Aktuálně: 3 715 inzerátů210 557 diskuzních příspěvků18 254 uživatelů

Revoluce se studenou stavbou

Tom50
Tom50 18.02.2024, 23:56:04 xxx.xxx.139.252

Mnohokrát se stalo, že když nazrál čas, současně několik lidí nezávisle na sobě udělalo stejný objev. Pozorný čtenář si dá do souvislosti co psal Tom4 o velikosti česna svých dvou úlů, které jsem já nazval nahaté, protože je dostal v místě zvaném Naháč.

Sám jsem postuloval velikost česna v maximálním otevření přes celé dno Blaníku, což je 405x18 mm což činí 73 cm2. Psal jsem o tom už na IF vloni.

Jenže slovenské Béčko je jen na 10 rámků a stejně tak Langstroth a pak to není strejných 73 cm2, ale méně a taky to stačí. Totéž u Tachováku. Ale nikdo z praktiků, se kterými jsem se o tom v posledních asi 40 letech bavil, nevěděl, jak to je s velikostí česna přesně.

Pak jsem si, a přiznám se, že s hrůzou uvědomil, že mám úl, kde je max možné česno jen asi 30 cm2 a že včelstvo přineslo stejně medu jako v úle s česnem 73 cm2. Psal jsem o tom už před víc jak rokem na IF. U nahatého úlu je to dokonce při maximálním otevření pouhých 9 cm2 (a nejde otevřít víc) a někde tu píšu, že i tak včelstva přinesla dvě bedny 39x24x11 a tedy asi 48-50 kilo medu. Bez viditelné tlačenice v česně a bez rojení. Totiž tak zvaná odborná literatura tvrdí, že malé česno = zvýšené rojení.

Aniž by si Petr uvědomil, jak velké má být “správné” česno, udělal si nesmyslné boční uličky, kde není rozhodující velikost česna úlu, ale velikost hrdla té uličky a u něj je to velikost podobně jako u Nahatého úlu, psal jsem tu o tom přednedávnem. Byl inspirován nepochybně Moravským Univerzálem a mými letitými řečmi o tom, že nepřímo studená stavba docílená Boční Uličkou byla super.

Napsal jsem o tom přispěvateli romaning. Ten mi tento víkend poslal, jako všechny obrázky od něj, opět dokonalý obrázek, který sem jednak neumím dát a jednak je autorem kresby on a tak ani nemůžu. Tímto ho prosím, aby sem obrázek dal on sám.

Přesto, že jsem oba pány kolegy inspiroval já, mám za to, že vynálezcem je Petr, protože to udělal a ono to funguje. Ptal jsem se ho a na autorství s možností to patentovat a on na tom netrvá.

NO A KONEČNĚ DOSLOVA PŘEVRATNÝ VYNÁLEZ:

Troufám si tvrdit, že následující může úplně změnit používání jak úlu Langstroth, ale současně všech úlů na Studenou Stavbu, kde ale včelař může pracovat ergonomicky správně a tedy na “stejně dlouhé ruce”. Tím pak netrpí záda včelaře a nápad umožní používat SS a současně mít úl postaverný na TS.

Úl Langstroth, ale taky třeba slovenské Béčko, Eurodadant, také třeba Tachovák a další úly na SS se dají postavit v řadě jako na TS a nad česno a leták zavěsit přídavný včelotěsný tunel, který vytvoří Boční Uličku. Tunel může být snímatelný a kdo by ho tam nechtěl a chtěl mocí mermo pracovat nenergonomicky a huntovat si dobrovolně hřbet, měl by možnost.

Měl bych to říct opačně. Odnynějška si chytřejší nemusí huntovat záda a můžou pracovat u úlů na SS pohodlně a "zdravě" a lze tak podstatně zvýšit produktivitu práce, protože se včelař méně nadře a tedy unaví.

Dalším benefitem a tvrdím, že nezanedbatelným, a to měl především na mysli romaning, je jakési závětří - do úlu nefouká a nemůže například česno zanést sníh. Už jen tento efekt je, jak tvrdím, pro včelstvo velice významným prvkem a tvrdím, že málo doceněným. Jakási závětří se dělal hojně i v Americe a to i u předních rovných česen. Časem ale tento trend úplně upadl v zapomnění…

Nebylo by však seriozní nepřipomenout autora BU u Moravského Univerzálu, jímž byl jakýsi Hrubeš a dokonce jsem ve Včelařství 1967/8 str. 147 vyčetl, že Josef Vlasák, inspirován Emanuelem Tocháčkem, vyráběl úly na míru 39x24x11 s oddělitelným dnem a dna měla podobnou BU jako MU.

