Reaktivní pes?

Zrzavci - ono ak si ten pes nesie niečo v sebe tak je to vždy práca na vždy. Veľa veľmi veľa sa dá dokázať - ale je to o vlastnom učení sa ako ten pes “funguje” a prečo. Nie vždy to ide - stále nastanú momenty, keď je človeku do plaču, ale vy ste šikulka a “zakliata princezná” sa odkliala - no niekedy proste mesačný svit a postavenie hviezd skúšajú svoju moc 😊. To vidíme u tej mojej dcéry v Slanom - s tým benzínkovým rtw - toľko roboty s ním spravili a stále prídu momenty, že by sa človek na to vy… . Proste sa stane, že z ničoho nič mu “prepne”. Ono ten pes asi nikdy nebude úplne ok. Šteňacia trauma z neho urobila "psycho" psa. Stále sa riešia obsedantné poruchy - loptička a naháňanie tieňov - ale na druhú stranu je to tak strašne naviazaný pes na nich … Tak čo ostáva? Iba prijať situáciu taká aká je a pasovať sa s tým - pomaly po milimetroch. Niekedy proste aj so skokmi vzad 

Tak čo ostáva? Iba prijať situáciu taká aká je

no a tady máme problém- ten je na mý straně hřiště, vím to.  Moc to vím a kroutím se, ne vždy se mi to podaří se s tím popasovat. a štve mě to, protože taky vím, že se ona posunula hrozně moc. A vím jaká umí být úžasná a pak tam člověk stojí a má tam zas toho cizího psa . ale lepšim se, to jo po troškách, asi pomalejš než ona.

Práce sám na sobě je vždycky náročnější než pracovat s tím zvířetem. 

O tom něco málo vím.

No jako vim, tohle mi moc nejde.

Nejste zdaleka sama 🙂

Jen si to 99 % lidí od zvířat neuvědomuje.

děkuju!

je naucena bezmocnost. stahne se do sebe

tohle asi bude ono, nebo možná mix všeho co zmiňujete .Jak myslíte ty predispozice? Nemoc máte předpokládám na mysli nějaký mentální omezení.

Ona přišla a  zapírala všechno, všechny, nikoho  ani nebrala, nikdo jí nezajímal, ani třeba druhý pes, že by jako byla ráda, ne prostě nic, opravdu nic. Plus navíc to , jak s ní bylo zacházeno vedlo k tomu, že nic jiného nebrala v potaz, že má člověka vnímat. No a přitom v tom psu vidíte, že má hloubku, má ji, ale nemá kapacitu na to ji leckdy využít a to i ve smyslu toho, že ona by byla velmi dobrý vůdčí pes - má to v sobě, viděla jsem ji kolikrát, jak reaguje, třeba když jsme v lese narazili na hada, jak reagovala vůči nám ostatním, zastavila , nepustila nás, tatam byla její zpovykanost, byl tam moudrý pes, který nebyl sám za sebe! A pak prd a je to jinak. Já to mám o to blbější, že pro mě je vztah asi nejvíc nejdůležitější s tím psem. Teď mám na mysli zdravý vztah se psem, že jsme na jedný vlně, věříme si, je tam důvěra, opora, zájem o to být spolu. A když se ona někdy vrátí do původní verze, tak to je v tomhle ohledu prostě propadák no a já tohle neumím spolknout. kdybych tohle v sobě dokázala nějak něco, bude to výrazně lepčejší. Takže vím,že tady je to už na mě.

Myslím, že Talinka byla prostě cepovaná myslivci, povel rovnalo se zařvání, ona přece nějaké povely uměla, jestli se nepletu. “Učili” ji asi asi hlavně metodou negativního posilování a trestu.

Nevyplácelo se jí přemýšlet, nikdo s ní nemluvil lidskou ani psí řečí , byla v podstatě tramatizovaná, mi připadá podle toho, jak jste chování těch myslivců popisovala. Ono takové chování poškozuje mozek, ve hře je pak hlavně amygdala, vyšší mozkové funkce nemají šanci se zapojit.

Takže bych odhadovala, že díky Vaší péči už funguje většinou dobře, ale pak ji něco “ připomene” starý život a to aktivuje staré vzorce chování a přepne se do režimu ( psychického) přežití.

A teď je otázka, co to něco  je. Může to být cokoliv, zvuk, vůně, tón hlasu, gesto, nějaký sled cviků, pohyb jejího vlastního těla..

