letáče by mali byť orientované na východ, resp. na juhovýchod no Drašar („Včelařství“) už píše, že ak môžeme voliť smer vylietavania včiel z úľa dávame síce prednosť juhovýchodu, ale je možné využiť aj obrátenie úľov letáčom k východu či k juhozápadu! Friedman („Včelaření vstřícné ke včelám“) uvádza že letáč môže byť na juh ale preferuje východ. Silný („Abeceda včelára“) uvádza tiež, že letáč má byť orientovaný na juh alebo na východ, no úle sa môžu osadiť aj letáčom na západ! Sklenar („Moja včelia matička“) píše, že na jeho vlastnom stanovište má letáče orientované na juh ale uvádza, že môžu byť stanovištia, kde je najlepšie orientovať letáč na sever. Naopak Weiss („Víkendový včelař“) tvrdí, že smer vylietavania včiel by mal byť vždy radšej južný ako severný. Nymsa („Přirozený život včelstev versus člověk“) zasa kategoricky v svojej knihe tvrdí, že včely musia mať letáč vždy orientovaný na sever, že síce na jar začnú včely vylietavať neskôr, keď sú už teploty vyššie, ale celý rok sa prakticky neroja! Nymsa sa v tvojom tvrdení o severnom letáči opieral o fakt, že to boli práve konáre na severnej strane, tienené, bez slnka ktoré uschli, vyhnili a tak vchod do dutiny bol vždy na severe a preto včely severný letáč preferujú. Toto tvrdenie je však v rozpore s výsledkami známych pokusov, ktoré robil Thomas Seeley („Honeybee Democracy“) pri výskume usádzania rojov v prírode. Keď mali včely možnosť výberu vybrali si totiž dutinu s vchodom orientovaným na juh!

Zakončím slovami včelárskeho klasika (tie určite budú mať väčšiu váhu ako moje), Veselý totiž uviedol v svojej knihe „Včelařství“ k letáčom toto: „Úle orientujeme letáčom najčastejšie na juhovýchod, ale nie je to podmienkou“.

Odpočívám si čtením starých zdrojů. Nyní studuji Včelařství z roku 12/2006, kde jsem narazil na článek Ing. Řeháčka. Pro ty, kdo nevědí, je to autor Eurodadantu (nikdy jsem nepřišel na to, proč to tak nazval, když kromě Čechů nikdo jiný délku rámku 39 nezná). Pokusím se stručně vysvětlit co ED je. Je to vlastně Blaník, jenže na 13 rámků. Neskutečný nesmysl a taky se nijak moc nerozšířil a nerozšíří. Používá VN 39x30x13 a k tomu medníky 39x15x13, má “mezerníkové” rámky, tedy všechny loučky široké 25 mm a hřebeny. Upozorňuji, že hřeben je ještě horší nesmysl než pleckatý rámek, ale o tom snad někdy jindy. Co Řeháčka vedlo k navýšení počtu rámků jsem už zde na CHZ vysvětlil, byl to stejný motiv jako u Sedláčka zase překročení “magické” výšky rámku 30 na 34,7. Oba autoři byli motivováni základním nepochopením příslušné funkce potřeby prostoru pro plod u včely medonosné Kraňské a BF v podmínkách ČR. Ale o tom jsem podrobně pojednal na jiném místě.

No a žasnu, co za nesmysly pan Řeháček radí. Třeba hned po pročišťovacím proletu prohodit nástavky, nikde v článku ale nepíše který s kterým, jen z kontextu vyplyne, že dává celou zimu nahoře umístěný NN se zásobami pod VN (ten má ale být pod VN od poloviny září = metodika Blaník). Dát do něj trubčinu ho nenapadlo, naopak, myslí si, že je 13 polorámků málo a že by silnější vč měla mít “manipulační” nástavky pod VN dva(!!!!!!)

Ovšem čím mě učitel z Nasavrk dostal do kolen je, že hned po pročišťovacím proletu při zúžení se má plodiště prostřídat s mezistěnami. 

