Paroprodyšný strop

Žiaden pokus vo včelách nie je zbytočný, práve naopak…. tieto merania budem používať ako podporu môjho tvrdenia, ktoré som napísal už v mojom prvom príspevku a často ho opakujem, no vyznávači “náboženstva priedušného stropu” ho nechcú počúvať, teda:

“ked vo včasnej jari začne včelstvo chovať plod, mal by na horné rámkky položiť fóliu aj ten včelár, ktorý v zime  používa priedušný strop…pomôže svojim včelám v rozvoji…”

Ja Petrovi ďakujem za merania a teším sa na ďalšie výsledky…

Mám další detaily. Tlumočil jsem Petrovi váš dík pane Goro, pozdravuje vás. Nejde ho přimět aby sem psal sám. Telefonujeme skoro jen když přejíždí mezi několika pracovišti a může volat z auta a nebo když oře (nebo něco jiného) a tudíž dřepí v traktoru.

U vč se nic nemění, Petr jen zapisuje 2x denně údaje z měřidel a dá konkrétně vám pane Goro vědět až na konci dubna, až budou nějaké jasné závěry (jestli budou). Samosebou průběžně přetlumočím co a jak i já tady na foru.

Včely nemůžou ven, v bezletných dnech je denně úbytek váhy 100 gramů. Byl jen jediný úbytek půl kila před asi 2-3 týdny (jsem líný to hledat přesně) a ptáme se zkušeného praktika, tedy vás. Napadlo mě, že to mohlo být způsobené vykálením, prostě se všechny včely vyprášily v ten jeden pěkný den (asi letos první fakt pěkný). Je možné, aby vč, kde je tak 12.000 včel (možná 15 tisíc a možná jen 10) mělo v sobě půl kila výkalů ve výkalových vacích?

Mrzuté je, že vč s nepropustným stropem se stejnými sondami není také na váze.

Nikdy som nepoužíval váhy vo včelstve ale vaša uvaha o prelete  je celkom logická… výkalový vak včely sa dokáže plynule zväčšovat a pojme ak je to potrebné objem, ktorý je  ako polovica hmotnosti včely, čiže aj 50 mg…. To pri vykalení  1000 včiel je 50 gramov a pri prelte celej rodiny to v pohode môže byť aj to množstvo, ktoré jednorazovo odbudlo…

Ináč tá spotreba 100g svedčí o tom že včelám chýba prínos peľu zvonku a proces chovu plodu nenaštartovali na plné obrátky, to by spotreba vzrástla…ale nie je to 50 g za deň, čo by svedčilo o tom že nechávajú žiaden plod ….

Navštívil jsem staršího včelaře než jsem já. Vyvářím mu každoročně voští a byl jsem pro něj. No a pán si mi postěžoval (a vyčetl mi). Je to zatím neověřené, mám ale za to, že zajímavé. 

Vytknul mi, že mě poslechl a na podzim pozavíral očka a dal místo paropropustných stropů stropní folie, které na zimu odstraňoval. No a zatímco mu každý rok včely braly přímo v úle v tuto dobu vodu, mírně oslazenou (nevím jak moc ani jakou napaječkou), tak letos mu nechtějí brát vodu žádnou a to ani sladkou víc. 

Opakuji, jediný případ a tudíž jen indicie, taky nevím co přesně pán se svými včelstvy kejklil. Ale pokud jsem to pochopil dobře, tak dyž roky odváděl všemožně vodu = vlhkost celou zimu a celé jaro, včely mu braly vodu podávanou přímo v úle. Když úl paropropustně utěsnil a zavřel očka a tudíž zrušil průvan, najednou vč stačí voda metabolická a patrně v důsledku toho neberou vodu podávanou do úlu. Vodu dává studniční a my víme, že když si vč může vybrat, raději jde i do hnoje nebo shnilé louže, než by bralo vodu ze studně. Zdá se a stálo by za ověření, zda metabolická voda, vlastně destilovaná, která člověku vadí a je snad zdraví nebezpečná, včelám nevadí a základní poučka o destilované vodě pro včely neplatí. Pán mi na původ vody řekl, že jim zjara studniční voda roky nevadila a že tudíž melu nesmysly. 