Nevím, zda je vynález BU český. Jisté je, že jsme okolo vynálezu chodili přes 50 let, dokonale zapomněli na Moravský Univerzál i jeho Boční Uličku a přitom se tento můj-Petrův-romaningův nápad přímo nabízel!

Protože tento nápad, jako všechno tady va foru rychle zapadne, připravuji článek, který poprosím přispěvatele romaning aby opatřil nákresy. Já dokonalý obrázek od něj mám. Nemám svolení ho zveřejnit a prosím, aby to udělal on sám. Je to až neskutečně jednoduché a jediné, co mě na tom mrzí, že mě to nenapadlo dřív. Ono napadlo, ale nevěděl jsem, že česno nemusí být tak velké, tedy 70 cm2…

romaning
romaning 19.02.2024, 19:25:42 xxx.xxx.100.19

připravil jsem obrázek, jak by mohla vypadat boční ulička aplikovaná na Blaníku. Otočené dno, rámečky tedy na SS a přístup jako u TS. 

Nevýhoda je, že při použití standard dna se znemožní přístup k zadní záslepce - podložce

Upozornil jsem na to Toma50. Popíše, jakým způsobem to vyřešit

Obrázek
Tom50
Tom50 19.02.2024, 21:23:09 xxx.xxx.139.252

Vůbec jsem si to neuvědomil. Ale!

Pokud vím, originál Langstroth nemá zadem přístupné dno. Nemá ho ani Eurodadant a neměly ho nástavkáče mých rodičů z padesátých let. Jenže dnešní úly ho mají a přístup být musí. Minimálně kvůli zimní měli, monitoring během roku je debilovina a i když jsem to vysvětlil bezpočtukrát, vysvětlím znova.

“Moderní” boj s VD spočívá v tom, že se čeká až bude včelstvo hodně napadené a to se hlídá monitoringem. Tedy žádná prevence, žádné uzpůsobení metodiky, aby bylo VD minimálně. Ne. Včely se chovají ve stresu, tráví se kyselinami a jinými kejkly a hlídá se (monitoruje), kdy konečně bude včestvo tak zamořené, že se už konečně začne uvažovat o nějakém opatření. Tvrdá chemie je fuj a tak nastává týrání včelstev kyselinami a podobné kraviny. Skoro vždy je už pozdě a vč po několika měsících stejně uhyne a nebo sice přežije, ale zdecimované a těžce oslabené.

Jenže s tím nic neuděláme, lidská blbost je věčná (i u Svazu a na ministerstvech) a neskutečně odolná a tak do dna musí přístup být. Tečka!

Kdysi v Čestíně existovala firma Novák. Tento pan Novák byl velkovčelařem ještě za komančů. Ve Včelařství popsal svůj způsob, tedy metodiku pro čtvercový úl 39x24x11 a medníky měly stejnou míru. Zajímavé na Novákově metodice bylo, že z každého vč dělal oddělek. Nehledala se matka, plodiště bylo složené ze dvou beden a když se brala na odd horní, s medem a tím se odd nemusel krmit, skoro vždy byla matka dole. I když vznikl odd s matkou nevadí. Metodika stejně počítala se spojením oddělku s mateřským vč. Oddělek bylo jen protirojové opatření, nic víc. Navíc nastal vždy efekt přeletáku, do mateřáku se přece stáhly létavky z oddělku a pak vč přineslo víc medu než když by bylo nerozdělené. Nemuselo totiž živit tolik plodu.

Základem byl podstavec. Novák včelařil převážně v lese a tak dělal podstavce z toho, co nabízel les. Byly to dva kuláče dlouhé asi půl metru průměru asi 20 cm, na nich byly přibité dvě o něco slabší líhy a podstavec byl dlouhý právě pro 4 včelstva. Jenže kmenová byla na podstavci vždy jen dvě a vedle každého úlu byl plac pro oddělek, Novák mu říkal “děťátko”.

Zavěšovací tunelová boční ulička dle Petra, kterou dokonale nakreslil romaning, se dá použít pouze na Novákově podstavci, kdy vedle vč je prázdné místo pro další úl s oddělkem. Odpadne možnost monitorovat, to nikdo normální už nedělá, viz co tvrdím výš. Ovšem v zimě, když se bere měl, bude už oddělek pryč a tudíž bude vedle každého úlu místo dostatečně velké na vysunutí podložky.

