V noci s nimi nejsme, ale co pozoruji přes den, tak má ty “záchvaty” čím dál míň častěji, resp. už skoro vůbec.
Asi potřebuje jistotu a pohodu. Je mladý a už měl v životě moc změn. Nevím, jak jsou na tom mopsíci s psychikou, ale jestli je citlivější povahy a už má 3.domov, může mu trvat se s tím srovnat. Ale protože u Vás jsou všichni opečovávaní, brzy ho záchvaty přejdou.
efe:Tohle si tak trochu myslim no… z UA cestoval nějak na podzim roku 2022, to mu ještě nebyl ani rok. Těžko říct, co má vše za sebou…
Jinak oni spí všichni různě po gaučích a křeslech, ale ne spolu, každý se rozvaluje na svým. A neděje se to nijak často, že by se nevyspal, to zas ne.
Vezli jsme v cervenci 2022 fenu z UA, konkretne z Dnipra. Ostrelovani a bombardovani si uzili vic nez dost, majitele bydleli kus od letiste.
Fena jeste cca rok po prevozu mela nocni mury. Presne jak pisete - spala, najednou rev, vylitla, zdesena, uplne mimo. Byla schopna v tu chvili nacpat se kam se nevesla, pod gauc, pod postel, za skrin. Uplne mimo pes.
Pak dalsich par minut prodychvala. Nekdy pet, nekdy deset, nekdy hodinu. Ruzne. Dalsi den byla “mimo”, smutna, bez nalady. Obcas si hnula se zadama (preci jen veteranka na tohle neni uplne stavena) …
Nedky se povedlo zjistit co bylo spoustecem (napr. se blizila bourka nebo nejaky hluk z venku), ale vetsinou ne. Proste nocni mura.
Dostavala Alvis Calming a hodne ji pomohla pritomnost jedne konkretni feny - takze byly ty dve spolu, majitelka spala nejaky cas s ni a mela na ni ruku a po cca pul roce se to zaclo lepsit. Ted uz je uplne ok.
Toz asi tak no ☹️ Ono to tam fakt neni hezky …
Moc díky za zkušenost! Je to hrozný, co tam ti lidi a zvířata zažívají ☹️ Vasil naštěstí až takový stavy neměl/nemá… Ale stejně je to takovej autista, zajímalo by mě, čím to je způsobený to jeho chování. Třeba včera - vyskočil si ke mně na gauč a kočkovali jsme se, on vytlemenej, hepy jak dva grepy, pořád mi skákal na klín, olizoval mi bradu, kousal mě do nosu, prostě hezká veselá chvilka. Pak jsem ho malinko jednou rukou objala a druhou drbala a ve vteřině záchvat vrčení a ostře po mně vyjel. Pak se zas ve vteřině uklidní a hraje si dál. Je to fakt zvláštní.
Třeba poznal objetí jen v blbých situacích jako je třeba úchop na spacifikování na veterině při očkování, prohlížení nebo stříhání drápů a netuší, že takový “úchop” může být i hezká a příjemná chvilka. Časem to pozná a bude se vnucovat 🙂
Je to takovej namachrovanej roztomilouš ❤️
ono, to objetí je pro psa značné omezení pohybu, může to psa znejistit a obecně to psi nemají rádi, resp. dle povahy
a nepotřebují k tomu žádný negativní zážitek
můj kocour Bedřich - k nám se “domestikoval” jako dospělý, proces trval dlouho ale on je úžasný mazel a kontaktní, po dlouhé době mám zase “klínového” kocoura - ale, z počátku, a to nebylo jen pár dní, když seděl na klíně, nesměla se mu objevit ruka před čumákem, hned následoval zákus. Musela jsem ho pomalu pomaličku zvykat, že to není ohrožení ale naopak fajn věc.
efe:.
vypadá to jako evoluční fotka…proměna čumáku…nebo mamka- taťka a potomek…
Pak jsem ho malinko jednou rukou objala a druhou drbala a ve vteřině záchvat vrčení a ostře po mně vyjel. Pak se zas ve vteřině uklidní a hraje si dál. Je to fakt zvláštní.
Různí psi mají různé “libůstky”
Naše fena nesnášela, když se jí fouklo “do obličeje”. Od nás to se zřejmou nelibostí strpěla, cizímu byla schopna vyjet do obličeje. I když nekousla.
Můj pes nesnášel, když jsem ho zvedala do náruče ( a nebylo to potřeba- na veterině neprotestoval), sice nechňapal, ale nelibě vrčel.
A pak jsem znala NO. Vycvičený obranář. Přišel si pro pohlazení, nechal se podrbat, pomazlit, ale cizí ruka se nesměla přiblížit k obojku. To vyrazil docela ošklivě.
Ono mu to prostě jednou dojde, že není potřeba dělat ramena 😀 třeba Bambuli tento týden po roku a půl!! konečně došlo, že není potřeba dělat mi při vycházkách stín, táhnout se mi za patami, ale že klidně může poodběhnout kousek dopředu. Prostě ji to najednou docvaklo a nevím, která z nás z toho měla větší radost. Věřím tomu, že časem si začne i hrát s psími hračkami a naučí se projevovat radost. Zatím to moc neumí.
Když si chcete v klidu sníst svačinu…
bambule:Ono mu to prostě jednou dojde, že není potřeba dělat ramena 😀 třeba Bambuli tento týden po roku a půl!! konečně došlo, že není potřeba dělat mi při vycházkách stín, táhnout se mi za patami, ale že klidně může poodběhnout kousek dopředu. Prostě ji to najednou docvaklo a nevím, která z nás z toho měla větší radost. Věřím tomu, že časem si začne i hrát s psími hračkami a naučí se projevovat radost. Zatím to moc neumí.
Běloušovi trvalo 1 a ½ roku než plně přijal vnučky i cizí děti vůbec. Po začátku musel mít košík, já zespoda zahačklý prst a vnučky hladily a on vrčel a snažil se škubat hlavou. 🙈 po 14 dnech, při prvním setkání se starší vnučkou, jí zobnul do tváře, ona si to už nepamatuje a milujou se všichni tři.
3krát hurááá Bambulce!!!!!
Ti psí důchodci přecijen měli něco do sebe… 🤦♀️
Já musim, 😀 jehehééé!
Ten je šikovnej! Ani to nepřevrátil 😀
TA, nepřevrátila. Emýlyje. Vašáryjová.
Zrzavci:Já musim, 😀 jehehééé!
Pecka!!! kam Vy na ty nápady chodíte 🤷♀️ ale jsou to nápady fáákt luxusní 😀
To vonoseto! Já za to nemohu, to nejni moje produkce, koukala jsem na tu fotku a začala se hrozně smát, protože to k tomu okamžitě připlulo samo tohle, jen jsem to zrealizovala 😀
Jako Vasil je exprt, ešče vám posílám vídejo. Je to všetranný talent, nejen pohybově, anébrž i hudebně nadán!