Ano, jsem si vědom, že pokládám opět mnoho otázek jen proto, že mi pán vyčetl, jak mu neberou vodu. A ještě něco. Oplesnivěly mu spodky u krajních rámků. Je to zavilý čtiřiadvacítkář a ZÁSADNĚ NEZUŽUJE, protože je to hloupé (použil expresivnější výraz). Na to jsem argumentoval, že předkové plesnivé rohy vyřezávali a tam včelstva stavěla první divokou trubčinu a chovala první, a jak říkávala maminka, velmi kvalitní trubce z hnízda. Na to si pán vzpomněl, že to jeho tatínek dělal taky a dokonce drátkoval tak, aby mohl vyřezávat dost velké rohy plodových plástů. Lepší prý je nedovolit plísni aby “ničila” rohy krajních plástů v dolní bedně. 

Budu tento konkrétní případ sledovat, budeme-li oba živi a včelařit i další roky. Nechám na každém aby si sám dle svého rozumu vyhodnotil, co je přístup racionální a co naopak nerozumný. Až budu odevzdávat pánovi vosk, doptám se podrobněji co a jak vlastně tuto zimu se včelstvy dělal. Zda jsem jen nepochopil špatně, co mi v rychlosti stihnul sdělit.

Ještě přidám. Někteří si třeba vzpomenou na pana Jaroše, včelaře kdesi od HB. Měl míru 39x30x10 a v medníkách stejné plásty (úl Čechoslovák), každý úl dva medníky. Psali jsme si, měl několik článků ve Včelařství. Dovedl k dokonalosti jarní podávání vody přímo do hnízd (mezi plodové plásty) pomocí nemocničních kapaček z jedné centrální nádoby. Žasnul jsem, kolik vody mu vč odebírala. Bohužel jsem se ho nezeptal - tehdy mě  nenapadlo zeptat se na očka a paropropustné stropy. Ing. Smělý také podával vodu zjara česny a myslím, že u svých PS úlů očka neměl. Nevím ale už, jaké měl stropy.

Dobrý večer.

Pan Jaroš nepoužíval očka a ani fólii. Na nástavku měl pouze dekl z dřevěných prkének nebo palubek a uvnitř izolaci PS o tloušťce 7, nebo 8 cm čili něco jako dřevěný truhlík uvnitř s obyčejným “měkkým” PS samozdřejmě i shora opláštěný palubkami. Úly měl ve včelíně. Dělal pokusy i s izolací pomocí drceného polysytrenu uvnitř deklu, ale to se mu prý neosvědčilo, údajně byly problémy s vlhkostí uvnitř nástavku. Viz články v odkazu:

http://www.vcelarstvijaros.cz/menu/clanky.html

Včely k chovu plodu potrebujú kyslík k tomu aby mohli z cukru získať energiu potrebnú pre život. Je to tá notoricky známa rovnica keď sa cukor pomocou kyslíka rozkladá za tvorby energie na CO2 a vodu. Pri chove plodu na jar je denná spotreba cca 100 g cukrov a na strávenie tohto množstva musia včely zo vzduchu odobrať 75 litrov kyslíka (O2), z ktorého vznikne 75 litrov oxidu uhličitého (CO2) a 60 gramov vodnej pary. teda z každého kg zásob, ktoré spotrebujú vznikne v úli približne 0,6 litra vody… ak je zásob na zimu 10kg, tak máme metabolickej vody 6 litrov… ak je zásob 15 kg tak máme 9litrov vody ale to by včelám logicky nestačilo.. cez zimu a hlavne na jar keď už chovajú plod potrebujú cca 0,1-0,2 litra vody denne ..to by logicky neutiahli z tej metabolickej (to je úplne čudná predstava nazývať ju “destilovanou”…) a preto včely cez zimu a na jar keď nelietajú pre vodu von, profitujú celkom logicky  aj z vlhkosti ktorá prichádza zvonku zo vzduchom, ktorý nasávajú kvôli kyslíku potrebnému k štiepeniu cukrov… 

…ináč včela má v zime zablokované črevo tak, že voda takto vzniknutá zo štiepenia cukrov nejde do výkalového váčku ale do slinných žliaz,  slinami  riedi med v zásobách, potom ho nasaje cukor zasa rozštiepi… je to uzatvorený okruh, voda obieha v úli…samozreme vodné pary stúpajú do hora ak uniknú cez priedušný strop sú pre včelstvo “stratené”..  ..ak v úli skondenzujú včely ich vedia nasať a vrátiť do obehu…

Tak konečně mi to někdo vysvětlil abych to i já uměl pochopit. Proč se to takhle jasně nepíše v knížkách?