Když mi romaning napsal mail, došlo mi teprve, že zadní zástrčka dna by sice asi šla vyndat, ale nešla by vysunout podložka. Pak jsem si uvědomil jak vlastně včelařím. Mám na dlouhém podstavci, mám jeden pro 16 úlů, úly “jak noty na buben”, tedy skoro vždy je podstavec obsazený ob úl. Někde tu nedávno píšu o zalétávání matek (a rabovkách), že dávám oddělky mezi kmenová včelstva a že když se to dělá správně, matky nebloudí, neztrácejí se. Tudíž jasně píšu, že oddělky tedy nedávám někam stranou, mimo letovou dráhu včel a podobné blbosti.

Chápu ale, že pro někoho bude asi problém mít úly ob jeden. Jeho boj. Prostě už není nutné huntovat si hřbet hloupou prací na jednu ruku dlouhou a jako bonus mít boční uličku s mnoha benefity. Kdo jak chce.

Je mi 68 let a kdybych neměl jinou možnost, než včelařit na SS a tedy na jednu ruku dlouhou, už bych asi 10 let nevčelařil, nebylo by to s mým zdravím možné.

goro
goro 20.02.2024, 17:13:30 xxx.xxx.61.201

pozorne som si prečítal túto tému a spočiatku som vôbec necítil potrebu na ňu reagovať

roky chovám včely v úľoch Langstroth a necítim ale potrebu otáčať ich a montovať na ne “česnovú uličku”… totiž už dávno som zrušil uloženie viacerých úľov na stojane vedľa seba, mám ich uložené po dva pri sebe a môžem teda v každom úli LG listovať ako v teplej stavbe, bez dlhej ruky… teda v jednom listujem zľava, v druhom sprava… takéto usporiadanie úľov na včelnici som “vylepšil” tým že dvojice sú rozhádzané.. eliminuje to zbytočné zalietavanie a eventuálne šírenie chorôb a hlavne pri práci na stojane má už štvrtá a piata rodina očakávala  mierne naštvaná, pretože z manipulácie v predošlých úľoch už vedela cez stojan, že prídem… 🙂

vyjadrovať sa k potenciálnemu vynálezu radšej nebudem, mám LG ale “uličku" nepotrebujem” a necítim ani potrebu dohadovať sa či pre včely je optimimálna veľkosť česna 75 alebo 16 cm2…. včely svoj život dokážu bez problémov prispôsobiť podmienkam v akých skončia a žijú, prispôsobia sa tomu čo im dala príroda alebo včelár.. diskusia o veľkosti česna je podobná diskusii o rámkových mierach a pritom všetci vieme že včely stavajú úzkovysoké plásty lebo je dutina zvislá, ale v pokácenom strome v pohode sa zabydlia a a postavia nízko široké plásty, rovnako ako pod podlahou či v obložení chalupy….. tak je to aj z česnom , bude malé . …prežijú len budú častejšie vymieňať vzduch v úli, bude veľké, stačí im vetrať menejkrát…. 

vo včelárskej encyklopédii z roku 1905 som sa dočítal že: “…15 000 včel vydechne v zimě při spotřebě 20 g medu v sušině 29,3 g CO2, což se okrouhle rovná 15 litrům. Jestliže tedy vezmeme průměrný obsah kysličníku uhličitého ve vzduchu úlu v zimě za 1 %, pak by se v zimě vyměnilo 1500 1 vzduchu denně…. Je-li tedy zimní obsah plodiska 16 l, pak se v něm vzduch vymění stokrát” …..vieme z praktických meraní včelárskych výskumníkov, že včely v zime znesú aj viac % CO2 ako 1%, môže to byť aj 4-5%. Teda nemusia vymeniť vzduch v chumáči stokrát za deň ale stačí 20 krát! … z praktických meraní sa zistilo , že cez veľké česno menia vzduch v dlhších intervaloch, cez malé česno musia vymieňať častejšie... včelstvá cirkulujú vzduch teda buď s dlhšími obdobiami 42 až 80 minút,... alebo kratšími intervalmi 20 až 150 s , teda častejšie...

myslím si a je to môj osobný názor , ktorý nemusí byť správny, že navrhovaná ulička by skomplikovala včelám zimovanie…vzduch do úľa totiž dostať musia nech je česno akokoľvek veľké, pretože potrebujú kyslík na štiepenie cukrov aby získali energiu na život …!

pozrite si  na konkrétnych pákladoch, že včelám je jedno aká je veľkosť česna..

https://www.youtube.com/watch?v=dv0-aMy1u3g&t=71s

Obrázek
Tom50
Tom50 20.02.2024, 22:42:26 xxx.xxx.139.252

OK. Shodil jste Petrův nápad ze stolu. Patrně proto, že na Slovensku nevíte nic o přednostech BU. Kdo s ní někdy včelařil, ví své.

