Rýma želvy

Z ničeho nic to nebude. Podle toho jak problém popisujete může jít o prostou reakci na náhlé zvýšení teploty v teráriu, příliš suchý vzduch, prašný substrát atd. To vše může způsobit spontánní zvlhčení podrážděné nosní sliznice a případný mírný “přebytek” řídkého hlenu může způsobit zavlhnutí okolí nozder nebo výtok občas ozdobený malou bublinkou. Okolí nozder po oschnutí nevykazuje žádné změny. V takovém případě stačí zkontrolovat a upravit do optima.  Nezapomeňte že i hltavý příjem šťavnaté potravy může způsobit mnohdy pozoruhodně intenzivní (ale neškodný) výtok a bublinky u nozder, mají podstatně jednodušší anatomii horního patra než než např. savci, foto 2

Je ale také možné že jde o začínající zánět horních cest dýchacích. V nejhorším případě se přidají i dolní cesty dýchací a to už je opravdu problém který nejlépe vyřeší veterinář.  První případ poznáte tak že výtok z nozder má charakter rýmy tj. stálý výtok vazkého hlenu. Okolí nozder bývá bělavé, struktura pokožky se mění na takovou mokvavou vypadá to jako když si dlouho máčíte ruce ve vodě (s rezervou). Zároveň oči bývají zastřené, mnohdy oteklé, zejména pak vnitřní koutky bývají začervenalé. Druhý případ, stejné příznaky jen přidejte celkovou apatii, cílené vyhledávání tmavých a chladných míst. Při poslechu je zřetelně slyšet chrčení (ano hezky ucho na karapax když není k dispozici stetoskop).

Proto by bylo vhodné poskytnout fotku (nozdry, oči viz. foto 1) kde by bylo zřejmé jak na tom ksichtík vaší želvy doopravdy je.

Bořek:

Přesně jak popisujete, zvlhlé nozdry a okolí očí. Možná je to ze suchého prašného písku? Jak ale udržet správnou vlhkost, prášit rozprašovačem nebo jaká má být vlhkost vzduchu.

pořád chybí podmínky vašeho chovu, jestli je na písku, tak je to 👎

dejte fota všeho (i želvy)

Tak ono řešit “správnou vlhkost" v terárku je jaksi problém navíc. V optimálním případě by totiž vaše želva byla v současné době v závěrečné fázi hibernace, tj. v prostředí s teplotou ideálně 5-8°C a vlhkostí cca 80% a po probuzení ve venkovním výběhu s přirozenou vlhkostí okolí.  Chápu že to ve vašem případě zřejmě nelze zajistit.

Proto by bylo vhodné zaměřit se na kvalitu substrátu. Pokud používáte suchý, jemný písek tak může být nadměrně prašný a dráždit sliznice, dále pak zejména ve vyšší vrstvě neposkytuje želvě dostatečnou oporu při pohybu. Želva je nucena pohybovat se nepřirozeně, místo pevné chůze jen tak plave v písku s plastronem nízko při zemi. Z dlouhodobého hlediska = problém a ne jeden. Na to se ovšem neptáte tak je nebudu rozebírat. Vhodný je soudržný hlinitopísčitý substrát obsahující kamínky a kameny různých velikostí, klidně včetně rostlinných zbytků (kůry, větví atd.) Stručně tedy to co nahrábnete na jakékoliv sušší mezi. Navíc se takový substrát dá cekem snadno udržovat (při počtu jedné nebo dvou želviček) a měnit. Také vlhkost se dá udržet “přirozená”, zaléváte tak jako květiny. Spodek vlhký, vršek méně. Máte vyřešenou přijatelnou denní  vzdušnou vlhkost která by se měla pohybovat okolo 40 - 60% běžně. Výkyvy nevadí, naopak, suplují občasný déšť nebo sucho. Jistě jste si všiml zdůrazněné slovo “denní”, je to proto protože noční vlhkost musí být daleko vyšší, blížící se rosnému bodu a po co možná nejdelší dobu. Nestačí proto večer terko zarosit a hotovo. Po běžném rosení není během půl hodinky ani památka a když přidáte rozbahníte si substrát, to však nechcete. Musíte zajistit přímý styk povrchu těla želvy(vršek karapaxu je také povrch těla) s vlhkostí. Krátce, ve dne normální běžná vlhkost, v noci naopak zvýšená. Pokud se na podobný postup nedbá nepodaří se vychovat želvu s pěknou postavou 🙂ale jen hrbatého chudáka. Nedostatek noční vlhkosti se bohužel stále podceňuje přes to, že je to jeden z hlavních důvodů proč nosí mnoho želv na zádech půlku Egypta. Proč problém stále přetrvává mohu na přání upřesnit ale nyní už napíšu jen jak se s tím srovnat v praxi.

Má-li chovatel jednu dvě želvy, případně malý zvládnutelný počet kusů jeví se jako nejschůdnější řešení pořídit želvě “ložnici”. Tím mám na mysli plastový box (kyblík)přiměřené velikosti. Do poloviny naplnit mokrými hoblinami a prostě spící želvu vzít z terárka a na noc zahrábnout (doslova). Má to tu výhodu že si nezamokříte substrát v terku.

V případě že je želv více, potom nezbývá než jako substrát použít vlhké hobliny přímo do terka a průběžně dbát na to aby neprosychaly v celém profilu.