Konečně je vyřešena otázka alespoň u mě jestli strop paropropustný anebo ne.  Ptal jsem se několik destítek včelařů na VF a všude možně jestli zimovat s paropropustným a na jaro dát neparopropustný a různé kombinace. Takže tímto je řešeno vše plus další na sebe navazující věci jako podávání vody strůpkem napáječky a nevím co ještě. Děkuji vám všem za cenné informace. Ušetřilo mi to práci a nervy s výrobou různých ho….n

ono inú možnosť včelár ani nemá, len zbierať postupne čriepky /střípky vedomostí z včelárskych  knižiek a skúseností iných včelárov a vytvárať si postupy, ktoré treba overiť vo vlastnej včelárskej praxi…

napríklad z iného súdku…

… Veselý napíše, že medocesto s peľom dávať včelám je riziko, lebo ho konzumujú staršie včely (nie lietavky, ktoré majú vytvárať kŕmnu kašičku pre plod a kvôli ktorým sa to dáva) u ktorých môže prepuknúť z toho nozema…

v inej včelárskej knihe sa dočítaš, že česlo je pokryté chĺpkami, ktoré keď včela prináša nektár zachytávajú väčšinu peľových zŕn z neho a robia z neho guličky, ktoré zadržia a neodovzdajú druhej včele pri výrobe medu (tá zasa niečo zachytí a nakoniec väčšina peľu  v mede nie je…hoci vždy niečo tam je …)

včelár “podnecovač" ti povie že stačí podnecovať medocestom alebo cukrovým cestom bez peľu… výsledok je rovnaký ako keď dáš medocesto s peľom..

no ty pochopíš, že peľ z medocesta sa dostane k mladuškám len v minimálnom objeme, pretože väčšinu peľových zŕn si vychytali v česle “zásobovačky”, ktorých úlohou v úle je rozpúšťať medocesto a nosiť potravu k mladuškám , ktoré sú pri plode, vytvárajú kŕmnu kašičku  a kŕmia..

toto ale v žiadnej včelárskej knihe nenapíšu …🤔

Super, děkuju. Další střípek. Odjakživa jsem měl odpor k bílkovinným náhražkám v medotěstě a pyl podle mě musí být fermentovaný a ne jen rouskový. Jsem celoživotně radikál a mám velmi vyhraněné názory (nejsem diplomat ani málo). A jsem rád, že se mi moje intuice, averze a žádný efekt z četných pokusů (zamlada pod masírkou tehdejšího mejnstrýmu) konečně potvrdily. Děkuju vám pane Goro. Tato těsta jsou jen chytákem na peníze, vyláklané z kapes méně sečtělých a málo zkušených. Já naopak ještě tvrdím, že dokud nevíme jistě, zda “ostraňování" šmakulád z krmiva nezatěžuje a nepoškozuje včely, hlavně jejich odolnost vůči virům a jiným nemocem, je nutné to včelám nikdy nedávat! Zrovna tak varuji před syntetickými krmivy.

Mimochodem, jarní podněcování je nesmysl a je spíš škodlivé. Nakrmeno před zimou musí být tak dobře, že i jakékoli dokrmování na jaře je špatné. Vyjma záchranného.

Martine. Proto sem píšeme, aby mladší začínající kolegové nemuseli udělat stejné chyby, jaké jsme udělali kdysi my. Stačí k tomu jen nebýt líný číst a ptát se.

Tak jsem mluvil s Petrem a taky jsem se dozvěděl, jak dopadl pokus. Petr je zemědělec. Začalo setí a polní práce a tak informací ubylo, to je důvod mojí odmlky v tomto tématu.