------------------------------------

Pořád radím aby začátečníci studovali starou českou odbornou literaturu. A dochází mi, že to není ve všech případech odborné literatury dobrá rada, protože co tvrdí někdejší učitel ze včelařské školy jsou takové bludy, že je nutné na tohoto autora bleskurychle zapomenout. Dalo by se říci, že to byl ývvoj a že se Ing. Řeháček teprve postupně propracovával k prozření. Ale prostě dát po pročišťovacícm proletu včelstvu mezistěny a současně tvrdit, že se při stejném úkonu ve stejný den zúží blinovou přepážkou na 5-7 rámků, neumím pochopit ani s velkou dávkou shovívavosti ke starému muži.

Taky překlep, nejspíš zaviněný redakcí (jak to, že to prošlo korekturami, dělá je někdo z RR?), kde na straně 322 v prostředním sloupci úplně dole je věta jejíž část cituji: -přenášejí včely tento “polotovar” do medníku nad plodové těleso, kde jej dále zahušťují a obohacují inertními enzymy. - Tak tohle je fakt síla. Jasně, v kritickém místě jednoho slůvka, cizího slova, chybí jediné písmenko “v”, ale to úplně mění celý smysl a vzdělanější člověk sice asi chápe překlep, protože se ale jedná o časopis ODBORNÝ, nemá jistotu, zda to není napsáno správně. Protože je tam ještě plurál a přitom invertujících enzymů není mnoho, ale jen jeden, může se laik domnívat, když jde o inženýra a dokonce o učitele ve včelařské škole, že dotyčný patrně sděluje nějaké novum, že je invertních enzymů více. Ovšem většina z úcty k “odborníkovi” vidí a čte inertní a musí si lámat hlavu, co za netečné enzymy do medu včely přidávají?

Pro pořádek. Latinské slovo invertovat znamená zvrátit, změnit, přeměnit, zatímco latinské slovo inertní znamená neměnný, netečný neaktivní, nehybný a je tudíž významově přesně pravým opakem slova invertní. To je možná bagatelní v hovorovém jazyce (holinky - hodinky), v ODBORNÉM časopise je takováto chyba naprosto nepřípustná!!!!

Proto varuji začátečníky, že je nutné u všeho myslet a pokud narazí v nějakém, i starším textu na nějakou nejasnost, je nutné si tvrzení ověřit. Je mi to líto, ale bohužel odborná úroveň Včelařství byla už před 18 lety docela nízká a do dnešních dnů spíš nadále upadá…

Také proto si tak zvaných dnešních vědců, kteří se tak sami nazývají a někteří sedí v RR Včelařství (nebo publikují jinde), neumím vážit a brát vážně “vědecké studie”.

Měl jsem dvě špatné odpovědi. Kvíz vymýšlela soudružka, co o včelách neví nic. Nebo mám mezery já?

Vosu neuhřejí semknutím, k semknutí vyzývají vždy jen politici co tvrdí, že se muslimům ubráníme semknutími, čím víc se semkneme, tím líp. Akorát že to fakt nefunguje. Přesto to liberálové sveřepě tvrdí, protože to je jejich Víra a ta je nad realitu!

Semknutí straší v hlavě autorce fat hodně. Včely se v zimě zahřívají nikoli semknutím, ale teplo vyrábějí aktivně pohyby křídlových svalů a tak moje odpověď, že se zahřívají křídly je správnější, než semknutí.

Prostě mladí liberálové, kterými se nynější svět začíná hemžit, věří na nesmysly a vůbec se za svojí nedovzdělanost nestydí.

