Napadlo mě v souvislosti s chováním mého Prostředňáka se poptat na vaše zkušenosti. Prostřední hlavně v posledních týdnech vrká, občas huláká, vyřvává…nejvíce po večerech, event. v noci.🤐No a to není všechno - při tom vrkání napadá Elsu, občas i Fida. Před malou chvílí to odnesla Elsa. Slyšela jsem temné vrčení, jdu se podívat…a to vrčela Elsa a divoce máchala ocasem. Ležela na kočičím stromě nahoře, když na ni ten provokatér skočil… On je hračička, ale nevím, jak mám odhadnout, kdy už je to příliš a event. zasáhnout. Dnes se to stalo již jednou. Tak nějak si představuji tsunami. Byla u mě na návštěvě kámoška, když vtom dusot a Elsa a jí v patách Kuky. Cestou sráželi vše, co jim bylo v cestě!😂 Pak se zas otočili a dusot opačným směrem. Já z toho cítím, že Elsu to rozhodně nebaví tak, jako toho provokatéra…😄 Krev neteče, není ani nějaké extra ječení (i když sem tam nějaké zanaříkání zaslechnu), tak by mě zajímalo, jestli máte s takovýmito “provokacemi” u svých koček také zkušenost a zda event. zasahujete. Celkem sranda je, že když se toto děje - třeba dnes ten dusot po bytě sem a tam - tak Fido, i když měl půlnoc, ihned přiběhl…a asi se i chystal dělat pořádky. Naštěstí záhy vše skončilo.
nedovolím rvačku, bez uvozovek tedy vždy a před všemi bráním Barušku nikdy nenechám jít kocoura na kocoura nenechám jít Bedříška na Matýskovou, i když ten by si možná i hrál, ale ona s ním nikdy jediná dvojice, která si umí i hrát, někdy, jsou Bertík+Matýsková ale ne, pokud by Máťa reagovala tak strachově, jak popisuješ Elsu
Zakazuji i “blbé čumění”. Dobu jsem totiž okřikovala nejstaršího, protože jsem vždycky zahlédla jen jak se rozeběhl a pustil se do prostředního. Až jednou jsem si všimla, že tomu předchází zírání prostředního.
Vyvolával tím konflikt …jeho totiž baví ty konflikty řešit. Když u nás byla návštěva se psem a ten se z ničeho nic rozhodl prohnat malého, prostřední hned přiběhl a pár rychlými a dobře mířenými pohlavky umravnil psa dřív, než jsme my vůbec stihli křiknout.
Takže honičku nechám běžet jen když vidím, že jsou s tím všichni ok. V opačném případě odchytávám prudiče. Podle situace ho buď odnesu a odložím v jiné místnosti (dveře nechám otevřené)nebo podstoupí nucené mazlení 😂 Někdy totiž vidím, že je to prostě jen nuda a snaha druhého štvát, tak mu to vrátím tím, že ho chvíli nepustím, ale muchlám.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 02.03.2024, 08:33:15
No ono je to tak, že občas zas provokuje Elsa. Není to, že by z Kukyho měla nějaký šílený strach. Mně spíš přijde, že je nas.aná. Což chápu, když on si chce hrát třeba, když ona spí…
Tak v prvé řadě u nás se odměňuje vhodné chování - tj. bráškování, často pak dostanou lentilku, takže rvačky se jim moc nevyplatí.
Jinak se často stavím také na stranu malého, přeci jen rozdíl 2 kg je při rvačce znát - ale pouze pokud překročí mez. Tedy pokud si malý tu rvačku nevyprovokuje sám v tom případě se do rvačky nepletu. No a také u nás nejsou tolerovány tzv. žárlivé rvačky (to viníka, ženu až to není pěkné.)
moc jim do toho nekecám. kočky se mi teda neperou a jediný případný spory nastávají, když si chce některá hrát a ta druhá už moc ne. v tom případě se zvedám když je ta, co nechce, viditelně v úzkých, za lednicí nebo tak, a ta druhá pořád nechápe význam řeči těla NE.
ale to je málokdy většinou si i tohle mezi s sebou dokáží vyřešit.
Stejně jako OdBerryho, všímám si signálů a zatrhávám už to, když Willy blbě čumí. Ona si těch signálů všímá i kočka, takže na sebe chvíli zírají a ona se po chvíli začne vztekat a vrčí na něj. Občas to pomůže a Willy toho nechá, občas ne a musím ho odchytit já. Willy to dělá, když se nudí. Začne vždycky prudit, když nemá co dělat a zrovna si ho nikdo nevšímá.
Občas se překlopí do rvačky i hra, ale tam je to způsobeno váhovým nepoměrem, navíc Willy je jako tank a je schopny shodit i židle, když si hraje 😅…takže Lyarra, která je o nějakých 6 kilo lehčí toho má za chvíli plné zuby a Willy dostane přes čumák. Ona ze hry odchází ale Willy na ni třeba zezadu skočí místo aby ji nechal, takže ho potom seřve a dostane pár facek. Zatim jsme ale nikdy neměli vážnou rvačku, zvládnou si to po chvilce uklidnit i sami, ale snazim se to ukončit ihned, jakmile si všimnu že je problém.
Teď budu kupovat feliway friends tak jsem zvědavá jestli to pomůže. Oni se jsou schopní takhle vyprudit, ale za hodinu leží vedle sebe nebo si umývají vzájemně čelo…
Do toho mám na RajenPets objednané police a stupínky na zeď a přes jednu celou stěnu obýváku uděláme kočičí lezeckou stěnu s odpočívadly. To by taky mohlo pomoct. Většinou, když se jim věnuji, tak konflikty nevznikají. Lyarra je nevyvolává vůbec, Willy právě z té nudy jo. On si ani neumí moc sám hrát. Lyarra si najde někde nějakou hračku nebo nehračku a pinká si to po podlaze sama klidně i 10 minut 😀. S Willym si musím hrát já a to i tak na to většinou prdí, pokud z toho nekouká žrádlo.
Do kočičích rvaček zasahuju jen, když řvou pod oknem. To pak otevřu okno a zařvu. Cizí kocour uteče a můj jde domů. Jen musím vstát a otevřít mu. Doma je sám….