Pkus zrušil A UŽ NIKDY VÍCE. Obě vč zaostala za ostatními. Hlavně ale se pod tou konopnou “vatou” velice daří larvám zavíječe, zavrtaly se do té “rohože” a je jich v tom mnoho, tak moc, že to ještě nikdy neviděl. Ještě že to zkusil takto a nedal do stěn úlů, které má připravené, jen je smontovat. Možná se ty larvy zavrtaly jen proto, že to bylo na stropě, přesněji leželo to na HL rámků a že tam měly možná optimální vlhkost i teplo. Nevadí, konopnou izolaci, PAROPRODYŠNOU ne!

Zavíječ je věc jedna. Ovšem je tu otázka, proč zaostala včelstva s tímto stropem. Veškerou včelařskou literaturou, hlavně tou starší, se vine jak červená nit požadavek na paroprodyšnost stropu i stěn. Tak to je blud a je třeba si to vyhnat z hlav jednou pro vždy.

Pod paroprodyšnou izolací Petrovi sice plesnivěly HL rámků (nepatrně a ne po celou dobu). To by jako ukazovalo na vyšší vlhkost. Ale měřáky ukazovaly něco jiného. Já mám za to, že včely nutně potřebují kondenzovanou vodu ze stropu a když jí nemají, stagnují protože “vědí”, že když pro ní půjdou ven, nepřežije to většina létavek. Nebo napadá někoho něco chytřejšího?

Napadá mě, co potom větrání očky? Nemáme nikdo v partě NN systém a tak to nevyzkoušíme a kvůli tomu si ten nesmysl, který dá dvojnásob práce, pořizovat nebudeme. Mohl by to ale vyzkoušet příští předjaří a časné jaro někdo, kdo NN systém má. Pár vč nechat s otevřenými očky jako to dělá roky, ale u pár vč zavřít všechna očka v úle a nechat jen nevelké česno, jako je to u Blaníku. Vsadil bych se, že kde nebudou očka, tam bude rychlejší jarní rozvoj.

Ano, příliš malý vzorek, pouhá dvě vč v pokusu a měření tep=lot a vlhkostiv celkem 4 vč. To je v podmínkách hobbíka víc než hodně, žádný výzkum není zadarmo i kdyby se mělo jednat jen o čas a energii s tím strávené. Přesto jiné výsledky nemáme a podle něčeho se rozhodovat musíme. Kor když vědecký výzkum jako prostitutka zadarmo “pracovat” nebude.

Takže poučení. O celkové škodlivosti polystyrenu ve včelařství je toho známo už dost. Když se v nějakém dřevěném úle včelám daří mizerně nebo hůř, obyčejně zjistíme, že má ve stěnách polystyren. Ještě horší jsou úly celé z PS a ani polyuretan na tom není líp, vlastně jsou z něj úly stejně špatné a včelám se v nich daří stejně hůř než v tenkostěnných dřevěných ze smrku nebo borovice vejmutovky.

Co bylo, aspoň pro mě a mé přátele - naučili jsme se mejnstrýmu nikdy v ničem nedůvěřovat - dosud nezodpovězené, zda je pravda, že úl musí dýchat a že má mít paroprodyšný strop. Tak se ukazuje, i když se jedná o pokus jen v jednom roce a na malém počtu včelstev, že je paroprodyšnost stropu a tudíž jistě i stěn ne že spíš na závadu, ale že se v tom včelstvům vyloženě nedaří, brzdí to předjarní a jarní rozvoj a v důsledku to nemůže nevést k nižší zdravotní klondici včelstev. Ještě uvidíme zda bude medný výkon alespoň průměrný a o tom sem samozřejmě zprávu dám.

Já se zeptám, když mám zatepleno vlnou, je to ok?

Zajímalo by mě jaká by byla nejvhodnější izolace stěn úlů. PS a XPS žerou mravenci, konopí je prodyšné, dřevovláknité desky prodyšné a navíc po nasáknutí vlhkostí těžké jak hrom. Minerální vata a skelná vata nevhodná z důvodu “kontaminace” medu mikročásticemi skla atd. Orobinec, rákos atd. náročné na sehnání + nutná výroba samotné izolace. Já bych zkusil konopí v “sendviči” palubka konopná izolace a palubka. Strop neprodyšný. Vlna je dražší než konopná izolace.