Sem, do včelařských bludů patří snaha o barevné rozlišování úlů na včelnici nebo včelíně. Pramení z dnes dávno překonané představy, hned několika představ. V dřevních dobách začátku včelaření v úlech teoretikové nevěděli, že včela barvy skoro nevidí, její spektrum vidění je posunuté. Červenou už asi vnímá jako teple sálající těleso a naopak vidí i část ultrafialového záření. Dokonce se rozšířil názor, že včely vidí všechno jen v odstínech modrofialové barvy. Za nezvratně prokázané se má, že včela daleko dokonaleji rozlišuje i nepatrné odchylky tvaru. Ano, pak hnidopišský estét a hračička, který lpí na tom, aby měl všechny úly stejné, všechny česnové zarážky stejné, vše v jedné dokonalé řadě na dokonale rovném pozemku, přesně pravoúhle oploceném, tak pak MOŽNÁ (nevěřím tomu) by včely mohly mít malinký problém. Domnívám se, že včely za milony let vývoje mají dokonalejší orientační smysly, že barva, vynalezená - používaná ve včelařině člověkem v posledních asi 150 letech, nemůže mít sebemenší vliv!

---------------------

Mimochodem. Do stejných bludů patří i hloupost dávat česna u plemenáčů na různé strany a nebo dávat plemenáče mimo letový koridor včelstev. Naopak já tvrdím, že musí být pěkně vedle sebe, nebo mezi úly se včelstvy, přesně tak, aby to matky neměly jednoduché. Povím to na příkladu idiotských ochránců přírody, kteří zachraňují jestřába, který neviděl dráty vysokého napětí a narazil do nich. No, přece dle Darwinizmu nepřežívá nic, co není DOKONALE vybavené smysly, potřebnými pro přežití a ROZMNOŽENÍ daného druhu. Takže. Patrně mladý jestřáb s oční vadou nevidí dráty a tudíž ani vodorovné větve. A pro přežití je naprosto nutné, aby uhynul po nárazu do něčeho dřív, než se rozmnoží a jeho VADNÉ geny zaneřádí druh jestřáb. Nebo mám v této teoretické úvaze nějakou logickou chybu?

A proč bychom měli cokoli ulehčovat včelám? Jo, jasně, kvůli prachům množiče oddělků, který nemá zájem aby jím produkované matky byly maximálně kvalitní, jemu jde o to, aby se mu jich při oplozování ztratilo co nejméně. Jenže u mě (nemám nikdy úhyny) musí včely vydržet a přežít rozličná úskalí a ta, podle mě, překonají jen ty včely, které netrpí nedokonalostmi, které v žádném živočišném druhu nemohou nebýt!

Konkrétně. Některé včely budou mít geneticky horší schopnost orientace a budou více zalétávat do ostatníchh úlů. Když jdou s nákladem, jsou vpouštěny. Jenže jsou vpouštěny i s nákladem případných patogenů. A tak je lepší mít včely, kde i jejich matka má dokonale vyvinutý smysl pro orientaci a přežije jen ta, která tu vadu - sklony k zalétávání, nemá.

Tady si dovolím upozornění, které asi napadá (ne jen toto, ale já tak uvažuju ve všem) jen mě. Mnohokrát jsem tvrdil, že neznám rabovky, nedějí se mi. Napadlo mě, jak to, že se to jiným děje a podle toho, co čtu, tak se to děje většině včelařů a poměrně velmi často. Co když i to souvisí se zalétáváním? Nevím to a tak zvaní prostitutvědci to nezkoumají, protože oni stejně jako prostitutka pracují až když dostanou zaplaceno. Tudíž je to jen na mě a protože nevím, zda to má nebo nemá vliv, snažím se prostě mít včely “odolné” i v tomto smyslu.

Sice pojednám o Překladech, článku z posledního Včelařství. Jenže to není ze starých Překladů a proto to dávám sem.

Patrně američtí vědci (jedno kde na Západě) zase zkoumali v praxi nesmylsné a nepoužitelné hovadiny. Tak třeba přišli na to, že včely krmené pylem, ale jen některým pylem a nejde se dočíst jakým, přežívají déle než ty včely, které byly krmeny stejným cukerným sirupem, ale bez pylu. Přitom přežít déle je max 10 dní, přičemž kontrolní umřely dřív než za 10 zkoumaných dní.