Argument, že jak je podstavec pro víc vč a pak “vědí” další včelstva o tom, že se něco bude dít? Tak tohle jsem celkem hned nepochopil. Pak mi došlo, proč nechápu o čem to píšete. Kupte si ušlechtilejší včely, já to, co popisujete, vůbec neznám a takové včely bych já nechoval!!!! Nicméně pouhá dvě včelstva na podstavci je to jediné možné řešení včelaření v blbém úle, kde není možná teplá stavba. Já mám krajní úly v řadě na SS a vnitřní na TS a to má také tu výhodu, že můžu celý život srovnávat, co je pro včely lepší. Jednoznačně z toho vyplývá, že je lepší TS. Jen pro hloupější včelaře je blbovzdornějí SS  a určitě jen proto převládla. Racionální důvod to ale nemá. Opakuju, srovnávám to přes 40 let a ve většině let je TS lepší pro jarní rozvoj i celkovou “jiskru” včelstva, tedy jeho kondičně zdravotní stav. Ovšem je to hodnocení pouze subjektivní a pouze u mě a mých přátel. Vědecký výzkum chybí a nebo ho já neznám.

Ne každý chce mít vč jen po dvou aby mohl k úlu z boku. Logičtější by bylo nemít tak blbý úl, že má jen studenou stavbu. To je fakt blbý úl a je mi jedno, že je B Slovenský národní a Langstroth americká národní modla. Úl na jen jedinou stavbu je blbý a tečka! Petr, já a romanig jsme těm, co by chtěli včelařit v blbém úle dobře a pro jejich hřbet zdravě = ergonomicky, nabídli možnost. Je na každém, kdo s tím jak naloží.

Vývody jak často musí nebo nemusí včely aktivně měnit vzduch ve svém obydlí mě moc nezajímají. Pro mě je důležité, zda je pro včelstvo rychlá výměna vzduchu dobrá a nebo ne. Obecně se já domnívám, že moc samočinné intenzivní větrání je horší, než to pomalejší, pro včelstvo  zdánlivě pracnější. Kdybych přistoupil na vaše argumenty, proč pak nemít očka a proč je nemít v každém nástavku a proč ne hned v každé stěně? Tedy proč ne hned 4 na nástavek? A nebo víc oček na nástavek? A proč pak včelstva nechovat rovnou v úle z králíkářského pletiva? Pak by se jim umožnilo beznámahové větrání v největší možné míře a podle vás by to bylo jistě nejlepší. Jen já si to ve své hlouposti nemyslím a pokouším se přijít, spolu se svými přáteli, na optimum.

Děkuju za informaci o váze medu (zásob) přeměněné na CO2. Jen je mi divné, že by byl kyslík o tolik lehčí než uhlík, ale když to píše kniha ze začátku minulého století, tak asi ano. Avšak k tomu, co sleduju já a přátelé, to má jen marginální vztah. Moc mi nejde o uhlík, ale o vodík a tudíž vodu. Jen doplním, že ve stebnících je obsah CO2 ve včelstvech až 10% a vč to nejen že přežijí, ale zdá se, že je to pro ně dokonce nějak prospěšné. Věnovali jsme se tomu obsáhle na IF. Vydedukoval jsem z toho faktu, že vysoký obsah CO2 při zimování očistí včely od VD, protože od roztočíka malého to včelstva očistilo úplně. Dnes, když jsem nabyl dojmu (dojem není přesvědčení), že VD potíže v podobě úhynů včelstev nezpůsobuje, považuji otázku škodlivosti či prospěšnosti CO2 za bagatelní a už mě to nezajímá.

Nicméně děkuji vám za obsáhlý názor, má pro mě několik velmi zajímavých sdělení a to i tehdy, kdy se úplně nekryjí s mojí představou. Za úsměvné považuji fakt, že mám vlastně liberálnější názor než vy když tvrdím, že ne všichni chtějí mocí mermo chovat včelstva jediným možným způsobem, jaký daný úl umožňuje.