Tak asi Martine nečtete pozorně. Podobně uvažoval Petr a vyrobil si přířezy na několik úlů a naštěstí se snad 10 let nedostal ke kompletaci. Tak letos dal 10 cm desky, nebo rohože nebo jak to nazvat na strop. Bez igelitu, úmysl byl napodobit slaměnou rohož z cepové (kombajnem nerozbité) slámy. Skoro žalostné výsledky jsem tu postupně odprezentoval. A vy přijdete s konopnou izolací, asi si ze mě děláte srandu ne?

Martine. V soukromé zprávě jsem se vám pokoušel vysvětlit, že Farrarovy práce a z nich vycházející Boháčovy teroretické bláboly jsou dávno překonané. Boháč svou úlohu ve včelařství splnil tím, že přesvědčil lidi, že je izolace stěn zbytečná kra.ina a že na ní nezáleží. A já dokonce tvrdím, že blbá izolace stěn úlu je horší než tenkostěnný smrk 20 mm. Dokonce se včelám daří i v borové překližce 18 mm. 18 proto, že se prostě dvacítka nevyrábí a 21 mm je už velmi těžká. Omylem mi taky prodali překližku, deklarovanou jako 18, která ale má jen 16,5 mm a i v tom zimují a rozvíjejí se včely skvěle. Jen je nevhodná kvůli tomu, že nevydrží trvalou vlhkost zevnitř a výkyvy počasí z venku a tak je nutné v tom nezimovat a mít to jen jako medníky. Polopatě. Smrk vydrží 40 a více let - mám i staré 70 let a stále funkční. Překližkové nevydrží zimování víc jak max 4 roky, i nástavky z překližky sloužící jen jako medníky jen v létě po 10 letech začínají hnít a vyžadují flikování a opravy. Přesto jsou podle mě výhodné, vyšly lacino a nepotřebují řemeslnou výrobu.

Kdybyste se sami snažili číst, věděli byste - když to vím já mohl to načíst každý, že pan Čermák, ten, co stvořil Vigorku, má dokonce úly ze sololitu silného 5 mm a nic víc!!!!!! Měly to být sendviče, dva sololity a mezi tím něco, asi PS. Nějak to nestihl a tak dal na včely nedodělané nástavky bez vnějšího opláštění a bez jakékoli izolace. Pak ho napadlo v tom vyzimovat vč a užasnul, že nebyl rozdíl s izolovanými. Dokonce tomu ze srandy říká “otužovcací úly”. Proč tohle vím já a ne vy ostatní? Proč si pořád vedete svou, nečtete, nevzděláváte se? Proč nesbíráte zkušenosti jiných a neumíte se podle nich zařídit?

Dodnes jsou na VF k nalezení příspěvky pana Turčániho, již zesnulého. Kdysi si nadělal sololitové sendvičáky s obyčejným PS, ten mu postupně “zežrali” mravenci a tak měl většinu nástavků “dutých” a včelám to nijak nevadilo. Proč si to pamamtuju já a ne ostatní? Proč to pan Turčáni psal? Proč tolik autorů popsalo tolik knih?

-----------------------------

Za sebe se domnívám, že v dřevěném sendviči hoblovačky jsou dobré, hodně podobné slámě z kombajnu i slaměné rohoži z nerozbité slámy. Obojí totiž do jisté míry nasáknou vlhkostí do své hmoty a ne jen do mezerek mezi nenasákavými molekulami materiálu a uvolňováním vlhkosti tyto přírodní materiály postupně pomáhají vytvářet optimální mikroklima, jak o tom píše BG. Ten je bohužel na slovo skoupý a vyplatilo by se všem brát velmi vážně, když tento morous už něco napíše!

Vlna asi dobrá může být, vlněný svetr hřeje i když je mokrý - slyšel jsem, vlastní zkušenost nemám. Jenže vlnu žerou moli a mám za to, že kvůli nim je vlna ve stěnách úlů neprodyšně zavařená v igelitu a pak úplně ztrácí svoje unikátní vlastnosti. Jestli je ve stěnách vlna nezajištěná, je tam ještě? A newbo dokdy bude? Nedopadne to jako s Turčániho polystyrenem?