Ve “studii” ani slovo o tom, jak staré to byly včely. Obecně se má za to, že staré včely, létavky už pyl nekonzumují a že se dle věkových kast konzumace pylu různí. Toto ukazuje na typický výzkum prováděný (za jistě nemalé peníze) blbci, kteří včely nechovají a berou prostě včelu jako kus.

Doporučují asi zemědělcům v USA pěstovat na polích plevele. Stejně, jako naši ekoteroristé (kdo paltí ochránce všeho druhu a nebo když je ve vládě nebrání bujení neziskovek?) nutí naše jezevce vytvářet semenné množitelské banky plevelů (zelené biopásy), které budou samočinně zaneřáďovat pole, aby agrochemické koncerny měly větší odbyt herbicidů a i pesticidů. Protože na mnoha plevelích se množí, naprosto nerušeně třeba dřepčík a protože hbitě létá, dokáže málo zasažený brouk přeletět do plevelové množírny a tam vytvořit na postřiky rezistetní generace dřepčíků. Ti pak zalétávají na například hořčici, kterou dokáží úplně zničit i když bylo použito přesně dle metodiky takových jedů a v takové koncentraci, která měla brouka zničit. Nezničila, oligarchové vědí už 3 roky, že je na prodávaný jed dřepčík rezistentní, ale klidně (nemají se čeho bát) prodávají neúčinný prostředek za drakonickou cenu, nic netušícím zemědělcům. Informace o tříleté vědomosti prodejců neúčinnosti postřiku je z kuloárů a samosebou to dotyčný písemně nedá, bojí se.

Kdo v naší zemi sežral 80% obchodu s agrochemií a má tudíž enormní zájem na tom, aby se stříkalo po polích čím dál víc čím dál jedovatějších a čím dál dražších jedů, není pro člověka i s jen podprůměrným IQ těžké pochopit a dohledat si. Hlavně, že mu to pak sypou do volebních uren…

A český včelař se naivně raduje, jak stát myslí na včeličky (i jiný hzmyz, jiný hmyz a živočichové tam teď musí být vždycky, tudíž i škůdci) a nutí zlé postřikovačské zemědělce sít pásy pro včeličky. Ale osivo je státem dané a obsahuje právě hlavně plevele. Dřív by se řeklo jak u bl.ejch na dvorečku, dnes realita. Realita tak dobře zakamuflovaná za ušlechtilé cíle, že to 99% včelařů žere i s navijákem. Navíc to smí jezevci sít místo na každém honu ta 2 nebo 3% najednou. A tak kdo má 100 hektarů, klidně naseje 3 ha na jeden flek a že je to ke vsím a včelám moc daleko nevadí. Přece havní účel je to zaneřádění jeho polí plevely a škůdci, včely se s tím jen jako vezou, včely jsou jen ta kamufláž.

Pekné a logické argumenty. …

(trochu mi však vadí pojem “divoké včely”)…u vás v CR niečo také žije?😲.. u nás na Slovensku to už nemáme, my poznáme len domestikované včely a včelie roje, ktoré uleteli včelárom z úľov a občas v prírode aj prežijú…

Úplně s vámi pane Goro nesouhlasím, že je to pěkné a logické. Naopak by spíš stálo za rozbor oněch 9 anonymových bodů upřesnit, doplnit a ujasnit, pobavit se o nich. Ale je skvělé, že se někdo takovýmto způsobem zapojil. Protože bludy, a nejen včelařské, je potřeba neustále dávat do souladu s objektivním stavem věcí.

Totiž. Lidi jsou zpitomělí mejnstrýmovou masírkou, kde se v posledních asi 20 letech vždy usiluje o dosažení konsenzu. Ovšem konsenzus - shoda není v činnosti, která se neustále vyvíjí, cílem, ale naopak brzdou. Pokud by se pralidi shodli = dosáhli by konsenzu, že je vše báječné a netřeba nic měnit, ještě žijeme v jeskyních nebo na stromech.