tom4
tom4 21.02.2024, 16:04:00 xxx.xxx.89.145

Zdánlivě zde odbočím od boční uličky, ačkoli je to téma, které mě hodně zajímá. Jen se pozastavím u větrání včelstev-všechna tvrzení, že včelstva úl nevytápí jsou velmi úsměvná. Ne že by to dělala záměrně, ale natáhl si kdokoli z Vás ruku k žárovce ? Nebo, ať jsme u zvířat, ke kočce či psovi ? Určitě jste ucítili teplo a kočka určitě teplem neplýtvá, prostě každý živý tvor, včelu nevyjímaje umí vytvářet pro své přeití teplo. A tedy i zimní hrozen vyzařuje jakousi “ztratnou” energii do prostoru kolem sebe, jinak by v úle bylo stejně jako venku, že ano ? A teď si představte, že to draze získané teplo vyvětrají výměnou 1500 l denně….Zažil jste někdo v zimě na česnu proud vzduchu ? Ano, v zimě bývají česna zasněžená a nepatrně odtátá unikajícím teplým vzduchem, ale 1500 litrů denně ???Je to skutečně reálné ? 

goro
goro 21.02.2024, 18:42:05 xxx.xxx.61.201
Odpověď na příspěvek uživatele tom4 z 21.02.2024, 16:04:00

tome tých 1500 l vychádzalo z toho, že v úli by bolo 1% CO2 … vieme že je ho násobne viac… ale k tomu čo sa ti zdá neuveriteľné…

Včely k chovu plodu potrebujú kyslík k tomu aby mohli z cukru získať energiu potrebnú pre život. Je to tá notoricky známa rovnica keď sa cukor pomocou kyslíka rozkladá za tvorby energie na CO2 a vodu. Pri chove plodu na jar je denná spotreba cca 100 g cukrov a na strávenie tohto množstva musia včely zo vzduchu odobrať 75 litrov kyslíka (O2), z ktorého vznikne 75 litrov oxidu uhličitého (CO2) a 60 gramov vodnej pary. Ak včely potrebujú dostať do úľa každý deň 75 litrov kyslíka musia za deň dostať do úľa viac ako 300 litrov vzduchu! Čiže každú hodinu musia nasať a vypudiť vyše 12 litrov vzduchu! Včely sú na toto nastavené, vedia čo robiť, vlhký teplý vzduch uvoľnia z chumáča, teda vlhkosť aj CO2 uniknú do priestoru úľa a včely „nasajú“ čerstvý vzduch s potrebným kyslíkom cez otvor letáča.

čo je na tom nepochopiteľné ?… ak 12 litrov musia nasať kvôli potrebnému kyslíku za hodinu, je to za pol minúty cca  deci vzduchu (100ml)..držal si ruku pri česne pol minúty? .. ako chceš ucítiť niečo také ako vánok za pár sekúnd? …za desať sekúnd , teda keď priložíš na chvíľku ruku, je to 0,033l.. vzduchu minimum, ani nie panák u alkoholu 🙂 …

Tom50
Tom50 16.03.2024, 00:48:25 xxx.xxx.139.252

Tak aktuálně s odstupem od aktuálního tématu k otázce studená vs teplá stavba.

Opakuju pořád dokola, letošní zkušenost je stejná, NENÍ V TOM ROZDÍL!!!

Naopak, dnes (včera) mi došlo, že jediný rozdíl je v tom, jak příjemné je pro mě včelaření na té či té. 

Jindy a jinde jsem popisoval, jak nesprávné je nerespektovat předek, střed a zadek plodiště. Jsem tak naučený asi 60 let, tedy od raného dětství.

Existuje poučka, že stavět vč jen po dvou a pak se u SS pracuje z boku a tudíž netrpí záda (a celé tělo). Ovšem pro mě je to pravda jen u vč (z pohledu za úly) pravého. Pak se postavím z boku, leták mám po pravé ruce a předek úlu je dál odě mě, pod břichem mám zadek úlu. Ovšem v opačné pozici u druhého úlu ze dvojice mám zadek plodiště dál od sebe, pod břichem předek a to je práce nelogická a pro mě nepříjemná jen z psychického hlediska. A mě jde u včel v hobby chovu, i když se 40-50 vč, o psychickou pohodu, radost z práce a dobrý pocit ÚPLNĚ ZE VŠECHN ASPEKTŮ VČELAŘINY NEJVÍC!

A tak jasně vyplývá, že u TS je všechna práce pro mě příjemná, u SS jen polovina! Tudíž oživený a už dávno zapomenutý systém boční uličky pro mě ztrácí úplně význam, nic mi nebrání dát si všechny úly na TS. Tuhle možnost volby ale nemají všichni, kdo jsou “odsouzeni” ke včelaření s úlem, který je jen na stavbu studenou. Pro ně je dodatečná “zavěšovací” boční ulička vysvobozením ze jha, které si ale, ke své škodě, neuvědomují. Jak si kdo ustele, tak si lehne.

Moje máma by řekla: “děláš kra.inu a až ti pak zhabrujou záda, tak potom nefňukej!!”


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.