Na závěr bych rád upozornil že mistička s vodou umístěná v teráriu problém vlhkosti ani náhodou nevyřeší. Fotka na posouzení stále chybí tak pozor ať možná dosud nepatrný problém nepřeroste přes hlavu.

tak po 1000 ve zkratce

Základní potřeby želv :

 1) dostatečná vlhkost (spaní ve 100% vlhkosti min 8hod) 

2) správné teploty - výhřev cca35, chladný kout 20, na noc co největší pokles

 3) správný poměr Ca/P v potravě

 4) dostatek vitamínu A a D3, A bude mít ze správné stravy a D3 z kvalitního UVB.

 Vlhkost lidé často podceňují a přitom je to zásadní otázka nebudou-li spát ve vlhku, budou vysušené, žádná miska s vodou ani koupel to nenahradí máte-li jen 1, dejte si vedle do přepravky prosáté hobliny, naprosto mokré a tam ji vždy večer zahrábněte a ráno ji vyndejte a uvidíte rozdíl…

prostudujte si

 http://www.zelvy.wbs.cz/Jak-zacitumisteni-a-chov.html ;

http://www.zelvy.wbs.cz/Jak-a-cim-krmit.html ;

http://www.zelvy.wbs.cz/Zakladni-potrava.html .

dočkáme se fotek ? Jinak tyto vědomosti jste měl mít PŘED pořízením …

“ano je na písku to nám poradili v obchodě kde jsme ji kupovali “ Chápu a předpokládám že k želvě nabídli též maličké terárium, různé žárovky, granulované krmení, všelijaké mističky na vodu a potravu, prolézačky. Jo a abych nezapomněl, jistě i zázračné vitamíny, které jediné udrží želvu naživu. Dá se předpokládat že zdatný prodavač dokáže spolu s želvou prodat ”nezbytnou” výbavu za cenu srovnatelnou, pokud ne vyšší, než je cena samotného zvířete. Dalo by se to tolerovat v případě že by takový nákup byl želvě ku prospěchu. Zdá se ale že v tomto případě bude prospěch na jiné straně. Je ovšem také možné, abych byl objektivní, že se jen spletl v substrátu.

Písek, zejména jemný jednodruhový, tříděný podle velikosti je velice náročný substrát vhodný pro úzce specializovanou skupinu zvířat. Želva k takové skupině však nepatří. Pomineme-li prašnost, tak se želva dostává do podobné situace jako důchodce na náledí a to nonstop. takže co rozhodně ne je lignocel a jemný terarijní písek. Vyhovující máte popsáno výše.

“Smísit s hlínou to mužu ale jak to vyschne bude se chovat stejně a tolik vlhčit aby se to udržovalo vlhké je správně?” Jak na to je popsáno také nahoře. Cílem je, ve dne sucho v noci mokro. Pokud se vtírají pochybnosti tak zkuste vystrčit z okna, nebo položit na trávu vlhkoměr a kontrolujte si jak to v přírodě chodí. Večer a zejména ráno budete mít mokré nohy protože rosa padá i u nás a to nemáme moře za rohem jak to obvykle bývá na lokalitách rodu Testudo.

“Myslel jsem že suchozemská želva potřebuje sucho aby nenastydla.” Je to jinak. Želva potřebuje takové podmínky které se co nejvíce blíží přirozenému prostředí ve kterém se její druh vyvíjel. To je samozřejmě v domácích podmínkách téměř nesplnitelné takže budeme skromnější a budeme dodržovat alespoň takové, které želva dokáže tolerovat a prospívat při nich. Ta nejzákladnější podmínka je mimo kvalitní potravy a dostatku UV spektra sucho ve dne, mokro v noci.  Mohu vás ubezpečit že poikilotermní živočichové ke kterým želvy patří mají zcela jiný důvod oslabené imunity než třeba člověk (homoiotermní). Kolísání tělesné teploty je zcela přirozené už z toho důvodu že možnost ovlivnit její stálou hodnotu mají velice omezenou. Pro představu, želva chovaná při stálé pokojové teplotě cca 20-23°C bez možnosti vyhřátí (průměr tedy 21,5°C) bude ne příliš dlouho živořit a po celou tu dobu “umírání” ji budou provázet různé zdravotní problémy. Naopak želva vystavená z lidského pohledu tvrdým, nepříznivým teplotním výkyvům. Například ve venkovním výběhu, kde i během léta mnohdy čelí nočním poklesům teploty k 10°C při zvýšené vzdušné vlhkosti, bude zdravá, vitální, bude se množit atd. krátce, bude spokojená. Kupodivu i v průběhu jara a podzimu kdy se denní teploty nemusí pohybovat nijak vysoko, třeba právě okolo již výše uvedených 20-23°C(průměr je tedy nižší 15-16,5°C). Je to podmíněno možností se podle potřeby vyhřát na slunci. Želva si dokáže “naspořit” a po jistou omezenou dobu také hospodařit s takto získaným teplem. Na rozdíl od prvního případu kdy “opečovávaná” želva živoří při stálé a naprosto nedostatečné průměrné teplotě prostředí 21,5°C  ve druhém případě prospívá při průměrné teplotě prostředí 16,5°C protože její faktická tělesná teplota je po mnoho hodin denně optimálních 30-35°C. Taková teplota je potřeba pro dostatečné fungování celého organismu včetně imunitnímu systému, trávení atd.. Stačí pár hodin denně. Tak to je k té rýmě z nachlazení a vlhka.