Právě proto, že u včel není nic definitivní a neměnné, už jenom proto, že se mění přírodní podmínky, tak právě proto se včely stávají objektem zájmu nových včelařů. Kdo chce něco funkčního vždycky stejně, ať si koupí revolverový kopírovací soustruh a správný materiál pro daný výrobek a bude donekonečna, pořád stejně, bez ohledu na vnější vlivy, chrlit prvotřídní součástky.

Nedá mi to abych se nevyjádřil k obsahu posledního Včelařství. Jsem doslova zhrozený dvěma články o varroáze. Oba autoři, článek od činovníka Svazu jsem nedokázal dočíst, to se musím nejprve obrnit trpělivostí a zakázat si znechucení ze snad každé druhé věty, jakoby považují za normální že včelstva mají VD a vymýšlí jak na roztoče. Já bych si dovolil sice asi neslušný, ale velice výstižný bonmot (není můj, je z jedné knihy Benjamina Kurase a dokonale se na situaci hodí). Cituji: “Je-li cílem panenství, zvýšeným usilovným šu.áním se ho nedosáhne!”

Z článku činovníka Svazu (který jsem nedočetl) je jasné, že panstvo bude chtít zakazovat účinné postupy v boji s úhyny. Záměrně nehovořím o boji s VD, protože VD není příčinou úhynů. A místo toho, aby se panstvo snažilo nemít ve včelstvech roztoče žádné a nebo jednotlivé a patrně neplnohodnotné roztoče, nabádají k ještě vyššímu monitoringu a ještě vyššímu trápení včelstev chemií.

A přitom stačí tak málo, žádná očka, nepodtrhovat včelstva předčasným přidáváním nástavků a netýrat včelstva kyselinami. A krmit medem (nevzít včelstvům všechen), jak cudně přiznává Pardubický včelař. 

Tady se zastavím, krmit medem je nesmyl, je to drahé a nesmyslně pracné. A sebrat včelstvu jeho rámky a dát mu nevytočené medové je ještě horší nesmysl!!!! Ale ano, med dělá včely a já to upřesním, že med dělá ZDRAVÉ včely, odolné jak k VD tak i k virům. Jak dostat med do včelstev a nemuset ho před tím vytočit, naředit vodou a nacmrndat do krmítek jsem už vysvětlil a co nejdříve vysvětlím opět. Stačí nemít NN systém ani pouze VN systém a mít míru pro plod 30 cm. Ne méně a rozhodně ne více! A kdo chová včely v úle, kde je plod na rámcích vysokých 30 cm a není jich jen 10 ale 11 a ne nesmyslných 13 (Eurodadant), pak má v plodiskách vždy dost medu na to, aby jeho vč byla zdravá a vitální. Konkrétně toto vysvětlím opět a dám to patrně formou článku, protože v diskuzním foru to rychle zmizí pod nánosem často jen štěků mimo mísu.

Jenže to by se muselo veřejně přiznat, že národní úl 39x24 (a Langstroth 1/1) jsou nejhorší možné úly pro podmínky ČR. Protože jedna bedna málo, dvě moc. A takové přiznání pravdy nikdo neriskne, protože se musí liberálně tvrdit, že každý úl je dobrý, když včelař chce a vyhovuje mu. Lidi totiž nemají rádi posly špatných zpráv a nechtějí slyšet, že se kdysi rozhodli špatně (bez toho, aby se nejdřív vzdělali) pro špatnou rámkovou míru.

Ve Včelařství je názorný příklad kam vede používání pleckatých rámků a je jedno, zda hofmannových nebo Langstrothových, obojí jsou pro včely špatné. Vysvětlím proč.