Už mně unavuje vám tu psát zkušenosti, když si melete svou a furt myslíte, jak to spočívá v úle a teplodržnosti, izolaci, suchu a já nevím co ještě za kra.iny jste mnozí schopní navymýšlet. Nejdřív se naučte včelařit a nejjednodušší metodiku jsem vám tady sdělil zadarmo. Patrně proto si toho nikdo neváží, že to bylo zadarmo. Taky nenatáčím videa jako jeden exhibicionista včelařící nahý. OK, je to každého boj. Někdo (anonym) lomil rukama a počítal ztráty medu, který ještě neměl a já budu mít asi rekordní jarní snůšku za několik let, nestíhám přihazovat medníky (nemám jich dost, letos jsem neprodal žádná včelstva). Goro nepíše, je u včel a stejně tak BG. Řepka odkvetla, na dokvétající včely není vidět (děkuju za to Bohu) a snůška je jak řemen!!! Ano, právě teď a já vám tu, asi úplně zbytečně píšu, co jsem za život nashromáždil. No nejsem já v.l?

A vy si tu melete pořád svou a pořád máte nějaké “objektivní” příčiny proč nemůžete opustit blbé Adamcovy úly a nebo si k nim hned zavést NN a radějiu 15 než 17, ty jsou už moc těžké. A kdybych kdysi zkusil NN 11 vysoké, mohl jsem včelařit líp už roky. Ano, tak nizoučké medníky se ukázaly jako ideální. A newbo k NN systému si pořídit vysoké nástavky, pro každé vč jen jeden. Konečně pochopit, že Zander a i Lang 1/1 jsou ještě horší než Adamec 39x24x11. 

PROČ TO MNOZÍ POŘÁD NECHTĚJÍ POCHOPIT?

a tak dále, a tak dál…

Čtu to tady každý den a velmi pozorně. Petrova konopná rohož byla položena hned na HL proto se do ní dostal zavíječ a bylo tam plno jeho housenek. Dle mého názoru je něco jiného konopná rohož v záklopu než volně položená. Vlna není uzavřená v žádném igelitu je ošetřena proti požeru viz. https://www.isolena.cz/patentovane-osetreni-proti-molum/

Když už dělat “sendvičovou” zateplenou stěnu nástavku tak by bylo vhodné volný prostor něčím vyplnit jinak je vzduchová mezera absolutně zbytečná to raději vyrobit klasiku tenkostěnný nástavek ze smrku jak píšete. Od již zesnulého p. Antona Turčániho jsem nějaké příspěvky na VF četl. Zajímavé je použítí hoblovaček nic to nestojí. Nemohl by nastat problém se sesedáním při navlhnutí?? Asi by se to muselo nějak zhutnit.

A tak já třeba chci přejít na ty nízké nástavky , tedy na medníky. Když pominu vše ostatní, tak kvůli váze. Už je mám doma, ale musí to počkat napřesrok. Teď jsem nadopovaná léky na bolest a nesmím se hýbat 🤪 tak to holky musí vydržet tak jak jsou.

Čtete sice každý den a jak tvrdíte pozorně, máte ale problém pochopit jádro sdělení. Housenky zavíječe byl další špatný efekt, ale nikoli rozhodující. Prostě v úle bylo sušeji, včely asi z nedostatku vody - kondenzátu na stropním igelitu - aby nemusely ven, tak zabrzdily jarní rozvoj a s rozpolodováním čekaly, až bude venku teplo a budou moci pro vodu ven. TOHLE JE JÁDRO SDĚLENÍ!!!! Nic ve zlém, pan Goro to pochopil, pan BG to pochopil, vy jste si z celého pokusu odnesl housenky… Ovšem vaše vytrvalost je tak nezlomná, že vy to jednou se včelama dotáhnete daleko. Dobře si pamatuju bezbřehou trpělivost pánů včelařů Šíta a Zelingra - vynikajících včelařů, oba truhláři a nekonečné “hádky” s nimi a s maminkou. Jen díky tomu jsem se naučil to, co umím.