Ty jo, co s ní ti blbci všechno prováděli ? 😬

Jak dlouho už je u Vás?

ve hře je pak hlavně amygdala, vyšší mozkové funkce nemají šanci se zapojit.

jo, asi jo. No já pořád hrála hlavně s tím, že nemá logicky po tom, co si prošla čtyři adresy před náma, kdy s ní hráli pingpong, že nemá k nikomu vztah - lidi ji opravdu nezajímali, to jsem viděla hned. Plus kamarádka říká, že se mohlo něco stát i při porodu, to je taky možný, ale na druhou stranu vidíte, že v tom psovi je NĚCO . Teď, teď si to hrozně užívám, když je probuzená, když vnímá, když chce, sama chce, má zájem, má radost, těší jí to samotnou.

Ty jo, co s ní ti blbci všechno prováděli ? 😬

coby… maník zařval daaaun! protočil ji na vodítku a s prominutím s ní jebnul vo zem.

Dlouho už s námi je, Doron, dlouho- máme jí od desíti měsíců (v té době pátý přesun v jejím životě) a bude jí osm.

Ph - díky za hezký vysvětlení. 

ano hormony - ona je hrozná hromada hormonů. A taky přetočených, jako všechno v jejím životě. Tak jak feny většinou v době hárání jsou něco hroznýho, tak ona naopak když ještě hárala, to byla fakt nejzlatější, nejvnímavější, držela s námi basu, já ji nepoznávala. 

Vtipný je, že si vždy byla vědoma ochrany, toho, že je tu člověk pro ni, ale nestála o nás, ty začátky byly pekelný. My se jí museli do života vnutit 😀

tomu se říká nervová soustava

No ano, já jsem taky nevybírala. a to v tom hraje - min. u mě velkou roli, protože prostě vnímám u toho psa, že …. něco, nevím co. Měly jsme to tím pádem těžké obě. I proto že jsem v té době prostě nebyla silná v kramflecích, to v tom taky hrálo velkou roli. Přijít mi do života později, měly bychom to min. o mydlifousek lehčí. Já si stokrát říkala, že by jí jinde bylo třeba líp, že by se s někým sžila mnohem lépe, protože kdybych byla stokilovej chlap, kterýho nesundá na první dobrou k zemi (sundala i druhou polovinu, která má dva metry) , flegmouš, kterýmu je jedno, že s ním pes v podstatě nefunguje (a že takových lidí je) bylo by jí třebas  100x líp. ale i kdyby někdo takový za mnou přišel, nedokázala bych jí dát pryč, poslat ji zase do jiných rukou, to už by ji odepsalo úplně, si myslím) Je ale pravdou to, co říkalo spousta lidí, že co by s ní bylo, kdyby nešla k nám, dlouho by se s ní myslivec už nebabral, už si ji vyzkoušeli dost, že jim nevyhovuje a nikdo ji už nechtěl. Takže jak říkala kamarádka, ona to vyhrála, vy úplně ne - ale to říkala v těch příšerných začátcích, dneska už ne. 🙂

😔

To neměla dobrej start do života.

S tím střídáním majitelů to taky určitě souvisí, neměla možnost si k nikomu udělat pevnou vazbu, to je taky schopnost, která zakní.

Proto mě vždycky může čert vzít, když vidím rodiče, kteří si vynucují střídavou péči pro kojence a batolata.😬Ale to jsem odbočila.

Nebo se opravdu možná Talinka jako autista opravdu narodila a ti její majitelé to doklepli.

No jo, já sama jsem dokladem, co udělá tzv. rané zranění.😔

PH - jestli jste fčéra urputně neškytala, tak byl někde problém v přenosu myšlenek. Protože - jak kdyby mi to tele z jetele chtělo dokázat, že ji doopravdy pomlouvám, předvedla tak dokonalýho psa, že jsem se celou procházku ščípala do tváře, ešivá nespim 😀 😀 (jasně, třošku kecám, neščípala celou, ale jen dvě třetiny 😀) . To byla taková krása, já se vždycky tak zhluboka nadechnu, když ona CHCE být přítomna - teď myslím duchem, když SAMA něco iniciuje.  A pak to doma úplně dovedla do výšin, protože jsem zametala a ona šla sebrala z podlahy lopatku a iniciativně mi ji sama pěkně přinesla. Hubu kolem celý hlavy měla - nejdřív vona, potom já.  takže já tady furt budu dokola psát, jak nefunguje a vona fungovat bude! A mám to 😀

No on přenos myšlenek i mezi člověkem a psem funguje .

Akorát o tom člověk nemůže mluvit, aby nevypadal ezotericky. 🤣

jasně, však on když se člověk vyklidní….. přenese to na něj. I proto jsem psala, že nepřišla sama chudera v dobrou dobu, byla jsem v klinči a ješt k tomu dohoukanej pes, to není dobrá kombinace, co si bude člověk říkat, že jo.