Blaník má vnitřní rozměr na délku větší než 405 mm, a sice 422-425. Ovšem drtivě drtivá většina čtvercových, tedy jedenáctirámkových úlů (11 rámků je pouze při délce 39 ve čtvercovém prostoru) má délku vnitřku stejnu jako šířku a to je 405 mm. Protože se plecka vzájemně dotýkají příliš velkými plochami, při každém rozebrání úlu a vytažení rámku na pleckách ulpí vrstvička propolisu a kvůli ní nejde rámek vrátit přesně tam, kde byl. Jestli se na pleckách nahromadí za 5 návštěv úlu 1 milimetr propolisu, na každém plecku, pak se každý rámek vrátil o 2 mm jinam než byl. To pak u 11 rámků dělá 22 mm a poslední rámek se do úlu nedá narvat. 

Ve Včelařství 6/2024 na straně 184 vlevo nahoře dokonalý (nechtěně) příklad špatnosti pleckatých rámků, o které píšu. Je vidět, jak se do úlu na 11 rámků do prostoru 405 mm nevešlo 11 rámků, nýbrž jen 10 a jak včely ztluštily poslední plást.  A tohle je ten lepší případ, většinou tam včely postaví divočinu, propojí s plástem a bez vyrvání to nejde rozebrat. Pak z toho teče med, včely to nestíhají olízat, med vytéká až ven z úlu a může nastat rabovka. Na rabovky si včelaři často stěžují a neexistuje statistika, jen já se domnívám, že většina rabovek bude v úlech s pleckatým rámkem a nebo jinou vadou, třeba při použití jen trámků = horních louček jak radí Černý místo rámků. 

Jestli pojme nástavek o jeden rámek méně, mnozí řeknou, že to ničemu nevadí. Omyl! Včelstvo má o rámek méně místa pro plod a to ho spolehlivě vyžene na strom. Ano, když je v jedenáctirámkovém úle jen 10 rámků dál od sebe, znamená to zmenšení rozlohy plodu a v důsledku častější rojení.

Větší rozestupy rámků než osově přesně 35 mm způsobují vyšší vlhkost medu. Optimalisti o tom vědí své, jenže opět neexistuje statistika aby měli začátečníci podle čeho se rozhodovat. Kdo si pořídí špatný úl, pak se s ním pekluje celou dobu jeho životnosti. Když Dr. Ptáček tvořil Optimal, nikdo si s vlhkostí medu hlavu nelámal a komunistický výkup vzal všechno, i med, co tekl jako voda. Optimal je jen na 11 rámků, jenže jeho vnitřek je tuším 42 cm + 2 včelí mezery a tudíž mi vychází že bude mít vnitřek 435x435 mm. Je tedy o 3 cm větší než česká klasika, která je 405 mm. Tudíž musí být rámky osově místo 35 mm nejméně 38 mm. Tady nemůžu nic víc než staročeské: “kdo chce kam, pomozme mu tam”. Taky mi nikdo nevysvětlil co vedlo Dr. Ptáčka k tomu, že Optimal má sice míry nejrozšířenějšího slovenského úlu, ale proč ho neudělal kompatibilní ví asi jen pan Ptáček. Iracionalita in natura! Tedy řečeno velmi eufemisticky. Při rozhovoru z očí do očí bych uměl nazvat takové uvažování, co předvedl autor Optimalu, daleko jadrněji.

Kdo už má pleckaté rámky, nemůže je v jednom úle nikdy kombinovat s rámky mezerníkovými!!!

Kdo se rozhoduje, upozorňuji, že nevíme jaká doba přijde a třeba na lécích vidíme, že se nedají sehnat donedávna běžné léky, čemuž by nikdo normální nevěřil. Že Pětikoalice dokáže nominovat tak neschopného ministra, že se nemožné stane realitou. Už jen proto, že obyčejný rámek si může snadno vyrobit včelař sám na cirkulárce ze štěpiny paliva, pleckatý rámek si nikdo sám amatérsky bez speciálního stroje nevyrobí. No a také jde o šetření dřevem. Mnozí mají ekologie a šetrnosti k přírodě plné huby, ale pořídí si pleckaté rámky. Další důkaz iracionality uvažování mnohých lidí.

Já jsem vlastně nepochopila, proč se vlastně tyhle rámky vyrábějí. Mají nějakou výhodu?