Hoblovačky se sesednou a značně, záleží jak a kdo to do úlové stěny plnil. Ve Včelařství se os padesátek o tom čas od času psalo, taky si pamatuju jak někdo psal, že stěnu MU otevřel a byl tam černý humus do výšky asi 20 mm a jinak dutina. Nechápu, že nepsal o shnilých stěnách, přesněji obojím ostění. Já mám stejnou zkušenost u Českého univerzálu - předchůdce MU s předním (normálním) česnem. Jenže ten shnil tak, že vnější stěnu držela jen barva a jednoho dne jsem přišel na včelnici a úl byl zhroucený. Přeložil jsem vč, bylo OK a tak jsem rozpitval žalostné trosky úlu. A proč jsem v tom měl včely tak dlouho? Jednak maminka na tom úle lpěla, dostala ho od někoho. Ale hlavně v něm byly vždy výtečné včely!!!! Dnes po letech vím, že se v tom včelám dařilo proto, že to dokonale, ten mokrý humus ve stěnách - u mě byl výš jak do dvou třetin spolu s jakousi “řezankou”, asi to někdo naplnil kromě hoblovaček i řezankou ze slámy, napodobilo poměry ve shnilé dutině vyhnilého stromu.

Proč si myslíte, že jsem přinesl téma o plísních, ještě na IF, vzpomínáte? Asi jako první jsem začal pochybovat o tom, že je nutné za každouz cenu zamezit plísním na spodku krajních rámků v předjaří a podobně. Já u včelaření uvažuju v širších souvislostech. Všiml jste si toho, že Goro i BG o plísních u včel věděli?

Ale klid, pod masírkou mejnstrýmu jsem si taky pořídil úly s PS ve stěnách. Už mám poslední jen proto, že má okýnko a 65 mm vysoký podmet. Když přijde na včelnici dítě nebo nějaký laik, tak aby viděli včely za sklem. No a podmet proto, že častokrát někam chci dát vyjíst nějaké zbytky vyřezaných SR se sladinou, víčka z odvíčkování a podobně. A hlavně abych už víc než 10 let každý rok zjistil, že je v tom nejhorší včelstvo mého hospodářství a že se tedy ve svém teoretizování o nevhodnosti polystyrenu a vysokého podmetu nemýlím.

Ještě přidám, co jsem už asi ne jednou psal. Mám po otci nástavky “papíráky”, tak to nazývala máma. Jsou z hobry, jak vnitřní tak vnější ostění a mezi tím bylo (někde ještě je) 45 mm slámy, ale rozbité z kombajnu, nebo tehdy asi jen mlátičky. Jsou z let 1954-57 a pořád fungují. ALE! Dal jsem je kámošovi, ten, když je už nepotřeboval, nechal je ve stodole a tam je zničily krysy. Vyhlodaly stěny, že zbyla jen poloviční torza. Z nostalgie jsem si je odvezl a synovec bez ptaní vyplnil vyžrané díry polyuretranovou montážní pěnou z nespotřebované kartuše (nebo jak se to nazývá). Vlastně opravil nástavky, že jsou nyní z víc jak poloviny z té pěny. Drží to, je to pěkné, lehčí než to bylo. Má to ale jednu malou vadu - už se v tom včelám nedaří a tak je to prázdné…

Vlastně jsem je dal Tomovi4 a u něj to rozerbrali datlové. Tak jsem to odvezl, opravil, ale po 2 letech jsem z toho včely vyndal a Tom4 o ně už nestojí a naopak se snaží zbavit všeho z polystyrenu a polyuretanu. Tak tu leží a čekají na nějaký oddělek či jinou nouzovou situaci. Produkční vč ale už nikdy v ničem z PS mít nehodlám. Jak jsem zestárnul už svým časem, co mi zbývá, šetřím a nechci se trápit s plastikovou kravinou, když v tom včely neprosperují tak dobře, jako v tenkostěnáčích.

Jo a datli (nebo jiní datlovití ptáci) s oblibou berou polyuretan jako první, pak PS a hobry se slámou se nevšímají.

Jasně, že nikdo chytrý plasťáky nevyhází, má jich několik Petr i Tom4, ale nechávají je už jen dožít a rozhodně si nikdo z našeho okruhu už plastové úly nekoupí. Víme svoje, poctivě to sděluji tady a dál je to každého boj sám za sebe.